Celý týden někdo nadává Zemanovi. Nyní do debaty vstupuje Zdeněk Zbořil

03.11.2014 15:27

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Za hrůzostrašné považuje politický analytik Zdeněk Zbořil referování o cestě prezidenta Miloše Zemana do Číny, kdy se místo obsahu jednání řešily jen prkotiny. Podobně hodnotí i rozruch kolem udílení státních vyznamenání, kdy se jen hledají poklesky u hlavy státu. V souvislosti s volbami v Doněcku a Luhansku spekuluje o tom, že už existuje dohoda mezi ruským a ukrajinským prezidentem.

Celý týden někdo nadává Zemanovi. Nyní do debaty vstupuje Zdeněk Zbořil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Anketa

,,Kunda, hovno, zkurvili". Taková slova použil v přímém rozhlasovém přenosu prezident Miloš Zeman. Co vy na to?

hlasovalo: 52573 lidí

Nejkomentovanějším domácím politikem uplynulého týdne byl zcela jistě prezident Miloš Zeman. V souvislosti s jeho návštěvou Číny se nejvíce probíral návrat soukromým letadlem. „To referování o jeho cestě téměř ve všech českých médiích bylo úplně hrůzostrašné. To je vrchol nekompetentnosti a drzosti. Z těch informací přímo vylézá na povrch nenávist, kterou většina novinářů vůči prezidentu republiky má,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

„Premiér Sobotka to řekl velmi jemně, takže si zřejmě ti hoši, agresivní a asertivní novináři, nevšimli, že referování o zpáteční cestě a o jednom výroku o jedné Číně a dvou státech překrylo celé zpravodajství o jednání prezidenta v Číně. Takže se o něm dozvídáme až z Hovorů z Lán nebo od lidí, kteří v té delegaci byli. Tak pro to já naprosto nemám vůbec pojmenování. To je takový diletantismus, o kterém jsem sice věděl, že existuje v českých médiích, ale že to kleslo tak hluboko, to jsem byl skutečně překvapen,“ přiznává Zdeněk Zbořil.

Místo obsahu jednání se probírají prkotiny

To, že prezident republiky letěl zpátky soukromým letadlem firmy, která se jednání také zúčastnila, a to proto, aby stihnul program u příležitosti státního svátku, nevzrušuje nikoho jiného než několik českých novinářů. „Zřejmě nedokáží o té cestě informovat jinak než pomocí drbů a pomluv. A to, že stejně útočili na prezidenta také někteří politici, není překvapení, vždyť to je pořád jedna a ta samá parta. Když nejsou s to – až na jednoho či dva – diskutovat kvalifikovaně o rozpočtu, tak se soustředí na prkotiny,“ míní politolog.

Anketa

Které velmoci věříte nejvíce?

10%
87%
3%
hlasovalo: 252882 lidí

Možná bychom prý byli překvapeni, kdyby se šlo do soukromí těchto politiků a zjišťovalo se, s kým se stýkají a s kým tráví své večery. „Hledají brvy v oku druhého a nevidí břevna v oku svém, když to řeknu biblicky. Je úplně absurdní, že se nezabývají výsledky jednání, že se nezabývají oficiální zprávou prezidenta a příslušných úředníků Ministerstva zahraničí, kteří ho tam doprovázeli, ale že se soustředí na to, jestli je vhodné ukazovat krtečka, což se také snažili někteří poslanci využít proti prezidentovi republiky,“ diví se Zdeněk Zbořil.

Režisér v mikině nijak nevypovídá o prezidentovi

Také státní svátek a udělování vyznamenání u příležitosti 96. výročí vzniku Československa se staly důvodem pro kritiku hlavy státu. „Je to zase hledání poklesků na místech, kde je to velmi sporné. Když na slavnostní večer přijde jeden režisér v mikině, tak to svědčí ne o prezidentovi, ale o vkusu pana režiséra. Stejně jako urážka, kterou vmetl Janu Němcovi do tváře další vyznamenaný režisér Filip Renč,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil, že Robert Sedláček i Filip Renč jsou oba příslušníci generace, kterou si vychoval předzemanovský režim.

