Ve druhém kole senátních voleb přišlo dát hlas svému favoritovi jen 15,4 procenta oprávněných voličů. „Je to sice, pokud se nemýlím, nejnižší volební účast v dějinách senátních voleb, ale neměli bychom svalovat vinu za ztrátu jejich obliby jen na současné senátory, jejich aktivity a jejich vystupování na veřejnosti. Již jejich předchůdci se zasloužili o to, že se této vážené komoře Parlamentu ČR začalo říkat ‚nejdražší cestovní kancelář v České republice‘. A senátoři se angažovali v nesmyslných projektech už v době, kdy paní senátorka Gajdůšková chtěla posílat prezidenta Klause do blázince jen proto, že se snažil uplatnit své ústavní právo a nikoli nepodepsal, ale jen otálel se svým souhlasem s dnes leckým proklínanou Lisabonskou smlouvou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Připomíná, že nejen někdejší místopředsedkyně Senátu, ale i její kolegové chtěli odvolávat prezidenty, zatímco ve skutečnosti ztratili díky přímé volbě prezidenta dokonce i možnost jej účinně kritizovat. Navíc, možná si to ani neuvědomují, ale kdo shlédl alespoň jednou noční přenos ze zasedání Senátu, tak poznal, že se jeho členové nejen chovají nevážně, ale že už nejsou ani směšní,“ tvrdí politolog. Mezi komentáři mimo jiné i od předsedy STAN Petra Gazdíka zaznělo, že když už lidé k volbám přišli, tak jen proto, aby podpořili někoho, koho ve své regionu přímo nebo alespoň nějak zprostředkovaně znají, jako jsou Ladislav Kos, Jiří Cieńciała či Václav Chaloupek. Naopak větší podpora chyběla současnému členu vlády Janu Mládkovi nebo exministrům Zdeňku Škromachovi i Heleně Válkové.
Senát se připravil o jednu ze svých důležitých funkcí
Lidé nepřišli ve druhém kole volit hlavně proto, že nevěří v užitečnost této instituce. „A nikdo nikdy, ani současní kandidáti, se jim nesnažil vysvětlit, proč je Senát důležitý. Kdyby nebyli posedlí svou pýchou a otevřeně přiznali, že mohou pomáhat jenom tím, že zdržují schvalování zákonů – a že to někdy může být i prospěšné – a že se jim čas od času daří nalézat drobné chyby v návrzích zákonů, že čekají na ústavní krizi, aby mohli částečně nahradit funkce Poslanecké sněmovny, vlády nebo prezidenta, což předpokládá i Ústava ČR, a že mají také funkci reprezentace České republiky v zahraničí, snad by jim voliči alespoň na chvíli uvěřili, že je třeba je volit. A protože si pletou styl voleb do Senátu se způsobem stranického soutěžení při volbách do Sněmovny, jsou překvapení, jak správně říká pan Gazdík, že zvoleni jsou jenom ti, kterým to lidé z jejich společenského prostředí přejí jako slušné obročí,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.
Nezájem o druhé kolo se promítl i do reakcí některých politiků. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není,“ upozornil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který by se prý zrušení Senátu nebránil. „Nízká volební účast je něco, co demokracii ohrožuje, demokracie je příliš drahá na to, abychom to jen tak nechali být,“ nechal se slyšet šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. „Já si na rozdíl od pana Babiše nemyslím, že je Senát zbytečný, ale tím, že se vzdal možnosti volit prezidenta republiky, přišel o jednu ze svých důležitých funkcí. Právě prezident Zeman předvádí senátorům, jak je možné pracovat s výkladem ústavy ve svůj prospěch, a senátoři jen slibují, a to ještě jen během předvolební kampaně, co udělají. Většinu těchto věcí ovšem udělat nemohou a všimněme si, jak často ve svých vyjádřeních používají budoucího času nebo podmiňovacího způsobu,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Od lidovců bylo moudré, že hledali podporu u rozdrobené opozice
Za pravdu dává předsedovi TOP 09, že demokracie je příliš drahá, materiálně i morálně, abychom se mohli radovat z nezájmu o volby. „Ale už teď se obávám, že jeho slova skončí u úvah o volební povinnosti občanů, uzákoněné a nařízené, což může naštvat občany na politiky a politiku ještě víc, než je tomu dosud. Snad by bylo lepší, kdyby nejen pan Kalousek, ale i ostatní politici přemýšleli o tom, jak místo ‚mluvení‘ v Parlamentu, které už dávno nahradili překřikováním a vzájemným urážením se, předvést v obou komorách, co to je parlamentní debata nebo co by to měla být parlamentní debata v politickém systému, který si chce říkat demokracie. A místo vyhazování peněz za zřizování institucí, které mají vyučovat občany demokracii nebo svých výletů do Namibie, Karibiku a Polynésie, se trochu přiučili anglické angličtině a alespoň na chvilku přihlíželi a poslouchali debaty v britském parlamentu. Není to, samozřejmě, všelék, ale trocha kinderstube by neškodila,“ myslí si politolog.
