Nástup Trumpa: Smrtící finta USA. Mlčí se o tom. Šílené, přichází s novinkami profesor Oskar Krejčí a ví, co bude dál

17.01.2017 15:11

ROZHOVOR „Když prohlásí, že je potřeba snížit jaderné arzenály, má stoprocentně pravdu, ale nesmí za tím být schovaná finta, která za Obamy byla.“ Profesor Oskar Krejčí v souvislosti s Trumpovou nabídkou zrušení protiruských sankcí za snížení počtu jaderných zbraní nejen vysvětluje, v čem je ona „finta“, ale analyzuje i další silná prohlášení budoucího amerického prezidenta. Politolog Krejčí se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz věnuje možnostem prosazení změny kurzu zahraniční i domácí politiky, migraci, EU i pětatřicetiprocentnímu clu. V závěru hodnotí Obamovu éru. Pozastavil se také nad aktuálním vyjádřením mluvčího českého prezidenta, které označil za „poněkud scestný výklad dějin“.

Nástup Trumpa: Smrtící finta USA. Mlčí se o tom. Šílené, přichází s novinkami profesor Oskar Krejčí a ví, co bude dál
Foto: donaldjtrump.com
Popisek: Donald Trump

Donald Trump přichází s jedním silným prohlášením za druhým a to ještě ani není po inauguraci. V interview pro britský deník The Times zkritizoval mimo jiné EU i německou kancléřku za migrační politiku. Domnívá se, že kdyby EU nenutila země přijímat migranty, Británie by nevystoupila; a otevřenou politiku kancléřky Angely Merkelové vůči běžencům označil za „katastrofální chybu“. „Myslím, že my Evropané máme svůj osud ve vlastních rukou,“ řekla kancléřka v reakci na Trumpovy výroky a ohradili se i další státníci. Všichni ovšem deklarují, že po inauguraci chtějí začít s čistým stolem. Povede se jim to?

Největší problém, který Trump má, je část mocenské elity ve Spojených státech. Co zatím zformoval z hlediska zahraniční a částečně i vnitřní politiky, je výrazná změna kurzu. Je tak výrazná, že dokonce desítky demokratických kongresmanů odmítají jít na jeho inauguraci. Největší problém bude mít podle mého názoru doma. Otázkou je, jestli se to dá zvládnout? Podle mého názoru v zásadě ano.
Americká politická elita je rozštěpená, část nějakým způsobem chce reagovat na problémy USA a jedním z nich je migrace a ten má několik vrstev. Mluví se o hranici s Mexikem, kde by měla být postavena zeď, o počtu migrantů obecně, někdy i o kriminálních migrantech, o těch, kteří buď byli odsouzeni, nebo jim nebyl přiznán status občana, ale pohybují se dál po území Spojených států. S tímto mají samozřejmě mnohem delší zkušenost než Evropa, protože takto vlastně Spojené státy vznikaly. Trump reprezentuje skupinu, která říká, že je potřeba alespoň kriminální migranty vystěhovat, zatímco, když se podíváte do programu Demokratické strany, je tam jednoznačně napsáno, že dnešní migranti jsou zítřejší doktoři, právníci, učitelé. Tato věta vynechává jakýkoli kondicionál. Otevřel se velký rozpor. Merkelová se svou migrační politikou představuje v podstatě to, co jsem zmiňoval z programu Demokratické strany, naivní pojetí. Samozřejmě, že někteří budou právníci, učitelé, to je bezesporu, ale abstraktní pojetí migrace je nesmysl.
Když Merkelová nebo Hollande řeknou, že si my Evropané budeme vládnout sami, tak kteří Evropané si budou vládnout sami? Podle všeho si letos budeme už vládnout bez Hollanda a možná i bez Merkelové. Katastrofální politika vůči migrantům, kterou předváděli je pro značnou část německé, francouzské, ale i české společnosti nepřijatelná. To není antihumanistické, ale realistické.

