„Moc se obávám, že válka ještě neskončila.“ Profesor Krejčí se dívá za vyjednávání Ruska a Ukrajiny. Toto čeká

31.03.2022 17:25 | Rozhovor

„Myslím, že Moskva udělala špatný vojensko-politický odhad: Očekávala menší odolnost ukrajinské armády, větší podporu obyvatelstva, neměla připravenou správu obsazených území ani dostačenou humanitární pomoc.“ Politolog, profesor Oskar Krejčí analyzuje geopolitickou situaci. Obává se, že válka ještě neskončila. Profesor také říká, že přechod na mezinárodní obchod bez dolarového zprostředkování začal. „Rusko a Indie vyjednávají obchodování v čínské měně, Čína jako největší odběratel ropy ze Saúdské Arábie také chystá přechod na jüan. A to není úplný výčet změn.“

„Moc se obávám, že válka ještě neskončila.“ Profesor Krejčí se dívá za vyjednávání Ruska a Ukrajiny. Toto čeká
Foto: Hana Brožková
Popisek: Začátek mezinárodního charitativního koncertního maratonu na podporu Ukrajiny Zachraňte Ukrajinu

Štěpán Kotrba i řada další analytiků říkají, že ruská invaze je zpackaná, mají mizernou logistiku, dělají základní vojenské chyby. Naproti tomu Rusové tvrdí, že pouze změnili priority a teď se soustředí na Donbas. Co z toho je ruské PR, co z toho je pravda?

Každá válka je zahalena prachem a dýmem, je těžké vidět na bojiště. V každé válce vojáci i politici dělají chyby – proč šel Napoleon na Moskvu, když hlavním městem byl Petrohrad? Otázkou je, kdo se z chyb poučí a zda to bude včas. Dnes má Rusko absolutní převahu ve vzduchu i na moři a nesrovnatelně větší vojenské i ekonomické rezervy než Ukrajina.

Myslím, že Moskva udělala špatný vojensko-politický odhad: Očekávala menší odolnost ukrajinské armády, větší podporu obyvatelstva, neměla připravenou správu obsazených území ani dostačenou humanitární pomoc. Z prohlášení diplomatů se zdá, že původní ruské požadavky na neutralitu, denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny se zúžily na neutralitu. Ovšem pohled na mapu říká něco jiného. Boje se sice vyhýbají Kyjevu a dalším velkým městům, ale opevněné oblasti na východě Ukrajiny se dostávají do kleští ze severu a jihu, hrozí jim obklíčení, nedostatek munice a paliva. Pokus vyslat jim vojenskou pomoc ze střední Ukrajiny je průhledný, narazí. Ruský medvěd se vždy probouzí pomalu.


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připouští, že nevstoupí do NATO, že vyhlásí neutralitu. Zaznívají informace, že Ukrajina by nemusela dostat zpět Krym a Donbas, i když ho nelze samozřejmě Rusku přiznat. Jen v tuto chvíli by bylo možná žádoucí tyto otázky odložit… Jak si situaci vyložit? Má vyjednávání šanci na úspěch? Bude se ještě o parametrech finálních výsledků rozhodovat na bojišti?

Ukrajina má dnes polycentrické vedení: Vypadá to, že dohody se Zelenským platí jen do té doby, než narazí na odhodlání nacionalistů a na rady některých západních činitelů. Je to jako s Minskými dohodami – odhodlání plnit je vydrželo Kyjevu například po návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona den nebo dva.

Vzhledem k vojenské převaze Ruska si nedovedu představit, že by povstalecké republiky na východě Ukrajiny nedostaly možnost volby, kam chtějí patřit – a to v plném rozsahu svých původních administrativních hranic, kam patří i zakrvavený Mariupol. Pak je tu další část pobřeží Azovského moře, které spojuje Ruskou federaci a Krym, tedy nejen Doněcká a Luhanská oblast tvořící Donbas, ale i Záporožská a Chersonská oblast, odkud Kyjev po roce 2014 zablokoval dodávky vody na Krym. A dále na západ od Krymu do značné míry ruskojazyčná Oděsa… Obávám se, moc se obávám, že válka ještě neskončila. Ovšem celá tato válka je soubor událostí, které mne překvapily. 



I v západním tisku jsou slyšet informace, že nemusí situace přimět Vladimira Putina k rezignaci. Jak to vidíte vy?

Výzkumy veřejného mínění ukazují růst Putinovy popularity. Nikdy od začátku války nebyla otázka jeho rezignace na pořadu dne. Zdá se, že by ho víc ohrozilo předčasné ukončení bojů než jejich protažení. Většina Rusů se případným rozpažením NATO na Ukrajinu cítí ohrožena, nacionalisty na Ukrajině chápou jako životní riziko.

Zazněla výhrůžka placení ropy a plynu za rubly. Jsou Rusové schopní opatřeními nějak nahradit to, co jim už nebude ze Západu přicházet tak, aby nemuseli ustupovat ze svých cílů a aby Rusko ekonomicky vydrželo?

