Česká politická scéna v uplynulém týdnu bouřila a stačila k tomu pouhá dvě souvětí. „Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta a to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. A pak existuje nedemokratická cesta, a ta se jmenuje kalašnikov,“ odpověděl prezident Miloš Zeman na setkání s občany v Tišnově u Brna na otázky z publika, jak se zbavit Bohuslava Sobotky v čele vlády, když petice za jeho odstoupení byla smetena ze stolu a přitom premiér určitě nestojí za českým národem, ale proti němu. Protizemanovská média z toho vyrobila obrovskou kauzu a samotný premiér konstatoval, že se Česko po Zemanově prohlášení stalo pravděpodobně jedinou zemí v civilizovaném světě, kde prezident veřejně vyzývá k zabití předsedy vlády.
„Celé to vypadá jako jeden z mnoha útoků na Miloše Zemana, který ale tentokrát ukazuje, že nejen politici a většina jimi zainteresovaných médií buď neumí číst, nebo pokud čtou, tak to přečtené neumějí interpretovat. Pokud pomineme, že za tím byl záměr opět jenom útočit a hanobit prezidenta republiky, tak to svědčí o tom, že nejen nějaký novinář, ale 75 poslanců je totálně nevzdělaných,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil s poukazem na ty zákonodárce, kteří ve středu bezúspěšně hlasovali pro návrh poslankyně ODS Miroslavy Němcové z ODS, aby Poslanecká sněmovna vyzvala prezidenta Miloše Zemana k omluvě předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi.
S použitím kalašnikova se odstraňoval i prezident na Ukrajině
Připomíná, že výroky mohou být jak apelativní, tak expresivní, nebo také ty, co definují určitá fakta. „A Zemanův výrok přece zní, že jsou dvě možnosti, jak se zbavit jakéhokoli politika, a to volbami, nebo nedemokratická cesta, jak říká pan prezident, použití kalašnikova. Zrovna k té druhé možnosti se hodí příklad z Ukrajiny, kdy jsme viděli, jak řádně zvolený prezident, navíc ve volbách schválených pozorovateli OBSE včetně našich zástupců, byl sesazen s pomocí kalašnikovů. Dokonce ‚válečný zpravodaj‘ Jaromír Štětina a spolu s ním také Karel Schwarzenberg, když byli v nějakém hotelu, v němž leželi ti první mrtví a oni k nim nesměli a jen se na ně dívali z prvního patra, tak okamžitě poznali, že byli zastřeleni kalašnikovem, což je pozoruhodné,“ připomíná politický analytik, jak se na Ukrajině naplnil druhý ze zmíněných způsobů odstranění politika.
Psali jsme:
„Také nesmíme zapomenout, že my i naši spojenci umíme, když jde o postavu nám nesympatickou, jednak bombardovat, nebo ji oběsit na první větvi jako na Divokém západě, viz Saddám Husajn, nebo ji zvěrsky lynčovat jako Muammara Kaddáfího, popřípadě sehrát komedii jako na haagském tribunálu se Slobodanem Miloševićem, který pak umře ve vězení. Když pominu ten politicko-agitační záměr, navíc špatně promyšlený, tak myslím, že to svědčí o úplně totální neschopnosti politiků. Ale dokonce i osob, které se zabývají právem, viz Tomáše Sokola, jehož výrok, kterým překroutil smysl, je pro mě důkazem, že by opravdu snad měl vrátit školné na Právnické fakultě, popřípadě se nezabývat advokátní praxí, protože vlastně nerozumí přečtenému. A to přečtené byla dvě souvětí zhruba o dvaceti slovech,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Pokrytci požadující Zemanovu omluvu urážejí lidi, k nimž mluví
Do role jednoho z velkých obhájců Bohuslava Sobotky se zčistajasna pasovala Miroslava Němcová, která pro něj v minulosti nenašla dobrého slova, ale premiér se jako klacek na prezidenta hodil i těm, co nešetří svými podpisy pod kdejakou petici proti Miloši Zemanovi. „Z těch dvou souvětí se stala politická příležitost pro politické strany, popřípadě osoby, které na sebe jednak chtějí upozornit, ale které si zároveň nejsou jisty, zda se neblíží okamžik jejich vyřazení z politiky, protože ohlas u veřejnosti, alespoň podle různých projevů na sítích, je úplně jiný než u těchto politiků. To znamená, že oni jsou naprosto pokrytečtí a neuvědomují si, že tou svojí hloupostí, kterou prezentují jako veřejný zájem, vlastně urážejí skupinu občanů, ke které mluví,“ tvrdí politolog.
