Která z mrtvých osobností Vám nejvíce schází?Anketa
Kdy naposledy čeští nebo českoslovenští politici zažili tak těžký rok, jakým byl ten letošní?
Myslím, že při povodních v roce 1997 nebo potom v roce 2002 to asi bylo také velmi náročné a zejména rozpočtově, protože se samozřejmě musely přehodnotit všechny priority státního rozpočtu a vláda musela řešit opravdu denní agendu pomoci postiženým regionům.
A jak ten letošek, který z většiny provázela koronavirová krize, čeští politici zvládli?
Na jedné straně určitě platí, že na takové situace není jednoduché se připravit a nějak je předvídat, a proto vždy budeme muset do určité míry počítat s nějakou improvizací při řešení podobných krizí. Na druhé straně se v rámci končícího roku ukázalo, že stát a nejenom politici, ale vlastně i úřady a instituce státu dlouhodobě nejsou připraveny na řešení krizových situací. Vidíme na západě od nás, zejména v Německu, že ve chvíli vypuknutí krize stát spustil krizový systém, který měl připravený, a který sice není připravený na konkrétní situace typu infekce, ale který počítá s jasným, logicky promyšleným a jednotným postupem státních institucí. Prostě to, čemu se obecně říká krizové řízení. A to tady dlouhodobě chybělo, nebylo připravené a my jsme během roku byli svědky řešení cestou pokusu a omylu. Zároveň jsme často byli svědky toho, že různé úřady přistupovaly k řešení krize různě, ať už ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví a podobně.
Do budoucna je tohle třeba změnit a připravit sadu dokumentů a různých strategických plánů pro řešení krizí. V posledních patnácti, dvaceti letech jsme zvyklí, že stát sám sebe zahlcuje různými koncepcemi a strategiemi, často se ukazuje, že většina jsou texty k ničemu, ale když dojde k podobné krizi, tak stát do značné míry improvizuje, a tím vytváří v očích občanů negativní obraz určitého chaosu a nepřipravenosti, zmatku a častého měnění rozhodnutí.
Je potřeba to změnit a připravit jednotný krizový systém, na nějž najedou všechny úřady, jakmile se něco stane. A netýká se to jen způsobu rozhodování, ale i komunikace s občany a s veřejností, což je klíčový problém.
Máme v čele České republiky schopného manažera v osobě premiéra Andreje Babiše tak, jak se často prezentovalo?
Těžko říci. Problém je ještě složitější tím, že dosud nevíme, do jaké míry vládní opatření mají či nemají vliv na vývoj epidemie. My si můžeme myslet, že to něčemu pomáhá, ale budeme potřebovat nejdříve vyhodnotit tuto věc – do jaké míry vládní opatření a všechny restrikce reálně a skutečně ovlivňují vývoj epidemie.
Často se stává, že i schopný manažer začne v krizové situaci rozhodovat v kombinaci nějakých racionálních rozhodnutí a emocí, a to je to, co se tady odehrálo. Premiér Babiš udělal dobře, že přenechával řešení situace odborníkům, epidemiologům, lékařům a podobně, a pak dělal špatně, když zasahoval do rozhodnutí epidemiologů a vládních týmů ve chvíli, kdy viděl, že z politického hlediska občané nejsou spokojeni s řešením. Kritizují buď velkou přísnost, nebo jejich zmírňování a zasahoval do toho, což nebylo zcela v pořádku.
Na druhé straně nastala situace, kdy se konaly krajské volby, v nichž se politici snažili uspět a bylo dvojnásob nešťastné, že do této krize přišly politické záležitosti, které nešlo nebo by bylo problematické je odložit, a které politiky vedly k tomu, že se chovali do určité míry populisticky. Alespoň v některých konkrétních situacích, co se týká zejména letních měsíců. Rozhodně platí v podstatě velmi jednoduché: Mohlo to být zvládnuto určitě lépe, ale zároveň způsob, jakým premiér fungoval, nebyl žádnou katastrofou. Vše mohlo dopadnout mnohem hůře, kdyby se rozhodování přenechalo politikům úplně.
Psali jsme:
Andrej Babiš míří do příštího roku s tím, že bude muset čelit dvěma předvolebním koalicím. Jednak Pirátům se Starosty a také spojení ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Jak velký strach by z nich měl mít?
Které z vybraných jmen by se Vám líbilo na Pražském hradě?Anketa
Ale pokud bychom vycházeli ze současné situace volebních průzkumů, kde by tyto dvě předvolební koalice mohly získat až někde kolem 35 procent hlasů, tak s tím Babiš nic neudělá. Pokud získají dost hlasů, pokud budou spolupracovat a dávat najevo vůli sestavit vládu, tak jediné, co Babiš může udělat, je spoléhat se na prezidenta republiky, který ho může pověřit sestavením vlády jako premiéra v případě, že hnutí ANO bude první, ale s velkou pravděpodobností nesežene vládní partnery. Babiš se podle mě musí do voleb snažit zpochybnit kompetentnost vládnout a řídit stát těmito dvěma koalicemi nebo alespoň jedné části – zejména koalice Pirátů a STAN. Může se pokusit oslabit volební výsledek těchto koalic.
Která politická strana či hnutí vás v letošním roce zklamala?
