Obeznámený politolog Jelínek vysvětluje, co se stalo na sjezdu ČSSD. Dříve se někdo snažil uměle rozehrát konflikt...

10.03.2019 6:36

POLITOLOGOVÉ Do vedení sociální demokracie přišli noví lidé, kteří nejsou uhranutí Andrejem Babišem, říká politolog Lukáš Jelínek. „Myslím, že v tom je jistá naděje, že se sociální demokracie stane vyrovnanějším a viditelnějším partnerem hnutí ANO,“ prohlásil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Protože právě na tom, nakolik bude mít nové vedení odvahu vstupovat do politických konfliktů s hnutím ANO a jak důrazně bude prosazovat svůj program, bude podle politologa Jelínka záviset úspěch sociálních demokratů ve volbách.

Obeznámený politolog Jelínek vysvětluje, co se stalo na sjezdu ČSSD. Dříve se někdo snažil uměle rozehrát konflikt...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Lukáš Jelínek

Anketa

K jakému volebnímu výsledku směřuje ČSSD v příštích sněmovních volbách?

12%
85%
hlasovalo: 11742 lidí

Myslíte si, že se po sjezdu ČSSD a zvolení nového vedení podaří nastartovat znovu sociální demokracii tak, aby získala zpět ztracené voliče? Znamenal sjezd podle vás nějaký zlom?

To se teprve uvidí. Dvě věci se sociálním demokratům podařily; zaprvé si vybrali nové lidi, kteří mají novou energii a mohou být zajímavými tvářemi pro voliče. A druhá věc je, že s těmito novými lidmi přicházejí nějaká jejich nová témata. Třeba když Michal Šmarda mluví o sociální demokracii jako občanské společnosti, spolku a dokumentuje to na praxi v Novém Městě na Moravě. To jsou věci, které určitě sociální demokracii pomoci mohou. Ale potom je tam ještě třetí věc, nakolik bude mít nové vedení odvahu vstupovat do politických konfliktů především s hnutím ANO a jak důrazně budou program, který sociální demokraté prezentovali, prosazovat. To je ještě ve hvězdách.

Může to, zda sociální demokraté půjdou důrazněji do konfliktů s hnutím ANO, být ovlivněno tím, že část nově zvoleného vedení byla proti vstupu sociální demokracie do vlády s Andrejem Babišem?

Docela určitě, protože ti lidé nejsou uhranutí ani Andrejem Babišem, ani nevěřili, že Andrej Babiš zve sociální demokracii do vlády, aby jí pomohl. Takže se k němu budou stavět velmi pragmaticky a budou v každém okamžiku zvažovat to, co je nejlepší pro sociální demokracii. Myslím, že v tom je jistá naděje, že se sociální demokracie stane vyrovnanějším a viditelnějším partnerem hnutí ANO, jak se to ukázalo o víkendu, když proběhly nějaké slovní výměny mezi politiky těchto dvou stran na sociálních sítích.

Někteří kritici poukazují na to, že vedení sociální demokracie je jednobarevné, že je složeno z lidí, kteří patří ke křídlu předsedy Jana Hamáčka, byť měli třeba rozdílný pohled na vstup do vlády, že jsou zastánci spíš té liberální politiky sociální demokracie, která podle kritiků u voličů nebyla úspěšná. Někteří členové, jako bývalý místopředseda strany Jaroslav Foldyna, vytýkají, že vedení není vícebarevné, například že v něm není nikdo z platformy Zachraňme ČSSD. Mají kritici pravdu, nebo ne? Nemůže to skončit nějakým rozkolem uvnitř strany, jak jsme byli svědky v předchozích letech?

Podle mne sociální demokracie nedělala v posledních letech žádnou extra modernistickou politiku, jak jí to vyčítal například Jaroslav Foldyna. Co si pamatuji, sociální demokraté přinejmenším od doby, co se stal předsedou Bohuslav Sobotka, mluví o důchodcích, o zaměstnancích, o veřejných službách, zvyšovaly se platy, mzdy, rušil se druhý penzijní pilíř, rušily se poplatky u lékaře. Nepřišlo mi, že by to byla nějaká modernizační témata pro menšiny, jak třeba straší Foldyna. Myslím, že se tady někdo snaží uměle ten konflikt rozehrávat.

Sociální demokracie se i dneska drží zásadového a výrazně levicového programu v sociální oblasti a v tom okamžiku je jedno, jestli jsou ve vedení lidé, kteří jsou blízcí Hamáčkovi, nebo jsou jeho kritiky. Myslím, že v žádné jiné straně se tak moc nezkoumá, jestli jsou místopředsedové kritičtí k předsedovi. To je jen takový zvyk spojený se sociální demokracií. A kromě toho, kdyby platforma Zachraňme ČSSD chtěla bojovat o něco v té programové rovině, tak by mohla, ale sama to vzdala před sjezdem, a otázka je, jestli si netroufali nebo jestli čekají na nějakou jinou vhodnější příležitost.

Vedení sociální demokracie je po sjezdu složeno ze samých nováčků, kromě pana Hamáčka v něm není nikdo, kdo byl v minulosti součástí vedení strany. I ministři Petříček a Maláčová jsou ve vládě i ve vedení strany nováčky. Myslíte si, že se tito dva stanou novými ikonami sociální demokracie? Oba jsou mladí, už se stačili zviditelnit, byť rozdílně. Pana Petříčka chválí i pravicová opozice, paní Maláčová má zase díky svým sociálním návrhům podporu levice, pravicová opozice ji kvůli tomu nazývá Venezuelou.

