Dlužno hned úvodem předeslat, že tento novinářský guru má obavy poněkud jiného rázu.
„Musím přiznat, že se velmi obávám toho, aby nedošlo ze strany Západu k nějaké provokaci, která by skutečně donutila Vladimira Putina na Ukrajinu vstoupit se svými vojsky. Obávám se toho, že mně to nepřipadá vůbec nereálné, naopak,“ přiznal ParlamentnímListům.cz novinář, disident a dlouholetý zahraniční komentátor (mimo jiné i pro Hlas Ruska) Jan Petránek.
Psali jsme:
Kdybyste mohli v naší zemi závazně nařídit jednu jedinou věc, co by to bylo?Anketa
Západ škodolibě vyčkává...
Podle něj je ruskému prezidentovi spíše zřejmě nepříjemné, pokud slyší hlasité výzvy, aby zasáhl na západě Ukrajiny. „Lze přitom sledovat, jak Západ škodolibě vyčkává na jakýkoli impuls, který by ho k tomu donutil. Přitom pro Rusko samotné by vstup na Ukrajinu znamenal i hluboký ekonomický zásah, poněvadž ta země je na tom opravdu ekonomicky špatně a dostat ji z toho bude značně problematické. Zvlášť když v posledním období, v důsledku vyhroceného vývoje, zastavily i místní doly těžbu uhlí a dalších surovin, o které nikdo nestojí,“ konstatoval dále Petránek.
Jak dodal, největší strategickou chybou bylo to, že v době demonstrací v Kyjevě nechtěla politická reprezentace přistoupit na to, aby zasedli k jednání a snažili se konflikt vyřešit ještě dříve, než dosáhl těchto rozměrů. „Neakceptování požadavku na společné jednání je opravdu osudový krok. Není bohužel nyní rozumné tlačit na pilu a chtít, aby ihned padlo nějaké rozhodnutí. Ten tlak není rozumný ani ze strany NATO či Evropské unie. Pokud se již chrastí šavlemi, jako v tomto případě, měly by skončit různé plané výzvy a spíše by se mělo apelovat na to, aby se dohodli mezi sebou ti hráči, kteří jsou jednoznačně o patro i více výše než my (velmoci). Konkrétně naše republika by udělala nejlépe, pokud by prostřednictvím vrcholných představitelů oznámila, že Praha – či jakékoli jiné místo na našem území – je připravena a k dispozici pro vzájemná jednání Ukrajiny a Ruska. Na jejich území se totiž asi nedá čekat nějaká vzájemná dohoda. I proto by měl tlak být vyvíjen hlavně v tomto směru – aby se ti lidé sešli mimo jejich území – pokud ne u nás, tak třeba ve Finsku nebo v Turecku – a tam jednali,“ řekl Jan Petránek v komentáři pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Nejdřív se vnucovala ruština, teď zase ukrajinština
To, že je situace velmi špatná, dokresluje podle Petránka i fakt, že podobně jako v dobách Sovětského svazu, kdy byla Ukrajina nucena přijmout jako oficiální jazyk ruštinu, teď jsou tendence stejně tvrdé – ovšem s tím rozdílem, že jsou tlačeni lidé z oblastí, kde se hovoří rusky, jen k ukrajinštině. „Takovéto snahy nikdy nic dobrého nepřinesly,“ poznamenal letitý komentátor.
Podle něj se bohužel nedá očekávat, že by k dosažení smíru a klidu na východ od nás došlo v nejbližších týdnech. „Obávám se toho, že blížící se májové oslavy konce druhé světové války, 11. května dlouho očekávané referendum a pak 25. května volby nového ukrajinského prezidenta, celkové napětí spíše zvýší a bude dále eskalovat. Mrzí mě a byl bych rád, pokud bych se mýlil, ale domnívám se, že to vše s sebou přinese i několik dalších mrtvých,“ pokračoval dále Jan Petránek. Zároveň poukázal na komentář Miloše Balabána v pondělním Právu, který je dle něj naprosto přesnou analýzou toho, oč jde na Ukrajině a co od dalšího vývoje lze očekávat.
Nestrašit třetí světovou válkou, ale pomoci Ukrajině, aby se nezhroutila
Balabán, který je bezpečnostním analytikem, uvedl mimo jiné například to, že 60 procent vedoucích činitelů Ukrajiny je ze západu země. Tam však žije pouhých 12 procent obyvatel Ukrajiny. „Pro východ a jih Ukrajiny s početným rusky mluvícím obyvatelstvem (20 až 25 milionů), kde se tvoří značná část ukrajinského HDP, to není akceptovatelné. Ovšem mocenská nerovnováha pak v konečném výsledku vytváří prostor pro ruské vměšování,“ napsal ve zmiňovaném komentáři analytik. Upozornil pak i na problém v podobě zuřivého protiruského ukrajinského nacionalismu vlády, který omezuje schopnost řídit zemi, zároveň připustil i on fakt, že koncentrace ruských vojsk u východní hranice Ukrajiny je rizikem.
Psali jsme:
A jelikož si i autor komentáře, na který upozornil Jan Petránek, všiml vyjádření o možné třetí světové válce, uzavírá svůj pohled na věc v pondělním Právu těmito slovy: „EU, NATO a Spojené státy musí realisticky hodnotit situaci. Místo strašení třetí světovou válkou je spíš na pořadu dne otázka, co udělat, aby se z Ukrajiny nestal zhroucený stát, který by byl rizikem jak pro Evropu, tak pro Rusko.“ Problémem ale může být to, že situaci možná už nejsou schopné současné ukrajinské politické elity řešit. A tak bude zřejmě další vývoj závislý na dohodě a koordinovaném postupu EU, USA a Ruska.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Hechtová
