Ačkoli se od začátku nového roku chystají pro mnohé problematické kroky ministerstva vnitra v rámci boje proti proruské propagandě nebo proti neevropské propagandě, všichni ti jindy tak viditelní a slyšitelní zastánci svobod dle Zbořila mlčí jak zařezaní. Zticha jsou i ti, kteří tak rádi zdůrazňují význam Charty 77, neformální československé občanské iniciativy, jež kritizovala politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv. „Nejen česká, ale i ‚evropská‘ rozhodnost bojovat proti ‚ruské propagandě‘ nebo ‚protievropské agitaci‘ mi opravdu připomíná rok 1977. Ono ani tak nešlo o text Charty 77, ten ani nebyl nikde publikován, jako o ty, kteří ji sepsali a podepsali,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
To byl ve skutečnosti hon, ke kterému zatroubili politici. „Ujala se ho Československá televize a konečně došlo na ‚odborníky‘ z Ministerstva vnita, respektive StB a její Správu bojující s ‚vnitřním nepřítelem‘. Také dnes jde o jakousi polotajnou aktivitu veřejnosti neznámých agentů a nikdo neví, čeho se vlastně týká. Jde o ideologii, nebo o peníze? To za hraběte Sedlnického z Choltic, v úřadu v letech 1817–48, všichni věděli, anebo alespoň tušili, co se smí a nesmí, a dokonce se proti rozhodnutí jeho úřadu mohli odvolat k soudu c. a k. monarchie. Dnes tedy nevím, co smíme a nesmíme, kde dojít zastání a jen díky prozrazenému panu Jandovi tušíme, kdo by mohl být naším policajtem, soudcem i katem. A abychom nevzpomínali jen Chartu 77. Ono to také připomíná Orwellovu Farmu zvířat a její prasátka,“ upozorňuje politolog.
Ochrana názorů a možnost jejich šíření byly jednou z nejkřehčích svobod
Podle novely zákona o Vojenském zpravodajství bude moci rozvědka odposlouchávat a pozměňovat provoz na síti, získat data z cizího počítače, pozměnit, vymazat nebo jinak znehodnotit data z cizího počítače. Nebo také vyřadit cizí počítač nebo síť z provozu či převzít úplnou kontrolu nad cizím počítačem či sítí. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, že v reálném světě se přece lidé nesledují, co kdo komu říká, ale postihují nebo šetří se konkrétní nahlášené případy konkrétních obětí. Přidal i ironické doporučení, jak se vyhnout tomu, abychom tou novelou nebyli postiženi: „Moc neremcejte. Nikoho moc nekritizujte. Nelezte nikomu do zelí a šoupejte nohama.“
Kdyby Babiš odešel z vlády, ANO v ní zůstalo a on by místo ministrování až do voleb jezdil po Česku a dělal volební kampaň, ...Anketa
„Trochu jsme zapomněli, nejen my, ale i v EU, že z hlediska práva jsou pozoruhodným referenčním bodem teze a výroky Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku z let 45–46, kde se nesoudila ‚zločinná a zrůdná ideologie‘, ale zločinné a zrůdné činy. A potom celé půlstoletí byla považována ochrana názorů a možnost jejich šíření za jednu z nejkřehčích svobod, ke které se vztahuje celá tak hojně dnes citovaná lidsko-právní agenda. To, co říká pan Bartoš, bohužel, není jen ironie. Ale není to nic nového. Dokonce bych připomněl i tři staročínské a japonské opičky, které nám s dobrým úmyslem radí nevidět, neslyšet, nemluvit, ale my jsme si to už dávno vyložili jako symboliku lži, neupřímnosti a hlouposti. Jsme už v takovém stavu. Máme ÚSTR, který vše zkoumá od roku 1939 do 89, ale nevíme, co se dálo a děje od 1990 do 2016. Možná, že už bychom potřebovali zase nějaký nový seznam agentů. Veřejný zájem by o něj jistě byl,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Typického stylu zacházení s nepohodlnými se žádný režim vzdát nechce
Bývalý elitní zpravodajský důstojník, diplomat a publicista Miroslav Polreich při představení své nové knihy „Špioni v diplomacii“ tento týden líčil, jak mu ministerstvo vnitra poslalo pozvánku na nějakou konferenci, která se konala v budově ministerstva. Poslouchal tam příspěvky, hlavní slovo měli Ukrajinci, kteří vyprávěli: „Nemyslete si, Rusové napadnou Evropu, bude nukleární válka.“ To byl první den. Nelíbilo se mu, že ministr vnitra organizuje takovou blbost a nechá tam takové lidi vůbec mluvit. No, ale přišel na další den konference, došel do sálu a v tu ránu vyskočil nějaký malý mužík a tlačil ho ven se slovy, že tam nemá co dělat, že tam nemá přístup. Argumentoval, že ho pozvalo ministerstvo a to je budova ministerstva. On mu vpálil: „Mě to nezajímá, ministerstvo jen zajišťuje servis, my to tady řídíme!“ Zeptal se ho: „A vy jste kdo?“ Odpověděl, že je Jakub Janda. Bývalý diplomat to chápal tak, že vlastně dnešní ministr vnitra je podřízen Jakubovi Jandovi.