Anketa

EU je bez USA a Británie odsouzena k záhubě. Přimkněme se k Trumpovi a mějme silný Visegrád, řekl Jiří Ovčáček. Co Vy na to?

hlasovalo: 11593 lidí

Na slova francouzského prezidenta Francoise Hollanda, když v reakci na Trumpovu kritiku v podstatě zmínil, že rady zvenčí nepotřebuje, reagoval i mluvčí českého prezidenta. „Evropa se zachovala v historii dvakrát podle receptu dnešních tzv. elit EU. Poprvé to skončilo Velkou válkou. Podruhé to skončilo II. světovou válkou. Evropa bez Velké Británie a USA, tedy Evropa německo-francouzská, je odsouzena k další záhubě,“ napsal na Facebooku Jiří Ovčáček. Jak si tato slova vyložit?

Poněkud scestný výklad dějin. Především si je potřeba uvědomit, že situace, kterou dnes prožíváme, nemá historický precedens. Musíme se z dějin učit, ale je jasné, že procesy globalizace a integrace vnesly do mezinárodní politiky faktory, které dříve nebyly. Situace je originální a musíme k ní takto přistupovat, nestačí analogie z minulosti, potřebujeme věcnou analýzu současnosti. Evropská unie se bez Merkelové dramaticky změní i sama od sebe, nebo se třeba i rozpadne, ale teze o tom, že nepotřebujeme rady ze zámoří? Naivní. Přesně tohle se dělo za Obamy. Berlín ani Paříž se nenadechly bez toho, aniž by dostaly pokyn z Washingtonu. Podívejme se na převrat v Kyjevě, minská jednání; ta okamžitě skončila, když se začali měnit vládcové Bílého domu, protože chlapi, kteří tam přijíždějí za Paříž a za Berlín nemají co říct. Nevědí, jaká je linie. Také si myslím, že rady nepotřebujeme ve smyslu, že bychom se měli nechat někým řídit. Ale obecně vzato, každá rada je dobrá, ať už ze zámoří, nebo z domova. Co předvádí dnes Paříž, jsou prázdná gesta. Je to ukázka, že ti chlapi liberální neumějí prohrávat. Tak jsme prohráli volby, příště vyhrajeme, ale přemýšlet o pučích, o ignorování inaugurace nového prezidenta, co to je za přístup? A to si říkají demokrati. Demokracie je, když vládnu já. Takový je princip, podle kterého fungují.

Brexit je podle Trumpa „velká věc“. V už zmiňovaném rozhovoru uvedl: „Lidé a státy chtějí svou vlastní identitu a Spojené království chce rovněž svou identitu.“ Domnívá, se, že budou EU opouštět další státy. Může tento postoj amerického prezidenta nějak ovlivnit nálady v členských zemích? Navíc se objevila informace, že evropským lídrům telefonovali snad lidé z Trumpova týmu s dotazem, zda chtějí opustit EU. Jde pouze o sondování, nebo může mít budoucí prezident více informací a hodlá připravovat scénáře na možný rozpad Unie?

Nevěřím tomu, že telefonovali, takové věci se dělají jinak. Není kam spěchat, aby se dozvěděli, jak situace vypadá. Podle mého názoru Brexit není žádná katastrofa. Británie, a to má Trump pravdu, mimo jiné na vlně konfliktu kolem migrační politiky, kterou zavinila Angela Merkelová, se rozhodla odejít. Neznamená to, že se hned zhroutí EU. Británie dospěla k názoru, že současná podoba EU je pro ni nevýhodná. Pokud se EU vzpamatuje, vytvoří si podmínky, aby byla přitažlivou, může se Británie za deset patnáct let vrátit. O co jde? Vždyť takto fungují dějiny. Nebo se EU rozpadne, protože ostatní státy a národy se rozhodnou, že jim bude lépe bez ní. Nic dramatického. Dramatické je, když lidé začnou uvažovat o válce, ale pokud uvažují o integračním uskupení nebo dospějí, že nejde vylepšit, není to samo o sobě katastrofa.

