Já tě, Máňo, sejmu, směje se Zdeněk Zbořil oslavám 17. listopadu. Informace k roku 1989. A k trestu pro Slonkovou

19.11.2018 7:44

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Revoluční síly mají sklony spíše ke kanibalismu než k tvorbě, ať už jde o jakoukoli kulturu nebo politiku,“ komentuje vyhazování květin u památníku 17. listopadu na Národní třídě politolog Zdeněk Zbořil, který připomíná morální škodu. V reakci na text z transparentu na Pochodu Za slušné Česko upozorňuje, že příklady táhnou. „Přivolávat smrt k loži prezidenta si dovolil nedávno i lékař údajně vázaný Hippokratovou přísahou. Tak proč by to nedělal i nějaký balvan z pražské periférie nebo Pařížské v Praze 1?“ Ke vzkazu Beaty Babišové novinářům, který zazněl na televizi Nova, přidává svou zkušenost švýcarského prostředí.

Já tě, Máňo, sejmu, směje se Zdeněk Zbořil oslavám 17. listopadu. Informace k roku 1989. A k trestu pro Slonkovou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

17. listopad začal letos v Praze pokládáním kytic k pamětní desce na Národní třídě. Některé ale dlouho na místě nevydržely. Aktivisté vyhodili do koše i květiny od premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana. Je prý „neslučitelné s naší demokracií“, aby je položili k takovému památníku. Právě lidé jako Babiš totiž demokracii „bourají“. „Podle známých tváří, které květiny likvidovaly, mi není jasné, zda jim šlo o demokracii nebo EET, které z některých z nich udělalo revoluční běsy. Ti, kteří jim dnes fandí, by si mohli vzpomenout, že nenávisti a zlobě se dá snadno naučit, ale je téměř nemožné se jim odnaučit,“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil. „Dějiny všech revolucí ukazují, že ‚revoluční síly‘ mají sklony spíše ke kanibalismu než k tvorbě, ať už jde o jakoukoli kulturu nebo politiku,“ dodal.


U památníku nezůstaly ani květiny od předsedy SPD Tomia Okamury a v ohrožení byly i ty od ministra Jana Hamáčka. Předseda ČSSD v Otázkách Václava Moravce zmínil, že i kdyby je nakonec přeci jen někdo vyhodil, náhradu škody by nežádal. „Ta škoda je morální. Policie a státní zastupitelství by už měly jednat, bez ohledu na to, zda pan Okamura nebo Hamáček budou chtít zaplatit způsobenou úhonu. Žijeme přece v právním státu, jak často a rád připomíná pan dr. Rychetský, který ale naopak zapomíná, že žijeme také v zemi, kde je nám odpíráno právo na spravedlnost. A konec konců, když už je krádež a zničení prezidentské vlajky z tradičního historického místa na Pražském hradu považováno ctěnou soudní stolicí za hapenning, česky roztomilou zábavu, proč by si nějaký státní zástupce nebo soud měl kazit weekend kvůli několika kytkám. Vždyť to případně posoudí a rozsoudí ‚někdo od novin‘,“ komentuje Zbořil.

Desetitisíce lidí v sobotu v ulicích žádaly demisi vlády. Na akcích se objevily transparenty s vulgárními výrazy na adresu premiéra, či výzvy Miloši Zemanovi, aby už umřel s odkazem na Járu Cimrmana. Citujme z transparentu: „Miloši! V jubilejním roce 2018 odstup nebo zemři Za české žactvo Jára C.“ Už v předchozích dnech vzbudil reakce také transparent se šibenicí. „V právní terminologii se používá slovní spojení ‚obecná neslušnost‘. Je to jen deminutivum pro hulvátství a nevycválanost. Kdo je zvyklý dívat se na české televizní programy, český překlad cizojazyčných programů nebo si občas zajde do divadla, třeba i Národního, ví, že se to dnes tak úzkostně nebere,“ reagoval politolog. „Přivolávat smrt k loži prezidenta si dovolil nedávno i lékař údajně vázaný Hippokratovou přísahou. Tak proč by to nedělal i nějaký balvan z pražské periférie nebo Pařížské v Praze 1. Příklady táhnou a ty zlovolné zejména. A pokud jsou mezi nimi členové KDU-ČSL a věřící, neměli by ani oni zapomínat na poslední věci člověka, za kterými chodí přemýšlet ke svým pastýřům,“ dodal.