Psali jsme:
Ministr vnitra snad ještě nefunguje pod taktovkou tohoto člověka, ale Evropské hodnoty jsou hlavním nevládním partnerem Ministerstva vnitra v tématu prokremelské dezinformační kampaně a podílejí se i na Auditu národní bezpečnosti. Ve čtvrtletní zprávě MV o stavu české extremistické scény za první tři měsíce roku 2016 se objevilo přesně to znění, za které Evropské hodnoty lobbovaly. Když předseda Pirátů Ivan Bartoš komentoval to, že od nového roku začne fungovat útvar Ministerstva vnitra proti dezinformacím, tak poznamenal, že to budou „takové druhé Evropské hodnoty pana Jandy“. „To je modus operandi, který známe z evropských dějin v mnoha provedeních a jehož se kdejaký politický režim nechce vzdát. Podle tohoto modelu se mučili, soudili a popravovali Templáři i ‚čarodějnice‘. Sloužila tomu Inkvizice i Výbor veřejného blaha za teroru Velké francouzské revoluce. Stejné to bylo za občanské války v Rusku a později v ‚období čistek‘ v Sovětském svazu,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Janda ministra vnitra Chovance ještě neřídí, ale už je odstartováno
„Snad by si dnešní po moci toužící polovzdělaní polodiktátoři mohli připomenout proces s Velkým metařem Rudolfem Slánským a jeho významným spolupracovníkem Štěpánem Plačkem, jedním ze zakladatelů StB. Oba, jak říkal Antonín Novotný, ‚roztáčeli mlýny, které je semlely‘. Slánského na popravišti, druhého, autora manuálu ‚vyšetřovacích metod pro potírání třídního nepřítele‘, v Jáchymově, kde se setkal s oběťmi svého návodu. Nejeden politik v dějinách si myslel, že má nástroj, kterým bude ovládat druhé. Pak nad ním nejen ztratil kontrolu, ale dokonce se stal i jeho obětí. Nemyslím si, že už pan Janda řídí ministra vnitra Chovance, ale už je odstartováno. Možná se brzy dovíme, jak to pan Chovanec a jeho pomocníci vlastně myslí. A třeba i to, že i pan Janda pracuje v nějakém, snad ne Putinově žoldu,“ míní politolog.
Svou pozornost pak obrací k tomu, jak se událost z vyhlašování Českého slavíka, kdy se Radek Banga ostře pustil do kapely Ortel, přelila do veřejného prostoru i do politiky. Urážky a výhrůžky pršely z obou stran, připomínala se nechutná vulgarita v textech Radka Bangy, představitelé Romů z Rady vlády pro záležitosti romské menšiny přišli s prohlášením, že hudební skupina Ortel má jasné napojení na extrémní pravici a hlásá myšlenky neslučitelné se základními právními dokumenty České republiky. V reakci na to zase Blok proti islamizaci vyzval Sobotkův kabinet, aby nepodporoval neziskové organizace přisáté na státní rozpočet, které jsou jen černou dírou, do níž mizí stovky milionů z našich daní, a aby zrušil všechny zcela zbytečné poradní orgány vlády, jejichž jedinou aktivitou je vyvolávání konfliktů.
