Hrozilo nebezpečí Zemanovi? ptá se Zdeněk Zbořil po týdnu vzpomínání na Palacha. A vydává svědectví

21.01.2019 8:51

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Politolog Zdeněk Zbořil v dnešním Rozjezdu analyzuje způsob, jakým je ve veřejném prostoru zmiňováno 50. výročí sebeupálení Jana Palacha, hovoří o potřebě archetypu obětního beránka a přidává vlastní vzpomínky na 16. leden 1969. K rozhodnutí prezidenta, který osobně nepřišel položit věnec k památníku, odkazuje na slova Jana Schneidera o konspirační praxi a podotýká: „Pozornost, kterou média v současné době věnují útočníkům s noži a chladnými zbraněmi, je tak intenzivní, že by bylo zázrakem, aby se někdo podle jejich popularity nezařídil.“ Všímá si také Velké zlaté medaile pro slovenského prezidenta: „Za prezidentování Gustáva Husáka, který dbal na slovenské nomenklaturní zastoupení na úřadech v Praze, se vyprávěl zlý vtip, že Brňáci jsou Slováci, kteří nedošli do Prahy. Není to hezký humor, až skoro na hranici inteligence paní Geislerové. Ale někdy i jurodiví jsou solí země, a proto je máme rádi.“

Hrozilo nebezpečí Zemanovi? ptá se Zdeněk Zbořil po týdnu vzpomínání na Palacha. A vydává svědectví
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

„Byla to spíše agitační kampaň než vzpomínání. A jak to u takového snažení bývá, prolínalo se v ní podstatné s nepodstatným, pravda a lež, vzpomínání a zapomínání,“ komentuje pojetí výročí 50 let od sebeupálení Jana Palacha politolog Zdeněk Zbořil. „Začalo to článkem Jiřího Přibáně v Salonu Práva, pokračovalo až nechutnými exhibicemi v ČTV, kde vystupovala „učitelka Jana Palacha“, která jí nebyla, a pokud mne paměť nemýlí, cestovala tehdy za peníze od J. B. Tita z rekreace na Pelješaci do Vídně (ale možná byla po Vánocích v Praze) a naopak se zapomnělo na učitele Vladimíra Kašíka, dnes už nebohého, který měl dva Palachovy texty, které mu jeho student Palach přinesl na jeden z mála seminářů, které se na FFUK konaly na podzim 1968,“ dodal.

Fotogalerie: - Mše za Palacha

Requiem za Jana Palacha v Týnském chrámu
Requiem za Jana Palacha v Týnském chrámu
Requiem za Jana Palacha v Týnském chrámu
Requiem za Jana Palacha v Týnském chrámu
Requiem za Jana Palacha v Týnském chrámu
Requiem za Jana Palacha v Týnském chrámu

Anketa

Chcete, aby vláda Andreje Babiše dovládla až do konce volebního období?

89%
11%
hlasovalo: 13676 lidí

„Trapné bylo i zapomínání na Palachovy dvě cesty do SSSR, jeho obdiv k socialismu s lidskou tváří a hned několik pokusů o vytváření nové legendy, jak je dnes obecně, a zejména v ČT, běžné. Vypůjčil a citoval jsem na webu prima-iprima/zprávy citaci z práce Bohuslava Šalandy na téma ‚Mesiáš. Od oběti k spasiteli‘ ve které jsou slova: ‚Společenství v krizi rádo vyvolává duchy minulosti. Čestné místo mezi nimi zaujímají archetypy oběti a obětního beránka. Někdo prostě musí být představen, obětován, aby lidé měli na koho přenést svoje frustrace a kompenzovat je příkladem někoho, kdo je na tom ještě hůře než oni sami.‘ Omlouvám se autorovi za nepřesnost citace, ale za její obsahovou správnost ručím,“ doplňuje Zbořil.

