Jak zhodnotit českou geopolitickou pozici a zahraniční politiku za posledních 25 let? Objevuje se kritika naší přílišné loajality k USA a Západu obecně, prozápadní pozorovatelé naopak kritizují českou politickou praxi za neloajalitu k EU a přátelskost k Rusku. Kde je dle Vás pravda? Které osobnosti a proudy zanechaly v tomto smyslu kladnou stopu a které zápornou?

To, jak je naše politika vnímána, je zřídka objektivní popis. Zmíněné reakce jsou většinou pokusem naši politiku ovlivnit. Pravda je podle mého názoru to, že česká zahraniční politika postrádá od listopadu jasnou linii. Důvodem je zejména to, že česká politická a mediální elita ještě pořád nepochopila, že zahraniční politika nesmí být pískovištěm pro vnitropolitické hrátky. To, že opoziční strana podrazí vládu, zrovna když CELÁ země předsedá EU, je nestoudné a hloupé. A to, že někteří komentátoři dávají volný průchod svému idealismu a nestarají se ani za mák o reflexi reálné konstelace, mi připomíná Hegelovu odpověď na námitku jednoho studenta. "Pane profesore, skutečnost je ale jiná." Na to měl Hegel odpovědět: "Tím hůře pro skutečnost."

Česká elita by měla konečně vést a uzavřít racionální debatu o tom, co jsou to národní zájmy. Dokud toho nebude schopna, tak zůstane národu dlužna to, co vyplývá z její společenské funkce. Závěrem chci říci, že podle mého názoru pan Zaorálek ve srovnání s mnohými svými předchůdci –včetně toho bezprostředního – vůbec nedělá špatnou práci.