Kníže plakal, na Zemana pískali, Babiš chválil revoluci. Už je to za námi a Zdeněk Zbořil říká...

18. 11. 2014 4:47

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Ve svém pravidelném hodnocení politických událostí posledních dní se politolog Zdeněk Zbořil tentokrát zaměřil na výročí 17. listopadu, které provázely protesty proti prezidentu Miloši Zemanovi. Podle Zbořila by se měl Zeman zamyslet nad tím, zda někdy nemluví rychleji, než myslí, a pokud chce být prezidentem všech, jak deklaroval, měl by prý vyjít vstříc i svým odpůrcům. Politolog se vyjádřil také ke vzpomínkovému aktu v bývalém Federálním shromáždění a kritizoval Českou televizi.

Kníže plakal, na Zemana pískali, Babiš chválil revoluci. Už je to za námi a Zdeněk Zbořil říká...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Odhalení pamětní desky k 25. výročí pádu komunistického režimu v pondělí odpoledne na pražském Albertově provázely protesty proti prezidentovi Miloši Zemanovi, včetně výzvy k jeho odstoupení. Na Zemana pískaly stovky odpůrců během jeho celého projevu. Z davu na pódium létaly vejce a jiné potraviny a předměty. Zeman řekl, že se jich nebojí, jako se nebál před 25 lety, když se 17. listopadu 1989 zúčastnil demonstrace na Národní třídě.

Miloši, drž už pussynku

Na transparentech byly mimo jiné k vidění nápisy, které Zemanovi vytýkaly jeho náklonnost k Rusku či kladný vztah k alkoholu. Jiné připomínaly jeho vulgární slovník z nedávného vysílání rozhlasového pořadu Hovory z Lán. Na jednom transparentu bylo například napsáno „Miloši, drž už pussynku“.

Zeman byl na Albertově společně s prezidenty takzvané visegrádské čtyřky. Při projevech těchto prezidentů lidé nepískali a tleskali. Polský prezident Bronislaw Komorowski zde uctil památku Václava Havla a hovořil o solidaritě se zeměmi, které chtějí stejně jako středoevropské země na Západ. Zmínil Ukrajinu, Moldavsko či Gruzii. I slovenský prezident Andrej Kiska sklidil potlesk, když připomněl Ukrajinu a jejího prezidenta Petra Porošenka. Na výzvu maďarského prezidenta Jánose Ádera drželi přítomní minutu ticha za oběti komunismu.

Gaucka zasáhlo vejce

Při odhalování pamětní desky lidé na prezidenta křičeli mimo jiné „Zemane, odstup" a „Nešahej na to“. Jedno z vajec pak podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka při odhalování pamětní desky zasáhlo německého prezidenta Joachima Gaucka, ačkoliv ochranka bránila prezidenty rozevřenými deštníky. Gauck byl sice podle Ovčáčka situací otřesen, ale v programu návštěvy pokračoval. Mluvčí německého velvyslanectví však podle České televize uvedl, že Gaucka zasáhla jen skořápka, kterou téměř nepostřehl a věc vzal s humorem. Zeman se nicméně Gauckovi omluvil. Prezidenti se pak zúčastnili shromáždění na pražské právnické fakultě.

Už dopoledne se na Národní třídě sešly tisíce Zemanových odpůrců, kteří mu vystavili symbolickou červenou kartu, kterou třímali i na Albertově. Podobná akce za účasti asi 500 lidí se uskutečnila také v Brně na Malinovského náměstí. Proti kritice Zemana naopak vystoupila na pražském Klárově asi stovka lidí s hesly jako „Miloši, jsme s tebou" nebo „Hanba pražské kavárně“.

Mezinárodní ostuda

Politolog Zdeněk Zbořil považuje protesty proti Zemanovi na Albertově za mezinárodní ostudu a ParlamentnímListům.cz vysvětlil proč. „Při odhalování pamětní desky to snad mohli vydržet ti demonstrující, kteří byli Českou televizí představováni stále jako studenti, ačkoliv jsme mezi nimi viděli lidi hned několika generací, a ví Bůh, kdo tam byl za Ukrajinu a kdo tam byl z jiných států. Pan prezident Gauck tam měl vynikající projev, kterého si demonstrující vlastně nevšimli a prostřednictvím vajíček mu vzkázali, že tam ani nemusel chodit, že šlo o demonstraci proti prezidentu České republiky a že o tu pamětní desku ani moc nejde. To bylo skutečně urážlivé,“ myslí si Zbořil.