Psali jsme:
Mluví se o velkém úspěchu KDU-ČSL. Její kandidáti zvítězili v pěti senátních obvodech, další čtyři kandidáti uspěli společnou podporou lidovců s dalšími subjekty, ať už šlo o místní hnutí, Stranu zelených či Piráty. Je však otázkou, zda jim podobně zvolená taktika pomůže k větším úspěchům i příští rok při parlamentních volbách. „Neumím odhadnout, co kdo na KDU-ČSL do sněmovních voleb přichystá. Dokonce je i obtížné předpovídat, co udělají její členové, až se před nimi objeví vidina volebního úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny. Ale rozhodně, protentokrát, bylo moudré, že hledali podporu u rozdrobené opozice, dokonce i u mimoparlamentní,“ chválí Zdeněk Zbořil postup lidovců za to, že dokázali najít vhodné partnery.
Když není na řízek, stačí malý párek – v politice znamená to Bělobrádek
Ale i za to, že si počínali zcela jinak než jejich koaliční partneři. „Ta prázdninová ostrostřelba ČSSD a hnutí ANO byla nejen nechutná, ale i podezřelá. Všichni jsme si mohli myslet, že jde o něco jiného než o Čapí hnízdo, pana plukovníka Šlachtu, ‚Babišovo impérium‘, nebo dokonce o ‚Babišův nacismus‘, jak o něm promluvil premiér Sobotka, tedy předseda vlády o místopředsedovi. Stejně tak studium ministra vnitra Chovance v Plzni, jeho plagiáty a obhroublé vystupování na vlnách a v obrazech České televize. A to nás prý v nejbližších dnech čeká nějaké pokračování všeho tohoto dohromady. Chvíli se takové ‚krvavé zpravodajství‘ dá vydržet, ale proč si kazit náladu? Ať jdou k šípku oba dva. ‚A když není na řízek, stačí malý párek – u nás v politice, znamená to Bělobrádek‘, jak jsem četl někde na internetu slova lidového básníka,“ směje se politolog.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Naopak do smíchu ze senátních voleb vůbec nemohlo být nejsilnější vládní straně. Neuspěl její ministr Jan Mládek, stejně jako politický matador Zdeněk Škromach nebo filosof a sociolog Václav Bělohradský, jehož ČSSD spolu se Stranou zelených podporovala v Praze 6. Ten si na adresu svého podporovatele nebral po volbách servítky. ČSSD je podle něj v zásadní krizi, prohry Škromacha a Mládka ukázaly, že je tu poptávka po nové tváři sociální demokracie, že jde o archaickou stranu, která se příliš obrací k seniorům, nespokojeným a neúspěšným. „S tím je třeba skoncovat a být jako všude na západě stranou pokrokových městských liberálů. Je třeba opustit tradiční elektorát. O to se teď bude hrát. ČSSD by měla hájit integraci, inkluzi, Evropu, otevřenost, zkrátka sociálně demokratické hodnoty,“ prohlásil pro Právo Václav Bělohradský.
