Odborníci krotí optimismus Babiše a Okamury: Průzkumy jsou fajn, ale lidé se rozhodují až později

15.09.2013 7:44

POLITOLOGOVÉ Čerstvý průzkum volebních preferencí od agentury Médea Research překvapil. ANO Andreje Babiše by nyní ve volbách do sněmovny získalo 13 procent a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 9 procent. Je to nový trend, anebo to jen signalizuje nějaký vliv billboardových kampaní? Odborníci na to krčí rameny a zdůrazňují, že politické strany musí počítat s tím, že se lidé budou rozhodovat až těsně před volbami.

Odborníci krotí optimismus Babiše a Okamury: Průzkumy jsou fajn, ale lidé se rozhodují až později
Foto: Hans Štembera
Popisek: Adrej Babiš bude kandidovat v Praze
reklama

Anketa

Kterou stranu budete volit? Ptali jsme se mezi 11.-15. zářím, hlasování skončilo

10%
35%
4%
3%
3%
1%
hlasovalo: 59873 lidí

Zatímco ještě nedávno byly malé strany a hnutí jako je ANO Andreje Babiše a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury v průzkumech volebních preferencí v nevýhodě, tak nyní u voličů bodují. Jak lze vyčíst třeba z čísel agentury Médea Research, Babiše by volilo až 13 procent potenciálních voličů a Úsvit přímé demokracie 9 procent lidí.

„Já ale očekávám, že se trendy ještě promění, protože prozatím se svými kampaněmi a volební mobilizací na to, aby voliči neriskovali se svým hlasem, nenastoupily 'kamenné' strany. Bezesporu to ale ukazuje, že obě dvě hnutí oslovují lidi, oslovují však zatím voličstvo těkavé, které prozatím váhá, jestli vůbec k volbám dojde,“ varoval ParlamentníListy.cz před vrtkavostí čísel politický analytik Jan Kubáček.

Herzmann: Lidé věří spíše nízkým číslům

„Já bych vliv průzkumů nepřeceňoval. Samozřejmě, že na veřejnost má velký vliv, jestli se strany objevují v průzkumech, ale pokud se agentury výrazně neshodují na tom, jakých výsledků by ta která strana dosáhla, tak veřejnost pak většinou vysokým číslům věřit nebude a spíše uvěří nízkým číslům, i když to třeba není opodstatněné. Lidé si totiž myslí, že vysoká čísla si někdo koupil, zaplatil, zatímco nízká čísla jsou podle jejich mínění spolehlivá, neboť jsou nestranná. Ono to tak ale zdaleka nemusí být, jenže veřejné mínění takto funguje,“ podotkl pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Herzmann.

Připomeňme, že naopak podle aktuálního volebního modelu agentury TNS Aisa provedeného pro Českou televizi by ve volbách do sněmovny získalo hnutí ANO Andreje Babiše jen sedm procent a Úsvit 5,5 procenta všech hlasů, ovšem podle SANEPu (průzkum byl provedený 12. 9.) by Babišovo ANO mělo podporu jen u 6,1 procenta voličů a Úsvit přímé demokracie by se do sněmovny vůbec neprobojoval – dostal by 3,7 procenta hlasů.

Hvížďala: Možná je tedy chabá kontrola sběračů dat

„Problém českých průzkumů je kupříkladu oproti rakouským či německým hlavně v tom, že i když tam je agentur deset, tak se skoro neliší ve výsledcích - amplituda rozptylu je tak dvě až tři procenta - kdežto u nás je to až deset procent. Výsledky od českých agentur tak nemůžete brát vážně a to buď kvůli tomu, že si to strany samy zadávají, anebo kvůli tomu, že je slabá kontrola sběračů dat,“ připomněl k rozdílným výsledkům agentur ParlamentnímListům.cz mediální analytik Karel Hvížďala.

Podle něj jsou dokonce v Německu a Rakousku malá města a vesnice, kde výsledek voleb vždy odpovídá celostátnímu průměru a to už po dobu padesáti let, takže podle nich se dají čísla korigovat anebo předpovídat, ale u nás nic takového zatím není. „Většina lidí se ale o tom, koho bude volit, stejně rozhodne v posledním týdnu před volbami, takže možná další průzkumy budou přesnější,“ uvedl Hvížďala.

Průzkumy mají podle něj oboustranný dopad. „Na jedné straně mohou vyvolat odpor, a tady jde strach hlavně z Úsvitu přímé demokracie, neboť to je zcela populistický politický subjekt, ale na straně druhé právě tento moment může voliče přitáhnout. Ovšem vzhledem k tomu, že se do Parlamentu může tentokrát dostat osm až deset stran, tak je hodně těžké teď nějak ohodnotit, zda úspěch nových hnutí bude nějakým dlouhodobějším trendem,“ zavěštil Hvížďala, který v letech 1978 až 1990 pobýval v Německu.

Jedno ústřední heslo by v ČR neuspělo

„I v Německu je na kandidátních listinách často kromě zavedených stran dalších 11 subjektů, ale ty nemají prakticky žádnou šanci. Ovšem hnutí Babiše se dá srovnat s hnutím Franka Stronacha v Rakousku. Team Stronach má podle posledního rakouského průzkumu také 11 procent. I v jiném směru je ale podobnost Teamu Stronach s ANO, neboť oba dva jsou hodně bohatí lidé; Frank Stronach se vrátil v osmdesátých letech jako miliardář z Kanady,“ připomněl Hvížďala.