Iniciativa Milion chvilek pro demokracii vydala 16. 1. i na svém facebooku prohlášení, kde konstatují, že Palachův čin byl důležitý a není tečkou, ale dvojtečkou. Pokládají řečnickou otázku o tom, jak zní Palachovo poselství letos. „Vlastně skoro stejně jako v roce 1969: ‚Nebuďte lhostejní, ale zajímejte se. Buďte odvážní a nekřivte se. Važte si pravdy a netolerujte lež. Bojujte za svobodu a demokracii. A buďte ochotni pro pravdu a svobodu přinášet osobní oběti.‘ Toto poselství je nadčasové. Dnes nemá smysl napodobovat Palachův čin. Má však smysl znovu odpovídat na Palachovu výzvu, kterou nám svým činem adresoval,“ popsali mimo jiné v delší stati.

„Dovolte mi ještě jednou citovat stejného autora: ‚Chaos krize navozuje ještě další otázku: Kdo z něj společnost vyvede? Vyvstává potřeba někoho mocného a silného. Je očekáván neformální nebo formální vůdce, který nastolí spravedlnost a blahobyt. Takový vůdce je pak považován za ochránce, zachránce, osvoboditele nebo vykupitele. Stereotyp očekávání spasitele stojí v samém základu mesianistických představ a názorů. Stejně tak povědomí o jeho ceně. Spasitel se totiž zhusta stává i obětním beránkem – nebo naopak: z obětního beránka se vyklube spasitel... Vykoupení pak přichází za cenu toho nejcennějšího, co člověk má: života‘,“ reagoval slovy Šalandy politolog. K citaci z Milion chvilek už nemá celkem dál co dodat. Podle Zbořila jde o příkladně idealistickou výzvu, která vyvolává otázku po existenciálním ručení. „A také, zda je vhodné vkládat Palachovi do úst slova v jakékoli situaci, která je podstatně jiná než v době, kdy byla údajně pronesena, anebo je jen považujeme za aktuální…,“ uvedl Zbořil.

Padesát let od smrti Jana Palacha je podle politologa doba, kdy se výkladu historické události zmocnili historici, nebo ti, kteří se za historiky považuji. „Také došlo od označování Palachova činu jako sebevraždy (v jednom výjimečném případě také jako vraždy) k sebeobětování. Je to pojmenování, které je dnes běžné i v historické publicistice, ale také v církevní a náboženské interpretaci, ať již katolické, nebo evangelické konfese, počínaje pokusy o vytvoření dokumentů nebo dokonce hraných filmových děl. Z nich se zdá vhodný poslední pokus o hraný dokument režiséra Sedláčka v produkci ČTV,  ikdyž opět jde o nový výklad historie příběhu, který se stal legendou, přesto, že i v něm zápasí jeho autor s dichotomií beránka a mesiáše. Činí tak úspěšněji než různá kázání a moralizování, někdy dokonce vydávaná za filosofii,“ uvedl Zbořil. „Jako kdybychom chtěli potvrdit, slovy Bohuslava Šalandy, velkoryse koncipovaný pokus René Girarda v knize o násilí a posvátném, ve kterém autor hledá jednotu v zákonitostech rituálů (kontrola agresivity, její vybití na obětním beránku) starobylých, ale přesto pořád určujících pohyb i v naší soudobé kultuře. Obětní beránek se tu jeví jako hromosvod zlých sil.“ A dále: „Hledání viníků je tedy neklamným znakem toho, že společenská situace je mimořádná, neobvyklá, spletitá. Hledáním viníků se uzavírají určité etapy dějin. (R.Girard: La Violence et le Sacré, Paris 1972; týž: Le Bouc Émissaire)

Takto vzpomíná na leden 1969 Zdeněk Zbořil

Politolog Zdeněk Zbořil přidává vlastní vzpomínky na začátek roku 1969 i přímo na den, kdy se Jan Palach polil hořlavinou. „Byl jsem ono odpoledne na zasedání vědecké rady FFUK, jako zástupce studentů, když nás Jana Burdová, sekretářka děkana, volala k telefonátu, ve kterém příslušník SNB oznamoval, že se na Václavském náměstí upálil student FFUK Jan Palach. A sdělil, že Palach má na FFUK nebo VŠE přátele, kteří se rozhodli jej následovat. To se později ukázalo neodpovídající skutečnosti stejně jako mnoho jiných chaoticky se vršících informací. Ale z toho kaleidoskopu různých jednání mi, asi podobně jako mnoha jiným, zůstala vzpomínka na krátké jednání u prezidenta Svobody za účasti premiéra Černíka (později k nim přibyl i předseda české vlády Rázl) a řady dalších, o kterých se dnes příliš nemluví. Kromě Luboše Holečka a Jana Kavana se mezi studenty a Hradem pohyboval třeba Vlado Prikazský, tehdy populární redaktor pořadů pro mládež, psychiatr doc. Dittrich, také dnes zdá se zapomenutý. Mám dodnes dojem, že se všichni pohybovali v jakési depresi a euforii v reakci na dění, které nechápali,“ popisuje politolog.

