Podle průzkumu agentury Kantar CZ klesá podpora hnutí ANO. V tom posledním zaznamenalo nejhorší výsledek za poslední tři roky. O čem to svědčí a jak moc se v něm projevila současná krize?
Hodně bude záležet na tom, jak budou vypadat výsledky průzkumů ostatních agentur a co nám řekne Kantar CZ za měsíc. Až potom budeme moci hovořit o nějakém trendu. Ale pokud se potvrdí rapidní pokles hnutí ANO, tak je to jednoznačně vysvědčení počínání premiéra Andreje Babiše za koronavirové krize v letních měsících a na počátku podzimu. To znamená opožděná opatření, nesrozumitelná komunikace vlády, věci, které od Andreje Babiše jeho sympatizanti nečekali, protože předpokládali, že je krizovým manažerem, který se dokáže vypořádat i s takovými náročnými situacemi.
Nejde tedy o to, že by šlo o názorový střet nebo neplnění volebního programu, ale jde především o ztrátu důvěry u voličů?
Ano, jednoznačně to bude ztrátou důvěry, protože voliči v tuto chvíli nemají moc času a prostoru sledovat plnění vládních slibů nebo vládní záměry v jiných oblastech, než je boj s epidemií. Všechno, co se odráží ve volebních modelech, je především zvládání či nezvládání covidu a vládní komunikace, protože lidé jsou odkázáni na to, jak a kdo k nim hovoří, což je přesně ta věc, kterou v posledních týdnech a měsících Andrej Babiš nezvládl. Od uklidňování veřejnosti s křišťálovou koulí v ruce až po velmi dramatické projevy, které pronáší v posledních dnech a týdnech.
Lze tedy předpokládat, že čím hůře se bude v České republice vyvíjet pandemie koronaviru, tím více bude klesat podpora hnutí ANO? Je to na sebe takto úzce navázáno?
Nemusí být. Může se ve volebních modelech příznivě projevit třeba střídání na postu ministra zdravotnictví. Může se ukázat, že lidé nebudou tolik věřit Andreji Babišovi, ale Romanu Prymulovi, který bude zachraňovat tvář vlády. Může se ukázat, že lidé uvidí, že vláda začala epidemii krotit, a ačkoliv čísla jsou stále vysoká, že se něco děje, to mohou ocenit. Rovněž mohou ocenit, když budou vládní politici vystupovat srozumitelně a předvídatelně, o což už se zjevně snaží, protože premiér se trochu stáhl z veřejného vystupování. Naopak jsme slyšeli velmi dobrý projev ministra Prymuly, poměrně dobrý projev prezidenta Miloše Zemana, takže je vidět, že exekutiva se snaží soustředit na srozumitelnější komunikaci. Pokud by tohle dokázala zvládnout, tak by se za jistých okolností mohl zastavit i propad důvěry v hnutí ANO.
Ačkoliv hnutí ANO vyhrálo v deseti krajích, má velký problém sestavit koalice a přijde o některé hejtmany. Jaký je důvod neúspěšných jednání?
Podle mne je to dáno hlavně vystupováním a rétorikou Andreje Babiše, protože se rozhodl hrát hru proti všem. Možná je to hra, která mu může dokázat zajistit jakýs takýs sněmovní výsledek ve sněmovních volbách, protože spousta voličů je ještě hodně vázána na něj osobně, ale tato hra proti všem kazí vyhlídky na spolupráci pro hnutí ANO i v regionech, a to i tam, kde třeba ještě v předchozím období bylo součástí koalic. Prostě zostřující se rétorika související se sněmovními volbami se celkem logicky přelévá do krajské politiky.
A druhý důvod spočívá v tom, že se pravicovým stranám podařilo voliče na řadě míst přesvědčit, že dokážou spolupracovat navzájem, že dokážou přehlédnout věci, které je navzájem odlišují, a že jsou alternativou. Volební výsledek středopravicových stran byl velmi slušný a strany si uvědomují, že by si měly otestovat svoji spolupráci třeba i na úrovni krajských rad, a proto dávají v tuto chvíli přednost spolupráci mezi sebou než spolupráci s hnutím ANO, které ještě v minulém období v šesti krajích dokonce spolupracovalo s občanskými demokraty. To už se nyní neopakuje.
O čem vypovídá stoupající podpora Pirátů?
