Co o české politice ukázalo páteční jednání ve Sněmovně?
To, že se v České republice od voleb nezměnilo přinejmenším vůbec nic. Protože jednak máme v politice trestně stíhaného premiéra, stejně tak se ukazuje, že rozložení politických sil je stále stejné. Tendence pravicové opozice se vyhraňovat vůči vládě, především vůči osobě Andreje Babiše, ani ne tak vůči počínání premiérovy vlády, jako spíš vůči jeho osobě. Zkrátka, že se v české politice dlouhodobě nic nezmění.
Vy jste v rozhovoru na serveru E15 v pořadu Štrunc řekl, že je otázkou času, než se ucho s Andrejem Babišem utrhne a on v politice skončí. Tento moment kolem jeho syna to nebyl, i když jste se sám na počátku domníval, že by mohl být. Co by podle vás mohlo být spouštěčem, aby se pomyslné ucho utrhlo? Zdá se, že Andrej Babiš je v uvozovkách neporazitelný?
Co soudíte o Andreji BabišoviAnketa
Tedy opozice sama sobě škodí svojí emocionalitou?
Myslím si, že opozice odvádí velmi slabou práci ve své argumentaci a ve svém vyhraňování se vůči hnutí ANO. Opozice si neuvědomuje, že tím, co předvádí, dospěla k poslednímu výsledku ve sněmovních volbách. Jestli však mají získat nové voliče, posílit opozici a jednoho dne Andreje Babiše porazit, musí mít politickou vizi, a to vizi takovou, která bude pro voliče hnutí ANO nebo pro voliče ČSSD či KSČM atraktivnější než ta, kterou předkládá Andrej Babiš. Nic takového zatím pravicová opozice nevymyslela.
Rovněž jste se nechal slyšet, že Andrej Babiš díky kombinaci svých vlivů dokáže dobře ovlivňovat veřejné mínění. Jak z vašeho pohledu premiér zvládá současnou situaci?
Přinejmenším v tom ovlivňování velmi dobře, protože on je mistr emocí. Dokáže tam, kde se vede politická debata nebo by se měly věci vysvětlovat racionálně, velmi dobře vkládat emoce a prostřednictvím emocí posouvat věc někam jinam nebo někam dál. V tuto chvíli neprobíráme dotační kauzu, my neprobíráme roli jeho a jeho rodiny v dotační kauze, ale my slyšíme, jak je v této zemi dodržováno právo, jak jsou pořádány hony na schizofreniky a premiér dostává spousty dojemných dopisů a e-mailů od lidí, kteří mu píší, že mají podobnou zkušenost s postiženými rodinnými příslušníky. Velmi šikovně to dokázal přehrát na jiné téma a i zásluhou toho ustál svoji pozici, protože vlastně změnil téma rozhovoru, téma dialogu.
Jak si vede koaliční partner hnutí ANO, tedy sociální demokracie, v této kauze? Navíc, poslanci opustili sál před hlasováním…
Sociální demokracie působí dost bezradně, protože neví, jakou pozici v tomto případu chce zaujmout. Právě proto, že jedna skupina voličů bude vášnivě podporovat hnutí ANO a druhá bude podporovat pravicovou opozici, nezbývá velký prostor pro nerozhodnuté voliče, kteří by podpořili ČSSD. Andreje Babiše lidé buď milují, nebo nenávidí, ale málokdo zůstává vůči němu lhostejný. V okamžiku, kdy chce ČSSD hrát nějakou středovou roli, nezbývá pro ni moc velký prostor. Ona si to uvědomila, vyhodnotila, protože ani nemá smysl, aby se nějakého takového hlasování účastnila, a protože ona sama z toho pro sebe nic moc vytěžit nemůže. Zvlášť, když na jedné straně vidí možnost být ve vládě a prostřednictvím ministerských postů realizovat svůj program, ale zároveň jim samozřejmě vadí kauza premiéra, vůči které se spolu s trestním stíháním vymezovala už v předchozích měsících.
Během diskuse ve Sněmovně zaznělo, že jsme si už prostě zvykli na pojem „trestně stíhaný premiér“, což bylo dříve nemyslitelné. Zvykli?
