Kdo dělá nejlépe zahraniční politiku?Anketa
O čem svědčí změny ve vládě, které chystá premiér Andrej Babiš?
Bezesporu jednak o dodání, jak se říká, nové energie, určité šťávy do vládního motoru. Samozřejmě se hraje o to, aby si energičnost a razantnost udržel Andrej Babiš, aby se ukázalo, že jako premiér umí rázně vstoupit tam, kde se věci zadrhávají, a konat. Má to psychologicko-marketingové důvody a s tím souvisí čistý marketingový důvod, který je velmi zásadní z pohledu politického řemesla, že hledá ministry, kteří budou mnohem komunikativnější, budou svoji práci vysvětlovat srozumitelně, a kteří zase posílí dynamiku celé vlády.
Andrej Babiš nepotřebuje, aby každý ministr byl malým Babišem, to mimochodem nepotřebuje ani jeho kolega Hamáček, protože tato vláda je opravdu líná. Je postavená, jako by v ní de facto byli úředničtí ministři a pouze dva politici, a to Babiš a Hamáček. Teď to začíná rozbíjet Jana Maláčová, ale to je v uvozovkách záležitost Hamáčka. Andrej Babiš zkrátka chce alespoň tvůrčí tvář, která témata, pro něž se rozhodne, komunikuje průběžně, razantně a klidně.
Aby nedocházelo k situacím, které se často stávaly zejména Danu Ťokovi, kdy se něco odehrálo a on komunikoval se zpožděním několika dní nebo z ministerstva od stolu. To nefunguje dobře, lidi to dráždí, svazuje to ruce Andreji Babišovi a jeho komunikační politice jeho vlády a hnutí ANO.
Před rokem v rozhovoru jste mi řekl: „Andrej Babiš vychází v podstatě z toho, že pokud se bude tvářit, že paralelně pracuje a bude opravdu mít nějaké výsledky, jeho dominantní volič to bude akceptovat. Dokud bude projednávat, vyjadřovat se, vystupovat v terénu a činit dojem, že je iniciativní a aktivní, klíčoví voliči budou spokojeni a naopak mohou získat pocit, že ostatní ho omezují. Babiš nesmí ztratit dynamiku.“ Je tedy současné dění odrazem snahy o udržení této dynamiky?
Je. Úloha zůstává stále stejná. Potřebuje být premiérem, který je aktivní, který řeší problémy, jak přichází a ukazuje operativu všedního dne, protože to je klíčové pro jeho voliče. Mnozí říkají, co premiér slíbil, jaké dal termíny a neplní je. To je fakt, ale to je pro politické gurmány, pro desetinu voličstva, která se politice věnuje, zajímá se o ni. Ale klíčoví voliči, tedy ti, kdo se o politiku nezajímají, orientují se spíše pocitově, ale ve výsledku jsou těmi, kdo rozhodují ve volbách, kdo bude premiér a byli to mimochodem voliči, kteří ve své době drželi Václava Klause a Miloše Zemana, Jiřího Paroubka…
Ti od svého premiéra hlavně chtějí, aby byl motorem politiky, vlády, energický politik, a proto tento dojem Andrej Babiš potřebuje neustále držet. Tam nepatří dlouhodobá strategie, tam nepatří dlouhodobé priority, tam patří operativa, aktivnost, energičnost každodenního provozu. Tam paří i občasné obměňování vlády, jak se to děje všude. Je to standardní postup, jak vlít energii jak do premiéra, tak do vlády. Je pravdou, že kvůli několika nepromyšlenostem se Babiš začal dostávat do slepého kolečka, kdy žehlil za Dana Ťoka, posléze žehlil v mobilní oblasti za Martu Novákovou, posléze žehlil za jiný resort, a to by Babiše stálo cenná procenta a dominanci, kterou si v politickém prostředí držel. Takže za každou cenu potřebuje zůstat aktivní a tím, kdo udává tón.
Prvním, kdo z postu ministra odchází je Daniel Ťok. Ten tvrdí, že chce z vlády pryč a nechce být v politice už delší dobu. Konec jako poslanec ve Sněmovně zatím neohlásil. Ukázalo se, že s Babišem měli dohodu o jeho odchodu už v lednu, rozhodnout měl prý Babiš – kdy a kde. Překvapilo vás to? Nebo jde jen o logické vyústění toho, co se kolem Ťoka děje?
Nevím, nesvítil jsem jim k jednání, nemohu vědět, jak je to myšleno vážně. Připomněl bych podobné prohlášení Ťoka v minulosti, kdy říkal, že ve vládě podporované komunisty by jednoznačně nebyl, několikrát prohlásil, že končí, že je unaven, nemá to zapotřebí a během pár dnů se zase do ministerstva aktivně vracel. Takže já to beru jako patnácté prohlášení Dana Ťoka o konci v politice a o tom, že dávno chtěl odejít, těžko říct. Jeho tvrzení jsou někdy velmi volná.
Křeslo se hýbe i pod dalšími ministry. Marta Nováková se dopustila několik přešlapů jednak s vyloučením zástupce Tchaj-wanu z jednání, dále prohlášení o čerpání dat. I její pravděpodobný odchod považujete za logické vyústění?
