Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady poslouchal také onu dlouhou kritiku, sáhodlouhou kritiku, výčet všech nedostatků sKarty z úst vládní poslankyně ODS paní poslankyně Kohoutové, která společně se všemi dalšími poslanci ODS a se všemi dalšími poslanci TOP 09 sKartu tady prosadila, sKarta nespadla z nebe, sKartu si nevymyslel pan ministr Drábek a nezavedl ji za zády celé vlády a celé vládní koalice. Prostě vláda o sKartě věděla, všichni poslanci vládní koalice o sKartě věděli, protože bez jejich hlasů by se ten systém nikdy nemohl spustit - bez hlasů poslanců ODS a TOP 09 tady v Poslanecké sněmovně. 

 

Já jsem jako sociální demokrat vždycky hlasoval proti sKartě, protože jsem byl přesvědčen o tom, že takovýto projekt privatizace jedné ze základních funkcí státu není na místě a že skýtá velké množství rizik. A ta rizika nám nikdy nebyla vysvětlena. A koneckonců vystoupení paní poslankyně Kohoutové je tím nejlepším důkazem toho, že jsme měli pravdu. Protože co může být větším důkazem, než mnohaminutová kritika všech nedostatků sKarty ze strany vládní poslankyně, která sama pro ten projekt od samého počátku hlasovala a byla součástí oné těsné většiny, která na půdě této Poslanecké sněmovny vždycky důsledně zabránila všem snahám sociální demokracie nebo dalších opozičních stran o zrušení projektu sKarty? 

 

Ale, vážené kolegyně, vážení kolegové, tohle asi není hlavní věc, se kterou jsem teď chtěl vystoupit. Já si myslím, že to nejhorší, co se děje, je fakt, že v naší zemi se už několik let experimentuje na lidech. Že vláda, Ministerstvo práce a sociálních věcí, kdysi seriózní úřad, který byl hodnocen jako jeden z nejlepších státních úřadů a vždycky měl velkou autoritu, tak dneska postupuje systémem pokus - omyl. A tahle ta metoda dostává samozřejmě vládní koalici a dostává Ministerstvo práce a sociálních věcí do neřešitelné situace. 

 

Jestliže se totiž tady prosazuje reforma bez toho, aniž by se dobře naplánovala, jestliže se prosazuje bez toho, aniž by se dostatečně legislativně zajistila, jestliže se prosazuje reforma proti vůli klíčových sociálních partnerů, v tomto případě např. proti sdružení zdravotně postižených, proti organizacím seniorů, jestliže se reforma prosazuje takto chybně, špatně připravená, nemůže nikdy skončit dobře. A my to vidíme na sKartách. A přece jsme to viděli na DONEZu, na docházce nezaměstnaných na poštu. To je další projekt, který skončil fiaskem. Viděli jsme to na novém informačním systému pro úřady práce - absolutní fiasko. Viděli jsme to na tom, jak zdegenerovala veřejná služba až do systému, který nakonec musel zrušit Ústavní soud, protože vládní poslanci tady veřejnou službu hájili do poslední chvíle a museli jsme se obrátit až na Ústavní soud. 

 

Čili ministerstvo práce v posledních letech za této vlády Petra Nečase, zejména za ministra Drábka, nezvládá schopnost realizovat jakékoli reformy bez toho, aniž by to skončilo fiaskem, ostudou, policejním vyšetřováním, rozhodnutím Ústavního soudu nebo podobnými schizofrenními debatami na půdě Poslanecké sněmovny, kdy vládní poslankyně vyčítá vládní ministryni nedostatky vládního projektu, pro který ovšem všichni ve vládní koalici nadále vesele hlasují a brání jakýmkoli snahám opozice ten projekt zrušit. 

 

Cítíte, jak tahle debata je šílená? V jaké schizofrenní situaci je ministryně vlády, celá vláda, když se snaží do poslední chvíle zoufale udržet projekt, do kterého se vláda dostala zvláštním způsobem, kde je ve skutečnosti rukojmím komerčního subjektu jenom proto, že se pustila cestou privatizace klíčové státní služby, která nikdy neměla být privatizována? -