Ocenění Bangy je ještě hloupější propaganda než ověsit metály Bradyho
Na závěr týdne pak přišla se skutečným bonbónkem náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská ze Strany zelených, když oznámila, že zpěváka Radka Bangu, známějšího pod pseudonymem Gipsy, navrhne na Cenu hlavního města Prahy. „Atmosféra ve společnosti v poslední době houstne, jazyk nenávisti začíná být stále více normou, a to i mimo sociální sítě. Hudebník Radek Banga se s tím snaží nejen svojí tvorbou bojovat,“ uvedla Kolínská na svém facebookovém profilu. „Za své statečné vystoupení proti nenávistné muzice dnes čelí výhrůžkám a zastrašování. Nejen proto jsem jej navrhla na udělení Ceny hlavního města Prahy. Jsem přesvědčena, že si jí dnes zaslouží tak jak málokdo,“ napsala. „To celé je velmi živé téma, ale já bych nechtěl nikoho navádět, jaké stanovisko má zaujmout, anebo co si o celé věci myslet. Všichni nad patnáct let bychom ale měli znát alespoň některé základy ‚věcí mravních‘,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.
„Paní Kolínská má samozřejmě pravdu, že ‚atmosféra ve společnosti houstne‘, ale měla by se také zamyslet nad tím, kdo ji zahušťuje. Stačilo mi přečíst si některé texty, abych pochopil, že je velmi odvážné tvrdit, že touto formou, jak paní Kolínská říká ‚tvorbou‘, toho příliš nevybojujeme. Jako starší ji nechci radit a ani brát iluze, ale tuto bitvu si musí vybojovat beze mě. Možná bych jen doporučil, aby se neuzavírala podobně jako někteří novináři nebo i osoby akademické do terminologie, spíše však pokleslé profesní hantýrky policejních zpráv. Možná, že by se ona i jiní mohli zamyslet nejen nad ‚písněmi vzdoru‘ kapely Ortel, ale i nad tím, kdo je a jak v posledních dvaceti letech vychovával. A ten nápad s udílením ceny mi připadá jako ještě hloupější ‚putinovská‘ propaganda, než bylo ověšení pana Bradyho řády a cenami, na které se tak rychle zapomnělo,“ přiznává politický analytik.
Možná se Radku Bangovi doma nikdy nedostala do rukou správná kniha
Radek Banga šlápl vedle už tím, když se rozhořčil, že všichni jen přihlíželi propagaci nacismu, neboť členové kapely Ortel si na předávání cen Českých slavíků vzali košile s lebkami, které připomínají znaky nacistických jednotek SS. Historik Masarykova muzea v Hodoníně Marek Vařeka v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz označil toto nařčení za hloupost a mimo jiné poukázal na to, že lebka se zkříženými hnáty je jednou z insignií, která má své místo v katolickém i pravoslavném křesťanském učení. Když se začaly připomínat jeho texty s tím, že to je jazyk nejhorší spodiny, dostala se jeho kritika Ortelu do úplně jiného světla. Výměny názorů v diskusích i na sociálních sítích daly po cenzuře zpěvákova bratra na blogu iDnes a zmíněném vyjádření Rady vlády pro záležitosti romské menšiny průchod pocitům, že se této menšině nadržuje a že je zvýhodňovaná.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
„Možná se Radku Bangovi doma nikdy nedostala do rukou kniha s ilustracemi pirátů, korzárů, filibusterýrů, kteří strašili své nepřátele symboly smrti, jedním z nejstarších symbolů různých kultur. Když už mu jde o ty SS a SS Waffen (a různí znalci zkoumají, zda jsou zkřížené hnáty před čelistí nebo za čelistí), měl by si uvědomit, že rozsáhlá zkoumání o extremismu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, trpí nedostatečnou erudicí a málokdy se dokonce i profesorští odborníci zabývají subjektivní stránkou věci. Tedy v tomto případě, jaká je motivace obou stran, jak Ortelu, tak pana Bangy. Snad bych mohl připomenout, že právo zná i pojem ‚obecná neslušnost‘ a mohl by pomoci se něčemu z toho bránit. I když o tom sám pochybuji, že by se dělala nadbytečná propagace jedné nebo druhé straně a dehonestovalo úsilí těch, kteří se snaží vychovávat zejména mladé lidi k vzdělání, moudrosti a porozumění,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Kultivovaně sepsané nesmysly od šéfredaktora jedné ze stanic ČRo
Snad největší úžas ze všech vyjádření vyvolal komentář, který k této kauze napsal pro Hospodářské noviny šéfredaktor stanice Vltava Českého rozhlasu Petr Fischer. Sprosté Bangovy texty vysvětluje tím, že jen tímhle způsobem může Romům ukázat, jací jsou, a tak je naštvat, aby změnili stereotypy svého chování a vzali svůj život do vlastních rukou. Dokonce i tak vulgární píseň, jakou je Mrdám tě, má podle Fischera výchovný podtext. „Je to ostré rapperské spílání lidem, kteří se ukájejí bulvárně nabízenými ženskými těly, ale i ženám, které se prodávají,“ tvrdí Fischer. Všechno, co prý Banga dělá, má hudební umělecký náboj, který v jakési intelektuální příkladné osvětě samozřejmě velmi často míří na základní city, jakými jsou nenávist a láska.
