Miloš Zeman při svém nástupu hovořil o tom, že chce sjednocovat národ. Zatím se ale zdá, že se mu to daří především u jeho odpůrců z řad takzvaných „pravdoláskařů“ – následovníků prezidenta Havla, stoupenců Jiřího Dienstbiera, některých umělců a podobně. Proč tomu tak je?
V minulosti se Miloši Zemanovi podařilo sjednotit různé proudy sociální demokracie. Ty uznaly jeho autoritu a podřídily se mu, protože byly v podstatě v bezvýchodné situaci. V současné době ale politická scéna není v té situaci, aby se mu musela podřizovat. V současné době mají politici jiné vlastní názory a nepotřebují se podřizovat prezidentovi. To je podle mého ten velký rozdíl mezi Zemanovou minulostí a současností.
K čemu je vlastně to jejich vymezování se vůči prezidentovi dobré? Čemu to má sloužit?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
