V souvislosti se snahou USA o zisk Grónska do svého vlivu z důvodu zajištění národní bezpečnosti si Erik Best všímá, že evropští politici a čeští opoziční politici v řadě případů aplikují jiný metr na únos venezuelského prezidenta Madura a snahou o zisk Grónska, přestože v obou případech lze říci, že jde nebo by šlo o porušení mezinárodního práva a suverenity.

Anketa

Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?

Bude

1%

Ne, Fiala byl lepší

1%

Je to úplně jedno

98%

hlasovalo: 7433 lidí

„Viděl jsem vyjádření Petra Koláře (poradce prezidenta Pavla, pozn. red.), který říkal, že vítá únos Madura. Podobně to slyšíme i z Evropy. Potom se ti samí politici mají přepnout na Grónsko, kde říkají opak. Princip je to přitom podobný, jde o národní svrchovanost, územní celistvost apod. V jednom případě se radují a ve druhém se děsí. 

Zajímavé je, že podle něho začali používat i stejný jazyk jako v případě Ukrajiny. „Sledoval jsem Ursulu von der Leyenovou, která mluvila poměrně vstřícně k USA, že chce dialog a nechce konflikt, ale pak říká, že svrchovanost a územní celistvost Grónska i Dánska je mimo diskusi a nejede přes to vlak. Kdybych nevěděl, že říká naprosto totéž v případě Ukrajiny, tak bych to možná bral. Když ovšem víme, že pro Ukrajinu to v praxi platit nebude, přestože to říkají, co to vlastně znamená? Podporují Ukrajinu, ale víme, že je to pouze dočasné do té doby, než se to změní. Stejně tak z druhé strany mluví o suverenitě Dánska v Grónsku, ale budou to říkat pouze do doby, než se něco změní. Kdyby Trump do Grónska poslal armádu, tím by to celé skončilo,“ zamýšlí se politický pozorovatel.

V případě české vlády podle něho taková rétorika ale neplatí. „Ministr Macinka už říkal, a myslím, že to bude opakovat stále dokola, že dříve za minulé vlády se k problémům přistupovalo tak, že vydali nějaké prohlášení, tím bylo hotovo a jelo se dál. Současná česká vládní politika už taková nebude, což bylo patrné i z toho, co padlo na jeho schůzce s americkým velvyslancem. Alespoň tedy podle zápisu, který unikl do Deníku N,“ míní.

„To je momentálně nejzajímavější věc v české politice. Máme tu Deník N, který je napojený na prezidenta Pavla a prezident má přístup k takovým zápisům vzhledem k tomu, že je součástí bezpečnostní struktury. Přijde americký velvyslanec za ministrem zahraničí s předpokladem, že jde o neveřejné setkání, a za pár dní si o tom přečte v Deníku N nebo v Respektu. Pokud vím já, že to uniklo z Hradu, musí to vědět i americký velvyslanec. Moje informace určitě nejsou lepší než jeho,“ říká Erik Best pro ParlamentníListy.cz.

Fotogalerie: - S Motoristy vlakem v Kyjevě

Klade důležitou otázku. „Jak dlouho může velvyslanec USA si něco takového nechat líbit? A jaké budou následky? Prezident může říci a možná pravdivě, že to jde mimo něho, že to udělal někdo jiný na Hradě. Jenže by tím odhalil trhliny, že má pod sebou lidi, kteří mají na svědomí úniky neveřejných dokumentů. Deník N a do určité míry i Respekt jsou ochotni takové věci otisknout a odvysílat, ale nejsem si jistý, že chápou následky,“ konstatuje analytik.

„Neznám do detailů záměry Spojených států, ale předpokládám jistou shovívavost vůči prezidentu Pavlovi, protože v některých oblastech má podobné záměry jako Američané. V něčem jiném je má ale zase odlišné. Jakmile už nebude ze strany USA vůči Pavlovi dobrá vůle, může se odehrávat něco podobného jako ve vztahu Petra Macinky a prezidenta. Ze strany Macinky také zpočátku byla dobrá vůle k Pavlovi, ale už je pryč, protože nebyla prezidentem opětována. Něco podobného se může stát v případě amerického velvyslanectví,“ odhaduje Best.

V takovém případě by prezident nemohl očekávat žádné zlepšení osobních vazeb na Washignton, právě naopak. „Američané by dávali přednost Babišovi, což už do určité míry dělají, protože je to předseda vlády a řídí vládu dennodenně. Běžně ale dávají USA najevo, aby to podle protokolu vypadalo, že prezident dané země má výsadní pozici. V tomhle směru by to mohlo mít vliv na Pavla a může z toho profitovat Babiš. Myslím, že se mu ani nesnilo o tom, že by k tomu došlo, ale už se to děje,“ soudí politický pozorovatel.

„Před asi dvěma týdny jsme mluvili o tom, co Babiš dělal v Paříži, že nepodepsal tu deklaraci. Tady jde ve věci Grónska o podobný případ. Babiš víceméně propaguje jinou politiku než EU. Razí směr, o který se snaží Spojené státy. Nechce o tom tématu příliš mluvit, protože neví, jak to dopadne, ale tuší, že to nakonec dopadne ve prospěch USA. Proč by se měl v takovém případě ztrapňovat prohlášeními o tom, že stojíme za Dánskem, když to evidentně dopadne jinak. Stejně tak proč mluvit o tom, že je pro nás na prvním místě svrchovanost Ukrajiny, což bylo v té pařížské deklaraci, když víme, že to tak není. Sice to zatím Evropa říká, ale víme, že to tak nedopadne. Skoro nikdo už nemluví o tom, že Ukrajina dostane zpátky Krym. Svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny znamená i návrat Krymu. Babiš má tu smůlu, že novináři stále opakují jeho pozici, že o tom nechce mluvit. Větší problém asi má se svými voliči, jak psalo Právo. Tvrdili, že pod příspěvkem Babiše na Facebooku k tomu je tisíce negativních reakcí. Je to kvůli tomu, že se to týká Evropy a málokdo chápe, proč Trump Grónsko chce. Z druhé strany je to asi jen dočasné a toto mezidobí bude pro Babiše nepříjemné,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Erik Best.

Psali jsme:

Trump ne a ne uhnout. Z Evropy zní výhrůžky i nářek

Macron ve slunečních brýlích řečnil v Davosu. Útok na Trumpa

Leyenová v Davosu: Staré pořádky? Už ne. Je čas na novou Evropu

Lepší vlastnit než spolupracovat. Generál vidí do Trumpova jednání