Jak je to s kauzou údajného ruského agenta a „kufříku s jedem“? Odkud mohla informace pocházet, a může být pravdivá? Nejen na tyto otázky Erik Best reaguje. Podíváme-li se na celý příběh od počátku, je podle něho nutné mít na paměti, jakým způsobem Respekt svůj tehdejší článek na toto téma formuloval.
Analytik připomíná, že prvotní sdělení v časopisu Respekt nebylo publikováno jako klasický zpravodajský článek, ale jako pouhá glosa jeho autora Ondřeje Kundry. Glosa je specifický žánr, ve kterém de fakto autor publikuje své názory či postřehy a nemusí je mít podložené zdroji.
„Píše se tam, že ‚podle zdrojů Respektu pasažér přicestoval s kufříkem, ve kterém měl mít smrtící jed‘. Všimněte si té formulace: měl mít. Takže co ty zdroje vlastně řekly? Tvrdí, že jed možná měl, a možná ne. Už ta formulace znamená, že ta věta je víceméně bezcenná. Co ty zdroje řekly? Že to tam asi je. To není žádný zdroj. Je to domněnka, odhad. Není to žádná informace. Další média to posléze interpretovala úplně jinak a říkala, že jed v tom kufříku byl. Ne že tam možná byl. Když jsem to četl v Respektu poprvé, musím přiznat, že jsem se nad tím ani nepozastavil. Četl jsem to tehdy ráno a teprve odpoledne toho dne, když to začala další média řešit, jsem si uvědomil, že jsem to vlastně četl a nebral jsem to zpočátku vážně, protože Respekt žádnou informaci nepřinesl. Takže byla snaha udělat z komára velblouda,“ míní Best.
Nakonec to podle jeho slov nepovede k zamýšlenému cíli, protože sám autor článku už prý začal brát zpátečku. „Hospodářské noviny citovaly pana Kundru, jak říká, že zpravodajské služby pracovaly s dvěma verzemi. Říkal, že dostaly anonymní dopis a buď je to pravda, že ten člověk přijel a měl v kufříku jed, anebo že je to provokace. Píše, že kdyby ten diplomat byl zadržen a žádný jed by se nenašel, šlo by o skandál a oslabení demokratické instituce tohoto státu. Výsledek je co? Žádný jed nenašli, protože toho člověka nezadrželi. Takže máme vlastně třetí verzi, která zní: žádný jed, žádné zadržení a obrovský skandál, kterým je oslabení demokratické instituce tohoto státu. Takže pokud Rusové chtěli dosáhnout onoho oslabení nějaké instituce, tak Respekt s BIS toho docílili sami a Rusové nemuseli nic dělat. To je výsledek celé akce,” je přesvědčený.
„Spíš než demokratickým institucím českého státu tak pan Kundra pomohl Rusku, ale nemyslím si, že by tuto kauzu Rusku výrazně vyhrálo. Tady nevyhrává nikdo, protože i reakce ze strany Ruska nebyly nic moc, také to přehnali. Jednoznačně je ale na straně BIS. Kdyby chtěli, možná to o něco víc mohli svést na Ministerstvo zahraničních věcí, což jsem očekával, ale evidentně se rozhodli, že to neudělají a BIS to odnese,“ předpokládá Erik Best.
Jistotu prý nemáme ani v tom, že existuje nějaký anonymní dopis, který by česká kontrarozvědka obdržela. „Kdo ten anonymní dopis měl napsat? V jakém jazyce, prosím vás? Pokud přišel anonymní dopis, proč ho brali vážně? GRU nebo FSB posílá anonymní dopisy? Kdyby to celé byla pravda, ty informace budou mít tři čtyři lidi na světě a jeden z nich napsal anonymní dopis? Možná neexistuje ani ten dopis,” pokračuje politický analytik.