Ing. Miloš Zeman
„Protože přece nemůže ani paní Němcová předpokládat, že jsem takový hlupák, že nevím, že v dějinách se hlavy států sesazovaly buď tím, že docházelo v parlamentu k nějaké dohodě, nebo že byly odstraněny násilím. Jedno z prvních vystoupení proti hlavě státu bylo v britském parlamentu, když v roce 1649 nechali popravit Karla I. Podobným způsobem reagoval francouzský konvent, který odhlasoval popravu krále Ludvíka XVI. a královny Marie Antoinetty; a ještě potom to vedlo k teroru po tomto rozhodnutí konventu. A reakce ruských bolševiků a eserů, která navazovala na francouzskou tradici, znamenala, že byla vystřílena celá carská rodina, protože se nový režim obával toho veřejného projednávání této záležitosti stejně jako všechny další režimy. A to nejen diktátorské, ale všechny další,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Jako výzvu mohli brát prezidentovu odpověď jen ti se scestným myšlením
Kvůli tomu, že režimy měly problém s tím, jak odlišit od sebe reformní a revoluční křídlo, se rozpadly sociálně-demokratické a socialistické strany na reformní, oportunistické a revoluční strany. „Komunisté jsou přece sociální demokraté, kteří se rozhodovali pro politickou změnu revoluční cestou. Takže dvě možnosti, které prezident jmenoval, jednu jako cestu volebního politického procesu a druhou jako cestu revoluční, kterou mu symbolizuje kalašnikov, jsou jednou z nejstarších forem změny politického režimu v Evropě. Ti, co to neznají, by si mohli přečíst, kdo to byli monarchomachové, kteří (jak katolíci, tak protestanti) se dohadovali o tom, jak odstranit absolutistického vladaře. A dokonce šli mnohem dál než Miloš Zeman, když obhajovali právními prostředky královraždu. Pět set let to trvá, nemysleme si, že to je něco neznámého,“ vysvětluje politický analytik.
Přestože šlo evidentně ze strany prezidenta o konstatování, nikoli apel, nesmiřitelní odpůrci hlavy státu se chopili té druhé možnosti. „To se mohlo zdát výzvou jen těm, kteří mají špatné svědomí a své scestné myšlení vkládají do výroku někoho jiného. To svědčí o předsudcích. A každý předsudek svědčí nejen o tom, kdo má být cílem toho předsudku, ale i o tom, jaký ten, kdo ho pronáší, ve skutečnosti je. Ti lidé, kteří vystoupili ve Sněmovně, si myslí, nebo se toho i obávají, že tento výrok je politicky nebezpečný. No, není, protože nejde o apel. Pan prezident jenom konstatuje – když už jsem to spojil s těmi monarchomachy – pětisetletou zkušenost evropské politiky. A to už nemluvím o antice a neevropských státech,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Nynější předseda ČSSD vyhodil vnitrostranické referendum z okna
Na rozdíl od této uměle vytvořené kauzy je útokem na předsedu vlády a ČSSD výrok Miloše Zemana pro sobotní Deník, že Bohuslav Sobotka škodí sociální demokracii. Faktem je, že nynější šéf ČSSD nemá (na rozdíl od prezidenta) daleko k těm, co souzní s „pravdoláskařským“ pohledem na svět včetně médií vlastněných či ovlivňovaných Zdeňkem Bakalou, a tento svůj postoj chce vtisknout členské i voličské základně ČSSD. Tedy strany, která dosáhla historicky nejvyššího volebního výsledku za předsednictví Miloše Zemana. „Vnitrostranická rivalita je charakteristickým znakem sociálně-demokratických stran. Vždyť i prezident s tím má zkušenost, kdy strana dojednala vnitrostranické referendum o tom, že bude volit Miloše Zemana za prezidenta. A pak to pětadvacetitisícové referendum s velkou slávou vyhodili z okna,“ připomíná politolog, jak málo znamenal pro Bohuslava Sobotku výsledek referenda mezi členy strany, kterou nyní vede.
