Němci a Francouzi nám posílají peníze, které u nás parta kámošů rozkrádá. Profesorka Dvořáková nechápe, co Unii vyčítáme

26.05.2014 17:47

POLITOLOGOVÉ Evropa hledá cesty, jak dál, hledá i řešení problémů, které se objevily. Atmosféra, která se objevuje ve společnosti tím, že lidé dělají věci, jen když „z nich něco mají“, jinak do nich nejdou, se bohužel rozmáhá a je ji třeba také změnit.

Němci a Francouzi nám posílají peníze, které u nás parta kámošů rozkrádá. Profesorka Dvořáková nechápe, co Unii vyčítáme
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politoložka Vladimíra Dvořáková při rozhovoru
reklama

Anketa

Líbí se vám, jak v České republice dopadly eurovolby?

hlasovalo: 5195 lidí
Právě ona má tak s velkou jistotou velký podíl na tom, proč byla volební účast občanů ve volbách do Evropského parlamentu tak nízká – a to i v jiných zemích, než je Česko, které dosáhlo svého zatím „smutného“ rekordu.

Ještě neuplynulo ani 24 hodin od vyhlášení volebních výsledků a už se ozývají hlasy z řady stran. Hledají se viníci nízké účasti, viníci toho, proč byli voleni ti a ne ti druzí, padají i první rezignace (napříkl. Ondřej Liška ze Strany zelených). Kde tedy hledat chybu? To byl dotaz pro profesorku politologie na pražské VŠE Vladimíru Dvořákovou.

Evropa na rozcestí

„Obecně nižší účast ve volbách potvrzuje to, že si současná Evropa hledá svoji další cestu – stojíc na rozcestí. Málokdo si přitom možná dnes už uvědomuje, že Evropská unie vznikla původně proto, aby zabránila další válce. Je škoda, že na to lidé zapomínají. Její podstata tkví v tom, kdo se jak přizpůsobí, proto je třeba připomenout, že její rozšíření o další státy pro ni bylo velmi náročné,“ uvedla profesorka Dvořáková pro ParlamentníListy.cz.

Podle ní se nyní musí Evropská unie rozhodnout, zda celkově zpomalí a vrátí se třeba i o několik kroků zpět, či bude pokračovat ve vzájemném propojování a posilování spojení, včetně ekonomického, poněvadž je třeba si uvědomit, že tím je možné obstát v konkurenci jiných trhů, které proti nám již stojí – například těch čínských.

Hledáme jen zápory, ale čím jsme užiteční EU my?

„Víte, ono když se řeší to, proč byla nízká volební účast u nás a hledají se hlavně ty zápory členství v Evropské unii, asi by si i naši lidé měli uvědomit to, pokud jsou nespokojeni, že například peníze, které k nám z Unie přicházejí, aby je zde bohužel někteří naši občané rozkradli či je dali svým kámošům, jsou vlastně peníze, které do Evropské unie vložili hlavně němečtí a francouzští daňoví poplatníci. Je špatné, pokud se pořád na někoho přehazuje vina, ale nejsme schopni si připustit ani díl té svojí, kterou též přispíváme ke špatnému stavu a atmosféře ve společnosti. Jakousi normou se totiž začíná stávat to, že pokud z něčeho něco nemám, nejdu do toho. I to se zřejmě projevilo ve volební účasti Čechů a není určitě náhodou, že též Slováků. Jistá společná kultura a nátura se tak zřejmě odrazila,“ konstatovala dále politoložka.  

V této souvislosti připomněla i všemožné průzkumy veřejného mínění, které bylo možné před volbami zaznamenávat. Nepoukazovala na ně však kvůli nepřesnostem v odhadech, všímá si jiné věci.

„To, co vytváří negativní nálady, nejsou výroky některých politiků či jejich výpady vůči EU, jak se začíná v některých reakcích objevovat. Ale když si člověk prostuduje otázky, které byly kladeny v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, chyběla mezi nimi třeba ta, zda se domníváme, že jsme i my něco EU dali. Zda jsme využili peníze, co k nám z EU jdou, k našemu užitku? Samozřejmě všichni víme, že jsme je neuměli ani vyčerpat, že se s nimi nakládalo velmi porůznu, ale to jsou otázky, které bychom si také měli klást – třeba i v těch průzkumech. Přitom v nich chybí a tím opět potvrzují trend, že v nás narůstá pocit, že vše má cenu, jen když z toho něco pro nás kouká,“ pokračovala Vladimíra Dvořáková ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz.

