Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, chtěl bych vás přece jen požádat o pozornost. Ještě než se budu vyjadřovat k navrženému obsahu mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, tak bych se velmi rád vrátil k včerejšímu podvečeru a k incidentu, ke kterému došlo tady nedaleko Poslanecké sněmovny. Já to chci zmínit v souvislosti s tím, že několikrát tady na plénu Poslanecké sněmovny byly diskutovány různé výroky členů Poslanecké sněmovny, tu ostřejší, tu méně ostré, a velmi často byla zvažována otázka, zdali takovéto chování poškozuje či nepoškozuje Poslaneckou sněmovnu a poškozuje či nepoškozuje politickou kulturu v naší zemi.

Já osobně - nevím jak vy, kolegyně a kolegové - jsem přesvědčen o tom, že do slušné politické kultury ve slušné demokratické zemi nepatří členové vlády, nepatří ministři, kteří fackují občany na chodníku. Já si nevzpomínám, že by někdy od roku 1989 tady byl člen vlády, který se zachoval podobným nebo stejným způsobem jako se včera vůči občanovi tady poblíž Poslanecké sněmovny zachoval ještě stále ministr financí Miroslav Kalousek.

Já jsem včera té zprávě původně nevěřil, protože ministr Kalousek je mistrem mystifikace, a než ta informace byla ověřena z dalších zdrojů, tak jsem se původně domníval, že se jedná o další nepovedený žert ministra financí.

A pak jsem také čekal včera večer na reakci předsedy vlády Petra Nečase. Já se domnívám, že každému premiérovi, bez ohledu na to, zda patří k pravici nebo k levici, by mělo záležet na tom, jakou pověst a autoritu má jeho vláda mezi občany. Ale jakou pověst a autoritu může mít vláda, jejíž ministr financí po cestě na jednání vlády zfackuje občana, který se - byť hrubě - vyjadřuje na jeho adresu? Taková vláda žádnou autoritu ani dobrou pověst mít prostě z povahy věci nemůže.

Je samozřejmé, že každý z nás, kdo je v politice, musí počítat s tím - a také se s tím setkává - že čelí občas nevybíravé, někdy i hrubé, někdy také sprosté kritice, ale nemůže na to reagovat tím, že napadne občana, který vyjadřuje, byť vulgárně, svůj názor na výkon ve veřejné funkci.