„Vždyť přece těmto lidem se dostávalo uměleckých i politických příležitostí i pod heslem ´My si mládež vychováme, příští generace bude jiná´. Tak je taková, jakou si ji někteří vychovali. Vůči Janu Němcovi to samozřejmě je neúcta, protože on něco pro český film, ale i pro českou zemi udělal. Tři nebo čtyři jeho filmy patří do zlatého fondu a jistě jsou umělecky hodnotnější než celá tvorba Filipa Renče. Ale Jana Němce měl rád Václav Havel, tak mu dal cenu. Filipa Renče má rád nynější prezident republiky, tak ji dal jemu,“ konstatuje politolog.

Umučený kněz měl být in memoriam vyznamenán už dávno

Nad takovým rozhodnutím můžeme jen zvedat obočí, ale nemůžeme ho prezidentovi zakázat. „Stejně tak já jsem žasnul, když Václav Klaus dával vyznamenání Milanu Knížákovi. Ale bylo to jeho právo, ať už se mu pan Knížák líbil jako výtvarník nebo jako rektor AVU nebo jako ředitel Národní galerie, na tom nikdo nic nezmění. Můžeme někde reptat a říkat, že to tak nemělo být, ale bylo to právo prezidenta. Navíc nyní ještě máme prezidenta přímo zvoleného, tak se nemůžeme divit, že projevuje vůli ve věcech, které jsou jednoznačně v jeho pravomoci,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Samotného by více zajímaly úvahy, zda jsou vhodná vyznamenání in memoriam a zda jich není příliš. „A zda tedy neslouží k necti předcházejícím prezidentům, že nebyl vyznamenán – když už tedy in memoriam – umučený katolický kněz Toufar, který byl zneužit k odporné propagandě. A České republice trvalo pětadvacet let, než si na něho vzpomněla nějakým vysokým řádem. Ona ho sice rehabilitovala, ale řád si skutečný hrdina a oběť minulého režimu a jeho zločinné praxe skutečně zasloužil. Ale tomu se nikdo snad až na dva, tři komentátory nevěnoval,“ podivuje se politický analytik.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Klaus mluvil o nutnosti kapitalismu od samého začátku

Do středu pozornosti se o víkendu dostal bývalý prezident Václav Klaus, když se v obsáhlém sobotním rozhovoru pro MF Dnes ostře pustil do svého předchůdce a symbolu revoluce Václava Havla. „Jeden Václav a druhý Václav si zpočátku tykali, ale od památného projevu Václava Havla v Rudolfinu o blbé náladě se téměř nenáviděli. Ale něco jiného je osobní rivalita a něco jiného jsou názory. A Václav Klaus je skutečně dlouhodobým kritikem politiky Václava Havla, kterou podle mého názoru mylně označuje za levicovou,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil, proč by nás Klausova slova neměla překvapovat.

„Nezapomeňme, že dodnes si všichni na internetu opakují projev Václava Havla, v němž říkal, že nechce kapitalismus, že nechce odstranit socialismus, že to jsou všechno pomluvy. To Václav Klaus byl v tomhle důsledný. Od samého začátku říkal, že socialismus je nereformovatelný a že je třeba jej odstranit a nahradit kapitalismem, i když ten kapitalismus nepopisoval do důsledků a neupozorňoval, že může mít i své stinné stránky. Málo platné, Václav Havel byl také více spojen s reformními komunisty i nekomunistickými reformátory z roku 1968 a dost často prezentoval jejich názory,“ připomíná politolog.

