Budíček! Putin zaútočil na Západ...

13. 6. 2016 12:12

Kniha britského generála Richarda Shirreffa „2017 War with Russia“ (Rok 2017. Válka s Ruskem) je podle stránek Amazonu už prodejním bestsellerem. Publikace mapuje fiktivní scénář válečného konfliktu s Ruskou federací, který staví na reálných zkušenostech a jejich interpretaci z vývoje kolem ukrajinské krize, válce na Donbasu a připojení Krymu k Rusku. Jejím autorem je jeden z bývalých vysokých činitelů NATO a kniha popisuje scénář vzniku nukleární války s Ruskem, ke které má vést touha Vladimira Putina obsadit vojensky baltské země.

Budíček! Putin zaútočil na Západ...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka NATO
reklama

Anketa

Doporučujete Andreji Babišovi, aby s hnutím ANO odešel z vlády?

76%
24%
hlasovalo: 4657 lidí

Základní tezí knihy je, že Rusko je hrozba pro Západ. Už předmluva knihy z pera amerického admirála Jamese Stavridise cituje hodnocení šéfa generálního štábu USA Marka Milleye. Milley v létě 2015 označil Rusko „v daný moment“ za „největší ohrožení amerického – a západního – demokratického způsobu života“. Podle těchto slov je to „jediná země na světě, která si ponechala nukleární kapacitu ke zničení USA. To je existenciální hrozba,“ cituje šéfa generálního štábu admirál. S tímto hodnocení souhlasí jak admirál Stavridis, tak sám autor knihy Richard Shirreff.

Nukleární potenciál Ruska má v tomto pojetí značný význam. Jak autor předmluvy dále píše, „Pod vedením Vladimira Putina se Rusko vydalo nebezpečným kurzem, který pokud se nechá pokračovat, může vést nepochybně ke střetu s NATO. A to bude znamenat, že válka může lehce být jadernou.“

Autor knihy generál Shirreff tyto základní teze dále rozvinul na dalších stránkách svojí knihy. Na úvod je toho názoru, že „...invaze Krymu, ruská podpora separatistů na východě Ukrajiny, jeho invaze a prezidentova proklamace v březnu 2014 záměru sjednotit etnické Rusy pod vlajkou matičky Rusi, od základů změnila moje vidění ruských záměrů“. Dle jeho mínění je Rusko strategickým protivníkem (NATO) a je na trajektorii vojenského respektive válečného střetu se Západem.

Odkaz na knihu

Shirreff prezentuje svoji knihu jako budíček, který má samozřejmě především vojenskými prostředky takovému scénáři zabránit. Připojení Krymu hodnotí jako „první pokus o změnu hranic Evropy silou od Hitlerovy invaze do Sovětského svazu v roce 1941“. Rusko v tomto případě nemuselo použít konvenční sílu, protože došlo k proměně válčení mezi státy, tvrdí Shirreff dále. I když je také toho názoru, že se do Evropy vrátila stará mocenská politika „železa a krve“.

Události jara 2014 hodnotí Shirreff takto: „NATO bylo svědkem bezprecedentního nashromáždění ruských vojsk na hranicích Ukrajiny, kde Rusko připravovalo vojenskou invazi na Ukrajinu.“ Jinak řečeno, Shirreff tvrdí, že vojenská invaze na Ukrajinu byla reálně v přípravě a svědčily o tom jednotky ruské armády na hranicích s Ukrajinou. Ještě více prý vedení NATO ale znervózňovala vojska Ruska u hranic s baltskými státy, které jsou členy NATO od roku 2004. Ostatně Pobaltí v přímém sousedství s Ruskem je dalším významným argumentem knihy – vedle Polska je prostorem, kam má namířit plánovaná Putinova invaze na západ.

