„Trochu mi to připadalo jako zpráva z Marsu nebo z doby historických ukrutností na Balkánu. Je to na můj vkus až příliš morbidní, protože se mi zdá, že nejde o provokaci, která má, jak říká Aristoteles ve své Poetice, poučovat a vychovávat ty hloupé, ale budit strach, hrůzu a nenávist. Ale i těm chce někdo zřejmě vyučovat. Kdybych byl rozčilený, řekl bych, že tak trochu po ustašovsku,“ reaguje na hru Naše násilí a vaše násilí chorvatského režiséra, kterou uvedlo v sobotu brněnské divadlo Husa na provázku, politolog Zdeněk Zbořil. Hra, která má umělecky zpodobňovat uprchlickou krizi, ignoranci a strach Evropanů, zvedla diváky doslova ze židlí i kvůli scéně, kdy postava ztvárňující Ježíše Krista znásilňuje muslimku. „Nejde jen o Chorvatsko a chorvatského režiséra. To by byl asi jen docela dobrý případ pro Freuda. Ale jde o jeho českého promotora, který se kryje, který používá firmy Národního divadla, které si, jako ostatně i jiná divadla v ČR, špatně vyložilo slova klasiků, že umění, dokonce i to jednodušší divadelní, musí být nejen svobodomyslné, ale i ‚zraňující‘... A pro mne osobně je to zpráva, kam až přijedu příště do Brna, nemusím chodit,“ dodal.

V Brně došlo v sobotu kvůli uvedení hry k protestům. Dorazili křesťanští aktivisté, v devatenáct hodin vystoupil i Miroslav Sládek, který se asi s desítkou stoupenců pokoušel zablokovat vchod do divadla. Velmi bouřlivý byl samotný průběh představení. „Část publika, zejména příznivci Slušných lidí v modrých tričkách, začala po několika minutách představení hvízdat, dupat, pak vtrhli přímo na jeviště, utvořili řetěz a natlačili herce dozadu ke stěně z benzínových kanystrů. Reagovali tak na scénu, kdy se herci svlékli donaha a začali se objímat a dotýkat. Aktivisté žádali představení ukončit a odešli až po desítkách minut, když je k tomu vybídli policisté z antikonfliktního týmu,“ popisovala situaci ČTK. Pak se představení znovu rozjelo. Když pak došlo na klíčovou scénu znásilnění muslimky Ježíšem, členové hnutí Slušní lidé už na místě nebyli, ale z publika se ozvali další: „Neurážejte Krista Pána!“ načež byli vyvedeni z divadla. Zbořil k situaci podotýká: „Podle nějakého píšícího zpravodaje měl pan ředitel říci, že je ohroženo svobodné šíření dramatického díla a snad i české divadlo a divadelnictví. To sice ohroženo je, ale nikoli uráženými diváky, ale hloupými divadelními řediteli, dramaturgy, režiséry a  hereckými neumětely. V Brně stejně jako v Praze. Před rokem 1989 vyháněli hofráti herce, dramatiky, režiséry z divadel, dnes diváky vyhání celý až příliš k sobě nekritický divadelní personál. Nechci ani připomínat, že je to často ten, který až příliš hlasitě mluví o pravdě a lásce. A k té svobodě, ta přece končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Třeba i ta ‚umělecká‘ a národně divadelní…“

Ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser také označil sobotní narušení hry Naše násilí a vaše násilí za překročení hranic a také za varovný signál společenského vývoje. Jednání aktivistů mu připomnělo scény z filmů o nástupu fašismu. „Brněnští náckové“ podle Glasera chtěli vzít spravedlnost do vlastních rukou. „Snaha zakazovat nějaké umění je vždy něco nebezpečného,“ zdůraznil Glaser v rozhovoru s ČTK. Vystoupení aktivistů z hnutí Slušní lidé podle něj dalo představení ještě další, naléhavější kontext. Zvýraznilo téma celého letošního festivalu, jímž je svoboda a její křehkost. „I já si, podobně jako pan ředitel NDB, myslím, že ‚došlo k překročení hranic‘ a o ‚varovný signál‘. Jen si myslím, že ty hranice a signály vnímáme každý trochu jinak. Snad bych si mohl dovolit připomenout mu větu, kterou pronesl nad hrobem F. X. Šaldy jeden z jeho rytířských kritiků. ‚Staré hodnoty odmítal, protože jimi pohrdal. Ty nové přijmouti nemohl, protože nová doba jim vzniknouti nedala. Zůstal tedy sám, ale o to svobodnější.‘ Nepotřeboval k tomu ani žádný divadelní festival,“ uvedl Zbořil.