Podněty pro jejich změny jsou však veřejnosti předkládány nejen ve formě odborných sborníků, ale také pomocí knižních publikací určených pro širokou veřejnost. Co v uvedených publikacích a návrzích ale není hlouběji řešeno, je návrh či diskuse jejich optimálního rozsahu a formy z důvodu jejich použitelnosti pro běžného občana. Znalost textu Ústavy a Listiny lidských práv a svobod má totiž vliv na politické a právní vědomí občanů, a ti by podle nich měli vždy jasně rozpoznat svá základní práva a zda jejich aktuální vláda nejedná v rozporu s těmito dokumenty. Měly by tedy být svojí formou a rozsahem srozumitelně napsány.

Současný rozsah Ústavy a Listiny lidských práv a svobod v ČR

Pro zjištění v jakém stavu se nachází současný rozsah znění české Ústavy a Listiny lidských práv a svobod v porovnání se zněním ve státech, které jsou často pro Českou republiku doporučovány jako inspirativní, je tedy vhodné tyto právní normy vzájemně porovnat. Tím, že uvedeným dokumentům bude dána čitelnější forma, tzn. dojde ke změně písma a formátování tak, aby dané texty vhodně a esteticky zaplnily co nejvíce místa na jednotlivých stránkách, je získána nejen jejich přehlednější podoba, ale také vzniká možnost pro jejich vzájemné porovnání z hlediska rozsahu.

Ústavy

Ústava je nejvyšší právní normou právního řádu státu a jeho základním zákonem. Pokud v právním řádu dojde ke kolizi právních norem, má Ústava přednost před zákony, nařízeními vlády a vyhláškami. Porovnání rozsahu české Ústavy z roku 1992 s rozsahy Ústavy USA (včetně 27 dodatků) z roku 1788 a Ústavy Švýcarska z roku 1848 zobrazuje následující tabulka.

Listiny lidských práv a svobod

Listina lidských práv a svobod bývá také nazývána „lidsko-právní katalog“, protože slouží pro „katalogizaci“ lidských práv. V USA platí tzv. Listina práv z roku 1791, čili 10 z 27 dodatků Ústavy USA, které vznikly z důvodu obavy, že americká Ústava může umožnit vznik totalitního režimu ze strany centrální vlády.