Kalouskova podpora Mládkovi byl dobře promyšlený polibek smrti
„To, že je ČSSD v krizi, není objev hodný Václava Bělohradského. To ví už dávno můj think-tank ve střešovické hospodě Na dělostřílnách. Ale přece jen si myslím, že nám ČSSD může ještě do příštího roku vydržet, protože, jak víme, půjde o něco jiného. Přijde trochu víc voličů a přibude několik stran, se kterými dosud nikdo, ani ČT, nepočítal. Pánové Škromach a Mládek patří podle mého názoru k mediálně méně oblíbených politikům, navíc s minulostí, a to se právě v těch specifických miniaturních senátních volbách sešlo na jedné hromadě. Zejména pan Škromach na sebe poutal pozornost s dobrodružnými nápady, a ty se nemusely každému líbit a málokdo je považoval za úctyhodné pro jednání senátora. A pokud jde o podporu pana ministra Mládka Miroslavem Kalouskem, vypadá to spíše jako dobře promyšlený polibek smrti,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Ing. Jan Mládek, CSc.
Mrzutá po krajských i senátních volbách je KSČM, které se jednak výrazně ztenčí příspěvky od státu za volební výsledky, ale někteří její funkcionáři přijdou o zajímavé platy ve funkcích náměstků hejtmanů či radních. ParlamentníListy.cz získaly informaci, že na pondělním zasedání jihočeského krajského výkonného výboru strany byl přítomný předseda Vojtěch Filip „grilován“ za debakl KSČM ve volbách. „To není žádná politika, co předvádíš. Nic lidem nenabízíš,“ zněla prý kritika na adresu předsedy Filipa od členů výboru. „Jeden člověk na Filipa křičel. Filip pak začal cholericky řvát, že když jsme si zvolili za místopředsedy Šimůnka a Skálu, tak jsme to mohli čekat. Pak se Filip zvednul a odešel,“ řekl redakci zdroj, který byl přítomen setkání.
Obratným krokem Starostů bylo opustit partnerství s TOP 09
„Podle zatím první neověřené zprávy o vzrušeném jednání KSČM v Českých Budějovicích a kritice Vojtěcha Filipa to nevypadá na jeho odchod z funkce předsedy, ale rozhodně bude KSČM muset uvažovat o tom, jak se dostat ze svého stavu déletrvající strnulosti. Nejde jen o peníze, ale i o ‚kádry‘; a víme z dějin komunistických stran, že ‚kádry rozhodují vše‘. Kde je ale vzít, když ti staří nepřestali stárnout a mladí, pokud je zajímá komunismus, už jsou dávno členy neparlamentních komunistických nebo jinak radikálních stran a skupin. Předpokládám, že se bude určitě jednat o budoucnosti poslance Dolejše, který odpovídal za volební kampaň, ale KSČM je dnes v situaci, že by jí nepomohl ani ze Spolkové republiky Německo a od Die Linke doporučený agent,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
_profil_top.jpg)
Veselo může naopak být mezi Starosty, po letošních volbách si pro ty v příštím roce může STAN vybírat nejen mezi dosavadními partnery z TOP 09, ale i KDU-ČSL, nebo dokonce i hnutím ANO, jehož šéf na adresu předsedy Petra Gazdíka mluví jen pochvalně. „Rozhodně se ukázalo obratným krokem opustit partnerství s TOP 09, ale jak stále připomínáme, bylo to ve volbách zvláštního druhu. A protože nikdo přesně neví, kdo to ti Starostové vůbec jsou kromě toho, že ve Sněmovně stáli vždy věrně po boku Miroslava Kalouska, mohou si skutečně vybírat. A nejen mezi KDU-ČSL a hnutím ANO, ale i mezi těmi mnohými a malými, kterých se v tomto posledním ‚nejdražším průzkumu veřejného mínění‘, kterým byly volby do Senátu a hlavně krajských zastupitelstev, objevilo hned několik. To, že o sobě pánové Babiš a Gazdík ‚začínají mluvit dobře‘, má mimo jiné důvod i v jejich jisté nezávislosti na lineárním vidění české politiky pravice–střed–levice, ale také v postupně se vytvářející teritoriální struktuře obou stran, které tentokrát nabraly i energie k pohybu z krajských zdrojů,“ míní politolog.
