Čerstvé zprávy novinářky Spencerové: Kočkování mocných na Ukrajině, pravda o bojích na východě a dnešní úspěch Putina

29. 5. 2014 10:01

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Boje na východě Ukrajiny pravděpodobně skončí vzájemným vyčerpáním obou stran. Politických lídrů separatistů povstání na východě země je čím dál víc, ale bojovat se jim nechce. Prezidentské volby na Ukrajině doprovázela dohoda mocných, přičemž Majdan dále pokračuje navzdory přání Vitalije Klička. I to uvádí v pravidelné rubrice ParlamentníchListů.cz novinářka Literárních novin a zahraničně politická analytička Tereza Spencerová.

Čerstvé zprávy novinářky Spencerové: Kočkování mocných na Ukrajině, pravda o bojích na východě a dnešní úspěch Putina
Foto: www.shakhtar.com
Popisek: Miloš Zeman s Rinatem Achmetovem, nejbohatším Ukrajincem
reklama

Anketa

Měla by Evropská unie vrátit některé pravomoci národním státům?

hlasovalo: 8215 lidí

Ukrajina volila prezidenta a stal se jím jeden z nejbohatších mužů v zemi. Nejbohatší Ukrajinec Achmetov, majitel důležitého průmyslu v Doněcku, odjel do Kyjeva. Jaké jsou nyní mocenské poměry na Ukrajině? Ve smyslu nejbohatších miliardářů i ve smyslu rozložení politických sil.

Prezidentem se stal „až“ sedmý nejbohatší Ukrajinec, ale to jen pro přesnost. Vynecháme-li Juliji Tymošenko, mám dojem, že nikdo bohatší než Petro Porošenko nekandidoval. Rinat Achmetov minulý týden zkoušel převzít iniciativu ve „svém“ Donbasu, ale nedokázal vyhnat „své“ hutníky a oceláře do ulic v takovém počtu, aby se stal pánem situace. Přičteme-li k tomu, že v Donbasu zabíjí soukromá armáda dalšího oligarchy, dněpropetrovského gubernátora Ihora Kolomojského, „hit-teams“ prezidentského kandidáta Oleha Ljaška, který ve volbách skončil třetí, a k tomu samozřejmě nepřehledná masa bojovníků „lidových republik“ Doněcku a Luhansku, tak lze konstatovat, že Porošenko sice novým prezidentem je, ale vládu nad územím nemá.

Důležité je, že nebojuje jen proti ruskojazyčným rebelům, ale i proti soukromým armádám svých oligarchických „obchodních partnerů“. Ve hře je totiž plánovaná privatizace státních podniků, vesměs z těžkého průmyslu, v celkové hodnotně asi 1,8 miliardy dolarů. Kdo si nyní - v čase chaosu - vybuduje lepší startovací pozici, ten vyhraje. Je zřejmé, že nynější chaos východu Ukrajiny je, při všech ostatních problémech, zneužíván i k ryze prozaickým účelům.

Nicméně, když je řeč o chaosu, není to jen problém východu. V Kyjevě na jedné straně pokračuje Majdan, na straně druhé nově zvolený primátor a hvězda Majdanu Vitalij Kličko velmi slušně žádá „revoluční síly“, aby vyklidily budovu městské rady, protože 120 zastupitelů nemá kde pracovat. Jinými slovy, současná vláda neovládá ani samotný Kyjev.

Jaké že jsou tedy mocenské poměry na Ukrajině? Faktické bezvládí.

V Doněcku se nadále bojuje, armáda dle ruských médií nasazuje i těžké zbraně. K jakému vyústění směřuje separatistická akce a tzv. protiteroristická operace Kyjeva? Budou separatisté nemilosrdně zničeni? A co na to Putin?

Tady by se hodila křišťálová koule… Ve chvíli, kdy nový prezident Porošenko po oznámení svého vítězství mluvil o nutnosti zastavit ozbrojený konflikt, rebelové z Doněcku vyrazili obsadit letiště, aby mu ukázali, že tak snadné to mít nebude. Bojuje se už čtvrtý den a různé zdroje mluví o 50, ale i o 200 mrtvých.

Není přitom zřejmé, co vlastně rebelové chtějí. Vytvářejí stále nepřehlednější struktury „lidových republik“, které se propojují do „svazového“, ale nikoli sjednoceného „Novoruska“, nad tím vším si utvořili ještě střechovou „Lidovou frontu“, neustále se mění jejich lídři, protože na pozici vůdce si jich očividně dělá čáku hodně, ale těch, kteří by byli ochotní skutečně bojovat v terénu, nepřibývá, spíš naopak, jak si onehdy stěžoval velitel rebelů ve Slavjansku.