Televizní krize byla na úrovni státního převratu

Také není nic nového na tom, že Václav Havel neměl rád politické strany. „Podporoval všechny možné iniciativy, jež měly přerůst v politické hnutí, které by dokonce změnilo vládu. Vzpomeňme si na televizní krizi, vždyť to bylo na úrovni státního převratu, celá ta aktivita Václava Havla, jak je předvedena v těch různých – nevím, do jaké míry dnes už poctivých – dokumentárních filmech. Já bych Václavu Klausovi ve vztahu k Václavu Havlovi nepřičítal větší díl nenávisti a větší míru kritiky, než kterou Václav Klaus má vůči všem ostatním, které považuje za lidi, s nimiž nemusí souhlasit,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

V neděli vpodvečer se ale díky Hovorům z Lán, které s hlavou státu vysílal Český rozhlas – Radiožurnál, opět vrátila pozornost k nynějšímu prezidentovi. Ten použil v živém vysílání několik vulgárních slov, a když se ho moderátor Jan Pokorný zeptal, jestli prezident musí při používat vulgarismy, dostalo se mu odpovědi: „Ano, pane Pokorný. Inspiroval jsem se u Karla Schwarzenberga, který v každé druhé větě použije slovo h***o.“ Stejný slovník prý používá proto, že se chce vlísat pražské kavárně, která má knížete ráda.

Prezidenta Zemana neomlouvá to, že mluví sprostě jako Schwarzenberg

„Miloš Zeman má samozřejmě pravdu v tom, že první interview Karla Schwarzenberga, dokonce i v té nepolitické části, kde mluví o tom, co mu sudičky přisoudily, tak použil to slovo h***o, což i v tehdejší době šokovalo. Takže to má pan prezident pravdu, ale samozřejmě ho neomlouvá to, že bude mluvit jako Karel Schwarzenberg. Už jsem to jednou někde připomínal, že prezident Masaryk podle Čapka ani nepoužil nikdy o druhém člověku slovo blbec. A když se hodně rozčílil, tak říkal, že to je nepěkný člověk,“ připomíná politolog mluvu prvního československého prezidenta.

Podobná označení mohl v Hovorech z Lán použít i Miloš Zeman a mohlo to mít ještě větší razanci než to, co řekl. „Samozřejmě souhlasím s kritikou, že to bylo nevhodné. Prostořekostí nebo vulgaritou znevažuje svůj úřad, snižuje to instituci prezidenta republiky. Prezident je podle Ústavy institucí, zastupuje stát navenek, má významné reprezentativní pravomoci ne jako Miloš Zeman, ale jako prezident republiky,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Lidi, co volili v Doněcku a Luhansku, na teroristy nevypadali

Události na Ukrajině mohou ovlivnit nedělní volby v Doněcké a Luhanské lidové republice, které jasně vyhráli tamní vůdci Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnický. Ukrajinský prezident Petro Porošenko volby nazval „fraškou, která se odehrává pod hlavněmi tanků a samopalů”. Naopak v prohlášení ruského ministerstva zahraničních věcí zaznělo, že Rusko respektuje vůli lidu jihovýchodní Ukrajiny a zvolení představitelé prý získali mandát k řešení praktických úkolů s cílem obnovit normální život v oblastech.

„Kyjev volby samozřejmě odmítne, tak jako Tbilisi odmítlo Osetii a Abcházii, ale jde o to, zda jsou v Kyjevě ochotni něco se situací na východě učinit. V televizním zpravodajství jsme viděli, že se těžko ti lidé, kteří tam šli masově volit, dají považovat za teroristy, proti kterým se válčilo, proti kterým byly vyslány tanky a letadla. Už dokonce i Česká televize, což je velký úspěch, o nich mluví jako o povstalcích. Stále říká, že to jsou separatisté, ale už jim přiznává i ten hrdinský název povstalci. A možná dojde i na to, že se jim jednou bude říkat disidenti,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Spekulace o dohodě mezi ruským a ukrajinským prezidentem