Každý, kdo to myslí s ekonomikou Evropské unie a Ruska dobře, si přeje, aby válečné šílenství skončilo. Zatím plyn a ropa z Ruska na západ proudí bez problémů, udržení vzájemné závislosti je v zájmu míru.

Přechod na platby v rublech se dříve nebo později prosadí. Nevím, jak jsou psané současné smlouvy. V každém případě před chvíli ruský prezident podepsal dekret o prodeji plynu za ruble – kupující z ne-přátelských zemí by si měli otevřít účty u ruských bank, objem dodávek by se neměl změnit. ale ty budoucí to s největší pravděpodobností umožní. Obchodování s ruskou ropou na burzách v rublech by neměl být velký problém. V každém případě už teď rubl posílil. Přechod na mezinárodní obchod bez dolarového zprostředkování začal. Rusko a Indie vyjednávají obchodování v čínské měně, Čína jako největší odběratel ropy ze Saúdské Arábie také chystá přechod na jüan. A to není úplný výčet změn.

Jsou státy, které postupují aktivněji v pomoci Ukrajině, to je samozřejmě Amerika, Británie, Pobaltí, my a Slovensko a pak státy, které to dělají s rozpaky, jako Francie, Německo, Itálie, v podstatě západní Evropa. Co ten rozpor znamená a kdo v něm nakonec zvítězí?

Evropské mocnosti – kromě Velké Británie – chápou, že budoucí bezpečnostní architektura musí zahrnovat Rusko. Anglosaské země hrají svoje tradiční geopolitické hry na oslabení kontinentální Evropy, a to včetně Ruska, na rozeštvávání Evropy. Zmíněné malé státy, přesněji jejich vlády, soutěží v ideologické loajalitě bez ohledu na politické a ekonomické ztráty. Chtějí vítězství nad Ruskem, nikoliv mír pro Evropu.



Jak západoevropské státy asi teď přemýšlejí a jak budou přemýšlet, co se týká plynu a ropy? Budou moct diverzifikovat, aby si udržely ruské ceny? Jak budou zacházet s otázkou, že na jedné straně je snaha uškodit Rusku a nebrat od něj ropu a plyn, ale na druhou stranu mohou řešit sociální bouře? Co s tím udělají?

Tak to vůbec netuším. Už před vypuknutím války jsme vrůstali do krize, teď se vše urychlí zbrklou a nekompetentní politikou jak Bruselu, tak i některých národních vlád. Určitá diverzifikace dodávek ropy a plynu je možná, snad i uranu do jaderných elektráren, ale zříci se těchto dodávek bez zajištění náhrady je nebezpečně naivní.

Číňané balancují, nemají se k tomu, aby Rusko oficiálně podpořili, ale odkazují se často na to, že Západ bombardoval Bělehrad a že je čas, aby Západ změnil politiku. Jak vyhrocená čínská rétorika vůči Západu dopadne?

Peking se nikdy nevysloví pro válku, ale hledí na Moskvu s pochopením. Dalo by se říci, že pod tlakem amerických vojáků v Pacifiku citlivě vnímá její pocit ohrožení. Přitvrdil v prohlášeních, které se týkají dezinformací například o jeho vojenské pomoci Rusku. Velmi citlivě reaguje na informace o tom, že se Pentagon podílel na financování biolaboratoří na Ukrajině, snad i v souvislosti s původem koronavirové pandemie. Dnes se v Číně koná jednání sousedů Afghánistánu za účasti ruského ministra zahraničí, které by mělo zjistit, jak společně pomoci této zemi zničené válkou započatou Washingtonem.

Jak se zvýšila moc USA v Evropě? Jak se změní pozice USA v jednotlivých částech Evropy?

Ekonomické oslabení Evropy v důsledku války na Ukrajině a poněkud sebevražedné monotónní trestání Ruska sankcemi posiluje postavení USA. K tomu je nutné přičíst zvýšení důrazu na přítomnost vojenských jednotek USA v Evropě a růst vojenských výdajů NATO. Ve středovýchodní Evropě se v rámci ukrajinizace informačního prostoru prosazuje americký mediální radikalismus. Pomalu si zvykáme, že každý jiný než veřejnoprávní názor ponese cejch FEJK. Na druhé straně případná vojenská porážka ukrajinského režimu ukáže mimoevropským zemím, že Západ, tedy především USA, není všemocný četník. Urychlí se přetvarování světa do multipolární podoby.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

Mgr. Petr Gazdík byl položen dotaz

Jste snad jediný politik, co se o případ od začátku zajímá

Nová Sněmovna by měla opět zřídit vyšetřovací komisi k Bečvě. Ne aby zasahovala do vyšetřování, ale aby zajistila, že nebude ovlivňováno politicky,“ řekl Petr Gazdík. Ptám se Vás, jaké kompetence k tomu něco zjišťovat a zajišťovat sněmovna má? A kdo myslíte, že má z politiků zájem vyšetřování ovlivn...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

14:54 Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

Konec problémů s těžkými podmínkami ukrajinských Romů na hlavním nádraží v Praze? Kdepak. Parlamentn…