Jako zajímavé se přitom může jevit, že média vlastněná Andrejem Babišem, tedy Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, v pondělí ráno shodně informují o tom, že Petr Gazdík se svým hnutím STAN míří ke spojení s KDU-ČSL. Jak Gazdík, tak šéf lidovců Pavel Bělobrádek záměr o vytvoření společného bloku pro sněmovní volby v roce 2017 nepotvrzují, ale ani nevyvrací. Obě strany potvrzují, že k sobě mají blízko, podle místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky dokonce pořádají společná zasedání svých senátních klubů.
Stavět nový dům zábavy nelze se starým a opotřebovaným personálem
Miroslav Kalousek po jednání předsednictva strany, které hodnotilo, proč TOP 09 v celkovém součtu skončila v krajských volbách až devátá, oznámil, že vyzve členy výkonného výboru, aby se vyjádřili k jeho setrvání v čele TOP 09. „To není nic překvapujícího. Ať už chce pan Kalousek rezignovat, nebo ne, musí jako předseda strany učinit nějaký krok, kterým vyvolá zájem nejen o svou osobu, ale i o ty, kteří mu zdárně či nezdárně v politice ústupu ze slávy TOP 09 pomáhali. Je to natolik obratný politik, že může začít kdykoli a s kýmkoli. Jde jen o to, kde co najít. Nezapomínejme, že ho do situace, ve které se on a jeho strana nacházejí, pomáhali dostat i mnozí jeho věrní kolegové a kolegyně, kteří mu nebyli důstojnými partnery ani v hněvu, ani v radostech. A pokud jde o možnosti, jak začít na zelené louce, snad bychom mu mohli připomenout starou politickou zkušenost, že stavět nový dům zábavy nelze se starým a opotřebovaným personálem,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Bezprostředně po volbách si šéf TOP 09 stěžoval, že jeho strana má podporu mladých, ti však k volbám nepřišli. „Pan Kalousek ví, že už od roku 1993 se ‚mladí‘ sice bijí do prsou, když jde o předvolební ankety, ale k volbám zásadně nechodí. A nejen k volbám. Dokonce už když se rozhodovalo o vstupu do EU, zachraňovali to penzisti a ženy nad 42 let. To se dá přečíst na internetu, a tak si myslím, že páně Kalouskova výtka ‚mladým‘ měla jen v prvních hodinách neúspěchu dodat ‚starým‘ naděje a vinu přenést na někoho jiného než na staré, věrné, neúspěšné. Jistě, pro ‚mladé‘ byl atraktivní Karel Schwarzenberg, ale jen jako kandidát na prezidenta. Už jako řadový poslanec, dokonce i předseda zahraničně-politického výboru nebo ministr nebyl tak atraktivní. V Poslanecké sněmovně, ani ve vládě jeho pověstné ‚číro‘ neúčinkovalo,“ upozorňuje politický analytik.
Když vidí výkony svých rodičů, tak se mladí do politiky nehrnou
S mladými voliči je u nás opravdu potíž. Šetření Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se volební účasti v zemích OECD ukázalo, že jsou mladí Češi ve věku 15–29 let k politice extrémně neteční. Méně už politika zajímá pouze mladé Litevce. Průměrně se o politiku v zemích OECD vůbec nezajímá každý pátý člověk, mezi mladými ve věku 15 až 29 let je to každý čtvrtý. V České republice se však o politiku podle vlastních slov vůbec nezajímá 30 procent občanů, tedy téměř každý třetí, mezi mladými je to pak 57 procent. Menší zájem o politiku už projevují pouze mladí Litevci, kde ještě o dvě procenta mladých více než v České republice uvedlo, že se o politiku vůbec nezajímá. „Proč by se o ni mladí Češi zajímali, když vidí výkony svých rodičů, a dokonce i prarodičů, kteří by už mohli mít rozum. A na světě je tolik zajímavých věcí, které by si neradi nechali utéct. Kdo ví, co bude za rok, za měsíc a možná i za týden,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Jiří Čunek
Jednou z hvězd letošních voleb se stal senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Když v OVM reagoval na vyjádření Andreje Babiše, že Senát stojí ročně 600 milionů korun a je zbytečně drahý, uznal, že je teoreticky možné Senát zrušit. Připustil dokonce, že by bylo možné zrušit i Poslaneckou sněmovnu. „Určitě by to bylo možné, ale pak bychom museli Parlament nějak nahradit. Třeba královstvím. Ne královstvím britského typu, ale úplně jiného typu, kde by panovník měl celou řadu rozhodujících pravomocí,“ zaznělo z úst Jiřího Čunka, jenž také řekl, že Andreje Babiše zrodila opoziční smlouva Miloše Zemana a Václava Klause. Pro ParlamentníListy.cz zase mluvil o politicích, kteří se domnívají, že na pozicích musejí zůstat navždy: „O své posty bojují nevybíravým způsobem jako například hrdlořez Hašek a parta, která se kolem Zemana setkala hned po volbách.“ A v souvislosti s TOP 09 uvedl: „Miroslav Kalousek škodí politické kultuře a této republice hodně dlouho.“
