„Ukázalo se, že po třiatřiceti letech existuje až příliš mnoho názorů na vše, co se okolo nás a v nás samotných děje a že si s tím nevíme rady,“ vrací je ještě k událostem uplynulých dnů a průběhu letošního 17. listopadu politolog Zdeněk Zbořil. „Nová politická generace usiluje o to, aby byla veřejností potvrzena a uznána její legitimita, ačkoliv je dána výsledky voleb. K tomu se tato příležitost hodila ideálně. Občané a voliči zase jako kdyby nechtěli věřit, koho si vybrali, anebo kdo jim byl vybrán, za svoje reprezentanty. A jsou naplněni očekáváním, co se z toho ještě vyvrbí,“ dodal.
A přidává další poznámku: „Zřejmě s touto nejistotou mají problém i zahraniční zpravodajové, protože kdo může, mohl sledovat na TV al-Jazeera téměř čtvrthodinový program z Prahy. Byl to obrazový záznam z ‚Pochodu na ČT‘ snímaný tak, že v kontextu s jinými reportážemi v bouřící se Evropě to vypadalo jako začátek nějaké blížící se a opět ‚velké‘ revoluce.“
Pokud jde o domácí zpravodajství, byla podle Zbořila nepřehlédnutelná snaha různých politiků demonstrovat, co považují za odkaz „Velké sametové“ a představovat se jako aristotelovští „hybatelé dějin.“ „I když jejich vzpomínky nebyly už dávno svěží a oni sami nevypadali jako že by mohli něco pamatovat,“ podotýká Zbořil.
„Kdybych mohl parafrázovat alespoň jednu myšlenku z Kunderovy Nesmrtelnosti (1990), i dnes je snadné být mediálně úspěšný. Stačí k tomu nestydět se za svou nevzdělanost, umět používat asi 200 slov (včetně dnes nepostradatelného ‚nicméně‘) a stále je opakovat. Ona z tohoto eintopfu nějaká pravda už vznikne,“ dodává politolog.
Fotogalerie: - Pochod na Českou televizi
Generační změny a chřadnoucí elity
Podle Zbořila jistě stojí za to všimnout si generačních změn v hroutící se občanské společnosti i chřadnoucích politických elit. „Mění se jejich výrazové prostředky, slovní zásoba se zdá být už definitivně ‚pořeporyjštěna‘ a o velká politická témata, která zahlcují velkou část reprezentantů Evropské unie, jsou redukována na konzumní zboží, které je v českém prostředí něčím dávno použitým,“ uvedl politolog.
„Dokonce se mi zdá, že nejen politici, ale i většina občanů si nechce přiznat, že nevíme, zda nejedeme na tygru, a že si myslíme, že ta potvora chce sežrat někoho jiného,“ dodal.
Cítíte se ohroženi aktivitami vedení Ruské federace?Anketa
Zbořil popisuje i to, že z nouze o konkrétní otázky se nám vrací téma klimatických změn a ochrany životního prostředí. A to i přesto, že ještě před několika měsíci zbožňovaná Greta Thunberg dnes vyzývá k likvidaci kapitalismu, vykořisťování malých velkými, chudých bohatými, a vypadá to, že už ji nikdo neposlouchá. „Nejen generální tajemník OSN, papež František a vládci velkého Západu, kteří se jí pokrytecky klaněli, ale ani výletníci na klimatické konferenci v Egyptě, kteří mají problém, jak se nedohodnout a rozejít,“ podotkl Zbořil.
Mohou být obdivovatelé revoluce v silových strukturách moci?
Protivládní aktivista Ladislav Vrabel v závěru demonstrace 17. listopadu oznámil další akci v Praze na Václavském náměstí 14. ledna. Řekl, že chce, aby šlo o úspěšnou revoluci. „Musí to být masakr! Nemáme už jinou možnost. Pokud nebudeme bojovat, půjde naše země ekonomicky ke dnu!“
Psali jsme:
„Jeden z klasiků bolševické revoluce v roce 1917 varoval v létě, v předvečer té Velké říjnové, ‚…pánové, nezahrávejte si s revolucí. A když se pro ni rozhodnete, musíte jít tvrdě a systematicky za jejím vzdáleným cílem!‘ Nejsem si jistý, zda jakkoli odvážní současní ‚revolucionáři‘ jsou na tento pochod řádně připraveni,“ uvedl Zbořil. „Je ale možné, že získají své stoupence nejen na náměstích, ale i mezi obdivovateli revoluce v silových strukturách moci. Předpokládat, že naše země ‚půjde ke dnu‘ je sice částí všech možných problémů ekonomických, sociálních, kulturních, ale ti, kteří chystají další historickou defenestraci, by si měli být vědomi toho, že téměř všechny ty ‚malé české‘ nedopadly dobře,“ dodal.
