Ano, za čtyři dny to bude na den přesně, kdy tehdy po třech letech nekomunistické strany prohrály boj o demokratickou podobu Československa. Přestože dlouhodobě od sametové revoluce pozvolna preference nástupců bývalé KSČ, dnešní KSČM, rostou, je třeba věřit, že lidé nezapomenou a neuvěří prohlášením dnešních komunistů, že jsou o mnoho jiní, než jejich předchůdci. Jejich cíle totiž zůstávají stejné, jen cesta k nim může vést malinko jinak.

Může to být tak čtrnáct dní, co vystoupil ve sněmovně pan Grebeníček se svým proslovem k výročí úmrtí Jana Palacha. Větší nehoráznosti, které ve své mluvě použil, snad ani nemohou být do očí více bijící. Věřím tomu, že pošpinění jména Jana Palacha se těžce dotkla i jiných členů KSČM, kteří se od strany v minulosti distancovali a dušují se, že dnešní komunistická stran je jiná. Dá se souhlasit snad s jediným rozdílem – za dnešními komunisty nestojí tanky, ale to podstatné, což je komunistická idea, ta zůstává stejná, tj. že k určité formě třídního boje musí dojít.