„Pomalu jsem se dovídal, že máme jiné hrdiny, než jsem na ulicích viděl“

Politolog připouští, že o svých vzpomínkách na 17. listopad 1989 mluví poměrně nerad. S odkazem na text na serveru prvnizpravy.cz přidává vyjádření i pro ParlamentníListy.cz: „V roce 1989 jsem byl v Praze a už od ledna jsem sledoval, jak ti, kteří nedávno podpisovali antichartu, se mohli přerazit, aby podepsali manifest Několik vět. Přesto si ale někteří stále ještě schovávali členské legitimace KSČ a znám nejméně dva, kteří do komunistické strany dokázali vstoupit ještě v říjnu 1989. 17. listopadu jsem byl na Albertově s mnoha kolegy ze studií v šedesátých letech, dokonce bych řekl, že jich tam bylo víc, než těch tehdy dvacetiletých. Pak jsem šel s původem na Vyšehrad, zpět na nábřeží k Národnímu divadlu a Slávii, až jsem došel na Národní tř. a utíkal před těmi jednotkami v červených baretech a s podivnými vozy, které uzavíraly zadní část průvodu. Prošel jsem asi okolo 20:00 tím pověstným podloubím, kde měl ležet ‚bestiálně ubitý‘ student Šmíd, Růžička, Zifčák a nikoho jsem tam neviděl,“ popsal Zbořil. „Na DAMU to začalo hned ráno v sobotu a v neděli jsem byl v Činoherním klubu na ustavování OF. Potom jsem viděl ještě dva Václaváky a několik drobnějších shromáždění. Na Letnou jsem již nešel, už se mi to zdálo jasné a pomalu jsem se dovídal, že máme jiné hrdiny, než jsem na ulicích viděl. A také mne překvapilo, jak rychle se dá zapomenout třeba na Českou filharmonii a Václava Neumanna. Kdybych mohl doporučit nějaké čtení, pak bych navrhl knížky Michala Horáčka a prvního ‚vyšetřovatele‘ Bartušku. To statní už byly jen dlouholeté spory o to, kdo byl první, lepší a důležitější,“ dodal.

Atmosféra na protestech o víkendu gradovala i v souvislosti s kauzou „Babiš ml.“ respektive v reakci na reportáž televize Seznam, která s ním přinesla rozhovor. Na publikované video rychle reagovala opozice, která žádá odstoupení premiéra. „Mám rodinnou zkušenost podobně jako mnozí jiní s dlouholetou nemocí svých příbuzných, které se v různých dobách říkalo paranoická schizofrenie nebo maniodepresivní psychóza, které dokonce končily i tragicky. Nepřál bych paní Slonkové ani panu Kubíkovi tyto úzkostné vztahy prožívat. Odstartuje to náhle, během několika dnů a trvá to patnáct ale i čtyřicet let s dokonanými nebo demonstrativními sebevraždami. A pokud si myslí, že by se jim to mohlo vyhnout (stejně jako panu Remundovi), mohu jim z vlastní zkušenosti říct, že to není tak jednoduché…“ popsal Zbořil.

Premiér vyzradí synovi, kde bude příští summit NATO?

Samotný pobyt syna premiéra na Krymu vyvolal u části politiků pobouření. Zdůrazňovali, že jsme členem NATO a EU a když někdo odveze syna premiéra právě na Krym, jehož anexi obě organizace odmítly, jde o bezpečnostní riziko. „Kdybych si dovolil básnit a věštit jako většina českých novinářů, pokud jde o Krym, ať už z dob Kyjevské Rusi, Byzance, dobytí Zlatou hordou a existence chanátu a carského impéria, nebo SSSR, mohl bych donekonečna psát o bezpečnostním riziku. Nejsem si ale jistý, jaké bezpečností riziko je pro ČR, když občan Švýcarské federace odjede na Krym. Snad jedině tehdy, kdyby mu jeho otec, předseda české vlády, vyzradil, kde bude příští summit NATO, na kterém se zase všichni dohodnou na zvýšení výdajů na zbrojení a zase to nikdo nedodrží,“ reagoval politolog.

