„U nás doma to máme lehké. Říkáme těm protestujícím a zlobivým pravicoví nebo levicoví extremisté a záleží jen na tom, který odborník na extremismus, případně policista, o tom rozhodne.“ Takto začíná svůj komentář k demonstracím proti summitu G20 v Hamburku doktor Zdeněk Zbořil. „V SRN je to trochu obdobné, ale i trochu odlišné. Rozdíl je v tom, že se pravé důvody sociální nespokojenosti, které tam existují, zatajují. A jen trochu jinak než u nás,“ dodal. Podle politologa je v Německu situace složitější: „Mohli bychom začít tzv. městským proletariátem, tj. těmi, kteří jsou nejen nezaměstnanými, ale hlavně nespokojenými. Domnívají se, že okázalý blahobyt menšiny v Německu, ale i v ostatních zemích EU, je uráží. Ve specifických lokalitách velkých měst nemají možnost se vyjádřit jako občané jinak než na fotbalových stadionech, kde se pěstuje německý nacionalismus nejen jako nazi, ale i jako víra v národ, který je nade vše. Kdybych si mohl pro stručnost dovolit redukci celého problému, není to ani konflikt mezi chudými a bohatými, ale mezi uraženými, poníženými a těmi, kteří jim svou pýchu a nadřazenost dávají až okázale najevo.“
Protesty se zvrhly v pouliční válku, policie nasazovala vodní děla, slzný plyn, použila obušky. Europoslanec Jan Zahradil reagoval na sociální síti takto: „Hamburk nám připomněl, že zatímco naši komunisté už jsou tlupa v zásadě neškodných a konformních strejců, skutečné nebezpečí levicového extremismu přichází od mladých ‚alternativních‘ radikálů vybavených novou revoluční ideologií a rekrutujících se ze střední vrstvy. U nás je symbolizuje třeba A2larm a Deník Referendum.“ A co na to říká politolog? „Nevím, co myslí pan Zahradil ‚levicovými radikály‘. Jistě to nejsou jako ještě před několika desítkami let obdivovatelé Che Guevary, Ho Či Mina a Mao Ce-tunga. Ale rozhněvaní jsou. Mají jinou představu o světě, ve kterém chtějí žít, a ta se velmi liší od toho, čemu se dříve říkalo establishment. Alespoň v Evropě, a není důležité, zda jsou mladými starousedlíky nebo novými přistěhovalci. Setkávají se s tolika ústrky, nemluvě o omezování osobní svobody, že se domnívají být k nim navěky odsouzeni.“ Kromě generačního vzdoru, který se s železnou pravidelností „revolučně“ vrací v Evropě během každého nového dvacetiletí, postrádají podle Zbořila i víru nejen v boží milost, jak o tom mluví papež František, ale i víru ve smysl své existence. „Reagují nejen na moc peněz, ale i na někdy až ďábelské nositele zla, které jim předkládají jako dobro,“ dodává.
Fotogalerie: - Zásah policie vodními děly
Zbořil: Radikální levicová scéna? Konstrukt slouhů politické moci
Ale, jak už to bývá, hledá se viník. První smršť kritiky se snesla na primátora Hamburku. Hovoří se o tom, že problém brutálních výtržníků podcenili politici nebo policie nebo organizátoři protestů, že má svůj podíl měkká politika Německa vůči radikální levicové scéně. „Musím opakovat, že nevím, co to je levicová scéna. To je jen konstrukt slouhů politické moci, kteří nejsou schopni říci, co tím vlastně myslí. Mohli bychom mluvit o selhávání politického systému, institucí nebo osobností, ale toho se asi nedočkáme. Jednodušší než se zamýšlet nad tím, co jsme způsobili, a někde to nejsou jen činy, ale i zločiny, je snadnější najít viníka a učinit z něho obětního beránka, v tom lepším případě, nebo hromosvod našeho strachu a nenávisti. Zatím umíme my, a možná ještě více v SRN, zakazovat a hnát k odpovědnosti ty druhé. Snad jim to ‚nějaký Bůh‘ (řečeno s Heideggerem) odpustí,“ říká Zbořil. Politolog upozorňuje na to, že když se řekne „levice“, v naší části Evropy si pod tím všichni představí rudé prapory, srpy, kladiva a revoluce. „Ale kolik bylo těch ‚bílých‘ nebo ‚pravicových‘? A kolik padlo vojáků a bylo terorizováno občanů nejen v zájmu vítězství proletariátu, ale i šíření demokracie, svobody, spravedlnosti a ‚naší‘ civilizace. Někdy se mi zdá, že se lidstvo chystá všechny své chyby a omyly znovu zopakovat,“ uvedl.