Piráti si jak na pozadí koronavirové krize, tak i celkově počínají vcelku neagresivně. Jsou politickým uskupením, které se snaží chovat co nejvěcněji. Nehrát čistě jen s kartou Antibabiš, ale přicházet i se srozumitelnými návrhy řešení v různých oblastech. A myslím, že se jim také podařilo odchytit voliče z řad mladší, nebo střední generace, kteří buďto o politiku zájem neměli, nebo z počátku fandili Andreji Babišovi a hnutí ANO, ale následně jím byli zklamáni. Ale protože značka Pirátů setrvale roste, nedělají zásadní chyby a ani k tomu nemají moc příležitostí, protože těch exekutivních pozic snad s výjimkou pražského primátora moc obsazených nemají, tak jsou vnímáni jako alternativa k současné vládě. Voliči se ne vždy chtějí vrátit k tomu, co tu bylo, tedy ke klasickým pravicovým stranám a hledají něco nového. Tím novým mohou být po hnutí ANO Piráti.
Psali jsme:
Co zachrání strany KSČM a ČSSD, aby se příště vůbec dostaly do Poslanecké sněmovny?
Musejí být srozumitelnější, což z mého pohledu znamená nejdůležitější věc, jejich programovou radikalizaci. Komunistům se nejvíce dařilo, když za sebou dokázali shromažďovat protestní antisystémové voliče, které v posledních letech, kdy koketovali s vládou a byli součástí establishmentu, ztratili. Ty ostatní začal rozebírat Andrej Babiš, protože když si má levicový volič vybrat mezi slabou stranou a silnou stranou, která plní jeho představy, samozřejmě si vybere tu silnější, a tou je dnes hnutí ANO. Ale nejsem si jistý, zda budou komunisté ochotni se výrazněji radikalizovat. Na druhou stranu je zde silný tlak zevnitř strany, zevnitř společnosti, i mediální tlak, aby byli smíření, aby postupovali v souladu s výsledky listopadu 1989. Bude otázka, jestli radikální stalinistické křídlo dokáže převzít na sjezdu v listopadu otěže.
V případě sociálních demokratů jde o mnohem razantnější prezentování jejich programu v sociální, ale i v ekonomické a rozpočtové oblasti, co se týká daní a příjmů do státního rozpočtu, kde byli sociální demokraté velmi krotcí. Což ale také znamená mnohem ostřejší konflikty uvnitř vládní koalice a snahu se více odlišit od hnutí ANO. A druhá cesta, která může ČSSD zachránit, je otevírání se spolupráci s menšími stranami, s občanskými sdruženími, otevírání se nezávislým osobnostem, jako se to podařilo Martinu Netolickému v Pardubickém kraji, ale nejsem si jistý, zda tento manévr je sociální demokracie během jednoho roku schopná zvládnout.
Během neděle zažilo Staroměstské náměstí demonstraci několika stovek lidí proti vládním nařízením. Nakonec zasáhla policie, ukázalo se totiž, že demonstraci částečně využili fotbaloví fanoušci k tomu, aby mohli dělat nepořádek. Chci se zeptat, jestli tohle podle vás bude mít nějaký vliv na politiku?
Na politiku má vliv ledacos. Vliv to mít může, ale já pevně doufám, že spíše v tom kladném a pozitivním vyznění. Samozřejmě hrozí možnost, že se shromáždění, hnutí nespokojených občanů zmocní nějaká politická strana a bude je chtít veřejně hájit, ale zatím jsem to nezaznamenal. Naopak cítím tendenci i opozičních stran hájit vládní opatření, hájit vládní politiku v bitvě s covidem. Výrazně je to vidět například na politických postojích Starostů a nezávislých nebo Pirátů. Je určitá naděje, že si politici uvědomí, že v tuto chvíli by možná stálo za to zapomenout na běžné politické války a zkusit se soustředit na nejpodstatnější, což je řešení koronavirové situace. A to znamená apelování na své voliče a sympatizanty, aby situaci nepodceňovali, aby dodržovali vládní opatření. A aby nepodléhali tlaku nejrůznějších radikálních skupin šířících různé hoaxy, fake news a podobně.