„Dokonce i z řad komunistů přicházely soustrastné projevy a známý článek Viléma Nového o vině Luboše Holečka a studentských radikálů na bezradnosti Jana Palacha, která měla být příčinou jeho smrti, a který byl oživen tzv. protagonisty normalizace ještě na jaře roku 1989,  zůstal jen okrajovou, ale pobuřující záležitostí. Dokonce i tehdy, kdy vyšel v Rudém právu článek, který vinil Luboše Holečka, tehdy již oběti dopravní nehody, z podílu na spiknutí, jehož cílem mělo být obětování Jana Palacha za pomoci zahraničních zpravodajských služeb (na jaře 1989),“ komentuje Zbořil.

Kritický postoj k činu Jana Palacha, a později i Jana Zajíce podle politologa zaujali tehdy i později někteří kritici komunistického režimu, kteří ho chtěli vidět jako provokaci StB, jejímž cílem měla být akce proti kritikům režimu. „Podobně také někteří věřící odmítali chápat Palachův čin jako sebeobětování, jak o něm dnes mluví Tomáš Halík. A kritiky byli někteří, řečeno dnešním slovníkem, levicoví radikálové, kteří pod vlivem událostí v tehdejší Evropě, odmítali individuální protest jako čin v rozporu s jejich ‚revoluční ideologií‘,“ podotýká Zbořil. „Jak je i z tohoto chaotického vzpomínání zřejmé, mám osobní zážitky i prožitek, ale všechno je to ovlivněno tím, jak byl později Palachův čin vykládán a jaká mu byla věnována stereotypní pozornost,“ dodal.

Infekce sebevražednosti? Herostratovský komplex známe přes dva tisíce let

V pátek se na Václavském náměstí jako kdysi Jan Palach rozhodl upálit čtyřiapadesátiletý muž. Podle informací ČTK byl ještě v sobotu jeho stav vážný a lékaři ho udržovali v umělém spánku na jednotce intenzivní péče. Agentura upozornila na to, že podle policie nešlo o politický motivovaný čin. Aktualne.cz přišlo s informací, že muž svému bratrovi oznámil, že chce odejít jako Jan Palach. Situace se v sobotu málem opakovala, ale v případě dalšího muže naštěstí včas zasáhla policie. Politolog Zdeněk Zbořil v této souvislosti připomíná slova psychiatra a bývalého poslance Jaroslava Zvěřiny o infekci sebevražednosti. „Myslel tím, že v období nejistoty a chaosu mravních hodnot se stává spouštěčem sebevražedného jednání nápodoba přikladu, který se stal obecně známý. Často se takto ‚nemocní‘ věnují přípravě svého činu dlouhou dobu a v okamžiku, kdy své rozhodnutí učiní, prožívají zvláštní pocit uspokojení až radosti a slasti,“ popsal Zbořil. „O sebevraždě napsal svou první vědeckou práci Tomáš Masaryk a jistě ho nebudeme vinit z toho, že tím ve své době sebevraždu popularizoval. Přesto se mi ale zdá, že některé pořady ČTV jsou takového druhu, že mohou podněcovat k neobvyklému, až destruktivnímu jednání. Konečně herostratovský komplex známe už déle než dva tisíce let, a touha zanechat, jak se dnes říká, message, je u těch, kteří se pokouší odejít ze života, běžně a veřejně známá,“ dodal.

