Jak můžete litovat, že v Turecku nevyhráli pučisté? To jsem zde v USA neslyšel, vzkazuje do Česka Libor Rouček

20.07.2016 13:22

EVROPAN LIBOR ROUČEK Litovat, že v Turecku nevyhráli pučisté? Tyto postoje kritizuje bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. „Postesknutí jsem bohužel zaznamenal na českých sociálních sítích, a to mnohdy i u lidí, kteří, si obyčejně hrají na velké demokraty. V případě Turecka, když měli podpořit demokratické principy a demokratické instituce, tak selhali.“ Sám je nyní ve Spojených státech, kde pokus o puč sledoval v přímém přenosu ve vysílání. „Byla to jasně Obamova administrativa, která vůbec jako první odsoudila pučisty a jednoznačně se postavila za demokraticky zvoleného prezidenta a demokratické instituce,“ říká.

Jak můžete litovat, že v Turecku nevyhráli pučisté? To jsem zde v USA neslyšel, vzkazuje do Česka Libor Rouček
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

Anketa

Kdybyste byli občany USA, kdo by měl váš hlas v prezidentských volbách?

hlasovalo: 10822 lidí

Když se vrátíme k samotného průběhu událostí v Turecku v noci z pátku na sobotu. Nejprve se zdálo, že puč může vyjít, pak se Erdogan spojil s místní CNN, vyzval lidi, aby šli do ulic, a nastal zvrat. Někteří analytici se pozastavovali nad amatérským průběhem převratu ze strany pučistů atd. Zaznívají dokonce šíleně znějící scénáře, že si vše prezident zorganizoval sám, aby měl důvod upevnit moc. Takže, jak na vás události působily a co k tomu říci s odstupem několika dnů?

Seriózní analytici i sdělovací prostředky vychází z ověřených informací a faktů, ne z nějakých ničím nepodložených fám nebo konspiračních teorií. Neexistuje zatím jediný důkaz, že by si prezident Erdogan puč sám objednal nebo zorganizoval. K pokusu o vojenský puč došlo a puč byl potlačen. To je fakt, který nezpochybňuje ani žádná z tureckých opozičních parlamentních stran, včetně Atatürkovy sekulární sociálně demokratické CHP. To, že Erdogan měl již dlouho v šuplíku seznam nepohodlných osob a svých nepřátel a puč použil jako záminku k jejich likvidaci, je bohužel také pravda. Erdogan si krok za krokem upevňuje a posiluje svoji absolutní moc.

Zatčených jsou v Turecku tisíce a počty se stále zvyšují, režim navíc prý zatýká i své kritiky, kteří s pučem neměli nic společného. Podobný otazník visí nad zadrženými téměř třemi tisíci soudců. Hovoří se o zavedení trestu smrti, dojde k tomu? A co se podle vás s Tureckem v dohledné době bude dít?

Zda bude v Turecku zaveden trest smrti, dnes nikdo neví. V Evropě je jediná země, která má trest smrti, a to je Bělorusko. Z tohoto důvodu Bělorusko není členem Rady Evropy. Pokud by Turci trest smrti zavedli, i oni by byli z této celoevropské organizace vyloučeni.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová na základě debat v Turecku varovala Ankaru, že země, kde funguje trest smrti, nemůže být členem EU. Máme tomu rozumět i tak, že Brusel i v této chvíli stále operuje s variantou, že by Turecko do Unie vstoupilo?

Turecko nemá sebemenší šanci do EU vstoupit. EU je společenství založené na principech a respektování lidských a občanských práv, demokracie a vlády práva. Turkům byla před 12 lety dána šance, aby se k těmto principům přiblížili. Šanci promarnili, a tím, co se nyní v jejich zemi děje, se členství v EU definitivně vzdálili.

Podle exministra zahraničí Cyrila Svobody je hlavní priorita Turecka jiná než vstoupit do EU. „Turecku jde především o to, aby hrálo pevnou a silnou roli v regionu, protože usiluje o to být regionálním lídrem,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Co si o tom myslíte?

Turci vědí, že jejich členství v EU je naprosto nereálné. Jako 75milionová hospodářsky i vojensky silná země s významnou historickou tradicí Turecko přirozeně hledá svoji roli a parketu. Ta role spočívá ve vyvažování západního a blízkovýchodního vlivu. Turecko za Erdogana chce být svým hospodářským systémem součástí Západu, zároveň chce však podobně jako kdysi Osmanská říše ovlivňovat dění i na Blízkém východu. Strategie je to ambiciózní, ale jak ukazují poslední dobou i konflikty Turecka se svými sousedy, také velmi nebezpečná. Navenek i dovnitř turecké společnosti.

Jak bychom nyní k Turecku měli přistupovat?

Jasně a férově. Definovat si naše společné bezpečnostní, politické a hospodářské zájmy, a zároveň jasně zdůraznit jaké jsou naše demokratické principy, hodnoty a nepřekročitelné mantinely. Z vlastní dlouholeté zkušenosti z politických jednání s Turky vím, že to je řeč, které rozumí.