Závěrem Fischer píše, že díky Bangovi se dnes můžeme leccos naučit nejen o Ortelovi a profesionálním šíření nenávisti a strachu, ale především sami o sobě: „O alibistické toleranci i o slabošském mlčení většiny, které má zejména v Česku dlouhou a ostudnou tradici,“ uzavírá Fischer. „Těmito kultivovaně sepsanými nesmysly bych se nerad moc zabýval. Ať si pan Fischer, pokud se nemýlím, vzděláním filosof, zpívá doma třeba texty obou autorů, ale nepřesvědčuje nás, které se nám mají líbit více nebo méně. A možná by se mohl zamyslet i nad tím, zda i on sám nepomáhá ‚houstnutí atmosféry‘, kterého se tak vylekala paní Kolínská, a těm, kteří tak nečiní, nenadává do alibistů a slabochů. Možná by se mu mohlo od nějakého ‚sraba‘ dostat brachiálního poučení, že tomu tak není,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Velké úniky z minulých let EET nenapraví, ale třeba bude varováním
V sobotu po poledni demonstrovalo na Václavském náměstí v Praze několik stovek lidí proti zavedení Elektronické evidence tržeb. Demonstranti si přinesli transparenty, například EET je jako StB, Vzkaz Ježíškovi – čert vem Babiše, Chceme svobodu, ne diktaturu státu nebo Sbohem, svobodné podnikání. „Platí, že budeme šťastni za každého, kdo z toho koncentračního tábora unikne, ale především chceme zrušit ten koncentrační tábor,“ prohlásil před poslanci předseda TOP 09 Miroslav Kalousek ještě předtím, než ve čtvrtek zákon o EET vstoupil v účinnost. „Je samozřejmé, že proti EET vystupují zastánci dosavadního ‚kdochcecochcismu‘. To, že se tak emotivně angažují předsedové ODS a TOP 09, je pro mě důkazem, že tento projekt má smysl. Konec konců, kdo jezdí hned do několika sousedních států a zajde tam do hospody, kavárny nebo cukrárny, ví, jak to tam chodí,“ připomíná politolog.
„Zvláštní je, že mezi kritiky EET jsou právě ti, kteří upozorňovali, že vláda ‚neumí zdanit Vietnamce‘, nebo ti, kteří mají obavy, že se ukáže, jak dlouho platili nebo neplatili daně. Také ti, kteří mají strach, že se zdraží, nebo dokonce zaniknou jejich oblíbené ‚hospody‘, by si mohli vzpomenout, kolikrát byli nebo nebyli ošizeni. A když jde šidit malé konzumenty, jak se asi šidí stát ve velkém. Václav IV. nechával takové šibaly vymáchat v koši ve Vltavě. Dnes máme EET; a i když víme, že ty velké úniky z minulých let nenapravíme, třeba tento malý začátek bude alespoň pro někoho varováním. Pan Kalousek by si neměl plést likvidační koncentrační tábory s těmi, kam se zavíralo i ‚za Němců‘ za krádeže a podvody. Možná, že už vymřeli živnostníci nebo jejich děti, kteří věděli, jak bylo třeba živnost spravovat. Ale v Evropě se to ví už od středověku a liší se to jen tou současnou rychlostí přenosu dat,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.