Opozice chce v pátek vyslovit vládě nedůvěru. Teď bude záležet na tom, jak se rozhodnou komunisté a sociální demokraté. „Samozřejmě, že pokud nezačne řádit nějaká sopka na Islandu, tak si zejména ti poslanci, kteří mají opoziční volno, popovídají a 101 hlasů dohromady nedají. Ale zase něco udělají pro to, abychom jim věřili, že si nejen svou mzdu zaslouží, ale že by se dokonce měla zvýšit, třeba o 20 procent. Něco jiného by ovšem bylo, kdyby např. pp. Kalousek a Němcová zjistili, že ČR jako pevná hráz evropské jednoty je rozhlodána Putinovými agenty tentokrát usazenými v seznam.cz, aby vznikl chaos ve střední a dokonce i východní Evropě a přinutili by nás zase se učit ruštinu,“ glosuje politolog. „Tentokrát by to nebylo tak obtížné. Za každým rohem je v ČR ukrytý alespoň jeden ruský agent a snaží se proniknout třeba i k tajemství, kolik vlastně doopravdy stojí obědy a večere v poslanecké a senátní kantýně,“ dodává.

Někteří členové opozice mají evidentně pochybnosti , zda je vyslovení nedůvěry současné vládě dobrý nápad. I Jan Hamáček se v tomto smyslu vyjadřoval v nedělních otázkách Václava Moravce. „Já jsem, bohužel, pana Hamáčka na OVM neviděl. Dal jsem přednost pohádce na ČT 1 O zrzavé Andule, protože jsem se domníval, že se z ní dovím trochu více o vztazích mezi lidmi, morálce, lásce a nenávisti. Ale ani tam nic moc. Jen říkali, že lhát se nemá a že pravda vždycky vyjde najevo, i když si to mnozí nemyslí. Zato jsem  slyšel komentář jednoho politologa, přátelsky nakloněného (alespoň v nedávné minulosti) ČSSD, a jeho slovům jsem rozuměl tak, že by se mělo začít střílet. Nevím kam a na koho, ale to slovo ‚vystřílet‘ v té řeči opravdu padlo,“ uvedl politolog. „Pan Hamáček sice stále balancuje jak provazochodec nad propastí, ale stále má ještě nějakou naději. Jeho varování opozici jsou slova zkušenějšího politika, který zažil vzestup a pád své strany a rozhodně nebude riskovat dobrodružství, do kterých se opakovaně odvažuje Miroslav Kalousek. Ten dnes hraje o všechno, možná i o život,“ dodal.

Troubení do útoku, který by se mohl změnit v útok poslední

ČSSD evidentně jednotná není. Například hejtman Netolický zastává názory ostře proti Babišovi. „O budoucí roli hejtmana Netolického jako militantnějšího kritika, než je Miroslav Kalousek, psal před několika dny Erik Best. Hejtmanovy názory, kromě aktuální kritiky Andreje Babiše, nejsou vlastně názory, to je jen troubení do útoku, který by se mohl změnit v útok poslední. A ačkoliv je nejednotnost jedním z genetických dědictví ČSSD, snad od let jejího vzniku a jejích proměn v nejrůznějších dobách, tentokrát by její vedení mělo nejen dvakrát, ale i vícekrát měřit, než začne řezat,“ uvedl Zbořil. „Zda s Babišem, nebo bez, je pro mne pohled do vzdálené budoucnosti a nemám takovou politickou intuici, jakou jsou vyzbrojeni mnozí politologičtí kolegové. Toto rozhodnutí je takového druhu, že o něm mají a dokonce mohou přemýšlet jen političtí reprezentanti a politologové by měli raději počkat, až jej politici učiní. Oni nesou kůži na trh a politologové mají proti nim snad jen tu výhodu, že mohou dodatečně tvrdit, že to věděli,“ dodal.