Květiny od prezidenta Miloše Zemana i premiéra Andreje Babiše u pamětní desky Jana Palacha na budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy tentokrát nikdo do koše nevyhodil, ale položil na ně vzkaz. Autoři vyčítají oběma, že památku Palacha pošlapávají. U květin od Andreje Babiše argumentovali i tím, že Jan Palach chtěl konec cenzury a propagandy, jenže český premiér si koupil média, aby mu sloužila, a ta, která si koupit nemůže, soustavně pošpiňuje a zastrašuje. Podobný komentář se objevil i u květin od premiéra na Václavském náměstí. Na adresu prezidenta se objevila i tato slova: „Na pomníku člověka, který se obětoval, aby zachránil duši a morálku zlomeného národa, by neměla být kytice od zahořklého, škodolibého, cynického pohůnka východních totalitářů, který pohrdá občany a společnost by rád stabilizoval podle čínského vzoru,“ Takto informovalo například Echo. 24.cz.

„Z druhé ruky cituji z článku Piotra Burase z komentáře pro The Guardian (asi prostřednictvím Britských listů), který se týká vraždy dlouholetého oblíbeného starosty Gdaňsku Pawla Adamowicze, představitele v celém Polsku relativně úspěšné politické strany Občanská platforma. Evropa, jak píše komentátor vraždy, je dnes otrávená jedem nenávisti. A protože jsme součástí EU a vyznáváme, když ne stejné, tak alespoň podobné hodnoty, měli bychom se nad tím zamyslet. Je Evropa před výbuchem? Stačí škrtnout zápalkou, varuje analytik. A tvrdí, že veletoky zloby, denně se valící z médií, kterým u nás říkáme mainstreamová, na tom mají významný podíl. Nenávisti se musíme odnaučit, ale stejně i naučit! To tvrdí dnes už slavná zpráva české BIS a možná si to její ředitel Koudelka nebo ministr školství Plaga neuvědomují. Ale je to a bylo tomu tak v Evropě od nepaměti,“ komentuje Zbořil.

Prezident v rozhovoru pro Blesk.cz vysvětlil, proč nepřišel uctít Palachovu památku osobně a pouze poslal věnec. Nechtěl na sebe poutat pozornost svých současných odpůrců. „Nerad se vystavuji setkání s blbci nebo s blázny. Existuje taková skupina, kterou označuji jako skupina hlupáků,“ zmínil a na jejich adresu dodal: „Můj postoj je výrazem velkého pohrdání.“ „Nerad se vystavuji setkání s blbci,“ dodal. „Svědčí to o podobném, o čem psal Piotr Buras. Jen scéna a účinkující postavy jsou rozdílné. A protože se obáváme konspiračních teorií, možná by stálo za to, zabývat se, jak říká Jan Schneider, také konspirační praxí. Pozornost, kterou média v současné doba věnují útočníkům s noži a chladnými zbraněmi, je tak intenzivní, že by bylo zázrakem, aby se někdo podle její popularity nezařídil. Většinou na první pohled nedělá dojem blázna,“ reagoval Zbořil.

Konečně víme o výboru pro justici. Druhé Vánoce ČT

Také ČTK informovala o tom, že kritiku za prolamování nezávislosti justice si v tomto týdnu vysloužili od bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář, prezidentův hlavní poradce Martin Nejedlý, ale i samotný prezident republiky. Miloš Zeman podle svých slov vyjádření názoru nechápe jako ovlivňování. Kontakty Hradu se bude příští týden zabývat sněmovní výbor pro justici. „Mám dojem, že pan prezident na tuto kritiku již odpověděl, a domnívám se, že panu předsedovi NSS už odpověděl přímo i nepřímo. Zájem poslaneckého výboru o chování prezidenta je úctyhodný, konečně se dovíme, že se také tento výbor něčím zabývá. A v ČTV z toho budou mít druhé Vánoce,“ reagoval Zbořil. „Nejsem si ale jistý, zda pan dr. Baxa  svým zařazením se do frontálního útoku všech proti prezidentovi republiky nestojí na nesprávné straně bojových linií. Možná až uvidí, s kým vlastně sdílí svou kritiku, bude překvapený. Anebo, snad od okamžiku rozhodnutí české justice podílet se na zahraniční politice ČR alespoň tím, jak se sjednotila proti soudním reformám v Polsku a jednala tak trochu na vlastní pěst, je sebevědomí některých ctihodností tak velké, že jim za to stojí hádat se s prezidentem,“ dodal.