Generál Shirreff popisuje atmosféru ve velícím centru NATO právě v době krymských událostí v roce 2014 následovně: „Přes šok z ruské invaze, tón byl uměřený a věcný. Byl tu pocit smyslu, poznání toho, že pokud bude příležitost využita, je tu moment NATO ukázat, že je stále relevantní. Nakonec, je to druh scénáře, k jehož konfrontaci Aliance před 65 lety vznikla.“

Dále v úvodu knihy, která do detailů popisuje den po dni vznik a průběh války s Ruskem už v roce 2017, Shirreff analyzuje Putinovy výroky týkající se Krymu a Ukrajiny. Putinův projev k připojení Krymu chápe britský generál jako návod či jako konkrétní plán na sjednocení všech Rusů, který se dle jeho dalšího hodnocení jen málo liší od Hitlerovy anexe Sudet v roce 1938. Z tohoto hlediska si klade otázku, co by se v rámci tohoto Putinova plánu stalo s Pobaltím, kde žijí ruské menšiny – což vidí jako logický závěr z analogie se Sudetami (a Krymem). Podle jeho současného hodnocení je ruský vojenský útok pravděpodobný a je nutné mu nyní odpovídajícím způsobem (tj. posilováním NATO) zabránit.

Generál Shirreff dále přiznává, že v jeho hodnocení hrají roli zkušenosti v době studené války, protože dnešní situaci mu „připomínají“ ty, které studoval v 80. letech. Jak dále argumentuje, Rusko zničilo uspořádání po studené válce i přes to, že ho NATO považovalo za svého nejdůležitějšího strategického partnera. Sliby v roce 2008 ohledně členství Ukrajiny v NATO byly podle něj ze strany NATO naivní. Celkově tato politika na ruské straně jen posílala „hluboký pocit paranoi“ a strachu z obklíčení, na který má Rusko díky dějinám určité právo, a také pocit ponížení, který doprovázel rozpad SSSR v řadách ruských důstojníků a lidí, jako je Vladimir Putin.

Další chyby vidí Shirreff na straně USA, které upustily Evropu ze svého prioritního zřetele a nedokázaly řešit vznikající ukrajinskou krizi diplomatickými prostředky. Kritizuje také naivitu západních zemí ohledně ruského jednání vůči Gruzii či britský izolacionismus. Obecně řečeno, Shirreff píše, že „Západ nebyl schopen vidět varovné signály z Ruska, nevědomě povzbudil Vladimira Putina a díky sérii katastrofálních politických rozhodnutí se ocitl na hraně války.“

Jak dále argumentuje, NATO má jako poslední zbraň zastrašování nukleární zbraně, zatímco jeho konvenční arzenál je malý – a je třeba ho tedy navýšit. Rusko spoléhá na to, že malý konvenční arzenál NATO v Evropě mu umožní vojenskou intervenci do Pobaltí, protože jaderné země v Evropě nebudou riskovat zničení civilizace kvůli malým zemím na severovýchodě. Podle něj silný arzenál konvenčních zbraní činí z jaderné války méně pravděpodobný scénář.

Válka v konvenčním stylu by v Evropě znamenala horor a katastrofu podobnou té v době druhé světové války, píše dále Shirreff. Není ale nutné, aby ruský voják pochodoval ulicemi Berlína. Stačilo by, aby Rusko porazilo Evropu a NATO a začalo by diktovat svoje podmínky, „aby život, jak ho známe v západní Evropě, došel svého konce“, varuje dále.

Svojí knihu nechápe autor jako fikci, ale jako na faktech založenou predikci, která chce ukázat, jak současná politická a vojenská rozhodnutí k válce směřují. Nicméně k válce, které – pokud se začne správně jednat – se dá ještě zabránit. To má být hlavním smyslem Shirreffova detailního popisu, ve kterém podporuje navyšování vojenských rozpočtů zemí NATO, posilování konvenční armády NATO v Evropě a zvyšování obrany pobaltských zemí.

O knize široce informovala také ruská média. Například tisková agentura Ria Novosti publikovala  části recenze knihy ze stránek Financial Times. Russia Today jí věnovala  také prostor. Oficiální místa se zatím komentáře zdržela.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vss
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Krejčí: Všichni poznají, že jsou bez peněz. Nekupujte zbraně, vyjednejte nový systém. Nechte být bourače Koněva. A Čína s USA...

16:38 Profesor Krejčí: Všichni poznají, že jsou bez peněz. Nekupujte zbraně, vyjednejte nový systém. Nechte být bourače Koněva. A Čína s USA...

HŮŘ UŽ BYLO? „Nevypočitatelná třaskavina!“ „Kdybych chtěl být škodolibý, pokud by takto postupovali …