Psali jsme:
Dramatické záběry „bojiště Hamburk“ obletěly svět, ve městě jsou lidé v šoku z pouličních potyček a budou sčítat škody pěkně dlouho. Stovky lidí zraněných, nasazení policie má být největší v poválečné historii města. A proč se situace tak vyhrotila? „Bohužel jsou naše informace tak skandálně nedostatečné, že s každou novou zprávou se dovídáme něco jiného. Nejdřív se policie v Hamburku obávala stotisícové demonstrace, potom, v sobotu, se mluvilo o 12 tisících, o půl dne později to bylo už o 50 tisících, a konečně v neděli večer opět o sto tisících – nebo možná dvou stech. To je zpravodajství jako z blázince,“ zhodnotil politolog. „Stejně tak bylo nejdříve zraněných 54 policistů a jeden demonstrant, o několik hodin později zase nová čísla. Je to vyvolávání strachu, nebo je to opravdu tak vážné? Kolik desítek, možná stovek expertů máme jen v ČR, a ti umějí nejen sčítat a odčítat, ale denně nám i vysvětlují, že to, co vidíme, je něco jiného, než vidíme, a lidé říkají nebo křičí něco jiného, než slyšíme. Snad by bylo lepší, kdyby se hlavy ‚nejvyspělejších států světa‘, jak o sobě G20 prohlašuje, raději nescházely. Konec konců by na ty jejich velké myšlenky nemusela existovat velká antihackerská armáda, ale mohli by si je posílat stručnými esemeskami,“ dodal.
Fotogalerie: - Masový protest na závěr summitu
Německá média řeší i to, zda se vůbec summit měl konat ve velkoměstě, protože policie se soustředila na ochranu účastníků summitu a pak případně nestihla zajistit klid v ulicích. Je tohle nějaké řešení? „Mám nápad, který poskytnu bez nároku na autorský honorář. Nejlepší by bylo vůbec se v tomto podivném formátu nescházet, a pokud se tito sumitáři nemohou zbavit svých nutkání, ať odjedou na nějaký pustý ostrov, postaví si tam svoje zemljanky nebo tý-pý a neukazují se nejen mezi slušnými lidmi, ale ani na TV obrazovkách...,“ doporučuje Zbořil.
Výsledek summitu? Nic, co bychom nevěděli
Jiný názor na ochranu klimatu či protekcionářská opatření než řada představitelů G20 včetně kancléřky Angely Merkelové či představitelů Evropské unie má především americký prezident Trump. I to potvrdil summit G20. A co říci k výsledkům? „Nic, co bychom nevěděli. To, co se publikuje jako výsledky summitu, víme několik měsíců, a tak si dámy a pánové mohli ušetřit své nákladné exhibice a poslat si to všechno mailem. Kdyby se jim přesto zachtělo Hamburku, mohli by zajít do opery, ta je opravdu mimořádně krásná,“ podotýká Zbořil.
Psali jsme:
Na Svobodném fóru se objevil komentář, který zaujal názorem, že s komunisty se nemluví. Autorka se domnívá, že se v médiích rozmohl nešvar ptát se členů KSČM, a proto se objevují v tisku, rozhlasu i v televizi více. „Jsou to však novináři, kdo by si měl jasně uvědomit, že s komunisty, tedy s aktivními zastánci zločinné moci, se nemluví stejně jako s nacisty,“ zhodnotila. „S komunisty bychom třeba ‚nemuseli mluvit jako s nacisty‘. To znamená, že bychom s nimi měli mluvit v jakémsi redukovaném režimu, jako se mluvilo třeba s německý kancléřem Kurtem Georgem Kiesingerem (členem NSDAP 1933–1945), Hansem Dietrichem Genscherem (1943–1945) aj. ministry a prezidenty. To mluvíme jen o nacistech vládních (bylo jich podle mé statistiky asi 16, možná i více),“ uvedl k tomu Zbořil, který zároveň dodává: „Také mezi našimi zestárlými krajany by MK ČR mohl najít ještě několik bývalých členů NSDAP a některé odsouzené, ale nepotrestané ‚zločince‘. A co třeba profesor Carl Schmitt, jehož Pojem politična nebo Teorii partyzána vyšly nedávno? Neměly by být zakázané a nakladatelství postaveno na pranýř? A co třeba zakázat v tisku, rozhlasu a televizi bývalé členy KSČ a SSM, kteří jsou dnes aktivní v jiných politických stranách? I to by byl dlouhý a reprezentativní seznam. Také by se mohlo zakázat mluvit se zloději a vrahy období transformace a privatizace. Ale naopak by se mohlo stát, že by oni mohli přestat mluvit s námi. Bylo by jich více než ‚nás nových spravedlivých‘…“
Jsou vystrašení z toho, že si Trump a Putin podali ruce?