Myslím, že k němu dojde z jednoho prostého důvodu. Nemá zásadní politický výsledek, nepatří mezi nejviditelnější členy vlády, takže její odchod nebude odebírat politické body Andreji Babišovi. V podstatě když se dopouštěla vyjádření ven, byla spíše nepopulární nebo nedopadla dobře, způsobila bumerangový účinek, takže náhradník bude mít pozici, z níž se mu bude dobře startovat. A pokud bude průběžně komunikovat, bude vlídněji vnímán.
Jediné, co je zásadní a co stojí za opakovanými schůzkami prezidenta a premiéra, bude, jak dotyčný nástupce bude přistupovat k zahraničnímu obchodu a ekonomické diplomacii. Neboli hledá se někdo, kdo bude pragmatický, kdo bude realisticky ctít ekonomickou diplomacii všech azimutů a bude protiváhou Petříčkovi. O tom si myslím, že na Hradě stále rokuje Babiš se Zemanem, zkrátka Zeman dává požadavky, aby zahraniční diplomacie byla mnohem rozkročenější, byla hodně ekonomizující, pragmatická, a proto se podle mne ladí obměna několika ministrů. Řeší se, aby to bylo pokud možno rychle, aby to nepůsobilo bolest a komplikace Andreji Babišovi a zároveň, aby úkony pro nové ministry vyplývaly se seznamu úkolů od premiéra a prezidenta, protože pravda je, že každý ministr se prvního tři čtvrtě roku na svém ministerstvu rozhlíží.
Když dostane prioritu od hlavy státu, který ho jmenuje a premiéra, svého šéfa, tak to jeho práci ovlivní. Teď se píší úkoly pro nového ministra dopravy, nového ministra průmyslu a obchodu. Záměrně dávám toto pohlaví, myslím, že to budou muži.
Pojďme se podívat na další jména – ministr kultury Antonín Staněk a ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Co by mohlo Babišovi vadit na jejich práci?
Ministra kultury Staňka bude v podstatě řešit sociální demokracie, protože tak to je definováno v koaliční spolupráci. Babiš nepotřebuje příliš viditelného ministra kultury, když to přeženu, nepotřebuje další Janu Maláčovou, která mu bude ubírat politického prostoru a viditelnost…
Přebere pozornost od Babiše na sebe?
Přesně tak. Takže o to nestojí, čili premiér až tak s ministrem kultury Staňken nemá problém. U Jana Kněžínka – vzhledem k tomu, že Čapí hnízdo nějak graduje, nejsem si jistý, zda by nyní do takové odvážné rošády šel, respektive nejsem si jist, že by to ustáli sociální demokraté, což by ve výsledku znamenalo velký otřes, či rozpad stávající vlády. Takže já si spíše myslím, že jde o testování, ale k ničemu nedojde, protože by to mohlo vyvolat velké problémy ve vládě.
A to si ani jedna koaliční strana nepřeje.
Bezesporu.
Zmínil jste Maláčovou v souvislosti s tím, že ve vládě máme dva politiky – Babiše s Hamáčkem a bandu úředníků. Narušuje jim to ministryně Jana Maláčová. Je celkem nová, její start v ČSSD je velmi rychlý, stejně jako nástup do funkcí. Jak to dělá?
Je to jednak dáno její povahou. Je temperamentní, když začne jakýkoliv konflikt, ona do něho temperamentně vstoupí a řekne si svoje. Poučila se, používá částečně metody politické komunikace hnutí ANO, velmi často reaguje, dává přísliby, řídí se politikou: slibem nezarmoutíš. Je mladá, je to žena, ve vládě jich přeci jen tolik není, takže v tomto ohledu má konkurenci významně menší. A zatím je v situaci silného resortu, kde se rozdává. Otázka je, zda jí ekonomika umožní dlouhodobě strategii rozdávání udržet.
Mnozí voliči to rádi slyší, ale je otázka, jestli je to dlouhodobě udržitelné a zda si ve výsledku ministryně nevykopává mnohem větší propast. Zda by postupně neměla zařadit ne zpátečku, ale spíše strategii racionalizace. Tedy opravdu pomáhat a dávat těm, kdo to skutečně potřebují, nebo těm, kdo mají nízké důchody, racionalizovat sociální dávky jen pro potřebné. Ne houfně všem všechno.
Ale to je i Babišova politika houfně všem a všechno.
Je to pravda, ale občas se utíká k tématu nějaké šetrnosti, hospodárnosti, investic, kontroly. Já osobně například velmi kriticky vnímám EET, ale pravdou je, že Babiš si ho marketingově prodal tak, že je to kontrola a dohled, což řadě voličů imponuje. Já to vnímám jako postih aktivních a hlavně středních a malých živnostníků, ale on to politicky hraje tak, že dává lidem vedle cukru i bič.
Maláčová je ve fázi, kdy nabízí cukrové homole, ale vůbec není jasné, zda bude cukr příští rok a chybí racionalita, aby splnila, co očekává spousta voličů včetně voličů sociální demokracie od ministra práce a sociálních věcí – že bude motivovat lidi k práci a hlavně bude pomoc rozdávat účelně a jen těm skutečně potřebným. To se zatím neuskutečnilo a myslím, že si ministryně velmi komplikuje politickou budoucnost, protože jak se zadrhne permanentní rozdávání, spoustu voličů zklame a může to znamenat její významné oslabení.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
