Cesta našich reprezentantů po porážce s Makedonií bohužel skončila poněkud předčasně. Přesto jim chci poděkovat za odvedené výkony, neboť v každém zápase ze sebe vydali úplně vše a bojovali do poslední minuty. Z vlastní zkušenosti vím, jak tenká je často hranice mezi úspěchem a neúspěchem, což byl i případ našich házenkářů. Opačný výsledek v posledním utkání by je v tabulce katapultoval na první místo ve skupině.

V zápasech Eura jsme drželi palce Jíchovi a spol., ovšem to by nemělo zastřít, že česká házená a potažmo celý sport není v lehké pozici. Všichni soupeři českého týmu z ME v Srbsku sportují v lepších podmínkách. Ve Švédsku a Německu ve výrazně lepších. V případě naší házené je kritická situace především u žen. Ta totiž bohužel u nás hyne na úbytě. Klubům se rok od roku tenčí členská základna a mj. i kvůli tomu se národní tým již sedm let nekvalifikoval na evropský či světový šampionát. Přitom je třeba připomenout, že házená je původní míčová hra, kterou jsme společně s Němci „vynalezli“ – a ještě v osmdesátých letech bylo Československo házenkářskou velmocí. Na olympiádě v Soulu 1988 startovaly oba naše celky, muži skončili na 6. místě a ženy dokonce ještě o příčku výše, přitom k postupu do bojů o vysněné medaile jim scházel jediný gól.

Ženskou házenou zatím drží nad vodou společná soutěž se Slovenskem - Interliga. Díky ní může na vrcholné úrovni hrát v zemi sedm českých klubů. I ty se ale potýkají s nedostatkem hráček i financí. Chybí konfrontace se zahraničím, která je prakticky nulová. Pomohly by výměnné pobyty či společné turnaje s kluby ze sousedních zemí, ale tady opět narážíme na omezené finanční možnosti.

Nezbytná je také větší medializace tohoto sportu. S podporou by mohli např. pomoci slavní sportovci, kteří s házenou začínali – olympijská vítězka v hodu oštěpem Dana Zátopková či šampion z Nagana i mistr světa z Vídně hokejista Jiří Dopita. Mediální podporou zatím příliš nehýří vedení sportovní redakce veřejnoprávní ČT. To např. minulý rok při finále play off mezi Veselím nad Moravou a pražskou Slavií požadovalo po klubech, aby vysílání zaplatily. Přitom na rozdíl např. od florbalu a donedávna i golfu jde o olympijský sport. A jak ukazuje probíhající kontinentální šampionát, přitahuje do hal desítky tisíc diváků.

Především je však třeba zaměřit se na děti a mládež. Zasadit se o vznik nebo obnovení celostátních školních sportovních her. Jednotlivé školy by tak jako dříve tvořily své reprezentace a utkávaly se v pravidelné soutěži v rámci kraje. Vítězové by pak změřili síly v celostátním finále. V minulosti si velké renomé vydobyl celostátní středoškolský turnaj O novinářský kalamář. Tady je třeba navázat na slavnou tradici, neboť hlavně díky němu bylo na školách objeveno mnoho talentů. Přes léto je zase možné zorganizovat na náměstích větších měst propagační turnaje v miniházené.