Prezident mluví rychleji, než myslí

„Ty ostatní projevy nelásky vůči prezidentu Zemanovi nepřerostly míru svobodného vyjadřování opozičních názorů, a dokonce bych řekl, že to byla ne ani červená karta, ale rozhodně žlutá karta, kterou prezidentovi jeho odpůrci vystavili. Pan prezident by se měl proto trochu zamyslet, zda někdy nemluví rychleji, než myslí. Na Právnické fakultě to při důstojné besedě se studenty vysvětlil, ale mohl volit podobný tón i při jiných příležitostech. Lidé na prezidenta republiky přeci jen kladou trochu jiné nároky než na nějakého poslance nebo senátora, či dokonce člena vlády. Pan prezident podle Ústavy reprezentuje stát navenek, čehož by si měl být každý prezident vědom,“ řekl dále Zbořil. „Přál bych Miloši Zemanovi trochu sebereflexe, aby si uvědomil, že to, jak mluví nebo jak se obléká a chová na veřejnosti, nemusí vždy konvenovat většině občanů, o kterých říkal, že je bude během svého úřadování sjednocovat,“ doplnil politolog.

Zeman ztratil podporu u většiny médií

Na dotaz, do jaké míry mohou protesty proti Zemanovi odrážet reálný postoj společnosti, reagoval Zbořil takto: „Samozřejmě to není reálný obraz, ale v politickém dění nerozhoduje vždy realita. Často rozhodují i emoce, které jsou ještě navíc podporovány vysíláním České televize, v níž jsme se už před několika dny dozvěděli, že studenti protestují proti Miloši Zemanovi v Opavě. Na první pohled to vypadalo, že proti němu protestuje celý mezinárodní svaz studentstva, anebo alespoň studenti všech vysokých škol, ale pak se ukázalo, že to byla jediná dívka, která mu položila otázku, proč nemluví v Číně o lidských právech. A pak tam byli lidé s transparentem, kteří byli prezentováni jako studenti. Možná to studenti byli, ale v každém případě šlo celkem o tři osoby, které tam proti Zemanovi protestovaly.“

Jinak ale včerejší celodenní vysílání České televize bylo podle Zbořila až na výjimky, které se týkaly Zemana, důstojné. Ocenil zejména fakt, že byla věnována pozornost i uctění památky studentů zavlečených do koncentračních táborů a památce Václava Sedláčka, který byl spolu s Janem Opletalem jednou ze dvou obětí střelby do davu při protinacistických demonstracích 28. října 1939. Piety u Hlávkovy koleje v Praze 2, kde pobýval právě student Opletal, se zúčastnil mimo jiné ministr obrany Martin Stropnický (ANO), což bylo podle Zbořila pozoruhodné. „Nemusel tam být z protokolárních důvodů, ale ukázal tím potřebu demonstrovat to, že nezapomíná na 17. listopad 1939. Tím jistě potěšil spoustu lidí, kteří se cítí být dotčeni tím, že je výhradně soustředěna pozornost na 17. listopad 1989,“ uvedl Zbořil.

Zeman u většiny médií podle Zbořila ztratil podporu. „To, co předvádí v posledních dnech například Česká televize, to je téměř frontální útok na hlavu státu a někdy mám pocit, zda si ho nepletou s panem Janukovyčem a nesnaží se vyvolat nějakou novou oranžovou nebo ukrajinskou revoluci. Ta druhá strana této mince ale je, že pan prezident si opravdu nedává pozor na to, co říká, protože podle mého názoru ne všechno, co říká, si doopravdy myslí,“ zapochyboval Zbořil.

Specifická opozice

„Prezident se někdy nechává unést svou výřečností, což mu sice pomáhá k tomu, aby získal přízeň mnoha občanů, ale ti jsou - cynicky řečeno - z hlediska politických procesů, které tady probíhají, nedůležití, protože buď půjdou jednou za čtyři roky k volbám, nebo k nim nepůjdou. Nic jiného nedokáží. Kdežto kromě těchto občanů existuje něco, co jeden kanadský politolog nazývá specifickou opozicí, kterou tvoří intelektuálové, novináři a studenti. Tato opozice rychle vzniká, ale i rychle zaniká. To je příklad studentské opozice z šedesátých let, ale také studentské opozice z roku 1989. To ale neznamená, že je tato opozice bezvýznamná,“ upozorňuje politolog. 