Vedle značné kritiky směrem k Evropské unii však budoucí 45. prezident Spojených států neslevil ani ze svých kritických názorů na NATO, které označil za „zastaralé“. Trump hovořil o možném zrušení protiruských sankcí výměnou za dohodu o snížení počtu jaderných zbraní. Je to dobrý obchod nebo ne?

Tohle jsou nesmírně zajímavé a důležité věci. Jen se dají vykládat dvojím způsobem. NATO je zastaralé proč? Je to relikt studené války, zaměřený proti Rusku. V tomto smyslu ano. Co když budoucí prezident Spojených států říká, že je NATO zastaralé, protože spojenecké země Evropy nakupují málo zbraní z Ameriky. Teprve si musíme počkat, co vlastně tezí o zastaralosti NATO myslel. Je to strašně důležité rozšifrovat. Pokud jde o jaderné zbraně, samozřejmě, já jsem stoprocentně pro, aby se snižovaly arzenály, i tak představují overkill, několikanásobné zničení lidstva. S tímto heslem přišel i Obama před osmi lety a s ním i část Republikánské strany. Problém je v tom, že Spojené státy mají rozdělaný projekt strategických zbraní bez jaderných náloží. To znamená, že na raketu umístíte hlavici, která má stejnou trhavou sílu jako jaderná zbraň, akorát nepouští jaderné záření. Když Američané budou likvidovat jaderné zbraně, ale vyvinou tohle a ostatní takové zbraně mít nebudou, naruší se rovnováha sil ve prospěch Spojených států, což není zdravé. Když Trump prohlásí, že je potřeba snížit jaderné arzenály, má stoprocentně pravdu, ale nesmí za tím být schovaná finta, která za Obamy byla. Pak to skončilo tak, že se konaly summity o jaderném odzbrojení bez Ruska. Na co je summit o odzbrojení bez Ruska? Směšné.

Pokud jde o sankce, blokády na lidi i ekonomické sankce, vedlo to k něčemu? Nevedlo. Jsou lidé, kterým se nelíbí připojení Krymu k Rusku, a lidé, kterým se líbí. Je třeba vyjít z konkrétního stavu. Nikdo Rusko nedonutí, aby se Krymu zřeklo. Kdyby bylo vypsáno sebesvobodnější referendum na Krymu, může vždycky skončit tím, že lidé chtějí připojení k Rusku. S tím se musí svět vyrovnat. Ale myslet si, že potáhneme sankce do nekonečna, když jsou neefektivní a blokují rozvoj vztahů po jiných liniích? Nesmyslná politika. Podle všeho Trump a jeho tým tohle chápe a chce ze slepé uličky nějak vyběhnout.

Očekávaný Trumpův příklon k Rusku teď zmírnilo „grilování“ jeho kandidátů do čela několika resortů včetně Rexe Tillersona, který má být ministrem zahraničí. Ten spolu s kolegy Jeffem Sessionsem, Jamesem Mattisem a Mikem Pompeo v Senátu hovořili o Rusku téměř výlučně kriticky. Tillerson dokonce označil anexi Krymu za protiprávní. Šlo o úlitbu některým senátorským jestřábům, anebo to s blízkými vztahy s Kremlem nebude tak horké?