Politolog také popsal některé reakce na současné dění: „Reakce a ohlasy jsou roztodivné a dost často víc než hysterické. Ale alespoň tři události v tomto řetězci lží, pomluv a verbálních útoků mne zaujaly. Před třemi čtyřmi dny jedna postava, která se vydává za vedoucí osobnost studentského hnutí v listopadu 1989, prohlásila, že ‚dnes Babiše sejmem‘. Sejmout je slovo, které ze slovníku oděské galerky odvodil kdysi Géza Včelička pro svůj překlad ‚plotné písně‘ No tak vidíš Máňo, přece jsme tě lízli. Na konci se říká ‚…já tě za to, Máňo, vlastnoručně sejmu, nechám tě tu s prádlem flekatým‘. Snad se tím snažila naše informátorka říct, že je konec s pravdou a láskou a začíná doba, kdy se budeme zabíjet nebo snímat,“ popisoval Zbořil. „Druhou událostí, která s tou první tak trochu souvisí, byla tentokrát už nikoli malá jako posledně, ale velká šibenice (zřejmě pro Babiše) v davu na Václavském náměstí a před očima demokratické opozice reprezentované Kalouskem, Němcovou, Gazdíkem aj., kteří proti této provokaci nevystoupili. Už už jsem se obával, aby nezačali zpívat pověstnou ‚my jsme ti Gottwaldovi derviši, my pro vás postavíme šibenice nejvyšší…‘ Jak se to srovnávalo s jejich přísahou na Ústavu ČR, si nedovedu představit, ale je to pro mne opravdu a bez ironie ‚výzva‘, abych se těchto fanatiků varoval,“ dodal. 

„Konečně to třetí je naházení květin do košů několika lidmi vypadajícími jako pod vlivem, kterým na Babišovi zřejmě vadí, že navrhl a prosadil EET. Ohlasy jsou na alternativních webech rozhořčené, ale mainstream to zas buď zdaleka obchází, nebo dokonce zamlčuje,“ doplňuje Zbořil.

Prezident Miloš Zeman na TV Barrandov ujistil, že i kdyby poslanci vyslovili vládě nedůvěru, pověří sestavením nové opět Andreje Babiše. „Prezident Zeman jistě využije nabídky opozičních stran, aby zase několik měsíců byl uprostřed politického dění doma a částečně i v zahraničí a když mu ti hlupáci chtějí politickou moc, k jejímuž výkonu je podle těch, co mu ji nesou, nezpůsobilý, na nějakou dobu předat, byl by hloupý, kdyby ji nepřijal. Jen by si mohl potichu opakovat historicky slavnou větu: přejme si, aby je při této hlouposti Bůh zachovati ráčil!“ reagoval politolog.

Probíhá distribuce filmového příběhu…

Média intenzivně informují o kauze spojené s vyjádřením Andreje Babiše mladšího pro Seznam Zprávy. V sobotu se k tématu přidal rozbouřený 17. listopad. A jak se s tím vším vypořádala ať už soukromá, či veřejnoprávní média? „Podle angažmá pana Šídla a intenzivní práce jeho redakce to vypadá, že Seznam.tv a také trochu Prima se podílejí nejen na výrobě, ale i distribuci filmového příběhu režírovaného panem Remundou, který jej navíc pojal jako jakýsi dokumentární seriál. Odhaduji, že štáb tvoří nejméně 15 možná i dvacet osob, z nich na produkční cestě ve Švýcarsku nejméně 5–8. Opatrnější jsou v ČT 24 a na Nově, i když se jim někdy nedaří zbavit se svých stereotypů, předsudků. Podobně je to s Lidovými novinami, které se snaží dokázat, že jim Andrej Babiš nediktuje, ale ani oni občas neunesou tíhu své odpovědnosti. Snad by bylo zajímavé vědět, co si o celé věci myslí Petra Procházková, jejíž odchod z LN se nám dnes může jevit účelový, nebo dokonce jako přechod na jiné lépe honorované pracoviště,“ uvedl politolog.

