Hrozilo nebezpečí Zemanovi? ptá se Zdeněk Zbořil po týdnu vzpomínání na Palacha. A vydává svědectví

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Politolog Zdeněk Zbořil v dnešním Rozjezdu analyzuje způsob, jakým je ve veřejném prostoru zmiňováno 50. výročí sebeupálení Jana Palacha, hovoří o potřebě archetypu obětního beránka a přidává vlastní vzpomínky na 16. leden 1969. K rozhodnutí prezidenta, který osobně nepřišel položit věnec k památníku, odkazuje na slova Jana Schneidera o konspirační praxi a podotýká: „Pozornost, kterou média v současné době věnují útočníkům s noži a chladnými zbraněmi, je tak intenzivní, že by bylo zázrakem, aby se někdo podle jejich popularity nezařídil.“ Všímá si také Velké zlaté medaile pro slovenského prezidenta: „Za prezidentování Gustáva Husáka, který dbal na slovenské nomenklaturní zastoupení na úřadech v Praze, se vyprávěl zlý vtip, že Brňáci jsou Slováci, kteří nedošli do Prahy. Není to hezký humor, až skoro na hranici inteligence paní Geislerové. Ale někdy i jurodiví jsou solí země, a proto je máme rádi.“