Odehrává se to v českých hospodách, v obchodě ve frontě na cokoliv, u kadeřníka a také leckde jinde. Známe to přitom skoro všichni. Když přijde řeč na politiky a na to, co dělají pro nás, pak naše hodnocení jede vesměs na stejné lince: Naši politici žijí podle nás mimo realitu, neznají cenu chleba a ani nevědí, za jakých pár "šušní" se leckde musí "makat".

Prostě to, co si myslíme a přejeme, často nekoresponduje s tím, o co se politici dlouhodobě snaží. Odklon politiků od reality dokonce zaznamenávají i různé průzkumy veřejného mínění. Kupříkladu MF Dnes ve svém sobotním "otvíráku“ zveřejnila průzkum agentury Median, podle něhož jen osm procent Čechů chce, aby NATO vojensky pomohlo Ukrajině a jen sedm lidí ze sta by Ukrajině poslalo zbraně. Tři čtvrtiny Čechů by to nechaly na diplomatech, nebo by politikům radily, aby do konfliktu vůbec nezasahovali. Data přitom vyšla na světlo jen den před příjezdem amerického konvoje do Česka, jímž chce NATO demonstrovat agresivnímu Rusku svou jednotu a sílu.

Jde ale opravdu většina Čechů proti vlně oficiálních vyjádření politických špiček, a to ať na poli domácí politiky, tak třeba i v tématech zahraničních, či v bezpečnostní politice státu?

Na to se ParlamentnímListům.cz snažili odvětit politologové Lukáš Jelínek a Josef Mlejnek.

Jelínek: Oni musí umět naslouchat náladám veřejnosti

"Zahraniční a bezpečnostní politika se vždy musí odvíjet od priorit a to ostatní pak vyplývá z mezinárodních závazků a smluv, které jako stát uzavíráme. Je ale vždy otázkou, zda dokáže politická reprezentace před veřejností obhájit to, kam až vlastně chce ve své zahraniční či bezpečnostní politice zajít. Takovým problémovým bodem podle mne ale dlouhodobě zůstane vojenské angažmá NATO na Ukrajině a také otázka, zda tam dodávat zbraně. Když už ale dojde na řešení takové věci, která přesahuje naše závazky, tak pak je důležité, aby politici dělali jen takové kroky, které dokáží před veřejností vysvětlit. Musí ale při tom umět naslouchat náladám veřejnosti,“ zamyslel se nad tématem Lukáš Jelínek.