Náročný den ve sněmovně. Sobotka neseděl jak pecka, šlo i o desítky budižkničemů. Jak tomu všemu máte rozumět?

11.09.2014 4:44

POLITOLOGOVÉ Jako daleko větší problém než jsou političtí náměstci vidí politolog Lukáš Jelínek v aktuálně přijatém zákonu o státní službě absenci generálního ředitelství státní služby. Političtí náměstci prý ve skutečnosti zásadně nikomu vadit nebudou. Vláda ale může zažít právě kvůli služebnímu zákonu perné chvíle v Bruselu. Jelínek si všímá také rozhodnutí senátorů v souvislosti se schvalováním zákona o spotřební dani: „Je škoda, že senátoři musí často tahat v takto trapných záležitostech horké kaštany z ohně za poslance.“

Náročný den ve sněmovně. Sobotka neseděl jak pecka, šlo i o desítky budižkničemů. Jak tomu všemu máte rozumět?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Lukáš Jelínek

I s náměstky „bez práce“ schválili poslanci ve středu služební zákon. Koalice včetně opoziční ODS a TOP 09 tak dodržela původní dohodu navzdory hrozbě prezidentského veta a ústavní stížnosti kvůli bodu o politických náměstcích. „Myslím si, že spor o politické náměstky je spíše zástupný, protože se to snadno veřejnosti líčí jako zlo, proti kterému se má bojovat. Mnohem hůře se vysvětluje institut generálního ředitelství státní služby. Na tomto zákonu je mnohem důležitější, že bude chybět právě generální ředitelství státní služby, které by zajistilo maximální oddělení politické moci od profesionálních státních úředníků,“ upozornil politolog Lukáš Jelínek.

30 budižkničemů? Mohlo být ještě hůř

Pro zákon nezvedli ruku členové Úsvitu a jeden poslanec KSČM, zbytek komunistů se zdržel hlasování. „Poslaneckou sněmovnou byl schválen služební zákon, který je špatný a jde pouze o dohodu koalice a části opozice, jak dále ovládat státní správu a dále umísťovat své kamarády do dobře placených funkcí,“ uvedl k rozhodnutí poslanec Úsvitu Marek Černoch. Hnutí také předložilo pozměňující návrh, který by škrtnul sporné pozice politických náměstků, podporu mezi poslanci ale neměl. Politolog Jelínek si ale všímá i dalšího aspektu, mohlo by být ještě hůř. „Smyslem náměstků je, aby se politický vliv omezil na počet dvou náměstků, tedy na určitý omezený počet. V okamžiku, kdyby političtí náměstci ze zákona vypadli, tak by se také mohlo stát, že by byli politickými všichni náměstci a politická rozpínavost byla ještě mnohem větší,“ varoval Jelínek. „Spor o politické náměstky je ale celkem zbytečný, klidně mohou v zákoně zůstat a nikomu nebudou ve skutečnosti zásadně vadit,“ dodal.

Politolog: Vláda může kvůli služebnímu zákonu zažít perné chvíle v Bruselu

Podle premiéra je schválení novely služebního zákona v Poslanecké sněmovně historickým milníkem pro Českou republiku. „Kromě odpolitizování státní správy a jejího zkvalitnění je služební zákon také zásadním krokem pro umožnění čerpání až 600 mld. z evropských fondů v následujícím programovacím období,“ řekl předseda vlády Bohuslav Sobotka s tím, že jeho přijetím se řadíme do společnosti ostatních evropských zemí, které už služební zákon mají.

Jenže podle politologa možná republika se schváleným zákonem může narazit a to právě kvůli už zmiňované absenci generálního ředitelství státní služby. „Můžeme doplatit na absenci nezávislého nejvyššího úředníka a nezávisle jmenovaných státních tajemníků na jednotlivých ministerstvech. To, že bude mít na jmenování těchto konkrétních lidí vliv vláda nebo ministři, může nejvíce ohrozit nezávislost státní správy. Česká vláda může zažít perné chvíle v Bruselu s Evropskou komisí, když jí bude vysvětlovat, že tohle je skutečně ten nejvhodnější recept pro zajištění profesionální státní správy,“ obává se Jelínek.