Situace kolem české justice rozladila herečku Annu Geislerovou. Na Facebook umístila jeden z textů, který se věci věnuje, a připojila svůj komentář o tom, že prezident nejedná v našem zájmu a bez následků porušuje Ústavu: „Proboha, tak kdo už se do toho pustí? Tohle už je naprosto za hranici!“ psala mimo jiné. Herečka před časem také komentovala i prezidentův rozhovor pro ruskou televizi, ve kterém Miloš Zeman prohlásil, že v EU není žádný silný lídr. Výstup považovala za ostudný a použila i tato slova: „Já si snad dodělám maturu a práva… Ale doufám, že se to vyřeší rychlejším a jednodušším způsobem,“ rozčilovala se Geislerová. „Jako kdybych vaši otázku, když jsem odpovídal na tu předchozí, předpokládal. Neautorizovaných a nestudovaných odborníků na ústavní právo je v ČR opravdu dost. Nejen Viki od Voršilek, ale i další česká herečka se rozhodla odehrát svou novou roli na politickém bojišti. Její součástí, podle jejích slov, bude, že si konečně udělá maturitu a potom ještě vystuduje práva. Aby jí to šlo co nejrychleji, měla by požádat o radu Jiřího Pospíšila z TOP 09, ten se v Plzni vyzná,“ glosuje politog a nabízí další poradce: „Nebo třeba Marka Bendu, s tím to půjde pomaleji, ale nakonec se to dá také udělat. Možná i bez matury. Ale musí si dát také pozor na nebezpečí návykových látek, aby neskončila jak někteří její budoucí kolegové,“ dodal. 

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

„Brňáci jsou Slováci, kteří nedošli do Prahy“

Masarykova univerzita v Brně oslaví 100 let od svého založení. Na oslavách udělí Velkou zlatou medaili slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi, prezidenta Miloše Zemana nepozvali. Pro SeznamZprávy rektor Mikuláš Bek, který je také senátorem, vysvětlil v souvislosti s Kiskou: „Domníváme se, že významně přispěl ke zlepšení česko-slovenských vztahů. Také oceňujeme jeho postoje k celé řadě politických otázek.“ Zbořil k tomu říká: „Za prezidentování Gustáva Husáka, který dbal na slovenské nomenklaturní zastoupení na úřadech v Praze, se vyprávěl zlý vtip o tom, že Brňáci jsou Slováci, kteří nedošli do Prahy. Není to hezký humor, až skoro na hranici inteligence paní Geislerové. Ale někdy i jurodiví jsou solí země, a proto je máme rádi.“



Ministr školství Robert Plaga absolvoval schůzku s ředitelem BIS, která ve své zprávě za rok 2017 měla pochybnost o výkladu dějin ve školách. Poté konstatoval, že je potřeba věnovat pozornost vyvážené výuce. V souvislosti s mediálními výstupy pak na stránkách ministerstva školství vyšlo vyjádření: Uvádíme na pravou míru. „Je to hezké, ale pan ministr podléhající ‚sovětskému uvažování o dějinách‘,  nikdy z dějin nevymaže, i kdyby mu pan ředitel BIS pomáhal,  že se rozhodně nepostavil proti hlouposti označené jako ‚dějeBIS‘. A pro poučení, moc spočívá ve slovech. Jeho vyjednávání lze sice označit za chybu, ale jak to, že se ho nezastali kolegové na universitách a v ČAV? To se to pak špatně vysvětluje a uvádí na pravou míru,“ reagoval Zbořil.

Ing. Robert Plaga, Ph.D.