Mluvil jsme o tom, že mocenská elita Spojených států se rozštípla. Pozoruhodným faktorem je, že když se rozštípla na pozadí korejské nebo vietnamské války, tak každá z těch skupin měla za sebou část hlavních sdělovacích prostředků. Objevila se pozoruhodná věc, že většina, ne-li všechna mainstreamová média Spojených států jdou proti Trumpovi. V této atmosféře ustát hesla o změně je téměř nemožné. Trump zatím vše neuvěřitelně zvládá. Proč to říkám? Když se vrátím ke „grilování“ v Senátu, v této atmosféře, je možné říct cokoli, mají to za sebou, uvidíme… Atmosféra je skutečně šílená. Když si vezmete, že je vyčítáno budoucímu šéfovi rady bezpečnosti státu Flynnovi, že telefonoval ruskému velvyslanci! Proboha, na to tam ti velvyslanci jsou. A na druhé straně, jak to, že tohle někdo odposlouchává a ještě se věc dostane do médií?
Vztah vůči Rusku, ale i vůči Číně je samozřejmě důležitý. Ze strany Trumpa nejde o lásku, ale je to jiné pojetí amerických národních zájmů, zatím racionálnější. Když se dohodneme, vyděláme, když se budeme hádat, proděláme. Obamovské pojetí vycházelo z představy, že pošleme vojáky k ruským hranicím a získáme výhodu, Trumpovské může vyznívat tak, že budeme více obchodovat, svět bude bezpečnější. Jiný typ politiky. Zdá se nesmírně složité něco takového prosadit, ale na druhé straně může být vše i strašně jednoduché, protože Amerika má velikánské problémy a řada lidí z mocenské elity ví, že řešit tyto problémy je prioritní, a ne si hrát na někoho, kdo ovládá svět. Musí řešit zadlužení, rozpínání sociální diferenciace, šílenou kriminalitu. USA se musí uzdravit a nepomohou jim sankce nebo posílání tanků do Polska.

Co se týká ekonomiky, Trump také varoval, že zavede clo ve výši 35 procent na automobily, které hodlá německá firma BMW vyrábět v Mexiku a exportovat do Spojených států amerických. Hrozil i dalším výrobcům automobilů. Pokud se z varování stane realita, k čemu trend povede?

To je zásadní otázka. Otázky zahraničně-politické jsou relativně druhořadé. Trump chce udělat USA znovu velkými a součástí pojetí je: musíme se opřít o domácí podnikatele, ne o ty, co si hrají někde v zahraničí. Základní rozpor uvnitř majetkové a mocenské americké elity. Někteří podnikatelé nejsou ochotní akceptovat pojetí globalizace, které bylo prosazováno doposud. Jak vrátit práci do Spojených států, která byla dosud tak zvaně outsorcovaná? Výroba šla za levnější pracovní silou do zahraničí a Spojené státy zboží dovážely místo toho, aby vyráběly, narůstala nezaměstnanost, objevovala se vybydlená města. Jedním z nástrojů, jak situaci změnit, je 35% daň, nejsem si ale ani trošku jistý, zda pomůže. Část výroby se možná stáhne do Spojených států, ale zároveň se zdraží. To je první problém. A druhý je, že je logické prosazovat nejmodernější výrobu, takže sice poroste HDP, ale neporoste zaměstnanost. To je velice složitá situace, která nikde není odzkoušená. Pravděpodobně mnohem úspěšnější bude Trump v projektech výstavby infrastruktury ve Spojených státech.
Zahraniční politika je do značné míry o dobré vůli, ale tohle o schopnosti proinvestovat, zvýšit kvalifikovanou práci… To je mnohem obtížnější.

Podívejme se na téměř ukončenou osmiletou Obamovu éru. Lze dle vašeho mínění vypíchnout něco, co v souvislosti s Obamovou vládou utkvělo lidem v paměti nejvíc? Jak se zapíše do historie?

Osm ztracených let. Problémy, která Amerika měla, se zvětšily. Maximum, co dokázal čili Omabacare, má životnost tak dva měsíce. Zisk je téměř nulový. Pokud jde o zahraniční politiku, vidíme nárůst konfliktů. I to pozitivní, čeho dosáhnul, ať už urovnání vztahů s Kubou, nebo jaderná dohoda s Iránem, může mít opět strašně krátkou životnost. Představuje obrovské zklamání a promeškanou příležitost. Když se podíváte na jeho projev na rozloučenou, vrátil se k nejhorším tradicím v americké politice, představě výjimečnosti Spojených států a jejich předurčení vést svět. S tím, když jde někdo dnes na globální politický trh, nutně vyvolá, když ne úsměv, tak zákulisní úšklebky. Svět pokud se má pohnout dopředu, musí se dohodnout velmoci jako rovné. Když se takto nedohodnou, ti, co budou postaveni mimo, se začnou bouřit. Obamův přístup se podle mého názoru ukázal jako nešťastný.


Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…