EU je pozve až k nám do postele. Neznámá a naléhavá fakta o nebezpečí Turecka pro nás

02.05.2017 12:00 | Zprávy

Turecko se emancipuje, spojuje se se Saúdskou Arábií a přestává brát ohledy i na Kurdy, které brání Američané. Vojenský a bezpečnostní analytik Martin Koller nabádá k opatrnosti před jižním sousedem EU, který k nám poměrně nekontrolovaně posílá své emigranty, ale přitom se mocensky orientuje na islámské země. „Integrace Turecka do Evropy je zcela mimo logiku a zájmy Evropy jak ekonomicky, tak bezpečnostně. Přesto neexistují důvody, proč bychom neměli s Tureckem ekonomicky spolupracovat bez politického a ideologického podtextu jako partneři. Obchodník v krámě si také nezve každého zákazníka do bytu. Ovšem nelze se zbavit dojmu, že vedení EU je schopné si pozvat zákazníky nejen do bytu, ale i do postele, pravděpodobně nikoli zadarmo a bez ohledu na svoje občany,“ píše pro ParlamentníListy.cz.

EU je pozve až k nám do postele. Neznámá a naléhavá fakta o nebezpečí Turecka pro nás
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Erdogan - sultán.

Nemocný muž na Bosporu 

Nedávná informace v médiích, že americká armáda operující v Iráku a místy i v Sýrii chrání část Kurdů před tureckou armádou, jen potvrzuje nestabilitu NATO. Zároveň je důkazem, že současná evropská a islámská koncepce světa je stále méně slučitelná. Vinu na tomto vývoji však mají jak USA a státy EU, které se označují jako demokratické, tak Turecko a rostoucí agresivita islámu.

Dlužno dodat, že Američané přistoupili k ochraně svých kurdských spojenců dost pozdě. Konec konců, jsou již téměř sto let garantem vzniku států Kurdů a Arménů, které měly být na základě mezinárodních dohod ze Sevres vytvořeny na území dnešního Turecka. 

V tamním teritoriu jsou to právě Kurdové, kteří pomáhali Američanům již od první války proti Iráku (1990–1991) a těžce na to doplatili. Po drsném výprasku a vyhnání armád Saddáma Husajna z Kuvajtu se koaliční slepenec zastavil na hranici Iráku. Potrhlý irácký diktátor, plod spojení bratrance a sestřenice (stejně jako mnozí jiní muslimové) si mohl doma oddechnout, vyrovnávat účty a napravovat válečnickou reputaci. Politická reprezentace v USA počítala se Saddámem stále jako s nepřehlédnutelným silovým faktorem proti Íránu, takže nad jeho zločiny američtí a evropští demokraté usilovně zavírali oči stejně jako v současnosti před terorismem ze Saúdské Arábie. Doplatili na to šíité na jihu, a především Kurdové na severu. V Kurdistánu byly použity i chemické zbraně a nastal masový útěk do Íránu a Sýrie. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Martin Koller

Mgr. Jan Farský byl položen dotaz

Kde berete jistotu, že Írán nebude ve snaze budovat jaderný arzenál pokračovat?

Zvládl to jednou, proč by ne podruhé? A co mě zajímá ještě víc. Vy tvrdíte, že svět nebude bezpečnější ani stabilnější. Není to ale chyba vás politiků? Vy jen zbrojíte, ale o stabilitu se tu podle mě nikdo nesnaží. Příkladem může být válka na Ukrajině. Jak dlouho Evropa řešila jen pomoc Ukrajině a s...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

13:21 „Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

Fialova vláda se postavila jednoznačně proti Íránu a schvaluje americké a izraelské útoky, což se jí…