Podle ČSSD tyto znaky jasně vykazuje, a právě proto zmíněné projednávání u Ústavního soudu na sklonku minulého roku iniciovala. Zatím se však na Ústavním soudu neděje nic a Úřad práce tak postupuje podle zákona. Stávající pojetí veřejné služby v sobě nemá žádnou motivační složku, není tedy divu, že často dochází stran povinných osob k jejímu obcházení. Prostupnost zaměstnávání na principu veřejná služba – veřejně prospěšné práce – stálé zaměstnání, v praxi nefunguje a kdo tvrdí, že ano, je lhář. Ti, kteří veřejnou službu vykonávají, ji často chápou jako příkoří či šikanu právě proto, že za ní nedostanou žádnou protihodnotu.

A přitom veřejná služba do konce roku 2011 tak dobře fungovala, což mohou potvrdit zejména starostové a primátoři. Změna institutu veřejné služby sdílí bohužel osud celé Sociální reformy I, je nepřipravená a nemá mnoho smyslu. Nelogičnost stávajícího pojetí veřejné služby nachází svůj výraz na území měst a obcí, kde je nejčastěji vykonávána, a právě zde bylo nalezeno určité krizové řešení. Osoby vykonávající veřejnou službu nejsou motivované, a proto jim některé obce pomáhají tím, že jim za jejich práci dávají finanční příspěvek ve výši, který ještě garantuje podporu v nezaměstnanosti či sociální dávky.