Myslí si, že dohoda o tom, že východ Ukrajiny získá větší formu nezávislosti, než má, je už domluvená. „Protože to, co tam občanská válka přinesla, bylo nejenom utrpení, ale také hmotné škody, a ty bude někdo platit. Takže zřejmě už existuje dohoda, dokonce bych řekl i mezi ukrajinským a ruským prezidentem, o tom, že Kyjev se bude starat o dluhy v části Ukrajiny kontrolované novou vládou a Ruská federace uhradí škody, ke kterým došlo na východě a že zaplatí základní státní funkce, aby se dalo ty části východu a jihovýchodu vůbec spravovat. Je to tedy moje spekulace, a to ta optimističtější,“ zdůrazňuje politolog.

Polemizuje ovšem s Porošenkovým výrokem o frašce pod hlavněmi tanků a samopalů. „Když jsme viděli ty zbědované lidi z východu, tak s výjimkou jednoho záběru, kdy pana Zacharčenka obklopují ozbrojení muži - zřejmě z jeho ochranky, tak ti ostatní nevypadali jako teroristé. Zatímco záběry z Kyjeva a západní části Ukrajiny během parlamentních voleb se hemžily samopalníky a vojenskými uniformami, takže by se spíš mohlo mluvit o tom, že tam se to konalo pod hlavněmi samopalů. A navíc víme, jak se tam chovají i vůči sobě, tu někoho hodí do kontejneru, tu je někdo vystaven brachiálnímu útoku,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Není jasné, o co jde mezi Porošenkem a Jaceňukem

Proto bere vyjádření Kyjeva i Moskvy jako hru slov, ale důležité budou činy a řešení je stále ještě v nedohlednu. „Víme také, že mezi prezidentem a předsedou vlády jsou takové zvláštní rozpory, o kterých není jasné, kdo koho kam tlačí. Zda se prezident Porošenko neřídí takovým trochu mírnějším pohledem na celou krizi, který by mohl přijímat když ne od celé Evropské unie, tak alespoň od německé kancléřky, zatímco pan Jaceňuk je spíše stoupencem těch jestřábů ze Spojených států,“ zamýšlí se politický analytik.

V začínajícím týdnu doporučuje i nepražským občanům, aby se zamysleli nad tím, jak se dohaduje koalice v Praze. „A abychom si lépe přečetli životopis kandidátky na pražskou primátorku a všimli si, že nepůsobila jenom v Transparency International, ale že také šest let pracovala pro Sorosovu nadaci a že ovládá čtyři nebo dokonce pět jazyků, což je na úroveň českého politika úplně nebývalé. A abychom si všímali i toho, jak vznikají koalice nejenom v Praze, ale v těch největších městech. Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, to jsou všechno lakmusové papírky,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.

Po malérech ODS málokdo uvěří, že peníze za ozvučení nešly do stranické kasy

Čeká také, že zájem veřejnosti bude upřen k dnes zahájenému procesu v kauze ProMoPro. „Ačkoli Alexandr Vondra, pokud bude součástí řízení, bude vystupovat pouze jako svědek, tak je to nicméně první významný soud, který by měl zasahovat do nejvyšších pozic předchozí politické garnitury. Peněz je tam příliš mnoho a to podezření, že se z těchto peněz financovala také ODS, sice asi nebude prokázáno, nebo to dokonce nemusí být pravda, ale málokdo z občanů České republiky po těch malérech ODS bude věřit tomu, že ty peníze za ozvučení a technický servis nešly do nějaké stranické pokladny,“ uzavírá politolog.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Teď Merkelová začne přemýšlet nad Jarkem Nohavicou... Zdeněk Zbořil došel k překvapivým závěrům

6:40 Teď Merkelová začne přemýšlet nad Jarkem Nohavicou... Zdeněk Zbořil došel k překvapivým závěrům

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Angela Merkelová začne usilovně přemýšlet, jak to Putin s Nohavicou vlastně m…