Ojedinělý, ale veřejně projevený názor
Prahou prošel průvod na podporu Ukrajiny, v čele se objevila kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová, což někteří kritizovali. Je to ovšem něco, čeho bychom si měli všímat? „Samozřejmě že bychom měli. Je to sice ojedinělý, ale veřejně projevený názor. Dnes je alespoň jasné, jaký má paní kandidátka a její okolí názor na jednu ze zahraničněpolitických otázek, na které by musela jako prezidentka odpovídat okamžitě po svém zvolení. Mohla by sice začít od preambule Ústavy ČR nebo od textu prezidentského slibu (protože, jak víme, měli jsme prezidenty, kteří, podobně jako jiný kandidát na budoucího prezidenta, generál Pavel, přísahali hned na několik ústav nejméně dvou různých států), ale na to máme ještě čas a jistě se paní Danuše bude snažit během své kampaně toto vysvětlit,“ uvedl Zbořil. „Zda je takové vyjádření názoru nějakou taktickou chybou bych si nedovolil tvrdit, ale za současného stavu věcí veřejných u nás a v Evropě je to spíše trochu banální. A nevím, kdo by si dnes mezi současnými kandidáty na prezidenta dovolil vyjádřit jiný názor. Možná, až ‚Velký bílý otec ve Washingtonu‘ řekne nahlas něco, co se dnes ještě neříká, bude jiná situace. Ale i pak nebude paní kandidátka ‚já sama opuštěná, v davu osamělých‘,“ dodal.
Staronový předseda Senátu Miloš Vystrčil prohlásil, že prezidentská kampaň Andreje Babiše bude založena na lžích, stejně jako kampaň při senátních volbách. Doporučil webovou stránku, kde jsou jeho lži Andreje Babiše sumarizovány. „Pan předseda Senátu by měl být váženou osobou, i když je dnes kritizován částí veřejnosti, stejně jako vážen svými voliči negativně i pozitivně. Snad by nemusel zapomínat, že byl a je členem ODS od jejího založení, a že s touto stranou prožil její bohatá i chudá léta, stejně jako ta úspěšná a zatraceníhodná,“ uvedl politolog. „To, že obviňuje bývalého předsedu vlády z trestného činu lži, zřejmě jako ‚vědomé nepravdy‘, u nás doma patří k folkloru volebního klání. Ale pan senátor by měl také uvažovat o tom, že doby se mění (a v české politice dost rychle) a někdy dobrá vůle ještě nemusí vést k dobrým rozhodnutím a statečným činům,“ dodal.
V otázkách Václava Moravce řešili, jak je možné, že lidé nemají zájem o očkování. Cestou by mohlo být očkování v lékárnách. „Je zajímavé, že v tomto pořadu se zase ‚něco řešilo‘, ale zdá se, že jako obvykle nevyřešilo. Pokud si autoři a účastníci tohoto pořadu myslí, že ‚nastolují politickou agendu‘ na příští týden nebo týdny, dovolil bych si tvrdit, že se mýlí. Ale třeba jim ani o to nejde. Hlavně že se všichni zase ukázali na obrazovce a vzhledem k nedávnému soudnímu výroku zveřejňování honorářů a plateb v ČT, se možná dovíme, kolik nás to stálo,“ komentuje Zbořil. „Pokud jde o samotný nápad – proč ne i na jiných místech, kde bývá frekvence zákazníků větší. A lékárníci by se dnes už nemuseli chytat za hlavu,“ dodává.
A jak shrnout letošní listopadové dny? „Neveselý a truchlivý je letošní podzim. Snad proto, že jsme pomalu nahradili křesťanské modlitby Svátku všech svatých strašidelným anglo-saským Halloweenem, a ztratilo se kouzlo adventu a očekávání narození Spasitele. Jako kdyby nevadilo, že i v těchto blížících se svátečních dnech se lidé mučí a vraždí pro sobecké zájmy, že ubližovat bližním považujeme za normální, že uctívání ‚zlatého telete‘ je nejvyšší hodnotou našeho světa,“ podotýká Zbořil. „Trochu až mrazí z toho, že vraždy jsou zábavou masového konzumu, zpravodajství o nich z různých koutů světa vzrušující podívanou. Lidé nevědí, jak se k sobě mají chovat, i když většina z nich nejsou teroristi, zloději a vrazi. Přesto se propadají do beznaděje při pohledu na jen zdánlivě komické neosobnosti těch, kteří vládnou anebo vládnout teprve chtějí,“ dodává.
Na závěr přidává tato slova: „Kdybychom chtěli sestavit pomyslný listopadový audit dobra a zla, možná bychom byli překvapeni, že i ten náš současný svět není ani o moc horší, ale také o nic lepší než ten, který zde býval. Jenom zapomínáme, že také my jej tvoříme, i když si nejsme jisti, zda stojíme na straně zla nebo dobra.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
Q1
