Existují náznaky různých forem organizovaného zločinu, kde dochází k umělému propojení světa lichvářů a světa exekutorů. Lichváři zneužívají podlými právními triky nízkou finanční gramotnost zejména starších lidí a manipulují je do situací už s úmyslem exekučně jim obstavit starobní důchod nebo sociální dávky. O půjčky, které jsou těmto lidem nabízeny, zde vůbec nejde, jde o manipulativní manévr za účelem vyvolání exekuce.“ V současnosti české firmy získávají úroky až 3000 % RPSN a stát to toleruje. Česká správa sociálního zabezpečení v dubnu 2012 evidovala 65 tisíc starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů, na něž byla uvalena exekuční srážka. KDU-ČSL zaznamenala ve statistikách i nárůst osobních bankrotů cca 60 % oproti loňsku.

KDU-ČSL nabízí vládě k úvaze vlastní stanovisko k tomuto sociálně destabilizačnímu jevu. Vychází z toho, že nový občanský zákoník prohlásil lichvu za protiprávní. § 218 trestního zákoníku říká, že lichva je trestný čin, a trestá ji odnětím svobody od 2 do 8 let.

Problémem zůstává definice „hrubého nepoměru“ mezi jistinou a skutečným plněním a také dodatečné podmínky v lichvářských smlouvách, které odporují dobrým mravům. Vláda by neměla vynalézat extrémně složitá řešení, ale inspirovat se praxí evropských států, kde ochrana lidí před lichvou funguje. Hranice lichvy je zde stanovena jako procentuální odchylka od průměrných tržních úroků anebo je maximální hranice u spotřebních úvěrů 15 % (Švýcarsko).