Třeba odejde nejen Bohumil Sobotka, ale i celá hašteřivá vládní koalice
„Pan senátor Čunek může o zákulisí naší politiky mluvit opravdu zasvěceně. Jeho informace jsou z první ruky. A pokud byly akce proti němu komplotem Miroslava Kalouska, nemůžeme se jeho ostrým slovům divit. Snad jen hnidopich se může zamyslet, zda ještě pro některé křesťany platí alespoň jedna věta z Desatera: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého, jak to známe ze slavného bratrského překladu a vydání Bible Kralické. Názor, že ‚Babiše zplodila opoziční smlouva‘, je sice pro nás občany zajímavý, ale stejně bychom mohli tvrdit, že Babiš a jeho politické hnutí jsou zplozenci politické a ekonomické transformace, privatizace, restitucí a – samozřejmě – ideového vyprázdnění české politiky. Na to mohl pan senátor upozornit dřív, třeba když vzal funkci v Topolánkově vládě a kdy už si to, co on říká dnes, myslelo i spousta jiných lidí v České republice,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Pro volby v příštím roce mohly výsledky těch letošních naznačit, že nejvíce hlasů posbírá hnutí ANO, ale i to, že ČSSD má nakročeno k výraznému propadu. „Z hlediska voleb do Poslanecké sněmovny jsou krajské a senátní volby takovým větším a dražším výzkumem veřejného mínění. Budou ale jeho data za rok důležitá? Třeba odejde nejen Sobotka, ale i celá hašteřivá vládní koalice a budou se vážit a rozdělovat viny. Nebo půjdeme se svými spojenci do nějaké války na Východě, v Evropě se objeví nová vlna terorismu, úpadek zaznamená Deutsche Bank, nebo se dokonce občané budou víc zajímat o to, zda chodící a neběhající národní fotbalové mužstvo je složeno z dobrých, nebo špatných hráčů, nebo zda nemáme nedobré nejen trenéry, ale i vedení fotbalového svazu,“ očekává politolog, že za ten rok do voleb se může stát skutečně cokoli.
Dokud nebudou karty na stole, o prezidentské volbě se spekuluje těžko
O výsledcích skončených voleb se mluví i z toho pohledu, do jaké míry vyhovují prezidentu Miloši Zemanovi. Jednak z pohledu zisků některých stran jako SPO, ČSSD či ANO, jednak z hlediska úspěšnosti politiků, k nimž má blízko, jako jsou kupříkladu Jiří Zimola, Michal Hašek, Zdeněk Škromach nebo Jiří Cieńciała. „Erik Best tvrdí, že ‚volby vyhrál Miloš Zeman‘, ale já si tím nejsem zcela jist. Samozřejmě mohli bychom přemýšlet o tom, s kým se na svých spanilých jízdách po českých a moravských krajích pan prezident setkává a o čem s nimi hovoří, ale dokud nebudou karty na stole, a to bude při relativně klidném běhu dění za rok, nevíme nic o tom, co se děje v zákulisí. A pak, přátelství, pokud v politice existuje, je věc přelétavá. Víc si netroufám říci, je to pro mne těžká otázka,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Dalším Zemanovým protivníkem, pokud se rozhodne kandidovat v přímé volbě i podruhé, by se mohl stát bývalý premiér Petr Pithart. Ten pro čtvrteční MF Dnes překvapivě pronesl, že zváží, má-li kandidaturu na prezidenta zvažovat. Politici oslovení anketou PL.cz ho za to příliš nechválili. „Je to typický Pithart. Zváží, má-li zvažovat, dvojdomek a podobně,“ uvedl předseda SPO a senátor Jan Veleba. „Myslím si, že Petr Pithart nebyl tak špatný premiér, aby se musel po konci kariéry takhle ztrapňovat,“ reagoval europoslanec ČSSD Jan Keller. „To už je smutný příběh,“ komentoval Pithartova slova europoslanec ODS Jan Zahradil. „Pan Pithart ‚zvažoval‘ už tolikrát, že by z toho mohl vyvodit nějak poučení. Nestalo se, přemíra ctižádosti mu zatemnila rozum. Tak to řeknu napřímo: ‚Pane Pitharte, jste nevolitelný. Pro drtivou většinu soudných lidí včetně mě‘,“ vzkázal poslanec ANO Zdeněk Soukup.