USA, Rusko, EU. Podívejme se na přístup jednotlivých velmocí vůči Turecku a situaci, ve které se nyní nachází. Američané se tváří, že je jim vlastně jedno, zda vládne Erdogan nebo někdo jiný. V některých amerických médiích lze zaznamenat postesknutí, že nevyhráli pučisté, padla i slova o „toxickém islámském režimu na hranici Evropy“. Jaká podoba Turecka je v zájmu USA?

V USA nyní jsem. Celý pokus o puč jsem i díky časovému posunu sledoval v přímém přenosu celou noc na amerických televizích a byla to jasně Obamova administrativa, která vůbec jako první odsoudila pučisty a jednoznačně se postavila za demokraticky zvoleného prezidenta a demokratické instituce. Stejně tak jsem tady v Americe nikde nezaznamenal jakékoli postesknutí, že nevyhráli pučisté. To postesknutí jsem ale bohužel zaznamenal na českých sociálních sítích, a to mnohdy i u lidí, kteří si obyčejně hrají na velké demokraty. V případě Turecka, když měli podpořit demokratické principy a demokratické instituce, tak selhali.

A co diplomatická přestřelka, kdy USA byly jedním z tureckých ministrů obviněny z podílu na puči a John Kerry musel veřejně odmítat, že by to byla pravda. Později dokonce přišlo z úst amerického ministra zahraničí i nečekaně ostré varování, že by Turci mohli být vyhozeni z NATO. Jak si to vykládáte, co tím Turecku Američané vzkazují?

Vzkazují jim, že nebudou akceptovat žádné lži, výmysly a nepravdy.

Rusko prostřednictvím prezidenta Vladimira Putina pokus o převrat odsoudilo a podpořilo „demokraticky zvolenou vládu a prezidenta“. Telefonát Erdoganovi inicioval Putin. Moskva má po obnovení vztahů zájem na užší spolupráci s Tureckem, a to i v ekonomické oblasti. Bude Erdogan schopen udržovat dobré vztahy s Američany i Rusy zároveň?

Rusko, když byl druhý den již znám výsledek, pokus o převrat v Turecku odsoudilo. Rusko přirozeně bude chtít využít situace k posílení vztahů s Tureckem. Nadcházející schůzka Putina s Erdoganem ale byla naplánována již před pokusem o puč. To ukazuje, že normalizovat vztahy s Ruskem chce i Turecko. Myslím, že Turecko si je však zároveň i vědomo, že je členem NATO a kdo jsou jeho spojenci. A to i ve válce proti terorismu. Proto také letecká základna v Incilriku, odkud vzlétají americká vojenská letadla, funguje, puč nepuč, zcela normálně.

Jak z té trojice USA, Rusko a EU směrem k Turecku a současným událostem vychází Evropská unie, její představitelé a lídři jednotlivých států? Zaznívala různá prohlášení, ale jako by to zbytku světa bylo naprosto jedno. Jak teď s Erdoganem jednat? Nakolik může zesílit vydírání Unie bezvízovým stykem? K tomu možnost, že do Evropy pustí migranty v Turecku zadržované. Padají i upozornění, že miliony Turků žijících v EU, zejména v Německu, mohou hrát roli páté kolony…

Turecko, pokud nesplní požadované podmínky, jako že je neplní, tak žádný bezvízový styk nedostane. Nedovedu si představit, že by jakýkoli ministr vnitra jakékoli země EU za současné situace doporučil své vládě zrušit pro Turky vízovou povinnost. Pokud jde o Německo, tamní Turci žádnou roli páté kolony hrát nebudou. To ale neznamená, že němečtí Turci nebudou ve vztahu ke své staré zemi mezi sebou rozděleni. Nejen v Turecku, ale i v Německu někteří Turci stojí za Erdoganem a jiní proti němu, někteří podporují usmíření s Kurdy a jiní jsou proti nim, a koneckonců, ne všichni němečtí Turci jsou Turci, ale také Kurdové.
 
Druhou krvavou událostí vedle dění v Turecku byl další teroristický útok ve Francii. Atentátník tentokrát vraždil kamionem. Země má smutek, prezident Hollande v projevu pronáší v podstatě totéž, co po Charlie Hebdo i loňském listopadu. Jak chování Francie označit? Nevysílají rezignované signály?

Rezignované signály nevysílají, říkají tvrdou pravdu. Například premiér Valls upozorňuje již dlouho, že tyto teroristické útoky bohužel nejsou poslední, že přes veškeré úsilí není v silách nikoho, žádné vlády, zajistit stoprocentní bezpečnost. Boj proti terorismu je bohužel záležitost dlouhodobější. Je nutno v první řadě zničit tzv. Islámský stát, protože, jak ukázal útok v Nice i tento týden napadeni čínských turistů ve vlaku v Německu, tento tzv. stát (na rozdíl třeba od čistě teroristické organizace Al-Káida) má pro zradikalizované mladé muslimy i určitou zvrhlou přitažlivost ideologickou.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…