Jsou obce a města, která vzkvétají a vedle toho jsou jiná, odkud utíkají občané jinam, a pak taková, kde má člověk pocit, jako by se zastavil čas a ocitnete se - alespoň pocitově - v jakémsi socialisticko-komunistickém skanzenu. A není žádná náhoda, že právě tam, kde je evidentně komunální polika ve špatných rukou, roste počet kandidujících subjektů.

To je primárně dobrá a pozitivní zpráva, která nepostrádá logiku. Vládnete špatně a vzniká a roste tedy ambice vás vystřídat. Není ale snad sporu o tom, že motivy pro kandidaturu v nadcházejících komunálních volbách nejsou u všech kandidátů stejné. Někdo přichází s pokorou, potřebou sloužit a udělat něco pro své město, jiný přesně naopak s představou, že když úspěšně kradli ti předtím, tak proč si také něco nevzít, a další zase prostě proto, že cítí, že nikde jinde by se neuživil. A bohužel není žádný jednoduchý způsob, jak tyto základní typy kandidátů rozpoznat. Jedno ale platí docela určitě. Ti, kteří svým spoluobčanům a mnohdy dokonce opakovaně dokázali, že to neumí a přivedli rozpočty dotyčných obcí - jak se říká - na buben, tak ti by opravdu znovu být zvoleni neměli. A stejně tak špatným signálem je předimenzovaná a předražená raklamní kampaň, protože vězte, že někdo ji nakonec bude muset zaplatit a ti dotyční politici to rozhodně nebudou - a už vůbec ne z vlastních kapes.

Obecně platí, že pro rozhodování voličů v jakýchkoli volbách by měly být klíčové tři otázky. V prvé řadě nepochybně program - tedy deklarace toho, co daný kandidát chce udělat. Zde však je problém, že prakticky všechny programy jsou velmi podobné. Nejsou však úplně stejné a určitě stojí za to se s nimi seznámit. Druhou otázkou pak musí být - jak to dotyčný subjekt chce dokázat a zde by asi nemělo stačit sdělení, že to prostě zařídíme. To totiž zavání až pohrdáním nad inteligencí voliče - v řadě případů však bohužel asi oprávněným. Třetí a možná nejdůležitější otázkou je pak osobní či stranická historie toho kterého kandidáta či subjektu - jinými slovy jeho schopnost ale i odhadnutelná ochota skutečně dodržet slibované.

Vzhledem k nádhernému babímu létu, které zuří s plnou silou, nás tentokrát čeká unikátní demotivace voličů jít k volbám. To je ale možná ta nejlepší zpráva pro tyto volby, protože lze očekávat, že žádný vnější vliv a tím méně počasí neodradí ty voliče, kteří mají pevný názor - ať už je jakýkoli - a naopak odradí všechny ty, kteří jdou volit jen proto, že by se to tak nějak mělo, a kteří se možná rozhodují až někde na chodbě před volební místností a jejich motivy
jsou mnohdy velmi iracionální. V každém případě platí, že dokud jsou volby svobodné, tak si za stav svých měst a obcí můžeme sami. Mějme to prosím všichni stále na paměti. Není až tak důležité, jestli někdo volí spíše srdcem, nebo hlavou, protože všichni máme zkušenost, že dobrá intuice mnohdy dokáže nahradit i ten nejanalytičtější rozum. Důležité je vědět, koho a proč chci volit, a stát si za svým názorem...

Ing. Michal Simkanič
předseda České pravice