Napsal jste Reportáž psanou na kapačce pro server DenikReferendum.cz. Před pár týdny jste prodělal nemoc covid-19 a musel jste být hospitalizován v nemocnici. Co pro vás tato zkušenost znamenala, čím vás nejvíce zasáhla?
Nejsilnější pocity jsou dva. Ten první, že si člověk skutečně musí hledět pečlivě svého zdraví. Vždycky jsem to dělal, ale musím říci, že teď jsem ještě o kus obezřetnější a nepřeji ani sobě, ani nikomu jinému, aby tou nemocí prošel nebo znovu prošel. Druhý pocit se týká toho, jak zranitelné je české zdravotnictví a jak už v současnosti do značné míry pracuje na hranici svých sil. Jak je to náročné pro lékaře a sestry, kterých je stále málo a nikdy jich asi nebude dost, ale teď je to velmi citelně poznat. Jak je potřeba investovat nejenom do živých lidí ve zdravotnictví, ale je důležité investovat i do toho, jak vypadají nemocnice, jak a čím jsou vybaveny, protože v řadě ohledů zdravotníci svojí obětavostí vyrovnávají celou řadu nedostatků, které v rámci systému existují.
Byl jste tedy spokojen se zdravotní péčí i přesto, že jsou zdravotníci přetížení?
Mám pocit, že lékaři i sestry dělají první i poslední, co mohou. Jsou v nepřetržitém zápřahu a je vidět, že je využíván veškerý zdravotnický personál, který je k dispozici, ale ani to nezabrání, aby nemocný člověk viděl lékaře jenom na jednu, maximálně dvě minuty denně, protože musí obíhat spoustu pokojů, spoustu pater, spoustu administrativy. Do značné míry jste závislí na tom, jak stanoví vaši diagnózu a váš způsob léčby lékař, aniž se s ním o tom můžete bavit. Musíte mít v systém důvěru. Já v ty lidi, které jsem zažil, anebo i dokonce neviděl, důvěru mám, ale českému zdravotnictví by prospělo, kdyby mělo mnohem více personální kapacity, protože v nemocnici se nenacházely jen relativně lehké stavy, jako byl ten můj.
Zažil jsem vedle sebe starého devadesátiletého pána, který musel být prakticky nepřetržitě na kyslíku, prakticky celý den prospal, sestry se mu musely nepřetržitě věnovat, kontrolovat, zda si ve spánku nesundává masku. Více takových pacientů dokáže vytížit prakticky celý personál na oddělení, proto hovořím o tom, že sester a sanitářů není nikdy dost a v této situaci to podle mne platí dvojnásob. Proto mám vážné obavy, že by se situace ještě více zhoršila nebo by z nějakých důvodů zůstávaly sestřičky s dětmi doma. Kdyby se více podlomil personální pilíř zdravotnictví, mohlo by to mít poměrně vážné následky.
Dostával jste lék Remdesivir a měl jste plicní podporu?
Neměl jsem plicní podporu ve formě ventilátoru, ale měl jsem podporu ve formě kyslíkové masky na pár desítek minut denně, takže to nebylo nic tragického, a pět dávek remdesiviru. Říká se, že nasazovat tento lék má smysl u pacientů s lehčím nebo středním průběhem, protože to pomáhá omezení rozvoje viru v organismu. Kromě toho jsem prodělával zápal plic, dýchací problémy jsou moje specialita od malička, takže mi pomohla i antibiotika.
Co byste vzkázal těm, kteří covid-19 srovnávají s chřipkou?
Chřipka to může být, pokud jste zdraví, silní, nepotkáváte se se svými rodiči nebo prarodiči nebo se svými známými a přáteli, kteří jsou v rizikové skupině. Ale kolik je takových lidí, kteří by se nepotkávali s jedinci slabšími nebo staršími? Proto by měl být člověk ohleduplný k těm, kterými je obklopen, známí, blízcí a příbuzní. Fakt, že si proděláte koronavirus jako chřipku vy, neznamená, že ho takto prodělají i vaši blízcí a že neskončí na kyslíku, na remdesiviru, na plicní ventilaci nebo na celém mechanismu, který musí podporovat dýchání a fungování organismu. Myslím, že případy postižených seniorů, které se v současnosti začínají opět množit, jsou nejvážnějším varováním. A proto bych varoval před bezohledností, která byla hlásána třeba i o víkendu na Staroměstském náměstí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Zuzana Koulová