Těžko říct, řekl bych, že asi hlavně komunisti, protože nejenom už během tohoto, ale třeba během předchozího roku se dost radikalizují ve své rétorice, chovají se v podstatě jako proruští agenti, kteří svými názory de facto zrazují politické zájmy České republiky, ať už domácí nebo zahraniční. Chovají se vyděračským způsobem vůči vládě. Mě to tolik nepřekvapilo nebo nezklamalo ve smyslu, že bych od komunistů čekal něco příjemně překvapujícího, ale překvapilo mě, že strana, která se dlouhá léta pod vedením Vojtěcha Filipa chovala docela racionálně, se nyní začala chovat dost iracionálně. Rozumím, že je pod tlakem snižujících se preferencí a obav, že už se nedostanou do Parlamentu, ale je to skutečně velmi nešťastné zvlášť v situaci, kdy komunistická strana výrazně ovlivňuje dění v České republice a má vliv na vládu. A pak mě do jisté míry zklamali Piráti.
Proč?
Protože oni se sice prezentují jako strana nových názorů, nových politik, nových postojů pro mladé lidi a podobně, ale ve skutečnosti je jejich strategie vždy jen reagování na současnou situaci a jde o planou kritiku bez nějaké snahy přijít se skutečně koncepčním řešením problémů, které v České republice existují. Mě to nepřekvapuje u Pirátů jako strany, protože já jsem od nich nikdy nic moc nečekal a myslím, že je to strana skutečně politicky nevyzrálá a spousta lidí, kteří tam působí, jsou politicky nevyzrálí, ale spíše mě překvapuje, že přesto, že se strana chová vlastně neproduktivně – tedy že pouze planě kritizuje a nepřichází s žádnými novými a zajímavými koncepčními strategickými postoji, které by ukazovaly, že vědí, jak tu zemi řídit – že mají takovou důvěru voličů.
Je to, co jste právě řekl, problémem celkově české opozice v letošním roce? Tedy dala by se ta slova plošně vztáhnout na všechny politické strany s tím, že kritizují, ale nepřichází s vlastními návrhy nebo v tom některá vyniká?
Nemyslím, že je to dáno postavením nebo jenom typicky problémem opozice. Český stranický systém je plný stran, které nemají žádný konkrétní program, nemají žádnou jednotnou programovou linii. Ztrácí se to, čemu se dříve říkalo ideologie, tedy souhrn základních hodnot, podle kterých byste jako volič mohl do značné míry předpokládat, jak se strana bude chovat. Velká část politických stran se dnes chová naprosto pragmaticky, jsou to skutečně spíše politici všedního dne, kteří takzvaně jen hasí požáry a v podstatě nemají žádnou promyšlenou koncepci a strategii, co se zemí dál. To se ale týká především hnutí ANO, to je základní charakteristická věc hnutí ANO, které nemá žádnou jasnou koncepci a ideologii. Jednou se může chovat levicově, jednou se může chovat pravicově. Je to typické pro nové hnutí a nové strany, jakou jsou Piráti, nebo SPD Tomia Okamury.
Na druhé straně jsou zde standardní politické strany jako ODS, ČSSD nebo lidovci, kde víme, co od nich čekat, pokud budou ve vládě. Ty strany asi také nezvládly reakci na pandemii nějak slavně, také v podstatě velmi často měnily svoje postoje a názory. Také tam nebyli politici připraveni na takovou situaci, ale to do jisté míry se z hlediska opozice nelze připravit. Problém primárně není v politicích, problém je primárně v tom, že stát a státní úředníci, kteří jsou od toho placení a sedí v úřadech bez ohledu na to, kdo sedí ve vládě, už dávno měli mít vypracované strategie, řešení takových krizí, podle kterých by se měli řídit politici. Ale samozřejmě platí, že impuls k vytvoření strategických a krizových plánů musejí dát politici. V tomto smyslu je na vině současná vláda a ta koalice je zde poměrně dlouho.
Naopak systému i z hlediska počtu voličů dominují strany na jedno použití, různá hnutí, která nemají z povahy své existence promyšlenou ani žádnou ideologii, ani žádný skutečný logický promyšlený a propracovaný program. To je prostě hnutí ANO, Piráti, Starostové a nezávislí, do určité míry i TOP 09 a Okamurova SPD, a to už máte většinu poslanců Parlamentu.
Co byste vzkázal českým politikům do roku 2021?
Měli by daleko více promýšlet všechny kroky, které dělají. Než je přijmou a rozhodnou, měli by si promyslet vždy několik kroků dopředu, myslet, jednat strategicky a být schopni mít dopředu připraveny argumenty, aby voličům vysvětlovali, proč dělají to, co dělají. Aby nemuseli každých 14 dní měnit své názory, což do značné míry znamená poslouchat odborníky, ať už jsou to epidemiologové nebo třeba ekonomové. Vidíme tu poprvé za dlouhou dobu situaci velmi vážnou v tom, že otevřeně proti vládě mluví lidé a ekonomičtí odborníci, kteří sedí ve vládních poradních orgánech. Tedy jednat strategicky, více poslouchat odborníky, lépe promýšlet komunikaci s občany a pokoušet se mít připravené koncepce řešení různých problémů země. Já bych rád, aby volby skutečně znovu byly o nějakém programu a diskusi o tom, co má země za problémy a jak je chtějí řešit.
Psali jsme:
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Zuzana Koulová
_profil_top.jpg)