Prezident by si měl podle něj uvědomit, že je tu nová generace třicetiletých až pětačtyřicetiletých, kteří jsou jiného politického myšlení a kteří uznávají jiný žebříček hodnot a hlásí se k jiným ideálům než Zemanova a Zbořilova generace. „Pokud chce být prezidentem všech, měl by se snažit vyjít vstříc i těmto lidem, se kterými si nerozumí. Neměl by je provokovat klukovinami, jako jsou ty jeho pověstné žertíčky, které se hodí někam do soukromí nebo menší společnosti, ale které když vypouští prostřednictvím rozhlasu nebo televize, mohou vyvolávat jiné reakce, než jaké on předpokládá,“ podotkl.

V souvislosti se shromážděním, které se uskutečnilo na podporu Miloše Zemana na pražském Klárově a na kterém vystoupilo jen několik desítek lidí, Zbořil připomíná, že Zeman má jako socialisticky orientovaný prezident větší podporu mimo velká města, zejména mimo Prahu. „Pro ověření jeho důvěryhodnosti jsou volby a v těch zvítězil nad svými několika odpůrci,“ doplnil.

Zemanovy rozporuplné výroky

Zeman po nedávném jednání visegrádské čtyřky v Bratislavě, kde se spolu s ostatními prezidenty shodl na tom, že Ruská anexe Krymu byla agresí, uvedl, že pokud by byl ukrajinským občanem, podpořil by v nedávných parlamentních volbách Porošenkův blok. V ruské televizi pak opět kritizoval sankce proti Rusku, přičemž prohlásil, že Ukrajině hrozí bankrot a že svět už není unipolární. Zbořil tyto výroky chápe jako rozporuplné, ovšem v kontextu rozporuplné situace.

„Rozhodně je to rozporuplné. Především je to v rozporu se způsobem, jak se k podobným záležitostem vyjadřuje jednak Parlament, ale také jak se k tomu vyjadřuje ministerstvo zahraničí. Když ministr zahraničních věcí vypustí slova, že na Ukrajině je deset tisíc ruských mužíků, tak to není jen konstatování stavu věci od nějakého diplomata, který má mít nějaký nadhled, ale to je prostě urážlivé vyjádření, které je tak hodno Tymošenkové. Ta mluví o lidech, kteří vedou Ruskou federaci, jako o moskalech. Někteří ministři ukrajinské vlády dokonce mluví o těch, co jsou pro odtržení od Ukrajiny a jsou většinou ruskojazyční, jako o bastardech. Přeložme si do češtiny, co to znamená, a uvidíme, že ta naše zkušenost s Pussy Riot není vůbec k zahození,“ míní Zbořil.

„Prezident je prostě přesvědčen, že ta takzvaná a už několikátá revoluce na Ukrajině nevznikla náhodou, že byla iniciována opakovaně ze zahraničí, a to nejen z USA, ale vzpomeňme si na uzavírání dohod s Evropskou unií a Janukovyčovu vládu, k čemuž pracně došlo jednoho večera a hned ráno už se zase válčilo. Takže Zeman reaguje rozporuplně, ale na rozporuplnou situaci. Kdybychom měli kalendář jeho výroků, kryl by se s kalendářem informací, které dostáváme někdy až ve velmi chaotické podobě z Ukrajiny a od renomovaných agentur. Nemluvím teď o vládách jednotlivých států, jejich prohlášení mohou vyjadřovat zaujetí,“ upřesnil pro ParlamentníListy.cz.

Pláč Schwarzenberga, který přichází s křížkem po funuse

Zbořil se vyjádřil také k tomu, že předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg podle České televize plakal, když přišel k památníku na Národní třídu zapálit svíčku. „Lidé, kteří u toho nebyli z nejrůznějších důvodů, se cítí potřebu předvést,  byť s pětadvacetiletým zpožděním. Lidé jako pan Schwarzenberg a mnozí další se k tomu pak pochopitelně vyjadřují jen na základě zprostředkovaných informací. Začali si mýtus o listopadu nějakým způsobem vykládat, ale boj o výklad této legendy začal už okolo 20. listopadu, když už vzniklo Občanské fórum a když už se zdálo, že tu existuje síla, která by mohla režim nahradit. Tehdy se už mnozí vykašlali na účastníky sametové revoluce, a jak říká, tuším, pan Janoušek, už necinkali klíči, ale začali pracovat,“ uvedl s tím, že základem každé politické mytologie je příběh o tom, jak nějaký režim vznikl. „Všimněte si, že z mýtu o listopadových událostech téměř vypadla úloha divadel, která však byla velmi důležitým distributorem informací o dění v Praze. Asi se do legendy o vzniku nového režimu nehodila, nebo se na ně zapomnělo. To je osud všech historických událostí, i těch, které se odehrávají v Praze v těchto dnech,“ dodal.