Do toho vyšli do ulic protestovat proti „válce“ doněčtí horníci a samozřejmě při tom všem v Doněcku i Luhansku funguje, alespoň do určité míry, i ukrajinská státní správa. Vznikl tak zcela neuchopitelný stav chaosu a anarchie. A nezdá se, že by se v dohledné době měl nějak změnit. Ministerstvo zahraničí USA vyslání ukrajinské armády na východ země nepovažuje za „vojenské řešení“ situace, protože tu je prý možné řešit jen jednáním, Kreml také opakuje nutnost rozhovorů, vyjádřil podporu Porošenkovi coby nové hlavě státu, a tím končí. Zdá se být pravděpodobné, že žádné připojení Donbasu k Rusku není na pořadu dne, a tak vše může skončit buď skutečně oním „nemilosrdným zničením“ rebelů, spíš ale tím, že vyčerpaní rebelové využijí nabídky na amnestii výměnou za složení zbraní a politické ústupky. Není to ale otázka dnů a nejspíš ani týdnů. Mrtvých bude ještě přibývat.

Putin právě dnes podepisuje s prezidenty Kazachstánu a Běloruska smlouvu o vytvoření Eurasijské hospodářské unie. Vy tvrdíte, že žijeme uprostřed změny geopolitických a velmocenských poměrů. Jak významný je v tomto procesu právě tento krok?

Ano, geopolitická rovnováha ve světě se mění. Jak shrnuje šéf moskevského Carnegieho centra Dmitrij Trenin, „ať už v euroatlantické nebo asijskopacifické oblasti, stávají se velmocenské vztahy stále diskutabilnějšími, přičemž se pomalu rýsuje volně koncipovaná euroasijská koalice, která omezí americkou nadvládu v globální politice. Není to nic podobného čínsko-sovětské alianci z 50. let minulého století, ale konsolidace ruského směřování do Asie je důležitým výsledkem první fáze krize na Ukrajině, která bude globální strategickou situaci přetvářet dál.“ Připojení Kazachstánu a Běloruska jsou jen dílky budoucího puzzle, jehož přesný obraz si zatím asi neumíme moc představit. Nicméně, USA i EU se snažily například Kazachstánu nadbíhat, přesto smlouvu uzavřel s Ruskem. Cynik by řekl, že tuší, ke komu je výhodnější se v dnešních dobách připojit.

Volby do Evropského parlamentu: Jak hodnotíte výsledky mimomainstreamových stran, označovaných jako „euroskeptické“, „xenofobní“, nebo „extremistické“? Považujete některé z nich za skutečně nebezpečné, a pokud ano, tak jak? A co vlastně čeká EU?

Je vlastně hodně zvláštní, že v Evropském parlamentu posilují strany, které Unii odmítají. „Proč tam tedy vůbec kandidují?“ chce se zvolat. O tom, co jejich volební zisky znamenají pro EU, se nyní vedou diskuze, a co analytik, to názor. Tyto strany sice posílily, ale ne natolik, aby ovlivnily chod Bruselu. Je to ale důležitý vzkaz právě „bruselským“, jejichž politika v časech krize není s to krize řešit. Zdá se, že - pokud se samozřejmě v Bruselu nestane zázrak a nepřistoupí ke zcela nové politice - budou radikální strany v Evropě jen dál posilovat. A co se týče jejich nebezpečnosti, napadá mě třeba maďarský Jobbik, jehož členové a sympatizanti byli usvědčeni z řady vražd Romů…

Co jiného důležitého se ve světě za poslední týden stalo a český čtenář by o tom měl vědět?

Myslím, že se zcela přehlíží jeden zajímavý aspekt ukrajinských prezidentských voleb. Pokud budeme vycházet ze slavného hacknutého telefonátu náměstkyně amerického ministra zahraničí Victorie Nuland s ambasadorem v Kyjevě, karty měly být rozdány následovně: V Německu utvořená opoziční strana UDAR v čele s Vitalijem Kličkem měla jít stranou a vše měl řídit favorit USA, dosavadní premiér Arsenij Jaceňuk. „Fuck the EU,“ prohlásila tehdy Nuland. Jaceňuk, stejně jako dosavadní prezident Turčynov, je ze strany Baťkivščina Julije Tymošenko, zatímco Porošenko v prezidentských volbách kandidoval za „německý“ UDAR. A zatímco Porošenko zvítězil hned v prvním kole voleb, Tymošenko získala jen 13 procent hlasů, z čehož by se dalo soudit, že USA vsadily „na špatného koně“.

V ukrajinských médiích se už týdny před volbami ale objevovaly zprávy, že všichni prezidentští kandidáti museli dopředu souhlasit s tím, že v případě svého vítězství v čele vlády ponechají Jaceňuka. Porošenko pak také okamžitě po zvolení prohlásil, že s Jaceňukem coby premiérem počítá dál. Pokud ale Tymošenko mnoho popularity mezi Ukrajinci nemá, jak si povede premiér z její strany v době, kdy vláda - při těch všech nepředstavitelných politických i ekonomických problémech - potřebuje opravdu silný mandát? Tímto německo-americkým „kšeftem“ je tak na Ukrajině hned od prezidentských voleb nejspíš zaděláno na další politickou krizi.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: nep
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Akce Křeček: Pane Kalousku, a co vy? ptá se Zdeněk Zbořil. Jde na něj hrůza. Může to skončit zle

8:44 Akce Křeček: Pane Kalousku, a co vy? ptá se Zdeněk Zbořil. Jde na něj hrůza. Může to skončit zle

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Apokalypsa? „To je tak hrůzostrašný obraz budoucnosti české společnosti, až s…