Na základě průzkumů z posledních týdnů se mluví o tom, že se k Andreji Babišovi přesouvají voliči od ČSSD, KSČM i od SPD. Jak si to vysvětlujete, čím voliče těchto stran může oslovit právě ANO?
Je to dáno mimo jiné tím, jaká témata premiér reprezentuje. Jsou to témata, která vlastně dlouhodobě patřila k programové výbavě SPD i komunistů a de facto i sociálních demokratů. Ať to je zdanění církevních náhrad, ať jsou to některá opatření v sociální oblasti, otázka důchodů, minimální mzdy, až jsou to některé investiční věci... Pro tento typ voličů je také důležité, že premiér zastává jakýsi energický styl politiky, který je jim sympatický. Potřebují v politice výraznou a ráznou postavu. A je pro ně sympatické a zajímavé, že v podstatě řeší i jakousi „protestní“ tematiku, vůči které se hlavně ta antibabišovská opozice dlouhodobě vymezuje a odmítá ji. Ta také dlouhodobě patřila právě k té programové výbavě těch vzpomínaných stran, od SPD až po komunisty, přes sociální demokraty.
Nemluvě o tom, že samozřejmě své dělá i takové to jisté „scelení“. Tito voliči nemají rádi roztříštěnost, nemají rádi dohadování, personální spory... A to je teď de facto charakteristické jak výrazně pro sociální demokracii, tak částečně i pro tu v určitém smyslu „roztříštěnou“ komunistickou stranu. Tam vlastně ten souboj o předsedu ještě stále pro některé frakce není dokonán a komunistická strana se nezvykle dohaduje. Když se podíváme na její vývoj od roku 1989, tak opravdu nezvykle. Protože předtím tam nikdy spory nebyly. Většinou se ta moc předávala jakýmsi dohodnutým způsobem.
Andrej Babiš tímto vším vlastně tedy posiluje. Myslíte si, že je to dlouhodobý trend, nebo spíš momentální situace?
Zatím se ukazuje, že má jistou dlouhodobost. Pokud premiér neztratí tu energičnost, nebude brát ze zřetele témata, o kterých jsme mluvili a bude aktivní jak v té levicové oblasti, tak i v té zahraniční – typu nulové tolerance vůči migraci –, tak může získávat. Pro něj je zásadní, aby se dařilo ekonomice. To by bylo první, co by mohlo začít erodovat v podpoře a v důvěře v jeho osobu.
Také nesmí propadnout svým kauzám. To znamená, že nesmí začít prožívat určité „bolestínství“. Prostě, dokud bude aktivním energickým premiérem a bude řešit témata, která jsou atraktivní právě pro tuto část levostředních a konzervativních voličů, tak mu to může fungovat. A samozřejmě pomáhá mu i to, že na druhé straně, v opozici, nebo můžeme říci v konkurenci, se zatím neobjevil žádný „Babiš“ s „jemnými rukávy“.
Vy mluvíte o určitém „bolestínství“… Ale, nebylo to tam trošku po té aféře s tím jeho starším synem?
Tak tam to hrál na emoce. Protože věděl, že emoce dovede a dokáže v televizním a internetovém věku zaujmout. Vsadil na to, že když soupeři vytáhli témata a argumenty spojené s jeho rodinou, tak na emoce musí reagovat emocí.
Možná je trošku zvláštní, že nárůst preferencí byl právě v době, kdy se na světlo dostávaly různé „aféry“, jako právě například rozhovor s Babišovým starším synem, nebo nejasnosti ohledně údajného střetu zájmů v souvislosti s Babišem a dotacemi...
Ono to zvláštní upřímně řečeno není. Ta reakce byla přepálená, vedena velmi emočně a do značné míry postavená na starých kauzách. A přesně na to se vztahovala strategie Andreje Babiše. Jak už jsem řekl, držel a reagoval na to emocí a vtáhl to tam, kde mu to vyhovuje. Vysvětloval, že jde o snahu jinou formou dostat ho z politiky. Využil té mediální přepálenosti, že se to začalo řešit skrze jeho rodinu. A to samozřejmě vyvolává sympatie a mobilizuje voliče.
On je teď v situaci, kdy nesmí udělat chybu. Potřebuje udržet tu svou energičnost, udržet témata, která si vytkl za cíl a uchovat veřejné mínění na své straně. A hlavně potřebuje všechny ty kauzy udržet v emoční rovině. V momentě, kdy by přešly do právnického jazyka, tak je to v jeho neprospěch.
Ohledně schvalování globálního paktu OSN o uprchlících, kde ČR hlasovala – na rozdíl od globálního paktu o migrantech – ve shodě s ostatními 180 státy, se premiér proti tomu prvnímu hlasování rázně vymezil. Za každou cenu se snažil vysvětlit, že s tím nesouhlasí, že on má na věc jiný názor. Lze z toho usoudit, že téma migrace je v řadách jeho voličů opravdu silně zakotvené? Že premiér vlastně možná dostal strach, že voliče ztratí?
Jednoznačně ano. Prostě Andrej Babiš si uvědomuje, že kariéru Bohuslava Sobotky fakticky zničila přílišná vlídnost, automatické přijímání, dá se říci ryze evropský až trošku vítačský přístup k migraci. A Andrej Babiš toto nechce opakovat. Protože si uvědomuje, že velká část, až drtivá většina voličů sociální demokracie, která k němu přišla, tak přišla přesně z důvodu tohoto rozdílu. Že Babiš byl skeptický, že de facto zastával jemnější Zemanův postoj, respektive stejný Zemanův postoj, ale s jemnějšími argumenty. A tak to chce udržet.