Poukazuje i na to, že sociální demokraté jsou typičtí svým oportunistickým chováním a svou neloajálností vůči hlavám strany. „Dokonce i těm, které zvolili do státních funkcí. Skandál okolo volby prezidenta v roce 2002 měl pokračování. Pokračovalo to odstraněním Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, později likvidací Jiřího Paroubka. Odůvodňovalo se to neschopností jejich komunikace. To je jen jakási pokrytecká lež. Když se Jiří Paroubek vzdal své funkce, protože se domníval, že nedosáhl předpokládaného úspěchu, ačkoli měl vyšší volební zisk než pan Sobotka v posledních volbách, tak ho pohaněli, což trvá dodnes, a považují ho za černou ovci strany, kterou přitom udržel u vlády navzdory nepevné koalici. Na mě to dělá dojem, jako kdyby měli sociální demokraté přímo v genech schopnost zrazovat své vlastní zvolené reprezentanty,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
Babiše a Zemana spojuje to, že se proti nim vede nenávistná kampaň
Jedním z mála politiků, který kvůli zmíněnému výroku na prezidenta neútočil, byl vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, o jehož možném politickém spojenectví s Milošem Zemanem se spekuluje. „Nepřeceňoval bych to jako nějaké budoucí vřelé přátelství Miloše Zemana a Andreje Babiše. Andrej Babiš je spíš soustředěn na výkon politiky jako správy obce a nezajímají ho příliš ideologické povídačky, což je dáno jeho odtažitým vztahem k pojmům pravice, levice. Tak ani není divu, že ho nějaký jeden výrok vůbec nezajímá, nemá to zapotřebí. Proč by se vyjadřoval k tomu, jestli udělal prezident nějaký, jak ti jeho kritici říkají, nevhodný vtip. To je pro Babiše úplně nezajímavé,“ myslí si politický analytik.
Poukazuje ovšem na to, že oba politiky nespojují nějaké zásadní ideové názory, ale to, že jsou oblíbeným terčem někdy dokonce nehorázných útoků. „Babiš i Zeman vědí, že to, co je použitelné proti jednomu, může být použito i proti druhému. To je takové nepodepsané spojenectví. To, co je sbližuje, je nenávistná kampaň vedená proti jednomu nebo druhému, ačkoli pro tu nenávistnou kampaň se používají rozličné instrumenty. Jestli na tom má zájem někdo v pozadí, neumím posoudit. Ale víme to i z mnoha jiných zemí, že ten, kdo chápe politiku jako boj, nebo dokonce jako třídní boj, nevolí vždy čestné prostředky. U poražených to chápu, ale u těch, kteří se chovají naoko loajálně, ale přitom podsypávají hrášku pod nohy politikům, kteří se skutečně o něco snaží, mi to skutečně vadí,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Moc nechybělo a došlo na políbení po brežněvovském způsobu na obě tváře
Reakcí na prezidentovo vyjádření překvapil ministr za hnutí ANO Martin Stropnický, když v pořadu Partie FTV Prima prohlásil, že to mohl být zinscenovaný dotaz. „Proč by to nemohlo být možné? Ostatně odborníci na dezinformační kampaně se něčím podobným zabývají, ale nedělejme z komára velblouda. Pan Stropnický si zřejmě uvědomuje ostudu v Poslanecké sněmovně, že se v ní probíral ten dvacetislovný výrok Miloše Zemana, a všichni řečníci jenom prokazovali svou nevzdělanost a hloupost, ale také trošku podléhá svému působení v politice i své původní profesi, která ho svádí k teatralizaci politiky. Ale spíše to vyplynulo z atmosféry toho vstřícného rozhovoru na Primě, který tam s prvním místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem vedli. Já už jen čekal, jestli se nakonec ještě neobejmou a nepolíbí po brežněvovském způsobu na obě tváře,“ směje se politolog.