Páteční oficiální vzpomínkový akt v bývalém Federálním shromáždění, kterého se zúčastnili poslanci a senátoři a kde mezi řečníky vystoupil i poslanec KSČM Jiří Dolejš, byl podle předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga otřesný zážitek. „Přichází s křížkem po funuse. Nemusel tam chodit. A kdyby nechtěl jen hájit tu legendu, která byla vytvořena a bude časem zavržena, tak by se tam mohl postavit do čela těch, kteří by žádali rozpuštění shromáždění nebo udělat nějaký aktivní čin proti tomu shromáždění. Říkat, že to nedopadlo podle jeho představ, sice může, ale musí si uvědomit, že lidé si zvolili tento Parlament. Je to obraz české společnosti. Až bude mít Karel Schwarzenberg a TOP 09 51 procent hlasů, tak si budou moci v Parlamentu nebo v Senátu pořádat shromáždění podle svého gusta,“ okomentoval tuto událost Zbořil.

Válka proti Babišovi

Jeho pozornosti neunikla ani kritika ze strany pravicových stran vůči ministru financí Andreji Babišovi (ANO), který se vyjádřil, že 17. listopad je pro něj nejvýznamnějším svátkem. „Pro něj polistopadový vývoj nedopadl špatně, pokud jde o komerční úspěch. To, že za to sklízí kritiku od těch takzvaných pravicových stran, se nelze divit. Co už mají kritizovat? Vždyť jsou to strany pomalu padající ke dnu popularity. Musí se proto něčeho chytit. Zatím se chytaly antikomunismu, ale ukázalo se, že to je neprůchodné, tak zahájily válku proti Andreji Babišovi, ale zřejmě budou muset ještě válčit s někým jiným. Kritizovat Andreje Babiše za to, že pochválil polistopadový vývoj, je nepříliš účinná munice. To je jen výraz bezradnosti těch pravicových stran, které pokud se shodnou, shodnou se na tom, že Václav Havel byl velký politik, světově významná osobnost a hrdina revoluce, ale zapomínají na to, že už je pár let po smrti. A jestli chtějí jen pěstovat jeho kult a nenahradit ho nějakou jinou alternativou, s níž by samy přišly, a která by rozvíjela Havlův odkaz, tak ať jdou k šípku. To je cesta do zapomnění,“ vyjádřil se Zbořil.

Co nás čeká tento týden?

Na závěr se politolog věnoval tradiční předpovědi pro tento týden. „Soudě podle prohlášení některých redaktorů České televize, a dokonce se to dostalo i do několika opakovaných zpráv, se bude Česká televize trvale věnovat událostem po 17. listopadu. A lze předpokládat, že podle zkušenosti, kterou máme s včerejším vysíláním, půjde zřejmě o výběrové vzpomínky na minulost za tím účelem, aby se veřejnost probudila a vystoupila proti stávajícímu establishmentu. Teoreticky by bylo možné přinutit prezidenta republiky, aby podal demisi, ale co s těmi ostatními, kteří jsou horší než Miloš Zeman?“ ptá se Zbořil a dodává, že propaganda v České televizi je řízená, jako kdyby tam měli nějaké zvláštní oddělení agitace a propagace, které nás bude v tomto týdnu „bavit“. „To ale znamená, že upadnou do zapomnění ty důležité problémy, například ty, které probíhají v Poslanecké sněmovně. Chřadnoucí politické strany se nebudou snažit v zákonném procesu dosáhnout nějakých úspěchů, ale budou se snažit připojit k emocionálnímu vzrušení různých opozičních skupin a profitovat na jejich dočasné popularitě. Že bych ale viděl nějaký jasný horizont české politiky, ať už vnitřní nebo zahraniční, tak to opravdu ani náhodou,“ uzavřel.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mladé dokáže být každé tele. Zbořil má vzkazy pro Svěráka i ty, co mluví o „vychcípání“. A svou verzi 17. listopadu

8:24 Mladé dokáže být každé tele. Zbořil má vzkazy pro Svěráka i ty, co mluví o „vychcípání“. A svou verzi 17. listopadu

30 LET OD LISTOPADU 89 „Na minulost se vždy vzpomíná v dobrém stejně jako ve zlém, aby se dalo lhát …