Donald Trump začal před necelými dvěma týdny úřadovat za hlasitých protestů aktivistů či aktivistek. Čemu to přisuzovat? Jeho obhroublosti, jeho odchýlení se od minulé agendy, jeho údajnému rasismu? Co na jednom člověku může miliony lidi tak iritovat, že jdou do ulic násilně protestovat?
Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, jedná se totiž o relativně nový fenomén. Tradičně měly velké demonstrace v USA, ale i v západní Evropě, spíše povstalecký, antisystémový charakter. Novum je to, že většina demonstrantů nejsou nějací anarchisté nebo levicoví radikálové. V amerických městech se jedná spíše o fanoušky poražené kandidátky, kteří se nesmířili s porážkou jejího politického a ideologického tábora. Je to situace, kterou v České republice od prvních přímých prezidentských voleb známe velmi dobře. Jedná se o fenomén, který Václav Bělohradský trefně nazval „majdanismus“, s tím, že exportéři této praktiky si tuto praktiku importovali přímo domů. Ano, Donald Trump je očividně větší buran než paní Clintonová, ale překvapující je, že demonstranti, kteří demonstrují za toleranci vůči menšinám, nejsou schopni tolerovat prezidenta, který má, řekněme, venkovský vkus. Je to vážná věc, která nakonec může být důkazem, že to aktivisté nemyslí s tolerancí tak vážně, jak deklarují.
Zastánci Trumpa tvrdí, že je jen trestán liberálnimi, multikulturními a globalistickými kruhy za to, že jde proti právům menšin či gayů a že nechce po světě šířit lidská práva a demokracii. Dokonce se mluví o angažmá George Sorose, coby jakéhosi čarodějného ochránce obamovského uspořádání. Jak takové úvahy vysvětlit? Je neziskový sektor ve vleku odcházející politické reprezentace?
Už před 2500 lety čínský filosof Lao- c’ poukazoval na podobné druhy organizací a jednotlivců, kteří už tehdy působili ve staré Číně. To, že mnohé úseky tzv. neziskového sektoru fungují jako měkká moc politické reprezentace, je známá věc, a člověk nemusí být příznivec Trumpa, aby nepoznal tuto evidentnost. Ohledně Sorose, sám vícekrát deklaroval své politické přesvědčení i koho chce financovat a koho ne. Což je samozřejmě jeho právo. Vážná věc je ale to, že mnohé aktivity George Sorose se nedají definovat jako transparentní. Proto první, kteří by se měli od něho distancovat, a dokonce odmítnout jeho peníze, by měli být samotní příjemci jeho podpory, pokud tedy opravdu věří na transparentnost, a zase, alespoň tak, jak deklarují.
Někteří pozorovatelé tvrdí, že provázanost médií, univerzit a neziskovek vytváří systém oborů typu gender studies, multikulturních studií, kulturologie a dalšich oborů. Je to křivda vůči univerzitám? Projde v důsledku vlny „Trump, Brexit a buhvíco ještě“ proměnou i vzdělávací systém?
Univerzity na západě jsou založené na principu svobody. Sám jsem učil kulturologii v Praze; a v žádném případě bych neřekl, že by existovala na katedře jakákoli forma cenzury nebo mainstreamový proud. Pravda je, že můžete najít nějakého profesora nebo vedoucího katedry, který si vezme za asistenty nové zaměstnance více politicky angažované, například v českém kontextu ze Strany zelených nebo TOP 09. Ale pak máte i jiné, kteří si vezmou Svobodného nebo komunistu. Chci říci, že naštěstí mezi vysokými školami existuje určité konkurenční prostředí, a tak mohou studenti, pokud jsou dobře informováni, jít klidně studovat do Plzně za Markem Ženíškem, prvním místopředsedou TOP 09, nebo do Ostravy za europoslancem Janem Kellerem a podobně. Problém je ale jiný: pedagogové by měli dostat místo na vysokých školách, ne protože sledují nějaký mainstream, ale protože umí učit a publikovat. Nikde ve světě to tak ale úplně nefunguje a myslím si, že ani prezident USA nemá sílu změnit stávající stav. Proto jediná naděje pro nás je ta, aby byly vysoké školy více liberalizovány. Ale zatím žádný náznak k této tendenci není.