Raději nic nepodnikat, nic nemít a pořídit si stádo bílých koní
V úterý se ve Sněmovně zformovala protibabišovská koalice a při závěrečném hlasování o vrácené senátní verzi zákona o střetu zájmů si zopakovala, jak jí to klapalo při nedávném skládání krajských koalic na principu „všichni proti ANO“. Zákon, jenž původně měl zprůhlednit majetková přiznání politiků, ukázal, že zájem stran zprava doleva na omezení politicko-ekonomicko-mediální moci Andreje Babiše je obrovský a spojující, a tak vznikl „lex Babiš“. Ministr financí jeho přijetí hodnotí jako snahu konkurenčních stran dostat ho pryč z politiky. „Těch 125 poslanců pro to hlasovalo, aby poškodili moje podnikání a aby mě vyštvali z politiky,“ komentoval Andrej Babiš rozhodnutí většiny zákonodárců.
„Pan Babiš, ať už je nebo byl jakýkoli, má v tomto případě pravdu. Jen měl připomenout, že pokud se poslanci z kterékoli politické strany jednou naučí takto účelově ‚vyrábět zákony‘, bude obtížné je někdy zastavit. A když to prošlo jednou, proč by to nemohlo projít podruhé? Jen se bude muset učinit další krok k větší kontrole majetku, jeho držení a správě, stejně jako k dosud utajeným finančním intervencím bohatých do světa médií. A když už se jednou začal šroub utahovat, jistě to půjde i příště. A těch fanatických stoupenců takového ‚hledání spravedlnosti‘ bylo a bude jistě požehnaně. Takže raději nepodnikat, nic nemít a pořídit si stádo bílých koní,“ s notnou dávkou ironie radí Zdeněk Zbořil.
Sobotka, Chovanec a spol. dělají vše pro to, aby ČSSD příští volby prohrála
V nejnovějším průzkumu agentury AISA pro Českou televizi by sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33,5 procenta hlasů. S obrovskou ztrátou skončila na druhém místě ČSSD, kterou podpořilo jen 14 procent voličů. „Tak jako už dlouhodobě nedůvěřuji ‚nastolování agendy‘ prostřednictvím ČT, tak mi jsou často data od AISY obtížně pochopitelná. Vycházím sice z toho, že pokud jde o trendy, které její výzkumy prezentují, mají určitou trvalost a logiku, ale hned u několika posledních odhadů výsledků voleb to nebylo v pořádku. Takže se mi zdá ten rozdíl v popularitě hnutí ANO a ČSSD příliš propastný. Ačkoli uznávám, že pánové Sobotka, Hamáček, Zaorálek, Dienstbier, Chovanec a jejich stranické sněmy dělají všechno možné pro to, aby ČSSD příští volby prohrála,“ konstatuje politolog.
ParlamentníListy.cz mají informace z několika stran, že mezi koaličními poslanci panuje velká obava z rozhodnutí, které by vedlo k rezignaci Andreje Babiše na post ministra financí. Šéf hnutí ANO by pak mohl vést prakticky devítiměsíční kampaň, jezdit po republice a nejen prostřednictvím svých médií utužoval názor, jak by zemi řídil. Už teď je nejpopulárnějším politikem v zemi a je možné, že by jeho hnutí poté poskočilo ještě o několik procentních bodů výše, než jak ukazuje zmíněný průzkum, a vyhrálo zcela drtivým způsobem. „Ale hnutí ANO si během posledního půlroku také nadělalo mezi občany spoustu nepřátel a jeho kritický politický program se nezdá být tak neprůstřelný jako před dvěma lety. Už se příliš ‚naučili chovat jako politická strana‘ a od svých partnerů i nepřátel převzali mnohé neřesti,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.
Stropnický, Zlatuška a Telička nejsou nejvhodnějšími kamarády do deště
„Tu spekulaci o Babišově rezignaci slyším poprvé, možná se nevyznám tolik ve stranických kuloárech, ale umím si představit, že by to bylo možné. Byť riskantní, protože si myslím, že tací reprezentaci ANO, jako jsou například pánové Stropnický, Zlatuška, Telička a hned několik dalších, nejsou nejvhodnějšími kamarády do takového deště. Mohl by se rychle změnit i v bouři,“ tuší politolog, jehož zaujaly i informace o tom, že by se do uvadající ČSSD mohl vrátit Jiří Paroubek, jenž ji už před více než deseti lety zachránil z ještě hlubšího dna. „Mám o Jiřím Paroubkovi jiné mínění než mnozí političtí komentátoři a ‚lidový mainstream‘. Ale při současných problémech ČSSD si neumím představit zemětřesení, které by mu pomohlo k takovému postavení ve straně, v němž by mohl k nějaké záchraně pomoci,“ dodává.