Povinná účast ve volbách? Vyvolává radikální rozhodování

Jelikož účast ve volbách byla v Česku druhá nejslabší, na Slovensku zcela nejmenší, objevily se opět názory na to, zda by se nemělo uvažovat o povinnosti k volbám chodit, tak jak zmínil před časem i prezident Miloš Zeman, diskutovali o tom i mnozí další politici.

„Nemyslím si, že by povinná volební účast byla ideálním řešením. Navíc – tam kde je zavedena, ukazují zkušenosti na to, že tam lidé více inklinují k radikálnějším stranám a politikům. Je to taková jejich odezva na to, že jsou k něčemu nuceni. Je přitom třeba vysvětlit, že ale i ti lidé, co k volbám nepřijdou, nejdou do vězení. Ovšem když pak něco potřebují od státu a státních institucí, přihlíží se i na to, jak se jako občané chovají,“ uvedla dále politoložka.

Když přišla řeč na radikalismus, zákonitě se nabízí otázka, jak je možné, že ve Francii vyhráli nacionalisté, a to i přesto, že v této zemi povinná volební účast zavedena není.

Francie si neví rady s přistěhovalci. Výsledek je vítězství nacionalistů

„Francie čelí obrovskému náporu imigrantů. A poněvadž nejde o ty přistěhovalce, kteří do země přišli před časem a vcelku bezproblémově se integrovali, ale o vlnu jejich dalších generací, co často žijí jen v určitých ghettech, je to problém. A jelikož si to Francouzi uvědomují, výsledek jejich hlasování je takový, jaký je. Právě imigrační politika je přitom vážným celoevropským problémem, se kterým si zatím nyní EU neví rady,“ zdůraznila Dvořáková.

Závěrem se však vrátila na naši ryze českou půdu. Podle ní rozhodování občanů zásadním způsobem ve volbách neovlivnila ani kauza expremiéra a Jany Nagyové-Nečasové, jak zaznělo jen pár hodin po ohlášení výsledků z ODS, ani jiné výroky.

Na otázku, co nebo kdo konkrétně ji osobně při výsledcích voleb překvapil, jmenovala hned několik osob. Ti, co ve volbách propadli, mezi nimi nebyli, podle Vladimíry Dvořákové se jejich debakl navíc dal čekat. (Mezi nejznámější jména lze zařadit Jiřího Paroubka nebo třeba Radka Johna, pozn. red.)

Kellerovi přisoudit touhu po první lize nebylo to pravé

„Čekala jsem, že Jiří Pospíšil voliče potáhne, a jak se potvrdilo, bylo to tak. Dodnes nechápu, proč ho ODS vytlačila. Protože v TOP 09 však chyběly další výrazně charismatické osobnosti, výsledek Pospíšila nebyl úplným překvapením, i když to, kolik lidí ho kroužkovalo, překvapivé přece jen je. Tak trochu pro mne bylo zklamáním to, jakým způsobem byla vedena kampaň Jana Kellera. Vybrat a ušít mu na míru heslo: Chceme hrát první ligu, mně připadá přinejmenším nešťastné. K němu prostě nesedí. Kdyby ti, co kampaň vytvářeli, vybrali za heslo některý z jeho citátů či bonmotů, zcela jistě by měl daleko víc hlasů, než dostal,“ domnívá se profesorka politologie Dvořáková.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ozbrojený odpor? Stavět lidi ke zdi? Zdeněk Zbořil se děsí, co teď padá. A mluví o pravdě a lásce

11:44 Ozbrojený odpor? Stavět lidi ke zdi? Zdeněk Zbořil se děsí, co teď padá. A mluví o pravdě a lásce

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Jen doufám, že mezi zbabělými hulváty, kteří tentokrát věnují pozornost jí a…