Prezidentova stížnost platnost zákona neovlivní

Po schválení v Senátu by měl zákon začít platit 1. 1. 2015. „Další průběh je očekávatelný a nebude nijak zvlášť komplikovaný. Poté, co přijde zákon ze Senátu, tak jej prezident vetuje, poslanci následně prezidentské veto přehlasují a zákon vstoupí v platnost,“ předpokládá Jelínek. „To, že si bude prezident stěžovat, že pasáž o politických náměstcích je přílepek, na platnost zákona žádný vliv mít nebude. Kromě toho Ústavní soud, a je to i názor celé řady ústavních právníků, prezidentovu námitku zamítne, protože ustanovení o politických náměstcích je možná sice šroubované nebo zbytečné, nicméně souvisí s touto přijímanou normou a bylo by velmi zvláštní, kdyby na prezidentovu argumentaci Ústavní soud přistoupil,“ dodal.

Jelínek: Senátoři předešli ostudě, kterou mohla utrpět vládní koalice

Na pořad jednání Poslanecké sněmovny pak ve středu odpoledne přišla novela zákona o spotřební dani. Ta řeší úlevy zemědělcům na spotřební dani z nafty, ale také zvyšuje cenu cigaret asi o tři až čtyři koruny za krabičku. Problém ve Sněmovně nastal proto, že původně se jednalo o dvě novely, které senátoři spojili v jednu. Tímto tahem se vyhnuli stížnosti opozice k Ústavnímu soudu. Tu poslanci připravovali kvůli způsobu hlasování některých členů ČSSD, kteří na červencovém jednání údajně omylem v rámci schvalování novely o zelené naftě, odhlasovali snížení ceny pohonných hmot. Hlasování pak bylo zpochybněno. Senátoři tak pro jistotu „nalili zelenou naftu do tabáku.“ Politolog Jelínek zhodnotil celou komplikovanou proceduru takto: „Senátoři předešli ostudě, kterou mohla utrpět vládní koalice například při projednávání této věci před Ústavním soudem pokud by se k němu opoziční poslanci obrátili. Postup senátorů byl legislativně čistý. Je škoda, že senátoři musí často tahat horké kaštany z ohně za poslance v takto trapných záležitostech.“

Politolog doporučil společné schvalování daňových zákonů

Samotný fakt, že byla „nalita zelená nafta do tabáku“ politologa nijak zvlášť nerozčiluje. „Naopak, v okamžiku, kdy se hovoří o spotřební dani, tak by měla být legislativa schvalována pokud možno v jednom bloku a ne prostřednictvím několika rozházených zákonů,“ doporučil Jelínek a přidal i další radu: „Kdyby existovala nějaká ustálená praxe, jak schvalovat daňovou legislativu tak, aby byla přehledná pro poslance, aby se nemohli vymlouvat na to, že nevědí o čem hlasují a zároveň pro občany a podnikatele, to by bylo velmi vhodné. Přimlouval bych se za to, aby se daňové zákony schvalovaly společně a aby nedocházelo k tomu, že například jednotlivé výrobky budou zahrnuty v nejrůznějších zákonech, které pak bude následně legislativa dohledávat. Postup, ke kterému došlo dnes, je celkem logický a oprávněný.“

Přestřelky mezi koalicí a opozicí jsou zbytečné a žabomyší

Novelu zákona o spotřební dani kritizoval hlavně šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, který obvinil vládu z neschopnosti. „To, na čem se ale usnesl Senát, je totální negace toho, co tady říkal předseda vlády a ministr financí. Když jsem kritizoval nehoráznost a aroganci vůči Poslanecké sněmovně, že jde o dvě novely, tak mi tvrdili, že je to dobře. Vaše stanoviska vážení kolegové z vládní koalice se mění stejně rychle jako se rychle se projevuje naprostá neschopnost předsedy vlády a ministra financí, tedy neustále.“ uvedl také Kalousek v Poslanecké sněmovně.