Stronach má pak podle něj velkou výhodu v tom, že představuje lidem jedno ústřední heslo a tím je opustit euro. „A to je něco, co zasáhlo hodně Rakušanů, kteří se odmítají podílet na podpoře Řecka, Portugalska a dalších jižních zemí, které jsou ekonomicky slabší,“ poznamenal mediální analytik s tím, že dokonce až třicet procent Rakušanů je nespokojeno s eurem.

„To je lokální problém těchto malých zemí, jako je Rakousko nebo Česko, kde je tzv. negativní demokracie....V Česku by ale takové jediné téma neuspělo, takže proto tady třeba takoví Svobodní nemají ve volbách šanci,“ zdůraznil Hvížďala a pak se dokonce pustil do jakéhosi rozboru toho, kdo by s kým po volbách mohl případně utvořit koalici.

„Pokud lze předpokládat, že se Andrej Babiš do dolní komory dostane, pak půjde o to, jestli bude schopen vůbec s někým koalici utvořit. Koalice ODS, TOP 09 a Babiš – tím si nejsem jistý, protože ODS je symbol korupce, naproti tomu Babiš chce bojovat proti korupci. A kdyby se dostal do Parlamentu Okamura, tak bude mít vlastně také nulový koaliční potenciál, stejně jako komunisté. Komunisté kvůli minulosti a on kvůli totálnímu populismu,“ uzavřel Hvížďala svůj pohled na věc.

Zosobnění stran do jedné osoby úplně nefunguje

„Obecně platí, že málokterý volič si přečte volební program strany, kterou nakonec zvolí," rozebral jinou stranu téže mince sociolog Jan Herzmann.

"Ze starších průzkumů víme, že jenom pětina voličů si přečte dva volební programy, což znamená, že má možnost srovnání. Takže obecně velkou roli hrají lídři, velkou roli hrají hesla, která ve stručné podobě mají reprezentovat program,“ zmínil  Herzmann, podle něhož tak není vůbec  jednoduchá odpověď na dotaz, zda nyní budou v převaze programy stran, anebo spíše známí lídři.

„Zosobnění stran do jedné osoby úplně nefunguje, neboť se volí na krajských kandidátkách a tam je důležité mít v čele pokaždé jinou, ale výraznou, známou a důvěryhodnou osobnost. Když by jakákoliv strana či hnutí měly jenom jednoho výrazného lídra, tak pravděpodobně ´potáhne´ jen v kraji, kde bude kandidovat, ale v dalších třinácti krajích už ne. Tam by tak vliv kupříkladu Okamury či Babiše byl nedostatečný, neboť jejich známé jméno by volič z jiného kraje už nenašel na kandidátce,“ dodal Herzmann.

Kubáček: Médea Research? To je jen zpráva o startovních pozicích

Politolog Kubáček se ještě vrátil k průzkumu od agentury Médea Research.

„Musím zdůraznit, že opravdu tvrdá a vysoká hra patriotů, tedy horká fáze kampaně, teprve startuje. Až později se tak budou utvrzovat rozhodnutí voličů nejenom jít k volbám, ale i rozhodnutí, zda volit kamennou stranu anebo jakoukoliv novou, alternativní či protestní stranu," řekl Kubáček. Čísla od Médea Research proto bere tak, že je to prozatím zpráva o počátku kampaně, zpráva o startovních pozicích a zpráva o tom, jak velký počet voličů je případně ochotných zvažovat alternativní nabídku nějakého nového hnutí.

"Proto to ani zdaleka nevypovídá o konečném výsledku. Jediné, co je ze všech průzkumů prozatím vcelku věrohodné a odhadnutelné, je to, že účast bude okolo padesáti procent. Tedy, že opět poklesne oproti předchozím volbám a že bude úspěchem, když bude atakovat příčku padesáti procent,“ zdůraznil politolog.

Jeho osobně prý nepřekvapuje ani to, že se různá politická hnutí a strany transformují.

Obrovský přetlak alternativních nových hnutí

„To se dělo i v minulosti, akorát jsme na to trochu zapomněli. Bylo to charakteristické hlavně pro devadesátá léta do roku 1998, 1999. Tehdy bylo vcelku standardním jevem, že se různě spojovala hnutí a přejmenovávala. Pro mne největším překvapením je obrovský přetlak alternativních nových hnutí. Začalo to už v roce 2010, když dvě relativně nové politické strany se vedle sebe dokázaly dostat do Poslanecké sněmovny. Teď je to také sice zajímavě rozdané a to dokonce tak, ze se už i volič poněkud konzervativnějšího zaměření bude rozhodovat mezi alternativními nabídkami,“ poznamenal Kubáček.

"Dá se říci s nadsázkou, že z deseti lidí tak jen dva volí pravidelně, disciplinovaně, odhodlaně a téměř beze změn. Nesmíme ale zapomínat na to, že dobrých třicet procent voličů volí podle emocí a podle vzkazů v samotném finále, doslova pár hodin před volbami, anebo se rozhodují dokonce až ve volebních místnostech. Pokud tak dnes chce někdo ze stran a politiků udržet dynamiku a drive, tak už sedí nad volebními plány pro volební finále,“ dodal politický analytik Jan Kubáček.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Olga Böhmová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Michal Bok: Udělali nám tu bordel a teď dělají ramena. Byla potřeba reakce EU, ale ta je zmatená jako vždycky

15:40 Michal Bok: Udělali nám tu bordel a teď dělají ramena. Byla potřeba reakce EU, ale ta je zmatená jako vždycky

VHLED MICHALA BOKA A teď jinak. Kolem výbuchu skladu ve Vrběticích se toho už napovídalo mnoho, zamě…