Psali jsme:
Který z okolních národů vám vadí?Anketa
Pokud jde o George Sorose, konglomerát jeho nevládních organizací je podezírán z organizování „barevných revolucí“, ovlivňováni politiky po celém světě ve prospěch liberálních představ a podobně. U nás sponzoroval boj za práva Romů či boj proti ruské propagandě. Jak nahlížet chladně a v souvislostech na dílo tohoto muže, který bývá některými oceňován jako ochránce západních hodnot? O co mu jde?
Má peníze a chce prosadit svoji vizi. Bylo by ale z jeho strany korektní, kdyby proti Trumpovi otevřeně kandidoval. Ten měl odvahu se pustit do riskantního boje. Soros preferuje zákulisní jednání. Takže Trump je možná větší „buran“, ale je alespoň více korektní, protože se angažoval přímo pro věc, které věří. Z toho pohledu si myslím, že dokonce i Hillary Clintonová byla více korektní než George Soros. Bojovala jako lvice, a prohrála, dokonce se málem zhroutila. A pan Soros se naopak pořád a pořád snaží tahat za nitky ze zákulisí. Ne, George Soros nereprezentuje západní hodnoty, ale orientální politiku založenou na kupování si slabšího jednotlivce, nebo skupiny jednotlivců.
Po nástupu nového amerického prezidenta napsal europoslanec Jan Zahradil, že Trump dělá tečku za 90. léty – léty Clintona, Albrightové či Havla. Je způsob chápání mezinárodních vztahů jakožto boje USA za lepší svět u konce? Je dobře, když už Trumpovi nebude záležet na boji Ukrajiny proti Rusku, ochraně lidských práv, a naopak s Ruskem může uzavírat pragmatické dohody? V čem přesně tento „starý svět“ skončil?
O Trumpovi mohu pouze spekulovat, že nemá rád megapodvody jako například ten, který se odehrával před třemi lety na Ukrajině, kde nakonec jediná ekonomika, která z toho profitovala, byla Čína, protože Rusko i Evropa, ale i USA se musely na ni obrátit, protože se mezi sebou rozkmotřily. Nejsem si ale jist, že by měl silou omezovat dosažené výsledky Západu v oblasti občanských práv. Myslím si, že v jeho agendě jsou jiné priority. Možná ten starý svět skončil a my se naučíme být víc tolerantní vůči konzervativcům a méně vzdělaným lidem; protože samozvané elity už nebudou mít prezidenta vystudovaného na Harvardu, nebo velvyslance, který studoval na Yale a na Harvardu jako Andrew Schapiro. Pokud budou české tzv. elity zvány na večírky, mohou se bavit maximálně s prezidentem, který studoval střední ve čtvrti Queensu nebo třeba s lyžařkou z Gottwaldova. A pokud jim vadí, že tito lidé nemají dostatečné vzdělání, nemusí na ty večírky chodit a mohou se jít dál sami vzdělávat, třeba do krásných českých knihoven, pokud vůbec vědí, kde leží.
_profil_top.jpg)
Donald Trump označil NATO za zastaralé, na druhou stranu vyzval Evropany, aby se začali starat o své zbrojní výdaje sami. Nečeká se od něj podpora vojenského tlaku na Rusko a podpora Pobaltí či Polska v něm. Evropskou unii rovnou mezi řádky označuje za nedůležitou. Čili opravdu myslí vážně jistý izolacionismus? Jak může reagovat Evropa, semknout se kolem Merkelové?
On je podnikatel a ví, že pokud Evropa dá vícero peněz na obranu, znamená to hlavně nákup amerických systémů. Investice do vysoké technologie vytváří pozitivní multiplikační efekt. Donald Trump zoufale potřebuje, aby firmy vydělávaly a lidé měli práci. Pokud nechce neustálé války jako jeho předchůdce, musí zakázky odněkud získat. A Evropa byla vždy dobrý klient. Pokud se semkneme kolem Angely, bude prostě válka, ať to bude obchodní, hybridní, nebo dokonce klasická. Ale naštěstí ona sama už na to nemá.