Politolog Lukáš Jelínek sice uznává, že vláda v tomto případě názor evidentně změnila, zároveň podotýká, že kritika by měla přijít od občanů: „Myslím si, že je to chyba, když se politici a zvlášť vládní, kteří by měli mít pod kontrolou legislativu, chovají nekonzistentně. Svědčí to buď o jejich nízké profesionalitě nebo přehnané schopnosti chovat se účelově. Na druhou stranu je to součást politiky a politického zápasu. Myslím si, že pravicové vlády se nechovaly o moc víc předvídatelnější než současná vláda. Pokud by někdo měl kritizovat, tak občané, ale přestřelky mezi koalici a opozicí o tom, kdo za co může a kdo se dopustil nějakého nečestného chování jako první mi přijdou jako zbytečné, žabomyší a téměř i nehodné jakéhoko-li komentáře.“ 

Politolog ocenil, že si premiér vzal první slovo a neseděl jako pecka

V Poslanecké sněmovně pak následovala mimořádná schůze, kterou vyvolala TOP 09 a ODS, která kritizuje současnou zahraniční politiku. Nejdřív si vzal slovo premiér Bohuslav Sobotka, který citoval ze závěrů Evropská rady a vysvětloval svůj postup: „Nemohl jsem podpořit sankce především proto, že žádný konkrétní návrh nebyl na stole. Pokládal jsem za nemožné, abych podepsal bianko šek,“ řekl také v Poslanecké sněmovně premiér s tím, že ani v dalších krocích nemohla vláda postupovat jinak. Podle premiéra je evidentní, že sankce sice poškodily ruskou ekonomiku, ale jednání Ruska nezměnily, stmelili společnosti kolem prezidenta Putina.

„Je logické, že předseda vlády vstupuje do bodu, o kterém ví nejvíce. To byl velmi správný a vhodný přístup. V minulosti mě překvapovalo, když se svolala mimořádná schůze Sněmovny na žádost opozice a při tom projednávání premiér seděl v lavici jako pecka. Že tohle Sobotka nedělá, je správné. Druhá otázka je, zda se mohl chovat jinak,“ reagoval Jelínek. Sobotka měl podle politologa i třetí cestu jak reagovat kromě rychlého kývnutí na sankce nebo proklamací o výjimkách. „Pokud neměl premiér jasný mandát, aby dohodnul sankce, tak v tom okamžiku nemusel po evropském summitu zaujímat nějaké své stanovisko. Mohl tu věc předestřít na jednání koalice a pak přijít se jednotným názorem koaličních stran,“ vysvětlil Jelínek. „Tím, že hned v prvním okamžiku vznesl výhrady, řekl si o to, že vicepremiér Bělobrádek najednou zaujal razantnější postoj a už se rozproudila typická česká přestřelka, která tomuto vážnému tématu nesluší,“ doplnil.

Fiala: Část reprezentace jedná proti bezpečnosti České republiky

Sobotku podrobila kritice opozice, která odsoudila to, že rychle sankce nepodpořil. Politici ODS také tvrdí, že vláda rozhoduje v neprospěch bezpečnosti státu. „Část reprezentace jedná proti bezpečnosti České republiky. Konflikt má mnohem větší rozsah než my se tady uklidňujeme,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala, který dál od sněmovního pultu řekl: „Nerozumím zahraniční politice, nerozumím cílům, které pan premiér sleduje. Kroky pana premiéra Sobotky a jeho vlády jsou v kontrastu s tím, co deklaroval před evropskými volbami.“ Fiala také tvrdí, že vláda nemá vyhraněnou zahraniční politiku: „České republice jakoby zahraniční politika chyběla.“

ODS už se sama zviditelnila dostatečně díky svým problémům

Politolog Jelínek v reakci na vystoupení předsedy ODS vyhodnotil, že už se o své zviditelnění strana postarala. „Myslím si, že ODS je viditelná sama o sobě poměrně dost, hlavně zásluhou svých vlastních problémů, takže se ani zviditelňovat nemusí. Je to poměrně nekorektní argumentace. Pokud byla někdy zahraniční politika nesrozumitelná, tak to bylo v době, kdy měla občanskodemokratického premiéra,“ reagoval Jelínek. „Citlivá výjimka jsou sankce spojené s Ukrajinou. Tady by se dalo možná vládě vytýkat, že pohlíží na zásadní otázky pouze přes čísla a peníze, protože jde v tomto konfliktu o mnohem víc. Způsob kritiky pravicové opozice mi ale nepřijde příliš šťastný a přesvědčivý,“ dodal a upozornil na vážnost problému: „Je důležité, aby Česká republika byla vypočitatelným a co nejkonstruktivnějším partnerem. To, že se na téma sankcí na české politické scéně rozvinula nepříjemná a neproduktivní debata mezi koalicí a opozicí, levicí a pravicí, nepovažuji zrovna za šťastné, protože otázka Ukrajiny je příliš vážná na to, aby na ní předváděly strany své vlastní exhibice.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…