Pithartova myšlenka kandidovat na prezidenta nebyl dobrý nápad
„S panem Pithartem jsme si generačně nablízku, to znamená, že sice v našem věku ještě TGM prezidentoval, ale Masaryk byl Masaryk. A tak se domnívám, že by ta myšlenka kandidovat na prezidenta nebyl dobrý nápad,“ hodnotí Zdeněk Zbořil. Četl jsem v PL.cz ohlasy na první náznak zprávy, že by Petr Pithart mohl kandidovat na prezidenta, a překvapilo mě, co si lidé všechno z jeho života pamatují, znají, nebo si jsou schopni domýšlet. Myslím, že se změnila nejen doba, ale i Petr Pithart, jenž už není člověkem, který by chtěl podstoupit útrapy přímé volby, proti níž až do posledních sil protestoval. A podpora těch, kteří dnes tvrdí, že u nás nejsou osobnosti, je ve skutečnosti jen podporou bezradných a nestálých povrchních obdivovatelů, na něž by neměl spoléhat. Bude-li třeba, zachovají se k němu stejně jako v roce 2002,“ předpokládá politický analytik.
Do zástupu vyzyvatelů prezidenta Miloše Zemana se podle informací Lidových novin přidá i nynější předseda Akademie věd ČR – profesor Jiří Drahoš, jemuž na jaře skončí druhý mandát ve vedení AV a prý během podzimu svou kandidaturu veřejně oznámí. „Opakuje se to už poněkolikáté. Pánové a dáma Illnerová, Wilhelm, Pačes, dnes tedy pan profesor Drahoš, jako kdyby chtěli jít ve stopách prvního prezidenta ČSAV profesora Zdeňka Nejedlého, který si také až do posledních dnů svého života myslel, že by měl být prezidentem. Zdá se, že dnes je v České republice toho hodně možné, ale přece jenom začít dráhu politika nejvyšší ústavní funkcí ve státě je pokus, který se nepovedl ani profesoru Švejnarovi. A ten měl k mnohým transformačním politikům blízko,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.
Kyselé hrozny Havlova mluvčího, co je sám s etiketou také trochu na štíru
Poté, co se na Hrad snesla kritika za to, že prezident Miloš Zeman nedorazil včas na poslední rozloučení s Michalem Kováčem, přisadil si bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček za zveřejnění fotografie z pohřbu na sociální síti. „Chápu, že mluvčí chtěl mít dokumentární fotografii prezidenta, aby ji mohl umístit na sociální sítě. Já jsem ale stará škola, respektoval bych důstojnost obřadu a prostředí kostela sv. Martina,“ řekl k tomu Špaček s tím, že jde o prohřešek proti etiketě. „Temperamentně gestikulujícího pana Špačka znám jen z televize, a protože mne nezajímají ‚prohřešky proti etiketě‘, nezajímají mě ani jeho ‚hodnocení‘, ani pan Špaček samotný. Vím o něm jen to, že po krátké kariéře před rokem 1989 skládal své zkoušky z Gutha-Jarkovského v hradní kanceláři Václava Havla, a neumím říci, zda to bylo na úrovni. To, že rád pomlouvá někoho z Hradu, ale svědčí o tom, že je s tou etiketou také trochu na štíru. Že by kyselé hrozny?“ uzavírá politolog.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