V uplynulém týdnu to bylo dva roky, co byla jmenována vláda Bohuslava Sobotky. „Už jsem četl několik pokusů o hodnocení první poloviny období koaliční vlády a mohu říci, že většinou jsou ta hodnocení psaná à la thèse. Tou tezí je předem stanovený názor na práci vlády a dodatečně se hledají argumenty, proč je dobrá, nebo špatná. Já ji považuji za velmi dobrou, pracující efektivně, bez efektů a skandálů, které provázely koaliční vlády předcházející. Ať již jim veleli politici ČSSD, ODS či jiní. Právě při srovnání s vládami minulými je jasné, že ačkoli tištěná a audiovizuální média jí nepřejí, zatím to nevadí,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Kalouskovo Právo a Fialova ČT dělají všechno možné, aby vládu rozcupovaly
Podobně jako on reagují i občané, protože preference hnutí ANO i ČSSD jsou stálé, KDU-ČSL mírně rostou. „A to i přesto, že Kalouskovo Právo a Fialova Česká televize dělají všechno možné, aby informovaly, nebo spíše jen komentovaly plnění vládního programu jako hotové neštěstí. Rostoucí ekonomika je označována za jakýsi dar Boží, o který se vláda nezasloužila, klesající státní dluh je zapírán, nebo alespoň nezmiňován, opatrný postup v záležitosti imigrace je považován za zbabělost, ačkoli ministr vnitra Chovanec patří mezi rezortními kolegy v EU k těm nejrozumnějším, EET je hodnocena jako národní tragédie. Přesto je koalice soudržná, nemění ministry každý týden jako vlády minulé a její vztah k prezidentovi je účelově pozitivní, ačkoli se opozice a média snaží dělat z jakéhokoli zakašlání na jedné, nebo druhé straně smrtelnou nemoc,“ hodnotí politolog.
A v pozitivním pohledu na stávající kabinet pokračuje. „Dokonce i zahraniční politika, jakkoli nešťastně začínala, si našla způsob, jak být aktivní v ekonomické diplomacii a podobně lze hovořit i o ostatních resortech. Ačkoli se to mnoha lidem v České republice nezdá, daří se premiérovi vyrovnávat a balancovat vnitropolitické i zahraniční neshody a přes mediální hysterii, která má příčiny zejména v klesajícím zájmu veřejnosti o politiku, je také přijímán pozitivně. Samozřejmě jsou rozdíly mezi Prahou a mimo hlavní město, ale i to není věcí předsedy vlády a jeho týmu, jako spíše atmosférou Parlamentu ČR, ideovými i věcnými výstupy těchto ‚slovutných‘ institucí a klesajícím obdivem k jejich konání,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
TOP 09 teče do bot a boj v zájmu „slušných a pracovitých“ nezabírá
Ve Sněmovně se v pátek znovu diskutovalo k elektronické evidenci tržeb a své nervy na uzdě neudržel poslanec TOP 09 Daniel Korte, když na řídící schůze Jaroslavu Jermanovou, která právě vyzývala Andreje Babiše, aby položil přinesený transparent, vyjel: „Budete mi furt do toho kvákat, paní místopředsedkyně?“ Vládní koalice si už prosadila, že o zavedení EET se bude hlasovat ve středu 10. února. „Celé projednávání EET nám téměř demonstrativně předvedlo, co to je arogance moci, jak je možné znehybnit jednání Sněmovny militantní zatvrzelostí menšiny a pauzírováním KSČM. Navíc to bude v zájmu ‚slušných a pracovitých‘ dále pokračovat, ačkoli mnozí členové TOP 09 a ODS v minulosti podporovali právě ty neslušné a nepracovité. ‚Furtkvákání‘ je pak docela přiměření pojmenování toho, co se ve sněmovně, dokonce i za přítomnosti televizních kamer, odehrává,“ soudí politolog.