Protože ví, že voliči na to slyší a podle toho velmi silně odvíjejí svou podporu nebo naopak nelibost. Jednoznačně si uvědomuje, že toto je velmi citlivý, důležitý bod jeho kariéry. Ví, že kdyby se dostal do situace, že by začal zpochybňovat některé své předchozí výroky nebo postoje a veřejnost by mohla nabýt dojmu, že patří k nějakým „polovítačům“ nebo k lidem, kteří v tomto zaujímají liberální postoje, že by to pro něj mohlo mít fatální důsledky. Někteří voliči by pravděpodobně odešli a už by se nevrátili. Cítili by se velmi zklamaní. Takže Andrej Babiš v této oblasti nemůže naprosto vůbec riskovat.
Občas se mluví o tom, a vlastně i vy jste to tak trošku už v předchozích odpovědích zmínil, že Andrej Babiš bude úspěšný do doby, než opět nastane hospodářská krize. Myslíte si, že je to tím opravdu limitované? Že ve chvíli, kdy nebude moci dávat a už vůbec plnit své velkolepé sliby, u voličů vlastně skončí?
Tak samozřejmě ekonomický růst mu nesmírně pomáhá. Pro něj by byly ekonomické problémy určitě velmi nepříznivou zprávou. Na druhou stranu, část těch negativních dopadů by mohl zpočátku zmírňovat tím, že by se snažil udržet co nejdéle tu ekonomickou úroveň, bojoval by proti ekonomické recesi. Například z titulu národních investic a některých proekonomických opatření. Ale platí, že mu ekonomický růst pomáhá a cokoliv negativního v této oblasti by mu znepříjemňovalo život.
Nejsem přesvědčen o tom, že by mu to okamžitě lámalo politickou kariéru, na rozdíl třeba od té otázky migrace, ale samozřejmě už by to měl obtížnější. Ale jak jsem řekl, dokud by si udržel aktivitu, dařilo by se mu vytvářet, sice třeba virtuální, ale přesto dojem, že tu situaci řeší, že se pokouší zmírňovat ekonomické obtížnosti, tak to bude pro jeho voliče sympatické. Budou oceňovat, že je energický.
Odbočíme od premiéra Babiše a zaměříme se na lidovce, TOPku a Starosty. Když vidíme jejich současné volební preference, měly by se podle vás tyto strany spojit? V posledním průzkumu měly všechny pod pět procent…
Upřímně, myslím si, že by jim velmi pomohlo spolupracovat. Netvrdím, že okamžitě hned úzce se scelovat nebo vstupovat do nějaké ze stran, ale myslím si, že už jenom nějaká předvolební spolupráce a určitý společný volební postup by jim velmi pomohl. Protože řada voličů se de facto mezi nimi „tříští“. Jsou tam podobné sympatie a tím, že mají v současnosti i velice podobné lídry, tak ta odlišnost se ztrácí.
V jejich případě by určitě bylo dobré, pokusit se najít charismatickou postavu, kterou by dokázali postavit proti Andreji Babišovi. Pokusit se opravdu o nějakou širší spolupráci, chopit se témat, třeba i některých, která řeší Andrej Babiš. Prostě mu je neponechávat, neponechávat mu ten monopol. A pak si myslím, že by měli velkou šanci zabodovat. V současnosti se obávám, že zatím to vedou tak, že mají velkou šanci se navzájem vynulovat. Nakonec by to také mohlo dopadnout tak, že se do Sněmovny dostane třeba jen jedna tato politická strana.
Vy mluvíte o silné osobnosti. Třeba Miroslav Kalousek silná osobnost bezpochyby je, proti Andreji Babišovi ale očividně neuspěl...
No, hlavně je to už jakoby okoukaná osobnost. Je to člověk, který má výrazné názory, umí zaujmout, ale také zároveň už rozděluje a provokuje. Teď by bylo potřeba najít spíše někoho buď mimo politické prostředí, nebo například nějakou výraznou osobnost z regionu. Ostatně Babiš také přišel „zvenku“, sice z lobbistického prostředí, měl k politice velmi blízko, ale pro společnost to byl člověk „nepopsaný list“, a to se líbilo.
Podívejme se i na Piráty, těm voliči neustále přibývají. Zatímco při volbách měli kolem dvanácti procent, teď je to plus mínus lehce pod dvacet. Odkud tedy k Pirátům voliči přicházejí a čím si je vlastně tato strana získává?
Je to část jednak nevoličů a pak část bývalých voličů ODS a TOP 09, Zelených a některých různých městských iniciativ, a částečně i tedy voličů sociální demokracie. No a fungují a zatím získávají sympatie i tím, že jsou jednoznačně a viditelně jiní. Je to prostě generační výzva. Důležité je také to, že se jim daří držet uprostřed. Nepodléhají tomu ryze pravolevému rozbití politiky, takovému tomu dogmatizmu a ideologii. No a samozřejmě bodují i tím, že zatím nenesou odpovědnost.
Uvidíme také. co udělá primátorování pana Hřiba. Jak se mu bude dařit. Pokud obstojí, tak Piráti budou růst dál. Pokud bude mít problémy, tak to samozřejmě může značně zablokovat růst této strany, protože velká část voličů se samozřejmě rekrutuje z Prahy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