Zaznívají hlasy, že USA se připravují samy o roli světového lídra. Komentátor deníku Guardian Jonathan Freedland například zmiňuje i to, že Trump při podávání ruky s Putinem řekl, že je mu „ctí“, kdežto Putin pouze hovořil o „potěšení“. I to je pro britského komentátora důkaz, že americký prezident hrál při společné schůzce druhé housle. „Je zřejmé, že Spojené státy jsou nejslabší za sedmnáct let, kdy je Putin u moci. Amerika ztratila morální autoritu, kterou získala za Baracka Obamy. Není divu, že se Putin v Hamburku usmíval. Dobře ví, že Spojené státy opět oslabily,“ říká Freedland. „To jsou všechno nesmysly (podobné jako zkoumání řeči těla), které publikovala snad všechna česká tištěná média místo zpravodajství o rozhovoru, který měl trvat 20 minut a protáhl se snad na dvě a půl hodiny. Podobným pitomostem se nevyhýbají ani němečtí a francouzští političtí komentátoři, kteří jsou úkolováni hájit zájmy chřadnoucí EU, anebo jsou i poctivě vystrašení jen z toho, že si Trump a Putin podali ruce,“ říká jasně Zbořil. „Nevím, zda pan Freedland věří, že za Obamy ‚získala Amerika autoritu‘, když posílala svá přepadová komanda a své letectvo do všech možných zemí světa dle rozkazů podepsaných nositelem Nobelovy ceny míru. Pokud mu věří lidé v ‚perfidní Británii‘, budiž, ale mohl by se také zeptat, co si o tom myslíme ‚my burani‘ na východ od Rýna. Usuzovat na velikost a sílu velmoci podle slov ‚je mi ctí‘ a ‚teší mne‘ by si nedovolil snad ani Cimrmanův britský plukovník Colonel na své štaci v Indii,“ dodal.
Zeman místo summitu pádluje na člunu? Co když si chtěl odpočinout…
Už v minulém Rozjezdu se doktor Zbořil věnoval průzkumu veřejného mínění agentury Median, který předpokládá vítězství akademika Jiřího Drahoše v prezidentské volbě. Vyplývá z něj i to, že Zeman má více rozhodnutých voličů, a Drahoš méně. Naopak v souvislosti se současným prezidentem lze usuzovat, že pro vyšší procento lidí je nepřijatelný. „Je to všechno v době před volbami do parlamentu předčasné. Navíc to hledání odpovědí ano–ne je zavádějící a je hrubou manipulací. Ve volbách nebudou soupeři prof. Drahoš a ing. Zeman, ale snad dalších deset kandidátů. Z těchto a podobných otázek na nás hledí primitivní pokus o násilí na našem uvažování, který si snad ani nezasloužíme,“ doplňuje Zbořil.
