To nejsou dobré zprávy. Přestože se významní evropští státníci 12. února v Minsku po sedmnáctihodinovém jednání usnesli na uzavření příměří na východě Ukrajiny, jak se ukazuje, dál se tam na některých místech bojuje. Navíc například podle agenturních zpráv u města Debalceve, strategicky důležité železniční křižovatky, jsou údajně boje ještě silnější než před příměřím. Přestřelky pokračují také u Horlivky, Mariupolu a Doněcka. Kyjev zatím odmítá stažení těžkých zbraní, poněvadž povstalci si kladou nové požadavky.
„Je to nesmírně smutné. Jsme svědky toho, čemu se říká politika s nedozírnými následky,“ uvedl v komentáři vývoje pro ParlamentníListy.cz Jan Petránek. Jak přiznal, z toho, co se dozvídá i on z médií, je přesvědčen, že bylo uzavřeno velice křehké příměří. „Nebezpečné je i to, že Pravý sektor a Dmytrij Jaroš jsou nyní nejaktivnější a je zřetelné, že chtějí vytvořit novou mocenskou strukturu. V té je obrovské riziko fašizace tamní společnosti,“ dodal zkušený komentátor.
Psali jsme:
Podle něj je proto velice reálné i to, že bude v dohledné době odstaven skutečně i Petro Porošenko. „To je ovšem velice nepříjemné, pokud se tak stane, pro Západ. Může tak docházet ke konfrontacím na vyšších úrovních – a ty roztočí dál spirálu nenávisti. Přitom asi nikdo již nyní nepochybuje o tom, že Ukrajina se dostává do jakési odstředivky. Bude-li nyní nebo v dohledné době opět Porošenko odstaven, Ukrajina se dostane na okraj propasti,“ varuje Petránek před možným vývojem.
Příměří selhává – naplňují se nejhorší obavy
A jak se ukazuje, jeho slova rozhodně nejsou od věci. Podle mluvčího donbaských povstaleckých vojsk Eduarda Basurina narušily prostor ukrajinské jednotky za posledních 24 hodin od platnosti příměří sedmadvacetkrát. Povstalci navíc v pondělí ohlásili nové podmínky pro klid zbraní, které jdou za rámec minských mírových dohod z minulého týdne. Žádají nyní ukrajinskou neutralitu a oficiální odvolání takzvané protiteroristické operace, kterou proti nim vedou vládní jednotky.
Psali jsme:
„Jak jsem uvedl, je to velice smutné a opravdu je i pravděpodobné, že budeme konfrontováni s nedozírnými následky politiky, která je tam vedena. Bohužel, nevidím ve světě žádnou přípustnou demokratickou sílu, která by mohla a chtěla prosadit něco, co by Ukrajině pomohlo krizi a konflikt urovnat. To, jak Evropská unie vyvíjí nátlak na Ruskou federaci, je cesta špatným směrem. Vývoj tak klouže na velice šikmé ploše, na které bohužel, dle mého, navíc chybí zarážka,“ konstatoval dále pro ParlamentníListy.cz Jan Petránek.
Sedmnáctihodinový maraton – výsledek? Počkejme si...
Připomeňme, že evropští státníci v minském Paláci nezávislosti vyjednali 12. února příměří na východní Ukrajině. Tento doslova maratonský summit, pro který pamětníci jen obtížně hledají srovnání, trval dlouhých 17 hodin. Političtí lídři se na něm domluvili na příměří, které začalo platit od neděle (15. 2.), a na stažení těžkých zbraní. Podle francouzského prezidenta dohodu podepsali i separatisté.
Jenomže – již 14. února (tedy v sobotu) ukrajinský prezident Petro Porošenko varoval, že dohoda o ukončení války na východě země je ohrožena vzhledem k těžkým bojům. A pohrozil vyhlášením válečného stavu na celé Ukrajině.
Kdo je Jan Petránek?
Petránek patří k nejrespektovanějším novinářům u nás. Od počátku padesátých let působil v Československém rozhlasu jako zahraniční zpravodaj v Indii a v Sovětském svazu. Je vzdělaný i vtipný, má přehled i nadhled, denně sleduje desítky televizích stanic z celého světa (i když jeho jedinou láskou zůstávají rozhlasové vlny). Ví se o něm, že nikdy nekolaboroval s režimem. Poté, co odmítl v Indii dělat Rusům zvěda, přišel o post zahraničního zpravodaje v Indii. Když se nepoddal a zazlobil pak i v Moskvě, příslušníci KGB mu vyrazili čtyři zuby a vyštvali ho ze země. Jak uvádí i ve své knize, v srpnu 1968 vyzýval z rozhlasu sovětské vojáky, ať neposlouchají své velitele, a zpíval hanlivou písničku o Stalinovi...
Na sklonku loňského roku mu nakladatelství Radioservis v cyklu Osudy Českého rozhlasu Vltava vydalo knihu pamětí nazvanou: Na co jsem si ještě vzpomněl. V nich podává čtenářům průřez svým životem, včetně vzpomínání na svou rodinu, na politické události i na to, proč nakonec přes svou úspěšně nastartovanou kariéru skončil na dlouhá léta v kotelně. Jan Petránek podepsal Chartu 77 a přeložil ji do angličtiny.
Psali jsme:
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Luďka Niedermayera, Alexandra Tolčinského, gruzínského velvyslance Zaal Gogsadze, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) Marka Ženíška (z 12.2.)+ (z 26.1.) (+ ze 14.1.) Jana Zahradila, Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.), Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Františka Bublana, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Hechtová