Oba dva jsou naprosto rozdílní, od každého se dá očekávat něco jiného. Myslím, že paní Maláčová může být budoucí lídryně sociální demokracie, která se bude pouštět po hlavě do střetů a bude velmi důrazně artikulovat sociálnědemokratický program. Myslím, že v ní má sociální demokracie velkou naději.

Co se týče Tomáše Petříčka, on spíš připomíná introvertnějšího politika, který se snaží posouvat figurkami jiným způsobem, svým chováním a počínáním je bližší Janu Hamáčkovi. Ale Petříčkova výhoda je jednak to, že velmi dobře vychází s médii, dokáže vycházet s opozicí, oslovuje zase jiný typ voličů než většina sociální demokracie. A protože se zdá, že Hamáčkovo vedení se snaží získat zpátky cestu i k liberálnějším a městským voličům, tak je podle mne celkem adekvátní, když je jeden z místopředsedů orientovaný tímto směrem.

Už jste se zmínil o novém místopředsedovi – Michalu Šmardovi. Je to člověk veřejnosti poměrně neznámý, přitom na sjezdu získal největší podporu delegátů, takže je zřejmě uvnitř strany populární. Co je možné od něj očekávat jako od místopředsedy strany?

Myslím, že v sociální demokracii je celkem známý, jednak proto, že už před velmi dlouhou dobou vstupoval do Mladých sociálních demokratů a do sociální demokracie na počátku devadesátých let, kdy tak činil i Bohuslav Sobotka. Byl výraznou tváří iniciativy Lepší ČSSD, která se snažila rozhýbat místní organizace a život sociální demokracie na té nejnižší úrovni. A roli hraje i to, že je dlouholetým starostou Nového Města na Moravě, který dokáže pravidelně vyhrávat volby.

Díky tomu se – v době, kdy sociální demokracie ztrácí pozice i v komunální politice a přichází o primátory a starosty, nemá už jich tolik, co mívala – stává výraznou figurou v rámci strany. A k tomu pan Šmarda na sjezdu přidal poměrně bouřlivý a dobře zvládnutý kandidátský projev, takže se ani nedivím, že při volbě místopředsedů dostal nejvyšší počet hlasů.

Poslanec Ondřej Veselý také působil v komunální politice, byl starostou Písku. V lednu se neúspěšně ucházel o křeslo jihočeského krajského předsedy ČSSD, ale v souboji s bývalým jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou, který vloni rezignoval na post prvního místopředsedy strany, prohrál. Jakým bude podle vás pan Veselý přínosem pro stranu?

To se uvidí. Jednak má také svoji komunální zkušenost jako bývalý starosta Písku, což se určitě cení. Zajímavé je i to, že pan Veselý je v nějaké bitvě s Jiřím Zimolou, takže se ukázalo, že se nebojí třeba i nějakých konfliktních situací, zároveň jsem zaznamenal jeho vyjádření, že v minulosti, když probíhal spor mezi Bohuslavem Sobotkou a Michalem Haškem, byl spíš na Haškově straně. Takže mám pocit, že pan Veselý je člověk, který dokáže překlenovat rozdíly mezi těmi dvěma stranickými proudy.

A druhá věc je, že je důležité, aby vedení strany mělo co nejužší vazbu na poslanecký klub. První místopředseda strany Onderka je sice také poslanec, ale předpokládá se, že se bude mnohem víc zabývat vnitrostranickými záležitostmi. A v tom případě je třeba, aby někdo z dalších místopředsedů zajistil úzký kontakt s poslaneckým klubem. V případě strany, která je ve srovnání s minulostí poměrně dost oslabena, je takový člověk výrazným hráčem, protože hodně záleží na tom, co poslanecký klub dělá či nedělá.

Byť dělat v takovém případě jakékoli prognózy je velmi těžké, myslíte si, že sjezd, kde došlo nejen k volbě nového vedení, ale i k výrazné změně stanov strany, bude odrazovým můstkem, který by mohl za určitých podmínek, o nichž jste mluvil na začátku, přispět ke zvýšení volebních preferencí? Aby se v příštích sněmovních volbách dostala sociální demokracie na dvouciferná čísla?

Já si myslím, že ta šance je. Je větší než loni, je vlastně škoda, že  něco podobného neproběhlo už v loňském roce. Jednak je podstatné, že se změnily stanovy, což nemusí tolik zajímat veřejnost, ale pro stranu je důležité, jestli je v přijímání svých rozhodnutí těžkopádná, nebo jestli může fungovat rychleji, dynamičtěji, jako ty nové strany.

A pro mne osobně, co jsem na sjezdu vycítil, je výrazným zlomem změna v  atmosféře, v tom, že i ti delegáti, řadoví členové působili oproti loňskému roku bojovněji, najednou měli chuť vystupovat, hlásit se k sociálnědemokratické značce, vášnivě debatovat o programových prioritách. V tom je určitá naděje.

Ale důležité je, jestli strana získá větší odvahu vstupovat do politických konfliktů se svými tématy a jestli také dokáže hledat spojence i za branami sociální demokracie v nejrůznějších levicových, občanských nebo aktivistických skupinách, které by jí mohly svým způsobem pomoci.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…