Přesto, že vláda svojí škrt politikou seškrtila investice i vnitřní spotřebu domácností, již dnes je jasné, že vláda nesplní ani svůj cíl stabilizace veřejných rozpočtů.

Je legitimní, když politika vláda dostane podporu od veřejnosti v rámci svého politického programu či politických slibů. Dokonce se dají pochopit jisté úpravy povolební politiky, pokud k tomu nastanou závažné důvody. Ale co se nedá pochopit je politická lež, která měla za úkol získat hlasy voličů a poté realizace takové politiky, která povede ke snížení životního standardu u drtivé většiny našich občanů. A co je opravdu ubohé a politicky amorální, je přijímání opatření, která směřují na úkor skupin obyvatel, které se nemohou jakkoliv bránit.

Dvě třetiny českých, moravských a slezských domácností už nyní vycházejí se svými příjmy jen obtížně. Vláda nezvýšila minimální mzdu a proto mzdy stagnují, penze se budou valorizovat o 1/3, omezují se sociální výdaje a podpory v nezaměstnanosti. Na druhou stranu se prudce zvyšují výdaje domácností, zejména náklady na léky a zdravotní péči, bydlení, energie a na potraviny. Prostě na ty komponenty, kde již moc ušetřit nepůjde. Namísto toho, aby pracující člověk uživil svoji rodinu, je nucen si buď přivydělávat nebo si jít pro sociální dávku. A tato skutečnost přece nemůže být ve vyspělém světě normální.