Politolog Zbořil odhalil, jaká zbraň se pro určité lidi skrývá v lustračním zákonu

10.02.2014 14:45

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Přirovnání role prezidenta ke krizové pojistce považuje politolog Zdeněk Zbořil za velmi trefnou interpretaci postavení české hlavy státu v podání Miloše Zemana. Z dalších aktuálních událostí si všímá hlučnosti výroků politiků ODS, kteří tím jen zakrývají absenci vlastních témat, a také návrhu KSČM na zrušení lustračního zákona.

Politolog Zbořil odhalil, jaká zbraň se pro určité lidi skrývá v lustračním zákonu
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Zdeněk Zbořil

V úvodu svého pravidelného zamyšlení nad domácím politickým děním se Zdeněk Zbořil věnuje tomu, jak popsal prezident Miloš Zeman svou úlohu hlavy státu. „Já pojímám roli prezidenta jako krizovou pojistku. Tato krizová pojistka může být zapnuta pouze v okamžiku, pokud se rozpadne politická vláda, jako se rozpadla ta Nečasova, a vypíná se v okamžiku, kdy vznikne nová politická vláda na základě výsledku svobodných voleb,“ prohlásil Miloš Zeman v sobotním rozhovoru pro deník Právo.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Podle politologa tím Miloš Zeman především správně interpretuje postavení prezidenta České republiky, jak je uvedeno v Ústavě. „My jsme si už od dob Václava Havla zvykli říkat, že prezident přijímá velvyslance a klade květiny na hroby padlých. Zapomněli jsme však na to, že prezidentova role podle Ústavy stoupá v okamžiku jakési krize nebo politického napětí. A to je ten problém, kterému spousta našich zákonodárců nechce rozumět. A totiž to, že se nemusí jednat o nějaký rozvrat státu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Politiky vystrašila prezidentova výrazná moc

Typickým příkladem je situace po volbách, kdy se prezident rozhoduje, koho bude jmenovat premiérem. „Ústava mu dává možnost, že to může být kdokoli, nejen reprezentant vítězné strany, ale hlavně Ústava prezidenta nezavazuje, za jak dlouho tak musí učinit. A najednou ti, kteří by chtěli, aby stát byl ovládán jen politickými stranami, jsou vystrašeni z toho, že je prezidentova moc tak výrazná. Připomenu i vznik Rusnokovy vlády, o níž někteří komentátoři tvrdili, že je nelegitimní, přičemž ona získala legitimitu tak, že ji na ni přenesl ze své funkce prezident,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

„Prezident Zeman má skutečně pravdu v tom, že ta jeho – z Ústavy vyplývající – role prezidenta není příliš velká za normálního stavu věcí veřejných, ale až v okamžiku nějakých událostí, které přesahují možnosti vlády nebo Parlamentu, se prezident stává aktérem. Tak to bylo v Ústavě na konci roku 1992 myšleno. Ale ta přímá volba, kterou si politické strany vynutily, dodává prezidentskému úřadu větší právo zasahovat v těch kritických okamžicích jako nějaký deus ex machina,“ konstatuje politolog.

Lustrační zákon se hodí k ovlivňování personální politiky ze zákulisí

Už devět dní poté, co prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Bohuslava Sobotky, oznámili představitelé KDU-ČSL, že z ní odejdou, pokud projde ve sněmovně prvním čtením návrh KSČM na zrušení tzv. lustračního zákona. „Teď záleží na tom, co si koaliční strany řekly v okamžiku, kdy podepisovaly koaliční smlouvu, která je jednou z nejrozsáhlejších, jež tu byla po roce 1993 sestavena. Přece o tom musely vyjednávací týmy mluvit, jestli je tu navěky, jak myslí pan senátor Štětina, nebo jestli bude nahrazen něčím jiným,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Očekává přitom, že sněmovna návrh komunistů na jeho zrušení v prvním čtení zamítne. „Ten lustrační zákon má pro vládnoucí politické strany, které ho využívaly v 90. letech a stejně tak i dnes, jednu velkou výhodu. Když se člověk stane ministrem nebo šéfem nějakého úřadu, tak mu omezuje jeho personální politiku. Protože vždy se odněkud objeví nějaký papír, teď už se nebude ani týkat agentů, ale členů SSM nebo statistického úřadu, jak někdo vytáhl na paní Němcovou, a je to docela dobrý nástroj k ovlivňování personální politiky ze zákulisí,“ míní politolog.

Poslanci návrh na zrušení zamítnou, nevzdají se vhodného nástroje

Právě to je lákavé pro příliš mnoho lidí, kteří by neměli v politice co dělat, ale tím, že poukazují na někoho jiného, tak se sami stávají nejen důležitými, ale dokonce i váženými členy existujícího politického establishmentu. „Proto předpokládám, že návrh na zrušení lustračního zákona zamítnou, protože by si pustili z ruky nástroj, který se jim hodí,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Toho zaujalo i to, k jaké přestřelce došlo poté, co páteční Lidové noviny zveřejnily informaci, že se Starostové a nezávislí (STAN) odvracejí od svého partnera TOP 09 a v pražských komunálních volbách hodlají spolupracovat s hnutím ANO. To však popřely špičky TOP 09 i šéf Starostů Petr Gazdík, nicméně zvažovaný lídr pražské kandidátky ANO Jan Kasl uvedl, že vedl v minulosti jednání se Starosty a jejich představitele Petra Gazdíka i Stanislava Polčáka se snažil přesvědčit o tom, že jejich odmítavý postoj k hnutí ANO by nemusel být neměnný.