Televize Nova v neděli v hlavní zpravodajství přinesla vyjádření Beaty Babišové, první ženy premiéra Andreje Babiše, která žije v současné době se synem ve švýcarské Ženevě. Beata Babišová ve zpravodajství televize Nova v souvislosti s natáčením rozhovoru, který rozhýbal českou politickou scénu, uvedla, že jde o skandální útok proti jejímu soukromí i soukromí jejího syna. Zdůraznila, že reportéry upozornila, že je syn nemocný a rozhovor s ním nepřipadá v úvahu, přesto ho natočili a zveřejnili. „Jako matka nemocného syna tento postup novinářů Slonkové a Kubíka striktně odsuzuji a žádám všechny slušné novináře, aby se k této nehorázné kampani nepřipojovali a dál neubližovali mým dětem a celé naší rodině.“ Popisovala, že už nemohou vyjít svobodně ani na ulici.

„Pokud někoho zajímá můj osobní názor, který odvozuji ze svých znalostí Švýcarska, Ženevy a poznání svých přátel, kteří tam žijí většinou od roku 1968, dovolím si tvrdit, že se nejedná jen o nějakou konspiraci, jak o ní mluví pan prezident, ale o typický český šlendrián. Ti, co připravovali produkci této tzv. reportáže, respektive dokumentárního filmového díla, opomněli přípravu. Zapomněli, nebo dokonce nevědí, že ve Švýcarsku je chráněno nejen soukromí občanů konfederace, ale i konkrétního kantonu a zejména obce. Tato ochrana se týká nejen zákonů, ale i toho, co bychom mohli přeložit jako dobré sousedské vztahy,“ reagoval politolog. „Proto je nezákonné nabytí kódu k otevření dveří možné považovat za trestný čin a pokuty nebo tresty za takové jednání jsou z našeho hlediska drakonické. Možná čeští tvůrci ani nevěděli, že z Ženevy pochází Henry Dunant, zakladatel Mezinárodního Červeného kříže a první nositel Nobelovy ceny, a že étos jeho činnosti se týkal poskytování pomoci raněným a nemocným. Zřejmě na tuto sensitivitu upozorňuje české novináře paní Babišová a jejímu vyjádření rozumím jako žádosti k místním autoritám, aby jejímu synovi přišly na pomoc. Možná, že se naším investigavcům dostane poučení, jako to ve Švýcarsku chodí mnohem dříve, než předpokládali, a ještě budou šťastní, když budou moci odejet někam na Ukrajinu,“ dodal.

O dvě hodiny později pak přinesla Nova také rozhovor s premiérem v pořadu „Vládní krize: Andrej Babiš exkluzivně“, kde promluvil o aktuální kauze. „Rozhovor pana předsedy vlády s panem Koratengem byla zase jedna přehlídka ztraceného času. Na to, že čeští novináři, zejména když se předvádějí na obrazovce, se spíše ukazují, než se ptají, jsme si zvykli. Ale přece jen by i na Nově mohli věnovat větší péči přípravě obsahu na úkor asertivnosti. Nejde přece jen o napsání otázek, jejich přečtení a vnucování tázanému, ale o vedení rozhovoru.  O to zde nebyl zájem, takže téměř každou odpověď tázající se přerušil, protože se mu zdálo, že Andrej Babiš neodpovídá tak, jak by si on přál a navíc, k tomu všemu, nedodržuje udané tempo rozhovoru,“ reagoval politolog. „Škoda času pana premiéra, dozvěděli jsme se jen to, co se dalo dnes a včera přečíst v denním tisku. Tedy toho, co bylo napsáno už před odletem Andreje Babiše do Švýcarska. Nikoli však proto, že by premiér odmítal odpovědi, ale jen proto, že je tázající se nechtěl slyšet. Zvláštní bylo, když přišlo na stůl téma porušení švýcarských zákonů, že pan Korateng rychle odskočil na Krym. Ani ho ale nenapadlo, zeptat se, zda nebyl v nějakém starobylém carském luxusním dvorci nebo dokonce, zda nebyl u Bachčisarejské fontány. Její příběh by se do tohoto interview docela dobře hodil,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…