Krátce po své návštěvě České republiky oznámil francouzský prezident François Hollande v přímém televizním přenosu z Elysejského paláce, že už nebude kandidovat v prezidentských volbách, které se uskuteční na jaře příštího roku. Své rozhodnutí zdůvodnil snahou zabránit rozpadu demokratické levice. Zároveň zkritizoval prezidentské favority za pravici. Zatímco plány, které má expremiér François Fillon, mohou podle něj ohrozit současný francouzský sociální model, „extrémní pravice“ Národní fronty Marine Le Penové prý snahou o „opuštění Evropy a světa“ chce dovést Francii k úpadku. „Pan prezident Hollande se zvětšující se neoblíbeností, zejména v posledních dvou letech, se pohybuje ve svých prohlášeních v jakémsi začarovaném kruhu. Mluví a kritizuje, nejen své možné konkurenty v prezidentských volbách, ale i své spolustraníky, až agresivně, ale konkrétní politické kroky činí váhavě,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.
Hollande už možná ví, co svou služebností vůči EU způsobil
Podle jeho názoru Hollande prohospodařil politický kapitál nejen své strany, ale téměř celé francouzské levice. „Dovolil bych si dokonce tvrdit, že kromě své podivné až nesrozumitelné spolupráce s Angelou Merklovou a akceptováním těch nejhloupějších plodů EU způsobil vzestup popularity Marine Le Penové, ale také hned několika republikánských kandidátů, a dokonce se zasloužil o Fillonovo přesvědčivé vítězství v republikánských primárkách. To zřejmě současného francouzského prezidenta natolik vylekalo, že ztrácí realistický pohled nejen na francouzskou, ale i na evropskou politiku. Nesmysl o ‚opuštění Evropy a světa‘ je toho nejlepším důkazem. Tato polekaná slova nejsou hodna francouzského prezidenta, anebo ví lépe než my, co svou služebností vůči EU způsobil. A možná i tuší, jak dlouho to bude muset někdo jiný napravovat,“ myslí si politický analytik.
V opakovaných prezidentských volbách v Rakousku zvítězil s výrazným náskokem nezávislý kandidát Alexander Van der Bellen. Jeho protikandidát Norbert Hofer už uznal porážku a svému přemožiteli pogratuloval. Vzhledem k poměru 51,68 ku 48,32 procenta už na jménu nového rakouského prezidenta nemohou nic změnit ani korespondenční hlasy, které budou sečteny dnes. Evropské politické špičky výsledek voleb v Rakousku přivítaly. „Celé Evropě spadl kámen ze srdce,“ řekl deníku Bild německý vicekancléř a šéf sociální demokracie Sigmar Gabriel. Podobný názor má i lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, podle něhož rakouští voliči prokázali, že rozum, tolerance a lidskost nejsou ve volbách v členských zemích Evropské unie neznámými pojmy.
V Bruselu by si i přes Hoferovu prohru měli uvědomit, že jedou na tygru
„Kandidáta Svobodných, jak jsme před týdnem předpověděli, porazila Vídeň. ‚Evropská kampaň‘ proti zvolení Norberta Hofera byla veřejně, ale i tak trochu utajeně dost intenzivní a v Evropské unii si asi budou myslet, že po sérii neúspěchů své politiky alespoň něco zachránili. Možná, že Hoferovu porážku způsobilo nejen natahování intervalu mezi termíny voleb, ale také dost silné přesvědčení rakouských občanů mimo metropoli, že jejich kandidát ‚to má v kapse‘. Myslím si ale, že Strana svobodných bude naopak mobilizovat a všeobecné volby jsou v Rakousku přece jen trochu důležitější. Proto by si v Bruselu měli uvědomit, že, jak se říkávalo v Itálii, ‚jedou na tygru‘. Skutečně už by si to mohli alespoň někteří reprezentanti EU uvědomit,“ uzavírá Zdeněk Zbořil pravidelné hodnocení nejzajímavějších událostí uplynulého týdne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
