Vyjednavači chtějí po bankách, aby seškrtaly 60% řeckého dluhu. Ty se tomu brání a jsou smířeny se navždy rozloučit pouze se 40% svých pohledávek za cenu získání zbylých 60%. Nákladné léčení Řecka, které přijde na několik stovek miliard EUR, bude pravděpodobně úspěšné. Stejný lék na uzdravení zadlužené Itálie však nelze použít. V případě bankrotu Itálie půjde Evropské unii o život, o projektu společné měny Euro nemluvě.

Řecko již před vstupem do Eurozóny v roce 2001 falšovalo své národní statistiky tak, aby se mohlo stát součástí společné měnové unie. O to je současná situace, kdy se již několik měsíců snažila EU udržet uměle Řecko nad vodou, komplikovanější. Situace Řecka s vládním dluhem ve výši 166 % hrubého domácího produktu, ovlivňuje nejen členy Eurozóny, ale také ostatní členy Evropské unie. Ještě v minulém roce dosahoval dluh 142%. Evropské banky, které vlastní mnoho toxických aktiv zadlužených států, začínají mít problém se svojí likviditou, tedy s dostatkem volných finančních prostředků. V současné době se stávají díky těmto dluhopisům samy banky nedůvěryhodnými subjekty. České banky jsou však dle slov ředitele sekce dohledu nad finančním trhem ČNB v dobré kondici. Co ale české ekonomice hrozí, je přelití následné ekonomické recese z ostatních států EU. České banky jsou zdravé, ale případné snížení poptávky v zahraničí, především v Německu, bude mít okamžitý negativní vliv na českou ekonomiku.