Výsledkem bylo mé nepodmíněné odsouzení (jako oznamovatele úplatku!!!) a podmínka pro samotného Bártu, který prokazatelně podle verdiktu soudu podplácel. Rozsudek rozhodně velmi podivný. Úplatek jsem nahlásil vzhledem ke své zahraniční pracovní cestě až po jejím návratu a chápu, že soud by to mohl vnímat jako prodlení. Ale v té době jsem vyhodnotil, že mé závazky poslance ČR v rámci Evropské unie jsou důležitější než ostuda z korupce v České republice.  Ale za to jsem ochoten nést následky. Co ale nepřipustím je, abych nesl následky ze zmanipulovaného procesu, který si zaplatil Vít Bárta. Den před rozsudkem se Bárta prostřednictvím svého bezpečnostního guru Moroze navážel do novinářů a dopředu jim říkal, jak soud dopadne. Kačenka Klasnová (manželka Bárty) si zase neodpustila mi v průběhu procesu sdělit, že jsem blbý, protože to nakonec odsouzením odnesu já. Ale i přesto jsem věřil, že soud může proběhnout spravedlivě. Neproběhl.

Soudce, který se směje lživým výpovědím ubožáků jako Radek John a je vidět, že jim nevěří, soudce, který přijme svědectví člověka, kterého potrestá za pohrdání soudem a pak na těchto obou postaví rozsudek jako na věrohodných svědcích, je pro mě soudce, který nemá v justici co dělat. Soudce, který doposud nevzal v potaz expertní analýzu kriminalistického ústavu z odevzdaných peněz a obálky ohledně otisků prstů a DNA. Soudce, který posudek o mé nahrávce přemění k obrazu svému (posudek mé nahrávky totiž neříká, že nevznikla v den, kdy jsem uvedl. Pouze konstatoval, že nelze věrohodně určit den vzniku nahrávky. A vůbec neodpovídá na to, proč jsem tu nahrávku soudu poskytl, a to, zda byl tehdy u Bárty doma Michal Babák). A pak se ptám, proč soudce Šott takto manipulativně rozhodoval? Odpověď nechám na čtenářích