Když jsou v opozici, šance na odtržení STAN od TOP 09 roste

„Potenciál rozpadu TOP 09 a STAN je v tom, že nejsou vládní stranou a že se to může přenést i na pražskou úroveň. Tam jsou lidé neméně pragmatičtí, kteří jsou ochotni se za mísu čočovice zaprodat kdekomu. Pokud by ke spojenectví hnutí ANO se STAN třeba i jen na komunální úrovni došlo, tak by to jen svědčilo o tom, že se česká politika nemění, že dohody za zavřenými dveřmi se konají a že loajalita vůči stranám, které dotyčnému pomohly ke zvolení, je velmi nízká,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

O pozornost si v uplynulých dnech říkala opoziční ODS. Miroslava Němcová ohlásila, že se strana pokusí o odvolání Vojtěcha Filipa z funkce místopředsedy sněmovny za jeho vyjádření k srpnovým událostem 1968 v souvislosti s úmrtím Vasila Biľaka. Europoslanec Jan Zahradil zase označil lídra kandidátky ČSSD do Evropského parlamentu Jana Kellera jako mnohem vhodnějšího pro kandidátku KSČM. A Petr Fiala, který byl zvolen novým předsedou ODS proto, aby se co nejvíc zapomnělo na minulost strany, se sešel se všemi svými předchůdci.

Místo důležitých témat nabízejí politici ODS jen hlučnost

To vše je podle Zdeňka Zbořila dáno klesající popularitou a neúspěchem ve volbách. „A také tím, že se ODS ztrácejí politická témata, kterými by mohla někde zaujmout. Proto přidávají jen na hlučnosti svých výroků. Sami ale vědí, že budou v tom, co tak razantně vyslovují, neúspěšní. Pro paní Němcovou se to už stává typickým a je to až za hranicí politického uvažování o způsobilosti dodat tam velká a společnost zajímající témata,“ myslí si politolog.

Naopak výrok europoslance ODS Jana Zahradila nepovažuje úplně od věci. „Pan profesor Keller je samozřejmě velmi vzdělaný, inteligentní a populární sociolog a dnes už vlastně i novinář, který by mohl v Evropském parlamentu zaujmout svými názory. Zřejmě má i šanci se do Evropského parlamentu dostat, ale v něm rozhodně nebude hájit podobné zájmy, jaké hájí pan Zahradil. Takže i tím se dá konstatování pana Zahradila vysvětlit,“ přiznává Zdeněk Zbořil.

Fialovi se může stát, že po schůzkách začne být spojován s předchůdci

„Pokud jde o setkávání pana Fialy s padlými vůdci ODS, tak na to má právo a čas ukáže, zda si vybral dobře, nebo špatně. Ale málo platné, to setkávání připomíná to, čím byli předchozí předsedové neúspěšní. A panu Fialovi se může stát, že začne být s minulostí těcho mužů ODS spojován. Je vidět, že to s oddělením se od té minulosti strany, která ho do svého čela zvolila, není tak jednoduché. Naopak to spojení je mnohem pevnější, než si delegáti lednového kongresu ODS uměli představit,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Závěrem se pozastavuje nad tím, jak málo se informuje o schůzce českého prezidenta Miloše Zemana s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem v dějišti zimních olympijských her v Soči. „Nezaznamenal jsem o česko-čínském dialogu žádný komentář. Tak by mě zajímalo, jestli se tentokrát za těmi diplomatickými úsměvy skutečně něco odehrálo, nebo zůstalo jenom u toho gesta,“ poukazuje Zdeněk Zbořil, že tomuto setkání se česká média příliš podrobně nevěnovala.

Zveřejněná komunikace amerických a unijních diplomatů naše média nevzrušuje

A totéž platí podle politologa i o roztržce mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která souvisí se zveřejněním dvou záznamů citlivé interní komunikace vysokých amerických a unijních diplomatů k situaci na Ukrajině, z nichž vyplývá, že vzájemný postoj USA a Evropské unie není jednotný. „Ten konflikt může mít pokračování v nějaké kybernetické válce, protože se nejedná jen o Evropu. Také této záležitosti se v našich médiích věnuje malá pozornost,“ dodává politolog Zdeněk Zbořil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

On to sako nesundá. Sundají jeho? Zlé zprávy pro Fialu, hrozí ještě horší

14:34 On to sako nesundá. Sundají jeho? Zlé zprávy pro Fialu, hrozí ještě horší

„Mám pocit, že stále přemlouvají přesvědčené. Nedaří se jim narozdíl od Babiše vstoupit do vod váhaj…