Zprávy, které se v posledních dnech však začaly objevovat, naznačují spíše opak. I když totiž Kreml své občany ujišťoval, že sankce vyhlášené Ruskem proti západním státům neovlivní ceny zboží na ruském trhu, podle ruského deníku Kommersant (který staví na své apolitičnosti) začaly rychle narůstat velkoobchodní ceny. V Moskvě se sice ceny zvýšily dosud jen mírně, avšak například na Dálném východě došlo ke skokovému nárůstu cen dokonce prý až o desítky procent. Podle geopolitologa Michaela Romancova tím však nepříliš pozitivní zprávy o nejbližším vývoji v Ruské federaci nekončí.
Nesmysl podporovaný kremelskou propagandou
„Tvrdit, že Rusku pomůže, pokud přestane dodávat věci na Západ, je naprostý nesmysl. Je to ovšem nesmysl silně podporovaný současnou vládní propagandou a zesiluje o to víc, jak podle informací ze skutečně nezávislých zdrojů stoupá nespokojenost místních spotřebitelů. Ovšem, ten kdo tomu věří, nezjistí samozřejmě pravdu hned, vše bude mít nějakou setrvačnost a ukáže se v plné síle až třeba v příštím roce,“ řekl ParlamentnímListům.cz Romancov.
Psali jsme:
Podle něj bylo i v minulosti typické pro ruského prezidenta Vladimira Putina zejména to, že on nevychovával občana, jako hlavně spotřebitele. Do jaké míry bude mít tento fakt vliv na další vývoj i postoje občanů k němu poté, co dopady sankcí Západu i těch, které vyhlásilo Rusko, začnou být znatelné, však Romancov odhadovat odmítá. „Byly by to jen pouhé spekulace. Navíc víme skutečně jen velmi málo o tom, jak a proč se v Kremlu o čemkoli rozhoduje. Jisté je však to, že lze pozorovat posilující režim vládnutí v duchu autoritářského,“ poukázal dále pro ParlamentníListy.cz geopolitolog.
Ruská federace jako monolit? Jen papírově, tvrdí politolog
Jak dále zmínil, potvrzuje se opět to, že Rusko je federací hlavně papírově. V obecné a praktické rovině je tomu podle Romancova jinak. „Ano, politické elity Ruska i jeho společnost ráda hovoří o tom, že Ruská federace je jakýsi monolit. Jen ten, kdo však detailně zná poměry v této zemi, ví, že to prakticky nikdy neplatilo. Ovšem pokud ruská ekonomika rostla, lidem se poměrně dařilo, tak tyto zprávy přijímali s jakousi rezignací, neprotestovali proti nim, možná jim i věřili. Nyní se však dá opět očekávat posilování odstředivých tendencí některých zemí. Vždy přicházely z těch regionů, které jsou surovinově silně či etnicky výrazněji odlišné. Nebude tomu asi jinak ani nyní. Riziko se dá předpokládat, i když je tam dosud klid, z Tatarstánu či například Čečny,“ domnívá se Michael Romancov.
Psali jsme:
Jeho slova do jisté míry mohou potvrdit i zprávy o tom, že se na Sibiři začali objevovat separatisté. Není jich mnoho a jejich volání po větší autonomii není proto do Kremlu tolik slyšet. Přesto zřejmě čelní politické špičky netěší načasování toho, kdy se tyto zprávy objevily. Odpovídá tomu proto i poměrně razantní zakročení proti těmto tendencím – například v podobě zablokování internetových stránek a podobně.
Je to přitom tak trochu s podivem ve srovnání s tím, že se z ruských provládních médií ozývá již několik měsíců to, že všichni rusky mluvící občané na Ukrajině mají právo na sebeurčení a že by bylo nejlepší, kdyby se z Ukrajiny stal federální stát.
V Rusku posiluje autoritářský režim
„Je to jasná ukázka toho, co jsem již zmínil. Tedy že Rusko posiluje a přechází částečně na autoritářský režim. Zajímavé je v tomto ohledu sledovat i práci sdělovacích prostředků. Jelikož často berou informace pouze z médií, která jsou prokremelská či závislá na informacích z vládních ruských kruhů, vyznívají pak některé zprávy zcela jinak, než jaká je skutečnost. Možná je za tím jazyková bariéra mnohých novinářů, kteří jsou závislí jen na zdrojích v angličtině, poněvadž ruštinu neovládají, může za tím stát však i fakt, že nevyhledávají aktivně veškeré dostupné informace, které lze na internetu najít. I proto pak o možná až varovných signálech neinformují nebo neinformují včas. V případě Sibiře se to částečně podařilo. Vzhledem k tomu, jak je to však obrovský prostor, který zahrnuje hned tři federální okruhy, lze předpokládat, že tam ještě určité nepokoje vznikat mohou,“ naznačil pro ParlamentníListy.cz Romancov.
Psali jsme:
Podle něj však riziko vzniku různých opozičních hnutí nehrozí vesnicím, ale z logických důvodů spíše městům. „Samozřejmě to, jak se vše bude odvíjet, bude záležet na tom, zda se dokáže v současné době spíše roztříštěná opozice spojit,“ řekl geopolitolog Romancov.
Mohou přijít nepokoje ze Sibiře?
Právě Sibiř se může stát poměrně stěžejním obrovským regionem. Mimo jiné třeba proto, že sousedí s nejlidnatější zemí světa Čínou. „Pro Rusko je dlouhodobě neudržitelná představa srovnávání území jejich se sousedním čínským. Zatímco na jeho straně hranice Rusové marně hledají práci a odjíždějí proto za zaměstnáním do přilehlých čínských regionů, je i hustota obyvatelstva na obou stranách hranic nesrovnatelná. I když se stále objevují a snaží uplatnit snahy o vzájemné hospodářské spolupráci, na čínské straně žije v současnosti 14násobně větší počet lidí než na straně ruské. I to o něčem svědčí. Hospodářsky je to nyní tak, že Čína dostává z Ruska prakticky vše, co potřebuje, sankce proti Rusku i samotné ruské sankce tento fakt ještě velmi pravděpodobně umocní. Čína tedy profituje, poněvadž zboží dostává za výhodnější ceny, než by je dostávala z Evropy či jiných zemí. Regiony s ní sousedící na straně Ruska tedy mohou časem tendence k tomu, aby získaly větší autonomii, skutečně dál posilovat,“ uvedl na závěr pro ParlamentníListy.cz Michael Romancov. Připustil, že by se nepokoje ale i v některých jiných částech Ruské federace mohly s tím, jak se mohou zvyšovat ceny či sociální nestabilita země v důsledku sankcí, objevovat též.
| Michael Romancov se specializuje hlavně na geopolitiku a geografii - tedy i důvody toho, proč dochází k posunům hranic států. Odborně se zaměřuje na politickou geografii demokratických zemí, Evropskou unii a mezinárodní vztahy. Působí jako odborný asistent na Institutu mezinárodních studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze; též na Katedře politologie a mezinárodních vztahů, Fakulty humanitních studií Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 1998 vyučuje na Institutu politologických studií Univerzity Karlovy na Fakultě sociálních věd. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Hechtová