  • ANO 2011
  • ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Zakázat PL, odebrat licence TV a za „blbečka“ považovat amerického prezidenta…

Profesor Martin C. Putna poskytl rozhovor serveru tiscali.cz. V něm se mimo jiné věnoval státníkům. Okomentoval ruského prezidenta a v reakci na jednu z otázek se věnoval i Donaldu Trumpovi nebo maďarskému premiérovi a podotkl leccos i k českému prezidentovi. „Trump samozřejmě také škodí každým tepem svého srdce. Rovněž škodí a poškodil svět už strašně moc, ale znovu, je to jenom blbeček. Orbán je jenom lokální diktátor, Zeman je jenom směšný ožrala,“ popisoval Putna. Mimochodem v minulém týdnu v rozhovoru na TV Barrandov prezident Miloš Zeman litoval, že Putnu jmenoval profesorem, a to v souvislosti s jeho vyjádřením o odebrání licence například TV Barrandov. Ani on si nebral servítky, když použil slova „typický bolševik“. „Já jsem ty výroky Martina C. Putny zahlédl na několika tzv. alternativních webech. Ohlasy neodpovídaly vedení polemiky s představitelem akademické obce na Karlově univerzitě. Ale pan Putna rád provokuje, podobně jako pan prezident, a tak jistě nějaké to ostřejší slovo snese. Když kdysi nazýval svého kolegu ‚ruským švábem‘, jistě se dnes nezlobí, když ho diskutující na PL nazývají ‚švábským hnusem‘. Že by se kvůli tomu měly zakázat Parlamentní listy, odebrat licence TV Barrandov a za blbečka považovat i amerického prezidenta, nehledě na urážku lokálního diktátora, jen svědčí o jeho akademické velikosti a o dobrém žaludku těch, kteří jej považují za svého kolegu,“ reagoval Zbořil. „Možná se už ale na staroslavné UK tak mluví a nehledí se tolik na slova slibu každého jejího absolventa, že bude hájit dobré jméno své alma mater. Anebo, že by už to byla také ‚dějeBISová‘ novota?“ ptá se.

„V české politice má smysl každý nesmysl“

Zatímco mnozí touží po ukončení vysílání TV Barrandov, její šéf spřádá politické plány. Mediální magnát Jaromír Soukup ohlásil vznik svého nového hnutí List Jaromíra Soukupa. „Máme jednu neúspěšnou zkušenost Vladimíra Železného se vznikem volebních novin, ale alespoň to pomohlo, aby byl zvolen ve volbách do Evropského parlamentu. Založit hnutí nebo stranu je  mnohem těžší, ale snad by se to mohlo jako nátlaková akce podařit,“ uvedl Zbořil. „Ve staré marxistické novořeči se nemluvilo o podpoře toho nebo onoho, ale o šíři třídní základny, a nejsem si jistý, zda by se pan Soukup neměl poučit, zda ta jeho ‚třída‘ bude dostatečně široká, aby mu pomohla k úspěchu. Rozhodně však může pomoci  k zužování základny jiných protestních stran, zejména ANO 2011 nebo SPD. Takže, kdybych to měl vyjádřit se svou neobvyklou ironií: v české politice má smysl každý nesmysl,“ dodal.

Piráty povede do evropských voleb softwarový specialista Marcel Kolaja. Do čela kandidátky ho zvolilo celostátní fórum strany. Předseda Pirátů Ivan Bartoš na zasedání fóra v Táboře oznámil, že strana chce v eurovolbách získat 20 procent hlasů a ve sněmovních volbách v roce 2021 porazit hnutí ANO a sestavovat vládu. „Je to tak trochu překvapení, protože o svou kandidaturu stál jeho kolega Mikuláš Peksa. Možná, že se zdál pan Kolaja voličům Pirátů víc internacionální, ale to nic nemění na povaze jeho elektorátu. Voliči jej budou volit  proto, že je Pirát, a také proto, že jejich představa o politickém programu jakéhokoli podobného kandidáta je nejasná,“ uvedl politolog. „Piráti budou ještě jednou ‚protestní stranou‘ i do EP, což znamená, s ohledem na zastupování ČR v EU, že o nic nejde. Snad jen jakýsi zprostředkovaný finanční přínos a naději pro poslancovy asistenty, že si trochu přilepší. A doufejme, že nedojde k úrazu jako v případě široko evropsky rozkročeného Pavla Teličky,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Gott, Duka a Rejžek. Jak dopadne OKD. Zdeněk Zbořil opět mnohé nepotěší

13:09 Gott, Duka a Rejžek. Jak dopadne OKD. Zdeněk Zbořil opět mnohé nepotěší

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Karel Gott si zaslouží, aby se nad jeho odchodem lidé zamysleli jako nad pří…