Ponechám stranou, jak přesná jsou uvedená statistická čísla, která mají zahrnovat nejen počet hlasování či zdržení se, ale i písemné omluvy z důvodů, souvisejících s prací poslance. Nicméně práce poslance nezahrnuje pouze práci legislativní, ale i kontrolní vůči exekutivě a také vlastní legislativní aktivitu nelze omezovat pouze na výčet hlasování ve sněmovně. A vůbec se zapomíná na činnost poslanců ve svých domovských regionech.

Sdělovací prostředky se velmi omezeně zajímají o činnost jednotlivých výborů či komisí. Když už, tak je zajímá počet jednání a nikoliv to, co se projednávalo. A prakticky vůbec je nezajímá účast jednotlivých poslanců, jejich aktivita při projednávání sněmovních tisků či dalších bodů programu. Podobné je to s vystoupením poslanců k jednotlivým sněmovním tiskům či diskuse k projednávaným bodům programu.

Druhou složkou práce je kontrolní činnost vůči vládě. Zde jsou možnosti písemných a ústních interpelací či dopisů s podněty od občanů, které poslanec zasílá ze své regionální poslanecké kanceláře jednotlivým ministrům. Opět sdělovací prostředky málo informují o závažných témat těchto interpelací, nepátrají po meritu věci či nemají zájem zjistit, jakým způsobem a zda se problém vyřešil či nevyřešil. A to nehovořím o problémech jednotlivých občanů, které se každý z poslanců pokouší řešit ve svém volebním obvodu.