Fotogalerie: - Věnec řeporyjským vlasovcům
Pak se podle něho nabízí otázka, z jakých důvodů mají tři pražští politici Zdeněk Hřib, Pavel Novotný a Ondřej Kolář od počátku kauzy policejní ochranu. „Tady bych souhlasil s tím, co říká prezident, že jde částečně o snahu na sebe upozornit ze strany těch tří. Šel bych ještě o kousek dál, protože to podle mě je součást začínající kampaně pro pana generála Petra Pavla. Výsledkem je, že z toho máme konflikt s Ruskem, k tomu se už delší čas tvoří konflikt s Ruskem a bude snaha to prezentovat tak, že potřebujeme silného válečného prezidenta a to má být Petr Pavel. Jinými slovy tohle přesahuje místo nebo komunální politiku, ale také tu celostátní. Kandidáti do voleb v roce 2023 už se hledají a zdá se, že už bylo rozhodnuto, že silnějším kandidátem daného tábora je generál Pavel proti Pavlu Fischerovi. Kdyby celá tato akce vyšla, Pavel by to mohl použít. Nicméně tak, jak to evidentně dopadne, neprospěje to nikomu,“ soudí Best.
Sněmovní bezpečnostní výbor se minulý týden v usnesení postavil za BIS a bezpečnostní složky státu, které jsou v celé kauze zainteresované. Ptali jsme se tedy Erika Besta, zda toto není důkaz o tom, že hrozba je nebo byla reálná. „Neznán bohužel dost zákony o tajných informacích, ale moje otázka by byla, jestli když pan plukovník Koudelka vystupuje před poslanci, zda je povinen mluvit pravdivě. Na tom výboru jsem samozřejmě nebyl, ale měl bych pochybnosti, nakolik tam pan Koudelka říkal všechno a zda mluvil úplně pravdivě. Protože pokud je zdrojem úniku do Respektu a Deníku sama BIS, jak mohou poslanci brát vážně sdělení, že jde o skutečnou hrozbu. Beru jako jednu z možností, že pan Koudelka chtěl před poslanci ochránit pověst BIS a nemusel jim kvůli tomu říci zcela všechno. Nevím pochopitelně, co všechno tam padlo, ale slyšeli jsme, že BIS řekl, že podává kvůli úniku trestní oznámení. To podávají na sebe? Asi těžko, že. Hospodářské noviny přináší domněnku, že zdrojem úniku je BIS, což je zajímavé. HN jsou přece sesterským médiem Respektu. Před tím to napsal už Alexandr Mitrofanov, což nejsou žádní odpůrci současné BIS,“ zamýšlí se.
„Obávám se, že celé je to součástí dění ve světě. Média se už nezabývají fakty. Respekt napsal v pondělí, že ‚mají další fakta‘ k té kauze. Jaká další fakta? Od začátku tam žádná fakta nebyla! Tak jaká další?! Přesně to funguje i na obou stranách. Lavrov také asi neříká pravdu ohledně smlouvy z roku 1993. Výsledek je, že ten, kdo se tím nezabývá a nestuduje mezistátní smlouvy staré skoro 30 let, nemůže vědět, jak to přesně je. Výsledkem budou o něco horší vztahy s Ruskem a o něco méně budeme mluvit o Číně, která představuje podstatně větší riziko než Rusko. Dalším výsledkem bude, že ztrácíme důvěru v instituce zpravodajských služeb i médií. Žádné vypovězení diplomatů není pravděpodobné,“ myslí si Erik Best.
Závěrem upozorňuje na poslední vývoj celé kauzy. „Zcela nové je to, že bylo zveřejněno jméno toho diplomata, který údajně měl být oním agentem. Ani když byli před lety vypovězeni tři ruští diplomati v reakci na kauzu Skripal, se veřejnost nedozvěděla, kteří to byli. Doposud nevíme, kteří tři Rusové to byli. Zatímco teď už byl někdo jmenován, přitom žádná fakta nejsou. Byla prozrazena totožnost toho člověka, a to se nedělá ani mezi nepřátelskými státy. Jde o vážnou věc. Někdo to musel z Ministerstva zahraničních věcí pustit do médií, to si nikdo jen nevymyslel. Takže další trestný čin. To je možná závažnější než všechno ostatní kolem. Byla tím překročena hranice. Možná tím zničili kariéru toho mladého diplomata. My můžeme říct, že to je nějaký Rus a je nám to jedno, ale tak to v diplomacii nefunguje. Druhá strana bude pravděpodobně chystat odvetu,“ uzavírá Erik Best.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
