Není to tak dávno, když ještě jako ministr Topolánkovy vlády tvrdil, že žádná světová hospodářská krize není a pokud bude, vyhne se naší zemi jako ostrůvku stability. Před posledními krajskými volbami sestavil rozpočet, o kterém všichni věděli, že je smyšlený. Plánovaný schodek 39 miliard se vyšplhal na neskutečně skutečných 192 miliard. Stal se nejvyšším v historii. Pro většinu v naší zemi je ministrem nejhorším - alespoň podle toho, jak se lidem v zemi žije.

Před parlamentními volbami i po nich nám již jako člen nové strany TOP 09 tvrdil, že zastaví zadlužování. Opak je pravdou. Kdyby prováděl jen tupé účetní operace a škrty, bylo by to ještě to nejmenší. Vláda pod jeho vedením ale rezignovala na jakoukoliv hospodářskou politiku a svými kroky směřuje k rozpadu základních funkcí státu. Ochromení činnosti policie, hasičů, úřadů, ale i zdravotnictví či sociálních služeb je nablízku. Slova o tom, že škrtat se musí, aby nestoupal dluh, nelze z úst Miroslava Kalouska brát vážně. Kdyby peníze skutečně chyběly, přistoupil by náš stát k progresivnímu zdanění nejbohatších a zavedl by po vzoru vyspělých zemí druhou vyšší sazbu daně z příjmů právnických osob. Ta by se vztahovala na nejziskovější podniky a monopoly, jako jsou energetické a telekomunikační společnosti či banky.