Bohužel ano. Stanislav Gross opustil premiérský post, protože se bál, že nedokáže vysvětlit lidem, nikoli orgánům v trestním řízení, když se jednalo o peníze na jeho byt. Petr Nečas odstoupil z funkce premiéra, když se na úřadu vlády začali pohybovat policisté a vůbec nečekal, jestli bude zahájeno trestní stíhání nebo vzneseno obvinění. Andrej Babiš je trestně stíhaný, je obviněný, a zdá se, že to nikomu nevadí natolik, aby přestal vykonávat svoji ústavní funkci. Takže z tohoto hlediska je vidět, že podstatná část české veřejnosti a českých politiků si zvykla na situaci s trestně stíhaným premiérem a já jsem jen zvědavý, kam to postoupí třeba v příštích volebních obdobích.
Nevadí to ani samotnému premiérovi Andreji Babišovi, který prohlásil, že nikdy neodstoupí. Co si myslíte, že zůstává jeho hlavní motivací i přes veškeré tlaky za poslední roky a různé kauzy? Co ho motivuje, aby se v politice držel a nikdy nechtěl odstoupit?
Jeho přístup čtu tak, že už vlastně uspokojil své potřeby v rámci podnikatelských aktivit a na stará kolena se rozhodl dosáhnout ještě politických úspěchů. A takový politický úspěch musí být trvalejší, než vyhrát jedny volby, protože podle mne chce alespoň nějaký čas vydržet a zanechat stopu v české politice. Kromě toho, pozice na vrcholku české politiky a účast na nejrůznějších mezinárodních aktivitách mu jako předsedovi vlády zároveň umožňuje, aby si vytvářel předpolí pro svoje byznysové působení i v ostatních evropských zemích. Myslí na to, aby v okamžiku, kdy by byl nucen odejít z české politiky, měl potřebné podmínky pro svůj byznys i v západní Evropě. A k tomu také potřebuje nějaký věhlas a prestiž. I proto tolik cestuje po Evropě a navazuje kontakty.
To, co se v posledních dvou týdnech kolem Andreje Babiše mladšího stále diskutuje, je ona otázka veřejného zájmu. Zda použití skryté kamery v tomto případě můžeme omluvit dostatečným veřejným zájmem. Jak to vidíte vy?
Já si myslím, že skrytá kamera byla úplně zbytečná. Veřejným zájmem lze obhájit to, že novináři vycestovali do Švýcarska, že s Babišem mladším hovořili, rozhovor si nahráli a pak s Babišem mladším dokázali rozjet vědomou e-mailovou korespondenci. To vše se veřejným zájmem vysvětlit dá. Ale nějaké inscenace se skrytým natáčením a reportáží mi přišly jako něco úplně zbytečného a do značné míry to práci investigativních novinářů shodilo. Za jiných okolností jsme mohli hovořit o tom, jak jsou novináři šikovní a dokážou zjistit více než česká policie. Ale kvůli způsobu, jakým to novináři udělali, vlastně své práci sami dost uškodili. Skrytá kamera byla zbytečná.
Narážíte i na zpracování reportáže? Tedy jakýsi dokumentární pátrací pořad s diskusemi novinářů?
Kdybychom si přečetli přepis toho, co Babiš mladší řekl, černé na bílém bychom měli přesně to, co je v té reportáží říkáno na kameru. Ale Babiš zpochybňuje skrytou kameru, prý použili špionážní metody, tedy odvádí pozornost někam jinam a odvádí ji někam jinam, protože mu k tomu novináři dali příležitost. Kdybychom četli nějaké vyjádření premiérova syna, tak by se mnohem více pozornosti věnovalo tomu obsahu, než té formě. Ta forma to výrazně pokazila.
Zatáhl premiér Andrej Babiš své děti do celé kauzy sám? Souhlasíte s tímto často opakovaným výrokem opozice?
Působí to tak na mne, protože děti samotné vypadají dost bezradně z toho, co se začalo odehrávat poté, kdy začali figurovat coby vlastníci farmy Čapí hnízdo. Stejně tak si myslím, že je velmi nešťastné, když premiér veřejně do jednotlivých médií opakuje a zveřejňuje diagnózy svých dětí. Něco, co mohlo zůstat skryto veřejnosti jen proto, že to někde rozmázli nějací novináři, místo toho premiér vyhlašuje do kamer v hlavních vysílacích časech diagnózy. Být dítětem takového otce, tak bych bylo velmi nerado. Je to založeno přinejmenším na stejném faulu jako natáčení na skrytou kameru v bydlišti Andreje Babiše mladšího.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová