Navrhovaná právní úprava si klade za cíl zavedení nových mechanismů na zlepšení platební morálky v obchodních vztazích. Nedodržování ujednaných lhůt má často negativní dopad na likviditu a komplikuje finanční řízení podniku, které může vést k druhotné platební neschopnosti dodavatelů. Zvláště vysoké je riziko v době hospodářské krize, kdy je financování podnikatelských subjektů mnohem obtížnější.
Na základě novely, která vychází z evropské směrnice, se navrhuje nastavit maximální dobu splatnosti na 60 dnů. V případě obchodních vztahů mimo plateb veřejnoprávních korporací má být ale v některých případech umožněno tuto dobu překročit.
Změnit se má také sazba úroku z prodlení, a to ve výši minimálně osm procentních bodů nad referenční sazbou národní centrální banky. V případě států, jež jsou členy eurozóny se tato sazba bude odvíjet od referenční sazby Evropské centrální banky.
Náklady na vymožení pohledávky má zaplatit dlužník
Věřitelé mají mít také možnost vymáhat po dlužníku částku představující náklady na vymožení pohledávky v paušální výši. Počítá s tím materiál, který kabinetu předloží ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Zároveň má být ale stanovena i maximální doba pro přejímku zboží nebo služeb. Lhůta pro trvání přejímky nemá podle Evropské unie v členských státech přesáhnout 30 dnů. Novela by však měla umožnit možnost překročení této stanovené doby přejímky, a to například v případě zvláště složitých smluv, je-li to výslovně dohodnuto ve smlouvě nebo v zadávací dokumentaci.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vlada.cz