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová
Nervozitu do řad politiků TOP 09 mohl vnést i nejnovější volební průzkum agentury STEM, který u této strany ukázal pokles z 8,9 na 6,6 procent, tedy rekordně nejnižší podporu. Naopak vzestup a výrazné přiblížení pětiprocentní hranice zaznamenal nejmladší politický subjekt Strana přímé demokracie Tomia Okamury se 4,4 procenta. „Byl jsem tím překvapen. Nechtěl bych ale dělat předčasné závěry. Řekněme, že víme, jak je to s klesajícím zájmem občanů o politiku v době, kdy nejsou aféry a jediným faktorem ovlivňujícím chování a rozhodování občanů je situace okolo imigrace. Ale možná je situace natolik atypická, že je třeba číst všechna současná data s velkou opatrností a čekat na jejich dvojí, trojí potvrzení,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.
My, nesoudní, slepí a omylní důvěřujeme víc Putinovi než Merkelové
CVVM zase nabídlo výsledky průzkumu, který zjišťoval důvěru vybraným politikům v mezinárodním kontextu. U české populace vyhrál papež František s 67 procenty, prezidentu Zemanovi důvěřuje 56 a třetímu premiéru Sobotkovi 47 procent. Překvapivě o pět procent více dotázaných důvěřuje ruskému prezidentu Putinovi než německé kancléřce Merkelové, což označil komentátor Martin Fendrych za naprostou nesoudnost, slepotu a nebezpečný omyl. „Dovolil bych si pana Fendrycha ujistit, že my, nesoudní, slepí a omylní, navíc bez protestantské vůle, máme informace ze zdrojů, jejichž velká sdělení a myšlenky nám on sám po léta zprostředkovává. Tak ať se kriticky zamyslí i nad svým příspěvkem k našemu politickému analfabetismu, nad tím, jak sám přispěl k tomu, aby tato sdělení byla námi sdílena, a neuráží nás. Když bude v tomto konání takto arogantně pokračovat, možná že se dočká i popularity Čingischána na úkor dalajlámy,“ glosuje politický analytik.
_profil_top.jpg)
Při posledním rozloučení s Miloslavem Ransdorfem promluvily jeho žena i dcera ostře na adresu KSČM. Za tu přednesl smuteční projev historik Josef Skála, jenž bude na sjezdu při volbě předsedy vyzyvatelem Vojtěcha Filipa a ve straně představuje ty nespokojené, k nimž patřil i Miloslav Ransdorf. „Všechna ta slova padla v mimořádné chvíli a za mimořádných okolností. Na Miloslava Ransdorfa vzpomínají mnozí jako na člověka, který nedokázal přes noc jako jiní zapomenout na podstatnou část svého života, reinkarnovat se z komunisty do liberála nebo konzervativce. Jistě i o tom se bude v KSČM nyní mluvit, ale pochybuji, že by pánové Filip a Skála soupeřili o vůdcovství ve straně tak, až by ji vykolejili z její dosavadní i jim prospěšné strnulosti. Navíc pokud můžeme věřit rostoucím preferencím KSČM, mohli bychom zaznamenat, že tato strana už dlouho nemá ve svých řadách a mezi svými voliči jen vysmívané penzisty,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Oficiální americký představitel přišel s dezinformaci holywoodského typu
Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura sklidil na čtvrtečním kongresu evropské frakce MENF v italském Miláně, kterého se zúčastnili mimo jiných Marine Le Penová či Geert Wilders, velký potlesk. „Pan Okamura by mohl být na mezinárodním fóru radikálních až extrémní postoje zaujímajících stran kritiků současné politiky EU a národních vlád úspěšnější než doma. Jeho sen o přímé demokracii u nás nebyl dosud přijímán nadšeně, ale jeho kritika stávajících politických pořádků v ČR i EU ano. Jeho rétorika je podobná uvedeným osobnostem. Jakým bude politikem na evropské úrovni, si nedovoluji odhadnout, ale jistě nabude větší způsobilosti se na této úrovni pohybovat a domlouvat nová spojenectví,“ tvrdí politolog.