Tomio Okamura
Den po inauguraci Trumpa se sešli Le Penová, Wilders, Okamura, Salvini, Petryová a další nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Jsou to „budoucí vládci Evropy“? Mohou tomu establishmentové strany zabránit, když přeberou jejich nechuť k migrantům? Jsou tito lidé jen nafouklá bublina? Co za pět let bude s uspořádáním Evropy, které dnes zrcadlí například Evropský parlament?
Je to splasklá bublina. Fašismus, postfašismus nebo neofašismus (alespoň v západní časti Evropy) se už k velké moci nedostane. Le Penová prohraje proti Fillonovi a nizozemská Strana pro svobodu zažívá vzestupy a pády. Salviniho znám osobně: opustil krásný projekt o federalizaci Itálie, aby se stal konzervativcem a nacionalistou. Není velkou osobností a italský volební systém mu nedává zatím žádnou šanci. Ještě slabší osobnost je Tomio Okamura. Ještě nedávno vystupoval v televizní reality show jako ten mainstreamový podnikatel, který nás naučí, jak se správně chovat ve vyšší společnosti, a teď si hraje na kritika systému. Je opravdu velká škoda, že evropská pravice a levice vyklidily pole takovým týpkům. A přitom si voliči Okamury mohou vybrat jiné pravicové osobnosti s podobným zaměřením, ale s vyšším profilem, jako jsou třeba Petr Robejšek, Ivo Valenta nebo Petr Mach. A člověk nemusí být ani pravičák, aby mohl být výrazným kritikem establishmentu. Nalevo máte mnoho zajímavých osobností, od Václava Bělohradského, pokud nepočítáme nešťastnou kandidaturu za SZ-ČSSD, k Janu Kellerovi, kteří už odmítají umírající dienstbierismus, tedy českou variantu obamismu. I liberálové, od Ivana Bartoše až ke Stanislavu Komárkovi, umí být dokonale kritičtí, a hlavně v situaci, kdy ANO je napůl strana establishmentu, a ne změny; a napůl existující proto, aby byly chráněny zájmy jejího zakladatele.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Prostě pokud je nějaký vzestup nacionalistické a fašizoidní pravice, je to pouze vina tradičních stran, které nejsou schopny být k sobě kritické a myslet racionálně. Ale alternativa je. A jelikož mimo paní Le Penovou nikdo z lídrů, které jste citoval, není osobnost, nevidím pro toto seskupení žádnou rozhodující budoucnost.
Zůstane Frauke Petryová. Nezapomněl jsem na ni, ale schválně jsem ji nechal na konec. Víte, já jsem napsal knihu o Lužických Srbech. Mám pro ně slabost. Myslím si, že Frauke Petryová je trochu jiná než ostatní populističtí lídři. Znám Lužické Srby. Jsou to skvělí lidé, i když většina jsou právě spíše vesničané, a proto velmi lpí na konzervativních hodnotách.
Nelze opomenout média. Dle Trumpa o něm lžou, dle médií lže Trump. Proč západní média ztrácejí důvěru svých čtenářů? Jak to souvisí s termínem „jediný správný uhel pohledu“ a proč bují i čistě nesmyslně zprávy, že papež podpořil Trumpa? Předkládala média jen jeden správný názor a nyní jsou trestána? Nebo jen lidé zhloupli a věří blbostem? A co česká média?
Noviny přestaly být dominantní médium na konci dvacátých let, rozhlas v polovině padesátých let a televize na konci prvního desetiletí 21. století. Divák nebo čtenář má dnes možnost vyhledávat různé zdroje na internetu a nacházet jiné názory. Naše společnost se stala opravdu pluralitní a každý pokus obrátit tento trend zpět, zatím krachuje. Ohledně České televize si myslím, že pochopila lekci z USA, a spatřuji u ní nějaké pokusy o zlepšení. Ale děje se to až od začátku nového roku. Neříkám, že v ČT fungovalo přísloví „Král je mrtev (Obama), ať žije král (Trump)“, ale propagandistické pořady jsou teď méně propagandistické a více opatrné. A to je dobrá zpráva.
Komerční televize tyto problémy nikdy neřešily. A doufám, že nikdy řešit nebudou, koho podporovat a koho nikoli. I když i u nich se v budoucnu nedá vyloučit jistá politizace. Ale musí být ještě více opatrné, protože pokud ztratí diváky, ztratí úplně všechno.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
