Znamenaly nedávné protestní akce v Praze a Brně nějaký posun v radikalizaci názorových proudů, jež reprezentovaly?

Už před těmito demonstracemi se objevilo více násilí, to souvisí i s případem pobodaného muslima, který je dodnes nedořešen. K tomu se přidalo napadení vozu Českého rozhlasu během demonstrací, kontroverzní případ údajných chuligánů, kteří se pokusili napadnout demonstraci a pak možná ti samí zaútočili na centrum Klinika. Tyto demonstrace byly tedy v médiích hodně zarámovány násilím a debata, která se toho týkala, překryla vlastní tematický obsah demonstrací. Diskuse o tom, že se vše radikalizuje, překryla i prvek transnacionálního propojení s dalšími akcemi v Evropě. Důležitý je i počet jejich účastníků. Dodnes se spekuluje, kolik lidí se jich zúčastnilo, mě osobně vysoké množství demonstrantů v Praze i v Brně překvapilo.

Jaký význam podle vás mají HateFree aktivity. Mají smysl a vedou k cíli, který si vytkly?

Příliš silný účinek to nemá, pro prouprchlickou scénu jde spíš o utvrzování ve vlastní pravdě, na druhou stranu to povzbuzuje k větší aktivitě a k internetovým přestřelkám s protiuprchlickou skupinou. Napětí plyne i z toho, že odpůrci migrace říkají, že se angažují dobrovolně a zdarma, kdežto HateFree kampaň platí stát. Díky HateFree kampani se ale přece jen občas podaří vyvracet v širší veřejnosti hoaxy a falešné zprávy. Někdy to ale k jasnému efektu nevede, jako třeba v případě současných sporů o reportáž TV Prima a toho, co kdo vlastně řekl. Efekt HateFree kampaně není asi takový, jaký by si její autoři představovali.

Jak pracují veřejnoprávní média? Vždy se v této souvislosti mluví o vyváženosti…