Český prezident nejel na summit představitelů 12 zemí střední a východní Evropy, na který přicestoval i americký prezident Donald Trump. Odjel na dovolenou, kterou tráví i na člunu pádlováním po novoveselském rybníku. Česko zastupoval předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Prezident si za toto rozhodnutí opět vysloužil kritiku z různých stran. A jak jeho neúčast na summitu hodnotí doktor Zbořil? „Zřejmě tam český prezident nejel, protože tam nejeli ani jiní prezidenti. Navíc toto Trumpovo ‚udělení pochvaly Polsku před nastoupenou jednotkou‘ mělo jiný význam, než si čeští ‚zběsilí‘ umějí představit. Co když to bylo tak trochu antievropské? Ale musím uznat, že pan předseda PS PČS Jan Hamáček mezi těmi na fotografii, i když stál tak trochu bokem, odvedl téměř herecký výkon,“ všímá si politolog. A k dovolené prezidenta dodává: „Možná, že to je mnohem jednodušší. Třeba si chtěl odpočinout a studenti jeho řeči těla nějak zaspali. Ale oni to brzy nějak dohoní. Nebude-li si číst na gumovém člunu, jistě nějaký pan Přibil odposlechne nějaký jeho výrok, kvůli kterému bude mít česká bažina předčasné Vánoce. Samozřejmě se tím bude upozorňovat na to, že je až příliš ‚lidový‘, anebo, jak říká nezdvořilý předseda Senátu PČR, ‚debilní‘.“
Přímá volba starosty bez zastupitelstva? Debatu jsme mohli vést už dávno
Bývalý vicepremiér teď cestuje po republice se svou novou knihou. Ve vizi pro rok 2035 sepsané v knize O čem sním, když náhodou spím Andrej Babiš zmiňuje, že podle něj by měl být nejdůležitějším politikem starosta, samozřejmě přímo volený, a že většinu pravomocí by dostaly města a obce, protože „z radnice je vidět nejpřesněji, co lidi potřebují“. Starosta by podle něj například sám rozhodoval o rozpočtu a jinak by na radnici byli úředníci, zastupitelstvo by snad vůbec nebylo. Zároveň píše, že by se měla odstartovat diskuze, jestli potřebujeme kraje a jejich samosprávy. „Pravomoci krajů by klidně mohly přejít na stát a na obce s rozšířenou působností,“ uvádí. V reakci na tyto plány už zazněla slova o nových malých diktátorech a podkopávání demokracie. „Musím se přiznat, že na tento problém nemám svůj názor. Jiří Přibáň v sobotním Právu tento nápad považuje za babišovsko-zemanovské spiknutí proti demokracii v ČR. Přibáň je sice velmi vzdělaný filosof práva, ale ve svých politických názorech se často projevoval jako diletant a člověk, který nemá smysl pro realitu. Nevyšel mu jeho odhad s Děkujeme odejděte, hanobením Smlouvy o stabilním politickém prostředí, kterou dodnes označuje za „smlouvu opoziční“ (někdy i za „oposmlouvu“), neodhadl ani „ústavní krizi“ vyvolanou stávkou v ČT 2001, nepředpokládal nebo si nepřál zvolení Miloše Zemana prezidentem ČR a nejsem si jistý, zdá má zkušenosti nebo znalosti s vytvářením norem pro formát místní samosprávy,“ reagoval Zbořil a k dodal: „Nevím ani, zda se něčím podobným za svého působení v Cardiffu zabýval, proto nechci jeho názor kritizovat, ani potvrdit, ale domnívám se, že když budou lidé na úrovni obcí moci diskutovat, jak je vybízí Andrej Babiš, třeba se nějaký praktičtější nápad, než jsou ty jalové debaty v PS PČR, objeví. A nezapomínejme, že taková diskuse není jen o jednom článku nebo o jedné knize, ale měla by na veřejnosti trvat léta.“
V rozhovoru s kardinálem Dominikem Dukou na echo24, se redaktor ptal na jeho spor s knězem Tomášem Halíkem. Duka připustil, že odmítá Halíkovo dělení na my a oni, čímž reflektoval i to, že profesor po brexitu řekl, že v Oxfordu byli pro odchod Británie z EU jen uklízečka a taxikář, zatímco profesoři byli proti. „Nevím, zda ta velká slova jsou Tomáše Halíka, nebo pocházejí z toho jeho nového podivuhodného společenského prostředí. Trochu mi to připomíná dnes asi už zapomenutý projev Václava Havla na Velikonočních ostrovech, ve kterém prorokoval budoucnost světa v příštím tisíciletí. Je samozřejmě možné, že v Oxfordu byli pro brexit uklízečka a taxikář, ale třeba nebyli podobně jako Halík z České republiky, Polska nebo Maďarska jako mnozí tamější profesoři. Pan kardinál Duka, ačkoli je velkou autoritou katolické církve, se zdá být ve svých výrocích opatrnějším a je větším realistou, alespoň podle mého názoru, než mnozí političtí hvězdopravci,“ říká Zbořil a tím také uzavírá dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