Tomio Okamura
V pořadu britské stanice BBC prohlásil náměstek amerického ministra financí Adam Jacob Szubin, že je ruský prezident Vladimir Putin zapojen do korupce a že dlouhé roky pracoval na tom, aby ukryl skutečný rozsah svého majetku. „Americká a britská média vždy začínají útok na politického nepřítele označením, že jde o osobu zkorumpovanou a bohatce, o jehož původu majetku lze pochybovat. Po dvaatřicetileté spolupráci s generálem Suhartem se náhle přišlo na to, že se neoprávněně obohacoval; také Saddám Husajn po dlouholetém přátelství se CIA byl náhle shledán hrabivým. V USA se domnívají, že pomluva může být užitečná a lidská přirozenost je taková, že i té nejblbější pomluvě se dá věřit, když se netýká mne, ale někoho jiného. Tak za tím nehledejme nějakou hlubokomyslnou strategii, ale jen záměrně šířenou dezinformaci holywoodského typu. Alespoň víme, s kým máme v případě pana Szubina čest a s kým asi rozmlouvá o světovém dění,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Nemusí jít o autentický výrok ruského prezidenta o Leninovi
Prezident Putin na setkání s občany v jihoruském Stavropolu uvedl, že svou starou stranickou legitimaci nezničil a komunistické a socialistické myšlenky se mu i dnes velmi líbí. Přitom týden předtím rozbouřil ruské veřejné mínění tvrdým odsudkem na Leninovu adresu, když prohlásil, že bolševický revolucionář „položil atomovou bombu pod budovu, která se nazývá Rusko, a ta se potom rozpadla“. Nyní tento výrok vysvětlil tím, že Lenin svými omyly umožnil rozpad sovětského státu, když v diskusi o uspořádání státu s pozdějším diktátorem Josifem Stalinem jeho návrhy odmítl. Země pak byla vybudována tak, že jednotlivým částem dávala možnost legálního odchodu z federace. „Právě toto právo je tou načasovanou bombou, která pak vedla k rozpadu našeho státu,“ řekl Putin s narážkou na vývoj z počátku 90. let, kdy sovětské společenství opustily jeho klíčové státy a země se rozpadla.
„Jistě tyto výroky uvítají všichni, kteří považují Vladimira Putina za obnovitele ruského nebo sovětského samoděržaví, a tato slova jim jejich názor potvrzují. Ale co by chtěli slyšet jiného, navíc ve Stavropolu, v oblasti původu Michajla Gorbačova? Že se bude řídit názory známého tandemu Horáček-Kocáb a pozve je dát do pořádku Ruskou federaci? Zajímavější je jeho zmínka o Leninovi. Nechce se mi věřit, že ten citát je autentický a nevytržený z kontextu. Ale umím si představit, že Putin mohl hovořit o Leninovi jako nositeli myšlenky ‚světové revoluce‘ a Stalinovi jako propagátorovi teze o ‚vybudování socialismu v jedné zemi‘. A pokud o tom takto nehovořil, jistě na podobnou diskusi v Ruské federaci bude docházet, tak jako k ní docházelo v posledních šedesáti letech od roku 1956,“ předpokládá Zdeněk Zbořil.
Německý vývoj potvrzuje, že imigrační krize byla vymyšlena a řízena
Pohled na migrační krizi prochází zajímavým vývojem v sousedním Německu. Kancléřka Angela Merkelová vyjádřila očekávání, že váleční uprchlíci, kteří v Německu získají azyl, se později vrátí zpět do své vlasti. Ochrana, která jim je poskytována v Německu na základě takzvané ženevské konvence, je totiž časově omezená na tři roky. Navíc uprchlíci z Alžírska, Tuniska a Maroka ztratí v Německu šanci na azyl, protože německá vláda zařadí tyto severoafrické státy na seznam bezpečných zemí, jak se na tom dohodli šéfové německých vládních stran. „Německý vývoj jen potvrzuje, že imigrační krize nevznikla z Boží prozřetelnosti, ale byla vymyšlena a řízena. Jen se jí nepodařilo dát správný směr. A nezapomínejme: velké země EU, ale i některé ty menší, chyby nedělají. Jenom ‚hájí svoje zájmy‘, a to ze všech sil a jak a kde jen mohou,“ uzavírá politický analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
